Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Na konci první části jsem jmenoval několik mýtů ohledně Gentoo, které můžete slyšet na každém rohu. Když je vyvrací skalní Gentooisti, někteří lidé (včetně mě) si řeknou. "No jo, oni už to používají léta, mají hromadu zkušeností, určitě jsou chytřejší než já, potom jim to přijde jednoduché". Proto bych tyto mýty rád objasnil jako nováček, který nainstaloval systém před dvěma týdny.
Neexistence instalátoru => Neskutečně složitá instalace
O existenci textového, nebo grafického instalátoru nevím. Moc mě ani nezajímal. Instalaci podle tohoto manuálu http://www.gentoo.org/doc/en/handbook/handbook-x86.xml troufnu si říct zvládne každý, kdo si dokáže z angličtiny přeložit pár odstavců jednoduchého textu. To v době online překladačů není až takový problém. Pokud chcete udělat "standardní" instalaci a moc vás to nezajímá, copy-paste příkazů bude s trochou štěstí úspěšné taky. Nechápu co je zde složitého, když kopírovat text zvládnou i mí rodiče.
Několika-týdenní instalace systému
Trošku jsem se nechal unést a uvedl přehnaně dlouhou dobu. Nicméně já jsem opravdu instaloval asi čtyři týdny. Ne, že by to bylo tak složité, nebo zdlouhavé, ale rozdělil jsem si instalaci do několika částí a dělal na tom jen když se mi chtělo. Nutno říct, že instalace základního systému určitě zabere více času než v případě user friendly distribucí. Stálo mě to zhruba dvě hodiny. Procesor si ale hrál mnohem déle než já.
Zmínil bych jeden tip. Pro některé nic nového pod sluncem, ale pro ostatní by to mohlo být zajímavé. Protože instalace pár hodin zabere, bude se hodit prohlížeč s dokumentací a google pro případné hledání informací, je vhodné instalovat Gentoo ze svého současného systému. Ano opravdu je něco takového možné. Vůbec není potřeba vypalovat live CD, nebo rebootovat počítač. Tomuto způsobu se také říká "instalace v chrootu". Je to dokonce i jednoduché. Prostě otevřete emulátor terminálu a dál už s ním zacházíte jako byste měli bootlé Gentoo live CD, tedy budete normálně postupovat podle dokumentace. Pokud se něco nepodaří a už vás to přestává bavit, prostě to zavřete a pokračujete až zase budete chtít. Taky jste celou dobu na svém systému, který je vám pohodlný. To mi přijde jako obrovská výhoda.
Stále si myslíte, že instalace Gentoo je tak složitá a nepříjemná ?
Nutnost sestavit si vlastní jádro (šíleně složité)
Jádro si můžete sestavit buďto pomocí nástroje genkernel, nebo menuconfig. Hodně lidí volí genkernel, protože ten se o vše postará za ně. Sice je to fajn, ale v případě že se to nepodaří, nebo bude něco chybět, asi nebude tak jednoduché a pohodlné to řešit. Proto bych doporučil ten druhý nástroj - menuconfig. To je takové to modré okénko, kde je hromada možností a člověk si musí vybrat co potřebuje. "Jsou vývojáři tak šílení když si myslí, že to může dokázat běžný smrtelník ?" říká si nejeden z nás. Ve skutečnosti jsem přidal jen dvě možnosti, které byly zmíněny v příručce. To zas takový problém není ne ? Následné sestavení jádra je asi nejdelší část instalace (ale pouze pro procesor, my se mezitím díváme na oblíbený seriál, protože nám kompilace jádra běží v okně na poslední ploše). Postupně bude potřeba do jádra přidat věci, které nás v průběhu základní instalace nezajímají. Nemějte obavu, že se jádro bude zase hodinu kompilovat. Překompilují se pouze změny, takže příště máme za dvě minutky hotovo.
Délka instalace aplikací (kompilace)
Ano, tohle tvrzení je opravdu pravdivé. Instalace větších aplikací může zabrat i několik hodin (příkladně libreoffice), to je prostě fakt se kterým nic dělat nemůžeme. V případě těchto aplikací existují jejich binární verze. Pokud office aktualizujete častěji než používáte, prostě sáhnete po binární verzi, kterou máte za dvě minutky. Instalace běžných balíků zabere řádově minuty. Je nutné si taky uvědomit jak často nové aplikace přidáváme. Když jsem před časem instaloval ArchLinux, první den jsem nainstaloval svou sadu aplikací a během následujícího roku jsem přidal jen pár balíčků. Délka kompilace tedy nemůže být takovou překážkou.
USE flagy - Prokletí hledat a vypisovat flagy pro každou aplikaci
USE flagy často nováčci považují za největší nevýhodu Gentoo. Podle mě je to jedna z největších výhod. USE flagy totiž upravují s jakými možnostmi se má balíček sestavit. Z toho nutně plyne, že ovlivňují závislosti. Když balík sestavím bez podpory Qt, není důvod aby mi ho do systému tahal. Nutnost je nějakým způsobem neustále řešit, už je omyl. Většinu aplikací jsem bez problému nainstaloval s přednastavenou sadou flagů a všechno funguje. Pouze jsem některým aplikacím přidával podporu fuse, jiným jazykové lokalizace a pro apache sadu modulů. Zkrátka to co se mi zrovna hodilo, ale v základu to není, protože to nejspíš tolik lidí nepoužívá.
Je nevhodné zapisovat flagy přímo do řádky při instalaci. Museli byste je při každé úpravě daného balíčku vypisovat znova. Nebo si například nedovedu představit aktualizace systému. Proto se zapisují do /etc/portage/package.use. Tam uvedete název balíčku a za něj jeho sadu flagů. Právě jsem to dopočítal a mám tu 27 balíčků při plně funkčním systému na kterém mi běží grafické prostředí s nástroji pro přehrávání hudby a filmů, editaci textu, "vývoj sw", práci se soubory a k dalším věcem co se dají od desktopu očekávat. Dále tu mám LAMP server, SSH, Sambu a FTP server.
Mé Gentoo jsem instaloval z dříve používaného ArchLinuxu. Ten jsem si samozřejmě dočasně nechal, takže pokud budu nespokojený, reboot a jsem zpátky. Abych měl na obou systémech aktuální data, na Gentoo jsem vytvořil adresář /mnt/arch, do kterého mountuji kořenový adresář Archu. Potom pomocí optionu bind mountuji pár důležitých adresářů z /mnt/arch/home/frostyx/ do složek v domovském adresáři na Gentoo. Stejným způsobem připojuji i /var/www. Většinu konfigů jsem zkopíroval, takže jsou systémy z pohledu uživatele téměř k nerozeznání. Zatím jsem se změnou spokojen a nenarazil jsem na téměř žádný problém. Chvíli trvalo než se mi podařilo rozchodit mountování disků a vzdálených úložišť v nautilusu, ale nakonec to vyřešila nějaká magie. Druhý problém jsem zatím nevyřešil. Nefunguje mi kontrola pravopisu v LibreOffice. Vyjma toho absolutně žádný problém.
Následně se chystám přečíst manuál emerge a zjistit zda lze (případně jak) aktualizovat pouze opravné verze balíčků. Pokud to nepůjde, asi nebudu aktualizovat vůbec.
Tiskni
Sdílej:
K dĺžke kompilácie ... v Libreoffice nevidím až taký problém, jednoducho nainštalujem binárku a neriešim.U libreoffice-bin mi hodně chybí zakompilovaný flag "kde". Takže si LibreOffice raději kompiluji sám i přes dlouhou dobu kompilace. Z dalších dlouho se kompilujících balíků rostu z dev-libs/boost a webkit. Ten se mi dokonce kompiluje dvakrát, jednou net-libs/webkit-gtk a podruhé x11-libs/qt-webkit
Neviem ale pochopiť jednu vec - prečo sa tak dlho kompiluje chromium a medzitým kompiluje knižnice ako ffmpeg, poppler ... ktoré už dávno sú v systéme. Netušíte niekto ako donútiť chromium používať normálne systémové knižnice a nie všetko vlastné (nie sme predsa na windowse)?Pokud to neumožňuje přímo chromium, tak nijak. Jedině to zkusit nahlásit jako bug(wish), případně si to oddělit sám. Některé balíčky to tak mají, třeba firefox:
www-client/firefox:system-sqlite - Use the system-wide dev-db/sqlite installation with secure-delete enabled
problem chrome / chromia je ze ma v sobe bundlutou spoustu softwaru ... vyvojari gentoo na unbundle pracuji ale neni to zrovna jednoducha prace ... a hlavne upstream k tomu nijak moc nepomaha ..
podobne problemy jsou napr s Digikamem ...
emerge -uvDN world
je to kompletni upgrade, vcetne upgradu zavislych i neprimo zavislych knihoven a pripadne i downgrade, kdyz nekdo novejsi verzi omylem uvolni a pozdeji zase zakaze a take rekompilace kvuli zmene USE flagu.
Ale manual si urcite precti k emerge i k ebuild
emerge -uavtDN world
a - zobrazí změny a počká na potvrzení
t - zobrazí stromově závislosti - je vidět, který balíček danou aktualizaci požaduje.
zase uz jsem dlouho neaktualizoval ...
Total: 102 packages (47 upgrades, 9 new, 1 in new slot, 45 reinstalls)
to jsem zvedavej, co zase zitra nepujde
jestli tedy upgrade dobehne bez chyb:)
a ja pridavam jeste --keep-going
At se muzu zabyvat jen tim co se neemergne,a ne pulkou aktualizaci ktera se neprovedla kvuli jedne ze zacatku ...
EMERGE_DEFAULT_OPTS="--keep-going"
Podobné platí, když člověk chce nainstalovat jeden ~ARCH balík, a nechce kvůli tomu mít celý systém ~, ale pouze ta balíky, které tak nutně musí být.
Jinak co na gentoo opravdu žeru, to je právě mechanismus etc-update. Neboli to, že pokud instalace balíku chce něco dělat s konfiguračními soubory, které již existují, neudělá to rovnou, ale zapamatuje si jen, co s nimi chtěl provést. Poté si člověk pustí etc-update, kde se podívá, které soubory se budou měnit, proleze diffy u těch, na kerých mu záleží, a případně mergne změny (navíc interaktivně, takže nemusí mergnout všechny).
To je něco, co jsem zatím u jiné distribuce neviděl a přitom mi to přijde skoro stěžejní vlastnmost dobrého balíčkovacího systému. Nebo něco podobného existuje i mimo svět gentoo?
Následně se chystám přečíst manuál emerge a zjistit zda lze (případně jak) aktualizovat pouze opravné verze balíčků. Pokud to nepůjde, asi nebudu aktualizovat vůbec.Na bezpecnostni opravy je GLSA - http://www.gentoo.org/doc/en/security/security-handbook.xml?part=1&chap=14 - nicmene je bohuzel ve stadiu rozkladu a zatim to nevypada, ze by se zmatozila nebo byla nahrazena necim jinym. Jistou alternativou je nastavit si maskovani vyssi verze balicku, ale nemyslim si, ze to je nejak extra dobrej napad a casem bys urcite narazil.