Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ten, kterého jméno se nevyslovuje, zde již dvakrát píše o tom, že nedokáže využít více ploch. Vesměs ignoruje komentáře, které mluví k věci a opakuje stále dokola stejnou písničku. Proto jsem se rozhodl o sepsaní několika málo vět o tom, jak používám své plochy.
Začnu pěkně od začátku, aneb popisem mého rozložení pracovních ploch. Používám "čtverec" ploch 3x3, neboli mé plochy nejsou řazeny jednorozměrně, nýbrž dvourozměrně. Přepínám mezi nimi buď klávesovými zkratkami Win-C(doleva), Win-V(doprava), Win-D(nahoru), Win-F(dolu), nebo přejetím kurzorem myši přes okraj obrazovky. Tedy ať už jsem na jakékoliv ploše, k nejvzdálenější to mám přinejhorším pět stisků kláves, které jsou navíc velmi blízko u sebe.
Na ploše [0, 0] se mi objevuje vše, co se týká IM. Na ploše [0, 1] bývá puštěný browser pro univerzální browzdání. [0, 2] okupuje RSS čtečka. Na ploše [2, 2] je puštěn mailový klient a přehrávač hudby. Ostatní plochy využívám dle aktuální práce.
Dost často píšu texty v LaTeXu a tak jednu z těchto ploch okupují dvě okna "svisle vedle sebe", gvim a gv. Když mi uprostřed psaní někdo napíše zprávu, nebo nedej bože si potřebuji něco přečíst na webu, není problém se zpět vrátit k původnímu rozvržení oken, prostě vše ostatní dělám na jiné ploše. Nemluvě o "složitějších" rozložení oken, například při tvorbě grafů a zpracovávání dat z experimentů, na které často padnou i dvě sousední plochy, přičemž otevřených oken na nich bývá kolem pěti. A alt-tabovat tak dlouho, než se mi zase oběví těch pět oken, na správných pozicích, abych viděl právě to, co potřebuji, z každého z nich, to vidím jako nadlidský úkon.
Nemluvě o nějákých referenčních příručkách, které se často objeví na sousedních plochách. Tím se již dostávám i k oblasti programování, kde opět počet oken s referencemi dosahuje často i čísla blízkého pěti. Po většinu času tyto reference (různého původu a formátu) člověk nepotřebuje, ale zatraceně mě zpomaluje, když je musím buďto pokaždé otevírat znovu, nebo se jimi naopak prokousávat při alt-tabování mezi oknem editoru a oken, které se používají častěji (výstup z programu, editor vstupních dat...).
Argumenty stylu "více ploch akorát svádí k nechávání spuštěných nepotřebných perocesů" mi přijdou v dnešní době levných pamětí jako liché. Navíc je obecným trendem preloading všeho možného, tak proč nemít předspuštěné aplikace, které používám.
Samozřejmě, že mnou popisované výhody jsou velmi vázané na můj styl a účel práce s počítačem, takže například pro jednoho nejmenovaného jedince nemusejí být příliš přínosné. Ale jakmile se octnu u pracovní stanice, kde nemám možnost nějak rychle přepínat mezi pracovními plochami, mám takový pocit, jako by mi někdo svázal ruce. A k argumentu, že pro každý používanější systém existuje windowmanager/hack, který více ploch umožní? Už vidím, jak mi ve školním labu, nebo na brigádě dovolí něco takového instalovat.
Uvedené nastavení praktikuji nad Fvwm.
Tiskni
Sdílej: