Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Před nějakou dobou jsem řešil sdílení internetu v domácí síti. Srovnám jak jsem postupoval v různých SW konfiguracích a vyvodím svůj (zaujatý) závěr o TCO.
Prostředí: Nebudu zacházet do technických detailů: Počítač jménem Kryšpín má kabelový internet přes USB, počítač jménem Jarda je k němu přisíťovaný přes stařičký koax. Na Kryšpínovi byly Windows 2000, na Jardovi je Debian Sarge.
Instalace kabelového modemu Motorola SB5100: vložím instalační CD, vyskočí grafický, animovaný, těžkopádný instalátor. Odklikávám několik voleb, zhruba v polovině se v animacích pokazí fonty a zobrazuje to jen čtverečky. Znepokojeně odhaduji, co která sada čtverečků asi znamená, připojuji zařízení a po nějaké době nastavování to kupodivu funguje (max. pozorovaná rychlost 780 kB/s).
Instalace sdílení internetu. Nedaří se mi zprovoznit sdílení pomocí vnitřního nástroje Windows, kamarád tvrdí, že to blbne a ať instaluji KerioRouter, že tam to jde dobře. Trvá to dlouho, obnáší to přehlašování do admin účtu a zpátky. Je to poměrně velký program a trvá docela dlouho, než nastartuje. Ovšem rozchodit program mi přišlo dost obtížné - strávil jsem u toho nejméně 6 hodin, než to začalo fungovat. Na počítači Jarda trvalo zprovoznění sítě dalších cca 30 ? minut ("route add default gw 192.168.0.1", přidat DNSka apod.)
Zprovoznění DHCP. Poskytovatel internetu před nějakou dobou přešel na DHCP. Spustili jsme "instalační balíček" pro windows, abychom zprovoznili DHCP. Možná jsme to měli zkusit ručně, poněvadž teď trvá obvykle 5 - 15 minut, než vůbec začne internet fungovat. Bohužel jsem zapomněl heslo od Keria, možná za to může jeho chybné nastavení (?) a tudíž by to šlo spravit.
Zprovoznění sítě a DHCP: Připojil jsem modem SB5100 (natáhl se modul "usbnet"). Aby se počítač přihlásil do DHCP, bylo třeba zadat "sudo dhclient" - poradil kamarád. Internet funguje (max. pozorovaná rychlost 1470 kB/s). Firefox se loudá, ale to o něm každý víme, dám sem asi Operu.
Instalace sdílení internetu. Nejdřív byla třeba vůbec vyzkoušet funkci obou sítí. Ping na Jardu nešel a koaxová síťovka ani nebyla detekována - nebyl pro ní nahrán modul. Po ručním modproubnutí modulu a nastavení IP síť funguje. Tušil jsem, že se o sdílení internetu stará program iptables a že je o něm seriál článků na root.cz. Asi nějakou dobu jsem pročítal internet, pak jsem zkusil hledat na googlu, jestli tam nebude rovnou nějaký relevantní návod. Na 4 pokus se mi to podařilo, zadal jsem "dominec@kryspin:/etc/rc4.d$ sudo iptables -t nat -A POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE". Trvalo to asi 2 hodiny a myslím, že jsem se i naučil, jak to funguje a budu to umět dobudoucna.
Instalace internetu v Ubuntu mi přišla řádově jednodušší než v systému, jenž se vypíná tlačítkem "start". O finančněprávní stránce ani nemluvím. Podobné srovnání platí i pro jiné případy (např. instalaci). Čili srovnání "Total Cost of Ownership" je pro mne jednoznačné (mám pochybnosti, že by se tento trend výrazně lišil i u konfigurace serverů v běžných podmínkách apod., přestože to některé nejmenované firmy tvrdí).
Upozorňuji, že se jedná o můj vlastní subjektivní a možná zaujatý dojem, možná máte zkušenosti opačné. Je možné, že jsem u Windows postupoval chybně. Nepřeji si, abych "byl poplácáván po zádech", ani abych tu vyvolával flame. Díky. Berte to jen jako mou zkušenost.
Tiskni
Sdílej:
To snad ani sám Plešingr tak natvrdlej nebude
Taky bych řekl že pro sdílení internetu pro domácí síť je PC (ať už je na měm jakýkoliv OS) pouze krajní a zcela nevyhovující možnost. V dnešní době, kdy ty "kouzelný krabičky" (a nemusí to bejt zrovna takový "dělo" jako asus 500gl) stojí pár stovek, skoro nic nežerou a nehlučí může pomocí PC "internet" sdílet jenom zoufalec...
Řeč byla pouze o sdílení internetu. Kromě toho například zmiňovaný Asus WL-500g vyhovuje i těmto požadavkům...
...... systém, který se vypíná tlačítkem "START"