Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Ano, uznávám, pomalu, ale jistě to na mém blogu vyhnívá... hlavně kvůli nedostatku času a nápadů, co si budeme povídat :-/ No a jelikož se většina mých zápisků v poslední době čím dál tím více odchylovala od zaměření ABC Linuxu, rozhodl jsem se založit tématicky volný blog Letters from Earth, na který jsem zároveň přesunul zápisky odsud za poslední půlrok.
FuxBlog budiž tedy nadále ryze technickým blogem se zaměřením na IT. Snad na něj budu mít čas...
Jelikož mé HTPC z roku 2011 začínalo již zvolna stárnout, udělal jsem si nedávno radost jeho menším upgradem. Jelikož jsem už trochu zlenivěl, rozhodl jsem se jej vybavit nějakou distribucí s velmi dlouhým životním cyklem - ještě ani ne čerstvým Debianem Jessie.
Můj starý počítač byl založen na základní desce s integrovaným procesorem AMD E-350 (Gigabyte E350N-USB3, díky čemuž bylo nutné tentokráte přejít na novou desku s novým procesorem. Zároveň už mi jaksi začala docházet důvěra v můj sedm (!) let starý terabajtový SATA II disk od Seagatu (Seagate ST31000528AS), který jsem tím pádem také přesunu do důchodu. Jako náhrady za jmenované komponenty jsem zvolil:
Co se týče základních desek se socketem AM1, překvapilo mne, že většina z nich je opatřena pouze dvěma SATA porty. Důvodem je, že samotný procesor v sobě integruje řadič právě pouze pro dva SATA porty, každý další port je již rozšířením tohoto základního vybavení a je iniciativou výrobce základní desky. V případě základní desky ASRock AM1H-ITX jsou tak porty SATA_1 a SATA_2 připojeny k řadiči procesoru, porty SATA_A1 a SATA_A2 k řadiči ASMedia. Zajímavým bonusem desky je i možnost napájení z klasického notebookového adaptéru. V tom případě se napájení disků řeší přes konektor na základní desce a kabel dodávaný výrobcem. Lahůdkou je i přítomnost mini PCI Express slotu pro wifi kartu.
Vzhledem k tomu, že vydání Debianu Jessie se nezadržitelně blíží (poslední a definitivní datum byl stanoven na 25. dubna), byla tato volba sázkou na jistotu. Stáhl jsem tedy netinst CD a pustil se do instalace. Po tradičním šachování se stažením nesvobodného firmware pro síťové karty Realtek (postačuje kompletní balíček firmware-realtek_0.43_all.deb podvržený na flashce) se bez problémů spustila instalace Debianu Jessie.
Co se týče samotné instalace, oproti Wheezymu jsem si všiml jediné změny - zatímco u Wheezyho se desktopové prostředí volilo ještě před započetím instalace v textovém režimu, u Jessieho se volí až někde v druhé polovině instalace těsně před stažením a instalací balíčků. Jediné, co bych instalátoru Debianu vytkl je jeho extrémizmus - jednoduchý instalátor je tak jednoduchý, že kromě rozvržení diskových oddílů nenakonfigurujete téměř nic. Na druhou stranu pokročilá verze instalátoru je tak pokročilá, že se v ní není problém ztratit .
Po instalaci na mě mrkl Debian Jessie v plné parádě, hlavními komponentami jsou v současnosti Linux 3.16.7 a KDE 4.14.2, bohužel doprovázené paskvily jako jsou systemd a PulseAudio. Po přidání odpovídajících repozitářů již nebyl problém doinstalovat různé nesvobodné balíky včetně AMD Catalyst 14.9. Verze 14.12 je momentálně ve fázi experimentalu a kdy propadne do Jessieho je otázkou času. Pokud máte zájem o nějaké screeshoty z Jessieho, toulají se všude po internetu (stačí použít Gůgl), takže považuji za zbytečné přidávat je sem. (Ostatně KDE zná asi každý a asi každému je jasné, že si jej lze jakkoliv přizpůsobit ) Jinak jak již psali i na Phoronixu - lm-sensors bez problémů detekuje monitorovací čip Nuvoton i monitorovací čipy v procesoru, takže všechny hardwarové informace jsou dostupné hned po instalaci (i když některé kecají ).
Samozřejmě nic nefunguje na první pokus, a tak se po několika hodinách používání projevily první problémy, které uvedená hardwarově-softwarová sestava skýtá. Ten první mě trochu vyděsil, neboť vedl na sporadické restarty systému zhruba v jedné polovině splashe KDE, které byly následovány záznamy typu
[ 2.636699] [Hardware Error]: System Fatal error. [ 2.636752] [Hardware Error]: CPU:0 (16:0:1) MC4_STATUS[Over|UE|-|PCC|AddrV|-|-]: 0xf600000000070f0fv dmesg. Po chvíli pátrání a jednom experimentu se zapojením disků se ukázalo, že tuto chybu vyvolává připojení DVD mechaniky k řadiči ASMedia, rychlou opravou tohoto bugu tedy je přehození DVD mechaniky na řadič AMD a na ASMedia připojit pevný disk. (Viz komentář č. 19 na https://bbs.archlinux.org)
U druhého problému je otázkou, zda jde o bug, nebo o fíčuru. Jde o poměrně agresivní chování hotplugu na HDMI - při jakékoliv změně zobrazovacího zařízení na HDMI (změna vstupu na TV, zapnutí TV ze standby atp.) dojde k probliknutí obrazu. Nápravu tohoto je třeba zjednat ve dvou fázích - první fází je v Catalyst Control Centru (amdcccle
) natvrdo nastavit vlastnosti monitorů tak, aby vytvořil sekce pro všechna připojená zobrazovací zařízení v /etc/X11/xorg.conf
. Do vytvořeného /etc/X11/xorg.conf
je třeba přidat do vlastností TV (příslušná sekce "Monitor") následující řádek:
Option "UseHotplugEvents" "false"Problikávání při spuštění TV se tím sice nezamezí, ale alespoň již obraz neproblikává při změně vstupu (odvozeno z ubuntuforums.org: zde a zde).
Třetí bug také souvisí s TV - po spuštění TV se sporadicky objevuje namísto KDE černá plocha s ukazatelem myši. Zkouškou za pomoci Kscreeshotu jsem zjistil, že před zapnutím TV se na TV normálně vykresluje plocha KDE a až po jejím zapnutí zčerná, ale zůstane alokována (ukazatel myši se po její ploše může volně pohybovat, ale nevyvolá žádné menu, nelze na ní přesunout aplikaci atd.). Mým řešením tohoto problému je něco, co bych nazval slovy quick&dirty hack - vytvoření skriptu s následujícím obsahem:
#!/bin/sh xrandr --output DFP1 --off xrandr --output DFP1 --auto --right-of DFP2který spouštím v případě těchto symptomů. Skript restartuje výstup DFP1 (televize) a posadí jej na své místo napravo od DFP2 (monitor).
No a posledním bugem je občasná nefunkčnost vypínacího tlačítka v KDE - ať už přes menu, přes applet, nebo přes pravé tlačítko myši. Nu což, su -c 'init 0'
řeší vše
Abych ale nevypadal jako úplný škrt, přikládám několik fotografií železa při skládání PC - od rozloženého stavu se starou základní deskou až po současný stav. Jenom pro ty, kteří se obávají, že by se procesor AMD Athlon 5350 nevešel s chladičem do jejich tenké bedny, mám dobrou zprávu - vejde se V CoolerMaster Elite 100 jsou nad ním ještě cca 2 cm místa, takže to není až tak o prsa.
Tiskni Sdílej:
init
u. V podstatě jde o problém distribucí, v tomto případě Debianu, ne toho odvážně pojatého řešení „vše v jednom“, o než mnoho lidí nestojí.
init=/lib/sysvinit/init
. Zatím jsem ji nevyužil, systemd nepoužívám.
/sbin/init
…
Možná si projděte zdejší a nejen zdejší diskuse na téma systemd.
Nainstaluju operacni system a it just works.
Ano, pokud to skutečně prostě funguje, tak je to v pořádku. V takovém případě je vám ale celkem jedno, jaký tam máte podvozek, protože prostě funguje.
Jenže ten rozdíl začne být patrný, pokud to fungovat přestane. V případě klasických init skriptu, rc skripty v bashi a logy v texťácích můžete použít v podstatě libovolné základní nástroje pro prozkoumání co se děje nebo neděje (klidně si můžete do těch rc skriptů naflákat echo apod).
V případě systemd je mnohem více věcí k rozbití. Např zjistíte, že binární logy journald jsou poškozené, takže nevíte co se stalo. systemd je binárka, takže si ji těžko prohlédnete (nehledě na to, že je to uvnitř násobně složitější, než pár vzájemně se volajících shell skriptů. A tak dále. Flamů na toto téma bylo dost.