Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Před nějakou dobou jsem řešil sdílení internetu v domácí síti. Srovnám jak jsem postupoval v různých SW konfiguracích a vyvodím svůj (zaujatý) závěr o TCO.
Prostředí: Nebudu zacházet do technických detailů: Počítač jménem Kryšpín má kabelový internet přes USB, počítač jménem Jarda je k němu přisíťovaný přes stařičký koax. Na Kryšpínovi byly Windows 2000, na Jardovi je Debian Sarge.
Instalace kabelového modemu Motorola SB5100: vložím instalační CD, vyskočí grafický, animovaný, těžkopádný instalátor. Odklikávám několik voleb, zhruba v polovině se v animacích pokazí fonty a zobrazuje to jen čtverečky. Znepokojeně odhaduji, co která sada čtverečků asi znamená, připojuji zařízení a po nějaké době nastavování to kupodivu funguje (max. pozorovaná rychlost 780 kB/s).
Instalace sdílení internetu. Nedaří se mi zprovoznit sdílení pomocí vnitřního nástroje Windows, kamarád tvrdí, že to blbne a ať instaluji KerioRouter, že tam to jde dobře. Trvá to dlouho, obnáší to přehlašování do admin účtu a zpátky. Je to poměrně velký program a trvá docela dlouho, než nastartuje. Ovšem rozchodit program mi přišlo dost obtížné - strávil jsem u toho nejméně 6 hodin, než to začalo fungovat. Na počítači Jarda trvalo zprovoznění sítě dalších cca 30 ? minut ("route add default gw 192.168.0.1", přidat DNSka apod.)
Zprovoznění DHCP. Poskytovatel internetu před nějakou dobou přešel na DHCP. Spustili jsme "instalační balíček" pro windows, abychom zprovoznili DHCP. Možná jsme to měli zkusit ručně, poněvadž teď trvá obvykle 5 - 15 minut, než vůbec začne internet fungovat. Bohužel jsem zapomněl heslo od Keria, možná za to může jeho chybné nastavení (?) a tudíž by to šlo spravit.
Zprovoznění sítě a DHCP: Připojil jsem modem SB5100 (natáhl se modul "usbnet"). Aby se počítač přihlásil do DHCP, bylo třeba zadat "sudo dhclient" - poradil kamarád. Internet funguje (max. pozorovaná rychlost 1470 kB/s). Firefox se loudá, ale to o něm každý víme, dám sem asi Operu.
Instalace sdílení internetu. Nejdřív byla třeba vůbec vyzkoušet funkci obou sítí. Ping na Jardu nešel a koaxová síťovka ani nebyla detekována - nebyl pro ní nahrán modul. Po ručním modproubnutí modulu a nastavení IP síť funguje. Tušil jsem, že se o sdílení internetu stará program iptables a že je o něm seriál článků na root.cz. Asi nějakou dobu jsem pročítal internet, pak jsem zkusil hledat na googlu, jestli tam nebude rovnou nějaký relevantní návod. Na 4 pokus se mi to podařilo, zadal jsem "dominec@kryspin:/etc/rc4.d$ sudo iptables -t nat -A POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE". Trvalo to asi 2 hodiny a myslím, že jsem se i naučil, jak to funguje a budu to umět dobudoucna.
Instalace internetu v Ubuntu mi přišla řádově jednodušší než v systému, jenž se vypíná tlačítkem "start". O finančněprávní stránce ani nemluvím. Podobné srovnání platí i pro jiné případy (např. instalaci). Čili srovnání "Total Cost of Ownership" je pro mne jednoznačné (mám pochybnosti, že by se tento trend výrazně lišil i u konfigurace serverů v běžných podmínkách apod., přestože to některé nejmenované firmy tvrdí).
Upozorňuji, že se jedná o můj vlastní subjektivní a možná zaujatý dojem, možná máte zkušenosti opačné. Je možné, že jsem u Windows postupoval chybně. Nepřeji si, abych "byl poplácáván po zádech", ani abych tu vyvolával flame. Díky. Berte to jen jako mou zkušenost.
Tiskni
Sdílej:
8.6.2006 13:28
Mikos | skóre: 34
| blog: Jaderný blog
| Praha
To snad ani sám Plešingr tak natvrdlej nebude 
8.6.2006 16:01
Mikos | skóre: 34
| blog: Jaderný blog
| Praha
8.6.2006 13:44
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Taky bych řekl že pro sdílení internetu pro domácí síť je PC (ať už je na měm jakýkoliv OS) pouze krajní a zcela nevyhovující možnost. V dnešní době, kdy ty "kouzelný krabičky" (a nemusí to bejt zrovna takový "dělo" jako asus 500gl) stojí pár stovek, skoro nic nežerou a nehlučí může pomocí PC "internet" sdílet jenom zoufalec...
8.6.2006 18:02
xxx | skóre: 42
| blog: Na Kafíčko
Řeč byla pouze o sdílení internetu. Kromě toho například zmiňovaný Asus WL-500g vyhovuje i těmto požadavkům...
...... systém, který se vypíná tlačítkem "START"
8.6.2006 14:35
Filip Dominec | skóre: 10
| blog: GetTheTrueFacts
8.6.2006 16:22
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz