VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Samsung představil headset Galaxy XR se 4K Micro-OLED displeji, procesorem Snapdragon XR2+ Gen 2, 16 GB RAM, 256 GB úložištěm, operačním systémem Android XR a Gemini AI.
Před konferencí Next.js Conf 2025 bylo oznámeno vydání nové verze 16 open source frameworku Next.js (Wikipedie) pro psaní webových aplikací v Reactu. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Sovereign Tech Fund oznámil finanční podporu následujících open source projektů: Scala, SDCC, Let's Encrypt, Servo, chatmail, Drupal, Fedify, openprinting, PHP, Apache Arrow, OpenSSL, R Project, Open Web Docs, conda, systemd a phpseclib.
Bylo vydáno OpenBSD 7.8. S předběžnou podporou Raspberry Pi 5. Opět bez písničky.
Valkey (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 9.0. Valkey je fork Redisu.
jako studenti bez brigád, nezaměstaní lidé, hendikepovaní lidé, lidé které to živí (těch moc nebude
) a pak možná děti, co maj komp jako hračku (myslím že existují nějaké distribuce pro děti).
Esli se Amerika utopí sama v sobě, no - co my s tím. Mnozí z nich z toho taky nejsou nadšení, milý LO. (...nebo K2, Molitane, whatever...)
Na rozdíl od holého linuxového jádra bez nainstalovaných aplikací lze s holými widlemi celkem dobře pracovat.Tady kolega patrně myslel obecně linuxovou distribuci, ne přímo jádro. Ostatně, porovnávejme porovnatelné, tj. s "holým" jádrem Windows IMO také dost dobře pracovat nejde. Dokonce hůře než s tím linuxovým. To jde alespoň zkompilovat
.
Napadlo Vás někdy, že může spoustě lidí vadit že jim kdosi násilím vnutí v různých linuxových distrech spoustu aplikací o které ti lidé nestojí a potřebovali by něco jiného, co ale zase distribuce nenabízí?a) Nenapadlo, protože žádného takového neznám. b) Takže "spousta"? Jmenujte šest
c) Násilím? Někdo jim držel pistoli u hlavy, nebo jak?
d) Od toho tu máme i jiné distribuce, kde můžete precizněji hlídat, co v systému nainstalováno máte a co ne. V případě GNU/Linuxu máte na výběr. V případě Windows nemáte.
Já bych ti řekl, o co tu jde, ale nemá to cenu. Ono každý má to svoje. V něčem něco "jde" a něco "taky jde". A v něčem něco "taky jde" a něco "jde". A v něčem taky něco "nejde". A v něčem taky něco "nejde".
Jenže někdo má holt potřebu psát o tom, že mu to jeho něco jde v jeho něčem.
V čem je třeba GIMP v linuxu lepší než ve Windech?V ničem. Jsou to dva nachlup stejné programy. Ale to že máte 10x nainstalované jiné verze GTK+ a jiných knihoven je opravdu k naštvání. Půl království za nějaký Linuxový balíčkovací systém pod Windows.
99% z nich nefunguje (většinou mají problémy s rychlostí a se ztrácením oken). Již dávno jsem dospěl k závěru, že funkční přepínání ploch může/dokáže udělat jen Microsoft.Coz je docela zvlastni, vzhledem k tomu, jak je to v Linuxu jednoduche. Cele prepinani ploch v podstate neni nic jineho nez minimalizace mnoziny oken a deminimalizace jine mnoziny oken (alespon tak to dela treba sawfish).
a windows jim dovoluje bez znalosti cehokoliv, delat spousty zajimavejch veci a oni se pak citej jak vsemu rozumi.
Rozumnej admin toho PC má upravit uživatelská práva tak, aby ti neopatrní uživ. nezpůsobili škodu.
Ano, pro prasácky napsané programy to nefunguje, ale opravdu chci na svém PC prasácky napsaný program? Kdo z linuxáků by si nainstaloval program, který zapisuje svoje data do /usr/bin a tito uživatelé by k vůli němu jeli pod rootem? Stejně tak se dají najít (a není to ani moc těžké) programy pro Windy. GNU programy to splňují automaticky, soft od MS taktéž. Většina her je OK. Mimochodem, kdo říkal, že adminování multiuser OS má být hračkou?
Startuje mu to 3x dlhsie ako mne
To je argument jak noha 
Moje Fedora startovala od 30s do 40minut (při fsck)
. Co to říká o systému? Nic. Raději systém nechám 3min bootovat do stavu, kdy je vše spušťeno, než abych po 15s startu následně 5minut čekal.
