Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Před nějakou dobou jsem řešil sdílení internetu v domácí síti. Srovnám jak jsem postupoval v různých SW konfiguracích a vyvodím svůj (zaujatý) závěr o TCO.
Prostředí: Nebudu zacházet do technických detailů: Počítač jménem Kryšpín má kabelový internet přes USB, počítač jménem Jarda je k němu přisíťovaný přes stařičký koax. Na Kryšpínovi byly Windows 2000, na Jardovi je Debian Sarge.
Instalace kabelového modemu Motorola SB5100: vložím instalační CD, vyskočí grafický, animovaný, těžkopádný instalátor. Odklikávám několik voleb, zhruba v polovině se v animacích pokazí fonty a zobrazuje to jen čtverečky. Znepokojeně odhaduji, co která sada čtverečků asi znamená, připojuji zařízení a po nějaké době nastavování to kupodivu funguje (max. pozorovaná rychlost 780 kB/s).
Instalace sdílení internetu. Nedaří se mi zprovoznit sdílení pomocí vnitřního nástroje Windows, kamarád tvrdí, že to blbne a ať instaluji KerioRouter, že tam to jde dobře. Trvá to dlouho, obnáší to přehlašování do admin účtu a zpátky. Je to poměrně velký program a trvá docela dlouho, než nastartuje. Ovšem rozchodit program mi přišlo dost obtížné - strávil jsem u toho nejméně 6 hodin, než to začalo fungovat. Na počítači Jarda trvalo zprovoznění sítě dalších cca 30 ? minut ("route add default gw 192.168.0.1", přidat DNSka apod.)
Zprovoznění DHCP. Poskytovatel internetu před nějakou dobou přešel na DHCP. Spustili jsme "instalační balíček" pro windows, abychom zprovoznili DHCP. Možná jsme to měli zkusit ručně, poněvadž teď trvá obvykle 5 - 15 minut, než vůbec začne internet fungovat. Bohužel jsem zapomněl heslo od Keria, možná za to může jeho chybné nastavení (?) a tudíž by to šlo spravit.
Zprovoznění sítě a DHCP: Připojil jsem modem SB5100 (natáhl se modul "usbnet"). Aby se počítač přihlásil do DHCP, bylo třeba zadat "sudo dhclient" - poradil kamarád. Internet funguje (max. pozorovaná rychlost 1470 kB/s). Firefox se loudá, ale to o něm každý víme, dám sem asi Operu.
Instalace sdílení internetu. Nejdřív byla třeba vůbec vyzkoušet funkci obou sítí. Ping na Jardu nešel a koaxová síťovka ani nebyla detekována - nebyl pro ní nahrán modul. Po ručním modproubnutí modulu a nastavení IP síť funguje. Tušil jsem, že se o sdílení internetu stará program iptables a že je o něm seriál článků na root.cz. Asi nějakou dobu jsem pročítal internet, pak jsem zkusil hledat na googlu, jestli tam nebude rovnou nějaký relevantní návod. Na 4 pokus se mi to podařilo, zadal jsem "dominec@kryspin:/etc/rc4.d$ sudo iptables -t nat -A POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE". Trvalo to asi 2 hodiny a myslím, že jsem se i naučil, jak to funguje a budu to umět dobudoucna.
Instalace internetu v Ubuntu mi přišla řádově jednodušší než v systému, jenž se vypíná tlačítkem "start". O finančněprávní stránce ani nemluvím. Podobné srovnání platí i pro jiné případy (např. instalaci). Čili srovnání "Total Cost of Ownership" je pro mne jednoznačné (mám pochybnosti, že by se tento trend výrazně lišil i u konfigurace serverů v běžných podmínkách apod., přestože to některé nejmenované firmy tvrdí).
Upozorňuji, že se jedná o můj vlastní subjektivní a možná zaujatý dojem, možná máte zkušenosti opačné. Je možné, že jsem u Windows postupoval chybně. Nepřeji si, abych "byl poplácáván po zádech", ani abych tu vyvolával flame. Díky. Berte to jen jako mou zkušenost.
Tiskni
Sdílej:
Taky bych řekl že pro sdílení internetu pro domácí síť je PC (ať už je na měm jakýkoliv OS) pouze krajní a zcela nevyhovující možnost. V dnešní době, kdy ty "kouzelný krabičky" (a nemusí to bejt zrovna takový "dělo" jako asus 500gl) stojí pár stovek, skoro nic nežerou a nehlučí může pomocí PC "internet" sdílet jenom zoufalec...
Řeč byla pouze o sdílení internetu. Kromě toho například zmiňovaný Asus WL-500g vyhovuje i těmto požadavkům...