plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Ten, kterého jméno se nevyslovuje, zde již dvakrát píše o tom, že nedokáže využít více ploch. Vesměs ignoruje komentáře, které mluví k věci a opakuje stále dokola stejnou písničku. Proto jsem se rozhodl o sepsaní několika málo vět o tom, jak používám své plochy.
Začnu pěkně od začátku, aneb popisem mého rozložení pracovních ploch. Používám "čtverec" ploch 3x3, neboli mé plochy nejsou řazeny jednorozměrně, nýbrž dvourozměrně. Přepínám mezi nimi buď klávesovými zkratkami Win-C(doleva), Win-V(doprava), Win-D(nahoru), Win-F(dolu), nebo přejetím kurzorem myši přes okraj obrazovky. Tedy ať už jsem na jakékoliv ploše, k nejvzdálenější to mám přinejhorším pět stisků kláves, které jsou navíc velmi blízko u sebe.
Na ploše [0, 0] se mi objevuje vše, co se týká IM. Na ploše [0, 1] bývá puštěný browser pro univerzální browzdání. [0, 2] okupuje RSS čtečka. Na ploše [2, 2] je puštěn mailový klient a přehrávač hudby. Ostatní plochy využívám dle aktuální práce.
Dost často píšu texty v LaTeXu a tak jednu z těchto ploch okupují dvě okna "svisle vedle sebe", gvim a gv. Když mi uprostřed psaní někdo napíše zprávu, nebo nedej bože si potřebuji něco přečíst na webu, není problém se zpět vrátit k původnímu rozvržení oken, prostě vše ostatní dělám na jiné ploše. Nemluvě o "složitějších" rozložení oken, například při tvorbě grafů a zpracovávání dat z experimentů, na které často padnou i dvě sousední plochy, přičemž otevřených oken na nich bývá kolem pěti. A alt-tabovat tak dlouho, než se mi zase oběví těch pět oken, na správných pozicích, abych viděl právě to, co potřebuji, z každého z nich, to vidím jako nadlidský úkon.
Nemluvě o nějákých referenčních příručkách, které se často objeví na sousedních plochách. Tím se již dostávám i k oblasti programování, kde opět počet oken s referencemi dosahuje často i čísla blízkého pěti. Po většinu času tyto reference (různého původu a formátu) člověk nepotřebuje, ale zatraceně mě zpomaluje, když je musím buďto pokaždé otevírat znovu, nebo se jimi naopak prokousávat při alt-tabování mezi oknem editoru a oken, které se používají častěji (výstup z programu, editor vstupních dat...).
Argumenty stylu "více ploch akorát svádí k nechávání spuštěných nepotřebných perocesů" mi přijdou v dnešní době levných pamětí jako liché. Navíc je obecným trendem preloading všeho možného, tak proč nemít předspuštěné aplikace, které používám.
Samozřejmě, že mnou popisované výhody jsou velmi vázané na můj styl a účel práce s počítačem, takže například pro jednoho nejmenovaného jedince nemusejí být příliš přínosné. Ale jakmile se octnu u pracovní stanice, kde nemám možnost nějak rychle přepínat mezi pracovními plochami, mám takový pocit, jako by mi někdo svázal ruce. A k argumentu, že pro každý používanější systém existuje windowmanager/hack, který více ploch umožní? Už vidím, jak mi ve školním labu, nebo na brigádě dovolí něco takového instalovat.
Uvedené nastavení praktikuji nad Fvwm.
Tiskni
Sdílej:
18.3.2006 21:09
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
18.3.2006 21:29
Cubic | skóre: 24
| blog: obcasne_vyplody
| Essex
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
19.3.2006 14:11