KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
V dnesnom blogu by som sa rad zameral na webstranku, ako mozny vplyv pri rozhodovani o OS (Operacnom Systeme)
Zacneme od OS s najvacsim trhovym podielom tak u nas ako v zahranici. Na www.microsoft.com a ich lokalizovanych odnoziach .sk a .cz najdeme pomerne prehladnu stranku, ladenu do upokojujucej modrej farby. Delena je na dve casti - stlpec s kategoriami a vacsiu cast, ktoru zaberaju novinky. Takto je stranka ladena aj pri vstupe do hlbsej casti menu, ci pri niektorych clankoch. Pri vacsine ale panel s kategoriami zmizne a my dostaneme len staticku stranku. Maximum, co nas moze prekvapit, je plavajuce okienko s otazkami ohladne webu. Osobne davam Microsoftu za toto plny pocet (napriklad 10/10) bodov: prehladne, rychle a povedzme si rovno, aj celkom pekne. Pozrime sa, ci aj stranky konkurentov (bude to Fedora Core, Debian a FreeBSD) dopadnu podobne.
Ako prva mi padla do rany www.debian.org. Zameriam sa iba na tuto medzinarodnu stranku, pretoze jej lokalni menovci nemaju rovnaky vzhlad. Ako sa iste dalo cakat, funkcny a prehladny system bude mat aj podobnu webstranku. Touto kategoriou by teda aj presla, prijemne je aj automaticke nastavenie jazyka podla lokalizacie sytemu. Ale ten vzhlad. Zastalo sa zrejme niekde na prelome rokov 2000 a 2001. Ziaden flash ci podobne moderne technologie. Aj ked ten flash by som im hadam aj odpustil, predsa len to nie je najviac "free"
Nuz, davam 6/10 bodov.
"fedora.redhat.com" je stranka, ktora by asi dopadla lepsie, keby jej portovanie na vlastne servery prebehlo do konca. Momentalne tu totiz najdeme stranku asi v takom stave, ako ju pred troma rokmi spustili. Staticke menu, nijake lakadla na prvej stranke, nelokalizovane. Prostredie je inac pekne, take fedoro-modro prijemne. Bohuzial slovaka/cecha nema cim prilakat. 5/10
Na koniec to najlepsie? Mne osobne sa zda, ze z OpenSource sveta a z toho, co som recenzoval aj ano. Na www.freebsd.org Vas privita sice nelokalizovana, ale prijemne upravena stranka s mnozstvom prehladne clenenych informacii, velkou ponukou na stiahnutie. Velkym plusom (co ale bolo aj na debianovskej stranke) je hned v uvode clenenie podla verzii na zastarale, produkcne a podobne. Clovek hned vie, co ma tahat a skusat. Aby som vsak len nechvalil, zasa ziadna stopa po novsich technologiach. Avsak minulorocny redesign prospel. Davam 8/10
Na koniec hadam len prehlasenie, ze je to len moj osobny pohlad na vec a v pripadnej diskusii rad privitam Vase postrehy. Dalej, ako odpoved vsetkym rypalom: stranky, ktore popisujem som naozaj aj navstivil
Je teda aj vzhlad/funkcnost stranky predpokladom na uspech distribucie?
Tiskni
Sdílej:
Přeci jen se občas najde zboží, které se prostě prodává samo.
Ale paci sa mi tam , ze je hned v uvode zoznam updatov
Mne nejde o to, ze neni free(popravde receno tohle mi u flashe netrapi), jako spis o to, ze ne kazdy ma flash plugin nainstalovany. A to jak na windows, tak v linuxu, navic neexistuje 64 bitova verze :-| Stejne jako je hodne lidi, kteri flash blokuji kvuli tomu, ze z 99% se pouziva jako reklama.
Hadat se ale nehodlam, stejne tyhle hadky k nicemu nevedou.
To 0 z 10 půjde spíš na vrub Kubuntu, v Gentoo jsem z 3.5.2 na ms stránkách neměl potíže.
Kde že teď dělá jeho zakladatel?
.
Bože, jak někdo může vzdychat po flashi, vždyť je tu humusáckej hnus.
Zase dalsi odbornik na dyzajn. Priste se urcite dozvim, ze flash nelze indexovat.
Hnus jsou nektere weby ve Flashi udelane a jelita jsou ti, kdo to delaji.
Ale na internetu jsou stovky spickovych designerskych pocinu, u kterych se pouziti Flashe a prehlednost/citelnost/prakticnost nevylucuje. Flash ma svoje pouziti, nikdo nerika, ze musi byt vsude. Ja sam vim o webech, kde se mi libi a vim o webech, kde kdybych ho nasel, tak budu prskat.
Flash creator do Linuxu? Adobe ho neudela, protoze vetsina linuksaku Flash nesnasi (at uz kvuli licenci nebo proste proto, ze jsou ignoranti co se tyka vizualniho). Adobe by vylilo prachy do kanalu.
novacky hned na stranky konkretnich distribuci, ale to je SPATNE! Snad se z toho nekdo pouci
cp Vysunuje CD/DVD mechaniku. eject Vypsání času a data. kill Ukončuje procesi (ne vždy). mount Připojuje výměnná zařízení. su Přepíná na Roota.A hlavně je o nějakém hodně zvláštním distru...
pravda...hodne amatersky... nejlepsi je:
kill Ukončuje procesi (ne vždy).
.
Taky jen muj osobni nazor, no war
.