Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Ten, kterého jméno se nevyslovuje, zde již dvakrát píše o tom, že nedokáže využít více ploch. Vesměs ignoruje komentáře, které mluví k věci a opakuje stále dokola stejnou písničku. Proto jsem se rozhodl o sepsaní několika málo vět o tom, jak používám své plochy.
Začnu pěkně od začátku, aneb popisem mého rozložení pracovních ploch. Používám "čtverec" ploch 3x3, neboli mé plochy nejsou řazeny jednorozměrně, nýbrž dvourozměrně. Přepínám mezi nimi buď klávesovými zkratkami Win-C(doleva), Win-V(doprava), Win-D(nahoru), Win-F(dolu), nebo přejetím kurzorem myši přes okraj obrazovky. Tedy ať už jsem na jakékoliv ploše, k nejvzdálenější to mám přinejhorším pět stisků kláves, které jsou navíc velmi blízko u sebe.
Na ploše [0, 0] se mi objevuje vše, co se týká IM. Na ploše [0, 1] bývá puštěný browser pro univerzální browzdání. [0, 2] okupuje RSS čtečka. Na ploše [2, 2] je puštěn mailový klient a přehrávač hudby. Ostatní plochy využívám dle aktuální práce.
Dost často píšu texty v LaTeXu a tak jednu z těchto ploch okupují dvě okna "svisle vedle sebe", gvim a gv. Když mi uprostřed psaní někdo napíše zprávu, nebo nedej bože si potřebuji něco přečíst na webu, není problém se zpět vrátit k původnímu rozvržení oken, prostě vše ostatní dělám na jiné ploše. Nemluvě o "složitějších" rozložení oken, například při tvorbě grafů a zpracovávání dat z experimentů, na které často padnou i dvě sousední plochy, přičemž otevřených oken na nich bývá kolem pěti. A alt-tabovat tak dlouho, než se mi zase oběví těch pět oken, na správných pozicích, abych viděl právě to, co potřebuji, z každého z nich, to vidím jako nadlidský úkon.
Nemluvě o nějákých referenčních příručkách, které se často objeví na sousedních plochách. Tím se již dostávám i k oblasti programování, kde opět počet oken s referencemi dosahuje často i čísla blízkého pěti. Po většinu času tyto reference (různého původu a formátu) člověk nepotřebuje, ale zatraceně mě zpomaluje, když je musím buďto pokaždé otevírat znovu, nebo se jimi naopak prokousávat při alt-tabování mezi oknem editoru a oken, které se používají častěji (výstup z programu, editor vstupních dat...).
Argumenty stylu "více ploch akorát svádí k nechávání spuštěných nepotřebných perocesů" mi přijdou v dnešní době levných pamětí jako liché. Navíc je obecným trendem preloading všeho možného, tak proč nemít předspuštěné aplikace, které používám.
Samozřejmě, že mnou popisované výhody jsou velmi vázané na můj styl a účel práce s počítačem, takže například pro jednoho nejmenovaného jedince nemusejí být příliš přínosné. Ale jakmile se octnu u pracovní stanice, kde nemám možnost nějak rychle přepínat mezi pracovními plochami, mám takový pocit, jako by mi někdo svázal ruce. A k argumentu, že pro každý používanější systém existuje windowmanager/hack, který více ploch umožní? Už vidím, jak mi ve školním labu, nebo na brigádě dovolí něco takového instalovat.
Uvedené nastavení praktikuji nad Fvwm.
Tiskni
Sdílej:
18.3.2006 21:09
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
18.3.2006 21:29
Cubic | skóre: 24
| blog: obcasne_vyplody
| Essex
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
19.3.2006 14:11