To, že máš GIMP na Windowsech je prima, ale kolik procent Windowsáků má nainstalovaný warez a kolik procent Linuxáků? Prostě komunita Windowsáků je plná warezu, protože každý chce instalovat profi verzi aplikace na grafiku, na audio a další. Uživatelé Linuxu daleko míň přispívají k porušování zákona. Někdo by dokonce mohl říct, že jsou to slušnější občané :)
Dobře nastavit firewall a Firefox umíš možná ty, ale ne BFU. Te si na firewallu povolí cokoliv a pak se diví. Linux je bezpečnější už ve výchozí podobě.
Ad Ad 1: Chytrému napověz, hloupého ... Máš potřebu zpochybňovat argument, že lidi jsou líní? Ukazuje se, že školy, co nasadily Linux mají velice spokojené žáky, protože se už zamlada seznámili s Linuxem a nejsou líní se učit nové věci.
Ad Ad 3: Tak zase můžu napsat, že opravdový profíci například v oblasti animace nedají na Linux dopustit - http://linuxmovies.org/. Nevím, jak to mají programátoři, pro mě, jako pro fyzika je Linux vhodnější. Pohodlněji se mi v něm provádí výpočty a připojuje k výpočetnímu serveru, který pochopitelně běží také na Linuxu.
Ad Ad 4: I když GPL ovladač je nejlepší, nikdo nenutí výrobce takové ovladače dělat. Komunita se spokojí (i když ne zcela) i s proprietárním ovldačem.
Ad Ad 5: To, čemu vy říkáte roztříštěnost, já říkám diverzita, která mi zajistí, že mám širokou volbu. Navíc většina nastavení se dá taky udělat editací konfiguráku a ty jsou skoro stejné pro všechny distribuce.
(/joke).
Ad 3) Jo jo, že se na Linuxu jaksi lépe připojujete k Linuxu je překvapení
No no comment. Tak jsme to dali proti sobě, já jsem vyjmenoval tři povolání, pro které Linux nemá programy, Vy dvě, kde Linux má. Pořád je převaha pro nelinux
Ad 4) Vzhledem k tomu, že proti neGPL čemkoli se obrovsky bojuje, a staví se tomu překážky, tak to tak zcela pravda není.
Ad 5) To, čemu Vy říkáte diverzita je o tom, že počet lidí, kteří by Vám mohli poradit se snižuje o ten koeficient diverzity. Je určitý počet linuxáků, kteří jsou schopní plně nastavit Linux konfiguračními soubory - a i tam oni mohou mít problémy, protože Linux není jednotný ani tam. A pak je daleko větší počet linuxáků, kteří na 100% nakonfigurovat systém nezvládnout jen přes přes konfiguráky. A pak ta diverzita dost snižuje možnost porady v okolí.
V článku se nepíše, že GPL není možné provozovat na Windows. Výhoda Linuxu spočívá v tom, že vychovává uživatele, aby v maximální možné míře používali GPL software. To ve svém důsledku vede k tomu, že uživatelé Linuxu porušují méně autorský zákon než uživatelé Windows. Linux tedy vychovává ke slušnosti s k respektu autorských zákonů :))
Tak zase. Kolik procent uživatelů Linuxu řeší podobné problémy s viry a spyware jako uživatelé Windows? Můžete říct, že to mají ti Windowsáci špatně nastavené, ale myslím, že je to filosofií systému. Jaký systém, takoví uživatelé.
Ad 1: Komu není rady, ... znáte to.
Ad 3: Navrhněte pro Windows řešení, které mi umožní bezpečně připojit filesystém ze serveru a spustit na serveru grafické i konzolové aplikace tak, abych je měl jako normální okénka mezi ostatníma. Kolik bude takové řešení pro Windows stát?
Ad 4: Jaké konkrétně překážky se hází těm výrobcům pod nohy? Nedostávají snad specifikace jádra?
Ad 5: V Linuxu prostě nefungují rady typu klikni tam, klikni tam a pak napiš tohle a klikni na OK. To vede k tomu, že uživatelé Linuxu musí trošku také přemýšlet. To si myslím, že není na škodu. Pak to dopadá tak, že nepřemýšlející uživatelé Windows mají ze svých PC zombie pro šíření spamu.
Zákon nedefinuje termín "nelegální", zákon jednoduše definuje co je povoleno a co je zakázáno a jaké manipulace a akce.
. Ne, vážně, jsem si vědom toho, že tento můj postoj někteří jako slovíčkaření brát mohou, ale vyjadřovat se přesně a korektně, zejména, když někoho z něčeho obviňujete, pokládám za důležité.
No a aby toho nebylo dost, zrovna tenhle typ nesmyslných formulací "nelegální film, hudba, SW, apod." mne neskutečně irituje, a proto na něj reaguji, kde mohu.
