Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 17.0. Přidáno bylo 4 803 nových znaků. Celkově jich je 159 801. Přibylo 7 nových Emoji.
Apple představil (YouTube) telefony iPhone 17 Pro a iPhone 17 Pro Max, iPhone 17 a iPhone Air, sluchátka AirPods Pro 3 a hodinky Watch Series 11, Watch SE 3 a Watch Ultra 3.
Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Polské vývojářské studio CD Projekt Red publikovalo na Printables.com 3D modely z počítačové hry Cyberpunk 2077.
Organizátoři konference LinuxDays 2025 vydali program a zároveň otevřeli registrace. Akce se uskuteční 4. a 5. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích, kde vás čekají přednášky, workshopy, stánky a spousta šikovných lidí. Vstup na akci je zdarma.
Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 5.4.0: "Delší dobu se v Admineru neobjevila žádná závažná chyba, tak jsem nemusel vydávat novou verzi, až počet změn hodně nabobtnal."
V Německu slavnostně uvedli do provozu (en) nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace. Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě (TOP500). „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na
… více »V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Před nějakou dobou jsem řešil sdílení internetu v domácí síti. Srovnám jak jsem postupoval v různých SW konfiguracích a vyvodím svůj (zaujatý) závěr o TCO.
Prostředí: Nebudu zacházet do technických detailů: Počítač jménem Kryšpín má kabelový internet přes USB, počítač jménem Jarda je k němu přisíťovaný přes stařičký koax. Na Kryšpínovi byly Windows 2000, na Jardovi je Debian Sarge.
Instalace kabelového modemu Motorola SB5100: vložím instalační CD, vyskočí grafický, animovaný, těžkopádný instalátor. Odklikávám několik voleb, zhruba v polovině se v animacích pokazí fonty a zobrazuje to jen čtverečky. Znepokojeně odhaduji, co která sada čtverečků asi znamená, připojuji zařízení a po nějaké době nastavování to kupodivu funguje (max. pozorovaná rychlost 780 kB/s).
Instalace sdílení internetu. Nedaří se mi zprovoznit sdílení pomocí vnitřního nástroje Windows, kamarád tvrdí, že to blbne a ať instaluji KerioRouter, že tam to jde dobře. Trvá to dlouho, obnáší to přehlašování do admin účtu a zpátky. Je to poměrně velký program a trvá docela dlouho, než nastartuje. Ovšem rozchodit program mi přišlo dost obtížné - strávil jsem u toho nejméně 6 hodin, než to začalo fungovat. Na počítači Jarda trvalo zprovoznění sítě dalších cca 30 ? minut ("route add default gw 192.168.0.1", přidat DNSka apod.)
Zprovoznění DHCP. Poskytovatel internetu před nějakou dobou přešel na DHCP. Spustili jsme "instalační balíček" pro windows, abychom zprovoznili DHCP. Možná jsme to měli zkusit ručně, poněvadž teď trvá obvykle 5 - 15 minut, než vůbec začne internet fungovat. Bohužel jsem zapomněl heslo od Keria, možná za to může jeho chybné nastavení (?) a tudíž by to šlo spravit.
Zprovoznění sítě a DHCP: Připojil jsem modem SB5100 (natáhl se modul "usbnet"). Aby se počítač přihlásil do DHCP, bylo třeba zadat "sudo dhclient" - poradil kamarád. Internet funguje (max. pozorovaná rychlost 1470 kB/s). Firefox se loudá, ale to o něm každý víme, dám sem asi Operu.
Instalace sdílení internetu. Nejdřív byla třeba vůbec vyzkoušet funkci obou sítí. Ping na Jardu nešel a koaxová síťovka ani nebyla detekována - nebyl pro ní nahrán modul. Po ručním modproubnutí modulu a nastavení IP síť funguje. Tušil jsem, že se o sdílení internetu stará program iptables a že je o něm seriál článků na root.cz. Asi nějakou dobu jsem pročítal internet, pak jsem zkusil hledat na googlu, jestli tam nebude rovnou nějaký relevantní návod. Na 4 pokus se mi to podařilo, zadal jsem "dominec@kryspin:/etc/rc4.d$ sudo iptables -t nat -A POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE". Trvalo to asi 2 hodiny a myslím, že jsem se i naučil, jak to funguje a budu to umět dobudoucna.
Instalace internetu v Ubuntu mi přišla řádově jednodušší než v systému, jenž se vypíná tlačítkem "start". O finančněprávní stránce ani nemluvím. Podobné srovnání platí i pro jiné případy (např. instalaci). Čili srovnání "Total Cost of Ownership" je pro mne jednoznačné (mám pochybnosti, že by se tento trend výrazně lišil i u konfigurace serverů v běžných podmínkách apod., přestože to některé nejmenované firmy tvrdí).
Upozorňuji, že se jedná o můj vlastní subjektivní a možná zaujatý dojem, možná máte zkušenosti opačné. Je možné, že jsem u Windows postupoval chybně. Nepřeji si, abych "byl poplácáván po zádech", ani abych tu vyvolával flame. Díky. Berte to jen jako mou zkušenost.
Tiskni
Sdílej:
Taky bych řekl že pro sdílení internetu pro domácí síť je PC (ať už je na měm jakýkoliv OS) pouze krajní a zcela nevyhovující možnost. V dnešní době, kdy ty "kouzelný krabičky" (a nemusí to bejt zrovna takový "dělo" jako asus 500gl) stojí pár stovek, skoro nic nežerou a nehlučí může pomocí PC "internet" sdílet jenom zoufalec...
Řeč byla pouze o sdílení internetu. Kromě toho například zmiňovaný Asus WL-500g vyhovuje i těmto požadavkům...