Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Na konci první části jsem jmenoval několik mýtů ohledně Gentoo, které můžete slyšet na každém rohu. Když je vyvrací skalní Gentooisti, někteří lidé (včetně mě) si řeknou. "No jo, oni už to používají léta, mají hromadu zkušeností, určitě jsou chytřejší než já, potom jim to přijde jednoduché". Proto bych tyto mýty rád objasnil jako nováček, který nainstaloval systém před dvěma týdny.
Neexistence instalátoru => Neskutečně složitá instalace
O existenci textového, nebo grafického instalátoru nevím. Moc mě ani nezajímal. Instalaci podle tohoto manuálu http://www.gentoo.org/doc/en/handbook/handbook-x86.xml troufnu si říct zvládne každý, kdo si dokáže z angličtiny přeložit pár odstavců jednoduchého textu. To v době online překladačů není až takový problém. Pokud chcete udělat "standardní" instalaci a moc vás to nezajímá, copy-paste příkazů bude s trochou štěstí úspěšné taky. Nechápu co je zde složitého, když kopírovat text zvládnou i mí rodiče.
Několika-týdenní instalace systému
Trošku jsem se nechal unést a uvedl přehnaně dlouhou dobu. Nicméně já jsem opravdu instaloval asi čtyři týdny. Ne, že by to bylo tak složité, nebo zdlouhavé, ale rozdělil jsem si instalaci do několika částí a dělal na tom jen když se mi chtělo. Nutno říct, že instalace základního systému určitě zabere více času než v případě user friendly distribucí. Stálo mě to zhruba dvě hodiny. Procesor si ale hrál mnohem déle než já.
Zmínil bych jeden tip. Pro některé nic nového pod sluncem, ale pro ostatní by to mohlo být zajímavé. Protože instalace pár hodin zabere, bude se hodit prohlížeč s dokumentací a google pro případné hledání informací, je vhodné instalovat Gentoo ze svého současného systému. Ano opravdu je něco takového možné. Vůbec není potřeba vypalovat live CD, nebo rebootovat počítač. Tomuto způsobu se také říká "instalace v chrootu". Je to dokonce i jednoduché. Prostě otevřete emulátor terminálu a dál už s ním zacházíte jako byste měli bootlé Gentoo live CD, tedy budete normálně postupovat podle dokumentace. Pokud se něco nepodaří a už vás to přestává bavit, prostě to zavřete a pokračujete až zase budete chtít. Taky jste celou dobu na svém systému, který je vám pohodlný. To mi přijde jako obrovská výhoda.
Stále si myslíte, že instalace Gentoo je tak složitá a nepříjemná ?
Nutnost sestavit si vlastní jádro (šíleně složité)
Jádro si můžete sestavit buďto pomocí nástroje genkernel, nebo menuconfig. Hodně lidí volí genkernel, protože ten se o vše postará za ně. Sice je to fajn, ale v případě že se to nepodaří, nebo bude něco chybět, asi nebude tak jednoduché a pohodlné to řešit. Proto bych doporučil ten druhý nástroj - menuconfig. To je takové to modré okénko, kde je hromada možností a člověk si musí vybrat co potřebuje. "Jsou vývojáři tak šílení když si myslí, že to může dokázat běžný smrtelník ?" říká si nejeden z nás. Ve skutečnosti jsem přidal jen dvě možnosti, které byly zmíněny v příručce. To zas takový problém není ne ? Následné sestavení jádra je asi nejdelší část instalace (ale pouze pro procesor, my se mezitím díváme na oblíbený seriál, protože nám kompilace jádra běží v okně na poslední ploše). Postupně bude potřeba do jádra přidat věci, které nás v průběhu základní instalace nezajímají. Nemějte obavu, že se jádro bude zase hodinu kompilovat. Překompilují se pouze změny, takže příště máme za dvě minutky hotovo.
Délka instalace aplikací (kompilace)
Ano, tohle tvrzení je opravdu pravdivé. Instalace větších aplikací může zabrat i několik hodin (příkladně libreoffice), to je prostě fakt se kterým nic dělat nemůžeme. V případě těchto aplikací existují jejich binární verze. Pokud office aktualizujete častěji než používáte, prostě sáhnete po binární verzi, kterou máte za dvě minutky. Instalace běžných balíků zabere řádově minuty. Je nutné si taky uvědomit jak často nové aplikace přidáváme. Když jsem před časem instaloval ArchLinux, první den jsem nainstaloval svou sadu aplikací a během následujícího roku jsem přidal jen pár balíčků. Délka kompilace tedy nemůže být takovou překážkou.
USE flagy - Prokletí hledat a vypisovat flagy pro každou aplikaci
USE flagy často nováčci považují za největší nevýhodu Gentoo. Podle mě je to jedna z největších výhod. USE flagy totiž upravují s jakými možnostmi se má balíček sestavit. Z toho nutně plyne, že ovlivňují závislosti. Když balík sestavím bez podpory Qt, není důvod aby mi ho do systému tahal. Nutnost je nějakým způsobem neustále řešit, už je omyl. Většinu aplikací jsem bez problému nainstaloval s přednastavenou sadou flagů a všechno funguje. Pouze jsem některým aplikacím přidával podporu fuse, jiným jazykové lokalizace a pro apache sadu modulů. Zkrátka to co se mi zrovna hodilo, ale v základu to není, protože to nejspíš tolik lidí nepoužívá.
Je nevhodné zapisovat flagy přímo do řádky při instalaci. Museli byste je při každé úpravě daného balíčku vypisovat znova. Nebo si například nedovedu představit aktualizace systému. Proto se zapisují do /etc/portage/package.use. Tam uvedete název balíčku a za něj jeho sadu flagů. Právě jsem to dopočítal a mám tu 27 balíčků při plně funkčním systému na kterém mi běží grafické prostředí s nástroji pro přehrávání hudby a filmů, editaci textu, "vývoj sw", práci se soubory a k dalším věcem co se dají od desktopu očekávat. Dále tu mám LAMP server, SSH, Sambu a FTP server.
Mé Gentoo jsem instaloval z dříve používaného ArchLinuxu. Ten jsem si samozřejmě dočasně nechal, takže pokud budu nespokojený, reboot a jsem zpátky. Abych měl na obou systémech aktuální data, na Gentoo jsem vytvořil adresář /mnt/arch
, do kterého mountuji kořenový adresář Archu. Potom pomocí optionu bind mountuji pár důležitých adresářů z /mnt/arch/home/frostyx/
do složek v domovském adresáři na Gentoo. Stejným způsobem připojuji i /var/www
. Většinu konfigů jsem zkopíroval, takže jsou systémy z pohledu uživatele téměř k nerozeznání. Zatím jsem se změnou spokojen a nenarazil jsem na téměř žádný problém. Chvíli trvalo než se mi podařilo rozchodit mountování disků a vzdálených úložišť v nautilusu, ale nakonec to vyřešila nějaká magie. Druhý problém jsem zatím nevyřešil. Nefunguje mi kontrola pravopisu v LibreOffice. Vyjma toho absolutně žádný problém.
Následně se chystám přečíst manuál emerge a zjistit zda lze (případně jak) aktualizovat pouze opravné verze balíčků. Pokud to nepůjde, asi nebudu aktualizovat vůbec.
Tiskni
Sdílej:
K dĺžke kompilácie ... v Libreoffice nevidím až taký problém, jednoducho nainštalujem binárku a neriešim.U libreoffice-bin mi hodně chybí zakompilovaný flag "kde". Takže si LibreOffice raději kompiluji sám i přes dlouhou dobu kompilace. Z dalších dlouho se kompilujících balíků rostu z dev-libs/boost a webkit. Ten se mi dokonce kompiluje dvakrát, jednou net-libs/webkit-gtk a podruhé x11-libs/qt-webkit
Neviem ale pochopiť jednu vec - prečo sa tak dlho kompiluje chromium a medzitým kompiluje knižnice ako ffmpeg, poppler ... ktoré už dávno sú v systéme. Netušíte niekto ako donútiť chromium používať normálne systémové knižnice a nie všetko vlastné (nie sme predsa na windowse)?Pokud to neumožňuje přímo chromium, tak nijak. Jedině to zkusit nahlásit jako bug(wish), případně si to oddělit sám. Některé balíčky to tak mají, třeba firefox:
www-client/firefox:system-sqlite - Use the system-wide dev-db/sqlite installation with secure-delete enabled
problem chrome / chromia je ze ma v sobe bundlutou spoustu softwaru ... vyvojari gentoo na unbundle pracuji ale neni to zrovna jednoducha prace ... a hlavne upstream k tomu nijak moc nepomaha ..
podobne problemy jsou napr s Digikamem ...
emerge -uvDN world
je to kompletni upgrade, vcetne upgradu zavislych i neprimo zavislych knihoven a pripadne i downgrade, kdyz nekdo novejsi verzi omylem uvolni a pozdeji zase zakaze a take rekompilace kvuli zmene USE flagu.
Ale manual si urcite precti k emerge i k ebuildemerge -uavtDN world
a - zobrazí změny a počká na potvrzení
t - zobrazí stromově závislosti - je vidět, který balíček danou aktualizaci požaduje.
a ja pridavam jeste --keep-going
At se muzu zabyvat jen tim co se neemergne,a ne pulkou aktualizaci ktera se neprovedla kvuli jedne ze zacatku ...
EMERGE_DEFAULT_OPTS="--keep-going"
Následně se chystám přečíst manuál emerge a zjistit zda lze (případně jak) aktualizovat pouze opravné verze balíčků. Pokud to nepůjde, asi nebudu aktualizovat vůbec.Na bezpecnostni opravy je GLSA - http://www.gentoo.org/doc/en/security/security-handbook.xml?part=1&chap=14 - nicmene je bohuzel ve stadiu rozkladu a zatim to nevypada, ze by se zmatozila nebo byla nahrazena necim jinym. Jistou alternativou je nastavit si maskovani vyssi verze balicku, ale nemyslim si, ze to je nejak extra dobrej napad a casem bys urcite narazil.