"Utlouct" jsem vás nechtěl, ale když vy jste mi jinou možnost nedal. Svou chybu jste rozvíjel a začal jste mi vysvětlovat, že "za jistých okolností jsou tytéž filmy nelegální", no a to jsem se neudržel. Pak jste mi začal podsouvat, co jsem neříkal... to je pak těžké.
Výhoda Linuxu spočívá v tom, že vychovává uživatele, aby v maximální možné míře používali GPL software.Místo GPL bych dal FOSS. GPL přeci není jedná FOSS licence.
Ad 4: Jaké konkrétně překážky se hází těm výrobcům pod nohy? Nedostávají snad specifikace jádra?Výrobcům je dokonce nabízeno, že za ně vývojáři Linuxu zdarma (GPL) ovladače napíší, přičemž budou pracovat klidně i pod NDA.
Ano, ale vývojáři Linuxu to nenapíší bez předání informací, které nebude chtít každá firma dávat někomu do ruky.Hovořil jsem o NDA? Hovořil.
A pokud napíší ovladače, tak tyto ovladače se stanou veřejnými, tedy know how těch firem se stane dostupným i pro konkurenci.Je rozdíl mezi "know how", specifikací a implementací ovladače. Kromě toho, je-li to HW, předpokládám, že většina "know how" bude v HW, ne v ovladačích. A pak je také otázkou, do jaké míry lze z FOSS ovladače extrahovat ono zbylé "know how". Obzvláště, pokud takový ovladač třeba ještě projde schvalovacím procesem dané firmy v rámci nějaké dohody s vývojáři Linuxu. -- Čili, možnosti tu jsou, a to i pro firmy, které si chrání svoje "know how", a není jich málo. Je mi jasné, že se nelze zavděčit všem, ale takový už je život.
Vy předpokládáte, ale předpokládat můžete klidně i to, že jste naftový magnát, miliardář a vlastník MacDonalds. Předpokládat můžete cokoli a nemusí to být pravda.Nápodobně. Stejně tak vy mnoho věcí předpokládáte a nemusí to být pravda.
Hmm...:
Mluvil jsem o "sofistikovaném hw"Ale:
Zkrátka dost velká část hw firemTakže dost velká část HW firem vyrábí sofistikovaný HW? Ehm. Ehm. Ehm.
Linux jim k tomu nenabízí nic jiného, než osočování, pomluvy, očerňování, zlehčování, zesměšňování, lži a demagogie a dalšíLinux... aha... nenabízí _nic jiného_... no, vidím, že váš postoj je natolik emočně zabarven, že diskuse s vámi na toto téma opravdu nemá smysl.
Vy žijete v iluzi, že hw firmy rády a ochotně dají zdrojákyMěl byste svoje telepatické schopnosti nepřeceňovat. Očividně nefungují úplně spolehlivě.
Ne, to není emoční zabarvení,..Pak je to prostě lež.
Měl byste přestat lhát jako Baron Prášil.Předně, když už někoho očerníte, měl byste poskytnout důkaz. Kde jsem lhal a v čem? A za druhé, měl byste začít u sebe:
Linux jim k tomu nenabízí nic jiného, než osočování, pomluvy, očerňování, zlehčování, zesměšňování, lži a demagogieTohle je jednoznačná lež. Nemohu si pomoci, ale je to tak.
Hovořil jsem o NDA? Hovořil. A on ten vytvořený ovladač pak bude přeložen do binárky a nikdo kromě těch co podepsali NDA vytvořený zdroják neuvidí? Pokud je to tak, pak se omlouvám a odvolávám, pokud ne, pak trvám na svém.A co kdyz se ve zdrojaku pouzije kupa dodatecne nezdokumentovanych promennych? Co z toho vyctete? Pochybuju, ze toho bude mnoho. A to ne proto, ze bych podcenoval vase programatorske schopnosti. Navic, napsanim driveru se funkce hw neodhali. Driver ma jenom vytvorit rozhrani aby napr. bylo mozno sypat data do nejakeho hw. No, a jak ta data dany hw zchrousta uz prece neni zalezitost ovladace ale toho hw. Nemyslim si tedy, ze by napsanim OS ovladacu (navic pod NDA) doslo k provaleni podstatne casti vlastnosti daneho hw.
Nikdo jim nebrání vydávat binárky. Komunita sice raději uvítá GPL ovladač, dokonce nabídne jeho vytvoření, ale pokud se výrobce rozhodne vydat binárku, je to jeho věc a v Linuxu bude fungovat.Vydávat jako co?V podobě shell scriptu (jako nVidia,…), patche (jako Atheros,…), nebo jako deb/rpm/tgz balíku?A pro, které jádro? To bude asi to na co p. Ponkrác naráží.
Existuje téměř jednotný systém pro šíření OSS, ale s proprietárním už je trochu horší(ani nechtějte vědět jak jsem se nas*** jen kvůli tomu abych rozjel MOV pod Mandrivou/Fedorou).Už aby tady byl ten jednotný balíčkovací systém.
