Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červenec (YouTube).
Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Ten, kterého jméno se nevyslovuje, zde již dvakrát píše o tom, že nedokáže využít více ploch. Vesměs ignoruje komentáře, které mluví k věci a opakuje stále dokola stejnou písničku. Proto jsem se rozhodl o sepsaní několika málo vět o tom, jak používám své plochy.
Začnu pěkně od začátku, aneb popisem mého rozložení pracovních ploch. Používám "čtverec" ploch 3x3, neboli mé plochy nejsou řazeny jednorozměrně, nýbrž dvourozměrně. Přepínám mezi nimi buď klávesovými zkratkami Win-C(doleva), Win-V(doprava), Win-D(nahoru), Win-F(dolu), nebo přejetím kurzorem myši přes okraj obrazovky. Tedy ať už jsem na jakékoliv ploše, k nejvzdálenější to mám přinejhorším pět stisků kláves, které jsou navíc velmi blízko u sebe.
Na ploše [0, 0] se mi objevuje vše, co se týká IM. Na ploše [0, 1] bývá puštěný browser pro univerzální browzdání. [0, 2] okupuje RSS čtečka. Na ploše [2, 2] je puštěn mailový klient a přehrávač hudby. Ostatní plochy využívám dle aktuální práce.
Dost často píšu texty v LaTeXu a tak jednu z těchto ploch okupují dvě okna "svisle vedle sebe", gvim a gv. Když mi uprostřed psaní někdo napíše zprávu, nebo nedej bože si potřebuji něco přečíst na webu, není problém se zpět vrátit k původnímu rozvržení oken, prostě vše ostatní dělám na jiné ploše. Nemluvě o "složitějších" rozložení oken, například při tvorbě grafů a zpracovávání dat z experimentů, na které často padnou i dvě sousední plochy, přičemž otevřených oken na nich bývá kolem pěti. A alt-tabovat tak dlouho, než se mi zase oběví těch pět oken, na správných pozicích, abych viděl právě to, co potřebuji, z každého z nich, to vidím jako nadlidský úkon.
Nemluvě o nějákých referenčních příručkách, které se často objeví na sousedních plochách. Tím se již dostávám i k oblasti programování, kde opět počet oken s referencemi dosahuje často i čísla blízkého pěti. Po většinu času tyto reference (různého původu a formátu) člověk nepotřebuje, ale zatraceně mě zpomaluje, když je musím buďto pokaždé otevírat znovu, nebo se jimi naopak prokousávat při alt-tabování mezi oknem editoru a oken, které se používají častěji (výstup z programu, editor vstupních dat...).
Argumenty stylu "více ploch akorát svádí k nechávání spuštěných nepotřebných perocesů" mi přijdou v dnešní době levných pamětí jako liché. Navíc je obecným trendem preloading všeho možného, tak proč nemít předspuštěné aplikace, které používám.
Samozřejmě, že mnou popisované výhody jsou velmi vázané na můj styl a účel práce s počítačem, takže například pro jednoho nejmenovaného jedince nemusejí být příliš přínosné. Ale jakmile se octnu u pracovní stanice, kde nemám možnost nějak rychle přepínat mezi pracovními plochami, mám takový pocit, jako by mi někdo svázal ruce. A k argumentu, že pro každý používanější systém existuje windowmanager/hack, který více ploch umožní? Už vidím, jak mi ve školním labu, nebo na brigádě dovolí něco takového instalovat.
Uvedené nastavení praktikuji nad Fvwm.
Tiskni
Sdílej: