Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
OpenAI spolupracuje s konkurenty Anthropic a Google DeepMind ze skupiny Alphabet na bezpečnosti umělé inteligence (AI). Globální obavy ohledně existenčních rizik umělé inteligence vzrostly poté, co se o víkendu sešli vedoucí předních amerických firem z odvětví AI a vyzvali k pozastavení vývoje technologie.
Evropská unie navrhne zákaz sociálních sítí, online her a chatbotů pro děti mladší 13 let a možnost účtu pro děti do 15 let jen se souhlasem rodičů, oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v dnešním projevu ve Štrasburku. Návrh předpisu nazvaného EU Kids Act představí Evropská komise ve čtvrtek. Von der Leyenová zdůraznila, že chce, aby se rovněž změnilo základní pravidlo: platformy budou muset dokázat, že jsou bezpečné.
… více »Byla vydána Java 27 / JDK 27. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 9.
Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
Před nějakou dobou jsem řešil sdílení internetu v domácí síti. Srovnám jak jsem postupoval v různých SW konfiguracích a vyvodím svůj (zaujatý) závěr o TCO.
Prostředí: Nebudu zacházet do technických detailů: Počítač jménem Kryšpín má kabelový internet přes USB, počítač jménem Jarda je k němu přisíťovaný přes stařičký koax. Na Kryšpínovi byly Windows 2000, na Jardovi je Debian Sarge.
Instalace kabelového modemu Motorola SB5100: vložím instalační CD, vyskočí grafický, animovaný, těžkopádný instalátor. Odklikávám několik voleb, zhruba v polovině se v animacích pokazí fonty a zobrazuje to jen čtverečky. Znepokojeně odhaduji, co která sada čtverečků asi znamená, připojuji zařízení a po nějaké době nastavování to kupodivu funguje (max. pozorovaná rychlost 780 kB/s).
Instalace sdílení internetu. Nedaří se mi zprovoznit sdílení pomocí vnitřního nástroje Windows, kamarád tvrdí, že to blbne a ať instaluji KerioRouter, že tam to jde dobře. Trvá to dlouho, obnáší to přehlašování do admin účtu a zpátky. Je to poměrně velký program a trvá docela dlouho, než nastartuje. Ovšem rozchodit program mi přišlo dost obtížné - strávil jsem u toho nejméně 6 hodin, než to začalo fungovat. Na počítači Jarda trvalo zprovoznění sítě dalších cca 30 ? minut ("route add default gw 192.168.0.1", přidat DNSka apod.)
Zprovoznění DHCP. Poskytovatel internetu před nějakou dobou přešel na DHCP. Spustili jsme "instalační balíček" pro windows, abychom zprovoznili DHCP. Možná jsme to měli zkusit ručně, poněvadž teď trvá obvykle 5 - 15 minut, než vůbec začne internet fungovat. Bohužel jsem zapomněl heslo od Keria, možná za to může jeho chybné nastavení (?) a tudíž by to šlo spravit.
Zprovoznění sítě a DHCP: Připojil jsem modem SB5100 (natáhl se modul "usbnet"). Aby se počítač přihlásil do DHCP, bylo třeba zadat "sudo dhclient" - poradil kamarád. Internet funguje (max. pozorovaná rychlost 1470 kB/s). Firefox se loudá, ale to o něm každý víme, dám sem asi Operu.
Instalace sdílení internetu. Nejdřív byla třeba vůbec vyzkoušet funkci obou sítí. Ping na Jardu nešel a koaxová síťovka ani nebyla detekována - nebyl pro ní nahrán modul. Po ručním modproubnutí modulu a nastavení IP síť funguje. Tušil jsem, že se o sdílení internetu stará program iptables a že je o něm seriál článků na root.cz. Asi nějakou dobu jsem pročítal internet, pak jsem zkusil hledat na googlu, jestli tam nebude rovnou nějaký relevantní návod. Na 4 pokus se mi to podařilo, zadal jsem "dominec@kryspin:/etc/rc4.d$ sudo iptables -t nat -A POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE". Trvalo to asi 2 hodiny a myslím, že jsem se i naučil, jak to funguje a budu to umět dobudoucna.
Instalace internetu v Ubuntu mi přišla řádově jednodušší než v systému, jenž se vypíná tlačítkem "start". O finančněprávní stránce ani nemluvím. Podobné srovnání platí i pro jiné případy (např. instalaci). Čili srovnání "Total Cost of Ownership" je pro mne jednoznačné (mám pochybnosti, že by se tento trend výrazně lišil i u konfigurace serverů v běžných podmínkách apod., přestože to některé nejmenované firmy tvrdí).
Upozorňuji, že se jedná o můj vlastní subjektivní a možná zaujatý dojem, možná máte zkušenosti opačné. Je možné, že jsem u Windows postupoval chybně. Nepřeji si, abych "byl poplácáván po zádech", ani abych tu vyvolával flame. Díky. Berte to jen jako mou zkušenost.
Tiskni
Sdílej:
To snad ani sám Plešingr tak natvrdlej nebude
Taky bych řekl že pro sdílení internetu pro domácí síť je PC (ať už je na měm jakýkoliv OS) pouze krajní a zcela nevyhovující možnost. V dnešní době, kdy ty "kouzelný krabičky" (a nemusí to bejt zrovna takový "dělo" jako asus 500gl) stojí pár stovek, skoro nic nežerou a nehlučí může pomocí PC "internet" sdílet jenom zoufalec...
Řeč byla pouze o sdílení internetu. Kromě toho například zmiňovaný Asus WL-500g vyhovuje i těmto požadavkům...
...... systém, který se vypíná tlačítkem "START"