Já třeba jako programátor musím jen suše zkonstatovat, že tak vymazlené a super programátorské nástroje jako jsou na Windows, o tom se mi může v Linuxu nechat jenom zdát.Asi záleží na jazykových preferencích...
U C++ bych to celkem chápal, ale třeba já mám nejlepší pozici na Linuxu, leda že bych se vzdal několika desítek tisíc.
Jasan, záleží na jazyku a dalších věcech. Z hlediska C/C++ programátora se prostě Linux skrývá daleko daleko za Windows. Neumíte si ani představit, jak je to diametrální rozdíl ve prospěch Windows, to se nedá popsat.
Navíc na Windows jsou rozumnější lidé a necpou Vám pod nos zastaralé a zdržující metody jak něco naprogramovat ve stylu: "Vytvoříme si makefile" (ač to jde a pro distribuci zdrojáků se to používá i pro Windows), nebo, což považuji za vrchol úchylnosti "ladíme v gdb".
Na druhé straně on i ten kompilátor pro Windows pro C/C++ je až moc dobrý. Varuje před nesmyslnostmi v kódu i tam, kde gcc/g++ mlčí. Debugger rozumí celému STL, takže debug výpis třeba vektoru, nebo stringu prostě vypíše velmi lidsky, ::std::string prostě jako řetězec. A to nemluvím o vymazlené STL, kde pokud ho chybně použijete (což je díky strategii STL velmi snadné), tak Vám to MS kompilátor za běhu ohlásí. Když se mi podařilo vyrobit memory leak, tak program po ukončení prostě napsal kde a na jaké adrese, aniž bych se o to nějak staral. A tisíce a tisíce drobností, kterými to člověka rozmazluje.
Úplně jinak to samozřejmě bude vypadat třeba pro Javu, které je v podstatě jedno co pod tím běží, nebo pro LISP
Pokud by se věnovat těmto jazykům, nebudu Windows ani potřebovat, ba dokonce ani nemusím vědět, že existuje.
On je totiž základ ten, že operační systém Vám musí především sloužit a ne Vy jemu. Ono je hezké, že Linux se prezentuje jako něco, kde musíte hodně sestudovat, abyste se v něm vyznali a měli ho pod kontrolou, ale pak jsem spíš já otrokem systému, a ne on můj sluha. A to píšu spíš jako šťouchanec.
Já třeba jako programátor musím jen suše zkonstatovat, že tak vymazlené a super programátorské nástroje jako jsou na Windows, o tom se mi může v Linuxu nechat jenom zdát.abych toho využil - můžete poradit Windows nárhady za tyhle věci, co používám k plné spokojenosti na Linuxu?
vim ~/.emacsmainu. Je to běžný profiler (tzn. ne profile-guided optimization), díky kterému si já můžu rychle udělat přehled o tom, které části programu nejvíce trvají (na rozdíl od profile-guided optimization, kde si o tom udělá přehled kompilátor). To grafické rozhraní mi přijde přímé - jde přímo k věci a rychle se dozvím, co potřebuju. Ani nepotřebuju system-wide profiling, stačilo by mi to bohatě jen u mých knihoven a programů. Stačí mu pouze, aby běžící aplikace měla debug info. Profiler má tlačítka start a stop, kde si člověk zvolí, kdy chce začít profilovat a kdy chce skončit - dá se takhle profilovat jen část běhu aplikace, která mi připadá pomalá (třeba běží mi firefox, stisknu start, začnu přepínat mezi taby jako blázen, stistknu stop - a mám profil pouze přepínání tabů).
Jednoduše řečeno - jednoduchý CPU profiler, který ale dělá přesně to, co od profileru čekám, v přehledném GUI, a s minimálními požadavky na změnu binárky aplikace a knihoven (chce pouze debug info).
Nevím, zda existuje na Windows něco takového nekomerčního, co by mělo stejnou funkcionalitu, a bylo schopné profilovat nativní C++ aplikace (tzn. ne .NET aplikace). A mělo tak přímočaré GUI, a nebylo potřeba nijak moc upravovat build aplikace, aby šla profilovat (u sysprofu stačí, aby profilovaná aplikace měla debug info).
K valgrindu - to jsem si vlastně neuvědomil, přestože jsem věděl, že debug verze MS standardní knihovny mají kupu kontrol, které to vlastně nahrazují.
vim ~/.emacsOrtodoxně se držet jednoho OS mi připadá hloupé.Proč by mělo být hloupé, že používám ten OS, který mi vyhovuje, a naopak nepoužívám ten, který mi (a) nevyhovuje a (b) jehož podmínky užívání (=licenci) považuji za nepřípustné?
Tiskni
Sdílej: