Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Ten, kterého jméno se nevyslovuje, zde již dvakrát píše o tom, že nedokáže využít více ploch. Vesměs ignoruje komentáře, které mluví k věci a opakuje stále dokola stejnou písničku. Proto jsem se rozhodl o sepsaní několika málo vět o tom, jak používám své plochy.
Začnu pěkně od začátku, aneb popisem mého rozložení pracovních ploch. Používám "čtverec" ploch 3x3, neboli mé plochy nejsou řazeny jednorozměrně, nýbrž dvourozměrně. Přepínám mezi nimi buď klávesovými zkratkami Win-C(doleva), Win-V(doprava), Win-D(nahoru), Win-F(dolu), nebo přejetím kurzorem myši přes okraj obrazovky. Tedy ať už jsem na jakékoliv ploše, k nejvzdálenější to mám přinejhorším pět stisků kláves, které jsou navíc velmi blízko u sebe.
Na ploše [0, 0] se mi objevuje vše, co se týká IM. Na ploše [0, 1] bývá puštěný browser pro univerzální browzdání. [0, 2] okupuje RSS čtečka. Na ploše [2, 2] je puštěn mailový klient a přehrávač hudby. Ostatní plochy využívám dle aktuální práce.
Dost často píšu texty v LaTeXu a tak jednu z těchto ploch okupují dvě okna "svisle vedle sebe", gvim a gv. Když mi uprostřed psaní někdo napíše zprávu, nebo nedej bože si potřebuji něco přečíst na webu, není problém se zpět vrátit k původnímu rozvržení oken, prostě vše ostatní dělám na jiné ploše. Nemluvě o "složitějších" rozložení oken, například při tvorbě grafů a zpracovávání dat z experimentů, na které často padnou i dvě sousední plochy, přičemž otevřených oken na nich bývá kolem pěti. A alt-tabovat tak dlouho, než se mi zase oběví těch pět oken, na správných pozicích, abych viděl právě to, co potřebuji, z každého z nich, to vidím jako nadlidský úkon.
Nemluvě o nějákých referenčních příručkách, které se často objeví na sousedních plochách. Tím se již dostávám i k oblasti programování, kde opět počet oken s referencemi dosahuje často i čísla blízkého pěti. Po většinu času tyto reference (různého původu a formátu) člověk nepotřebuje, ale zatraceně mě zpomaluje, když je musím buďto pokaždé otevírat znovu, nebo se jimi naopak prokousávat při alt-tabování mezi oknem editoru a oken, které se používají častěji (výstup z programu, editor vstupních dat...).
Argumenty stylu "více ploch akorát svádí k nechávání spuštěných nepotřebných perocesů" mi přijdou v dnešní době levných pamětí jako liché. Navíc je obecným trendem preloading všeho možného, tak proč nemít předspuštěné aplikace, které používám.
Samozřejmě, že mnou popisované výhody jsou velmi vázané na můj styl a účel práce s počítačem, takže například pro jednoho nejmenovaného jedince nemusejí být příliš přínosné. Ale jakmile se octnu u pracovní stanice, kde nemám možnost nějak rychle přepínat mezi pracovními plochami, mám takový pocit, jako by mi někdo svázal ruce. A k argumentu, že pro každý používanější systém existuje windowmanager/hack, který více ploch umožní? Už vidím, jak mi ve školním labu, nebo na brigádě dovolí něco takového instalovat.
Uvedené nastavení praktikuji nad Fvwm.
Tiskni
Sdílej:
18.3.2006 21:09
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
18.3.2006 21:29
Cubic | skóre: 24
| blog: obcasne_vyplody
| Essex
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
19.3.2006 14:11