MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Od října jsem se rozčiloval nad tím, že Firefox ani Thunderbird mi neumějí otevřít PDF soubory přímo, musel jsem vždycky kýžený dokument uložit a pak teprve otevírat z Konqueroru.
Když jsem měl čas, zkoušel jsem si s nstavením pohrát, Firefox (i TB) si ale tvrdohlavě odmítal zapamatovat, že ty PDF soubory opravdu chci otevírat pomocí KPDF a pokaždé mi tvrdil, že pomocná aplikace neexistuje (a kvůli každému PDF se přebírat filesystémem až k binárce kpdf, to se mi fakt taky nechtělo).
Pobavil jsem se nad okýnkem pro nastavení akcí podle MIME typů souborů - akce se sice dají měnit, nedají se ale definovat nové.
Pohrál jsem si taky s Adobe pluginem, co je ke stažení z webu Firefox addons, ale asi jsem něco dělal blbě, ani ten jsem nerozchodil (teď mě napadá, že to asi chtělo nejdřív nainstalovat Acrobat readera a pak až něco chtít po tom pluginu, ale co už).
A včera jsem si - úplně náhodou - všiml, že v (K)Ubuntu repozitářích je balíček mozilla-acroread. Stačí jeden apt-get install a hotovo, vyřešeno pro Firefox i Thunderbird (vtipné je, že teď už si oba pamatují i to KPDF).
A tohle jsem, vážení, zkoumal třičtvrtě roku. No není to na ránu do hlavy? 
Ale plyne z toho cenné poučení - jednoduchá řešení existují.
Tiskni
Sdílej:
Pokud si dobře pamatuju, v tom okně pro výběr jestli spustit nebo uložit se jako výchozí aplikace nabízí to, co je pro daný mime typ nastaveno v ~/.mailcap.
Čili přidat do tohoto souboru řádek
application/pdf;kpdf '%s'
Další variantou pro Firefox je nainstalovat si Mozzplugger.
POMOC!