Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Delší dobu jsem řešil, jak donutit Vim inteligentně doplňovat v php 5.3. Po marném zkoušení přiohnout vimí php omni completion jsem to vzdal. A pak jsem vlastně omylem narazil na Eclim , což je způsob jak do vimu zaintegrovat (nejen) doplňování z eclipse. Čímž najednou Vim ochotně začal doplnovat (POZOR: používat C-X C-U, nikoliv C-X C-O).
Tak jsem se naštval. Naštval jsem se na to, jak se stále více a více plýtvá prostorem na monitoru. Konkrétně v gtk motivech, které vypadají aspoň trochu k světu. Tak jsem po troše googlení a experimentování dospěl k vlastnímu ~/.gtkrc-2.0.
Jelikož vypomáhám v jedné nejmenované (kdo ví, prosím nejmenovat) čajovně s provozem, týká se mne i nemilá potřeba udržovat v rozumném stavu armádu lístečků s aktuální nabídkou příchutí tabáků do vodních dýmek. Psát neustále nové a nové v ruce má sice svou poetiku ruční práce, ale nějak to není ono. Tak jsem znovu oprášil znalosti pygtk, TeXu a udělal si klikátko.
Tak jsem si uvědomil, že jsem již hodně dlouho nic nepsal v Pythonu a pomalu zapomínám, jak se v něm vůbec píše. Tak jsem si řekl, že v něm napíšu nějakou blbinku. A výsledkem jsou PyGtkPipes, což je předělávka logického rychlíku, kterým často zabijím cesty MHD na mobilu.
V davné době, kdy začali vznikat Tuxánci, jsem měl dojem, že Tuxánci jdou špatnou cestou v mnoha technických detailech. Tak jsem začal vyvýjet Lilánky.
Jakožto dlouholetý uživatel Gentoo jsem několikrát odolával pokušení vykašlat se na poučku, která je vidět na každém kroku, a to že není dobrý nápad dát do CFLAGS -O3. Při psaní úlohy do předmětu počítačové fyziky jsem vlastně omylem narazil na to, že je velmi jednoduché uvědomit si, že to opravdu není dobrý nápad.
Tak jsem se v rámci oddalování psaní protokolu vrhl do portování jedné hopsačky z dílny Freelunchdesignu. Tady je prozatimní výsledek.
Tak jsem se po prázdninách dostal ke zrpacování nějakých měření a všímám si, že se mi přes prázdniny zvýšila řada Gnuplotu z 4.0 na 4.2. Co praští do očí na první pohled při interaktivním používání je nový terminál založený na wxwidgets.
Zkusím sepsat několik klávesových zkratek fungujících v Gtk File Dialogu, které se zdá, že spoustu lidí nezná a to přispívá k jeho zdánlivé nepoužitelnosti.
V dnešní době již nebývá nedostatek diskového prostoru a nebývá tedy potřeba šetřit každý bajt. Jedním ze způsobů, jak "plýtvat" úložným prostorem je zaznamenávat si, jak se některé soubory měnily v čase. Když si pak člověk omylem smaže, přepíše, nebo změní špatným směrem některé z nich, má možnost se vrátit v čase zpátky.
Pokusím se ukázat nezbytné minimum z používání gitu ke správě například historie svého /etc. Git je v repozitářích většiny běžných distribucí a tak by neměl být problém jej z nich nainstalovat. Tento zápisek se vztahuje k verzi 1.5.1.6, ale snad by měl být relativně nadčasový.
Tak jsem se konečně po dlouhé době dokopal udělat něco se svou znalostí TeXu a ideální oběť byl můj zpěvník, který jsem dříve patlal v dost zběsile přiohnutém LaTeXu. První výsledky jsou tu a když máme ty Vánoce, tak je vystavím, jen ať je každý vidí.
Tak jsem se nedávno vrátil z prohlídky nablískaných KDE a Gnome, a oprášil svůj v podstatě nepříliš obsáhlý konfigurák k fvwm. Tak mne napadlo dát v pléno pár postřehů z psaní si vlastní-ehm konfiguraci tohoto správce oken.
Shodou okolností se mi do rukou dostal odkaz na benchmark rychlosti gtk jménem GtkPerf zrovna v době těsně před aktualizací gtk-engines z 2.6.7 na 2.6.9. Byl jsem mile překvapen.
Následující tabulka uvádí průměrný čas (zaokrouhlený na dvě platné cifry) z pěti běhů gtkperf nastaveného na defaultních 100 kol:
Od nepamněti jsem používal na prohlížení dokumentů především Ghost View. Na několik málo knížek, co mám ve formátu DeJaVu jsem používal oficiální prohlížeč, který mne, jakožto milovníka gtk, příliš neoslovil. Jelikož poslední dobou si občas Ghost View nějak neporadil s některýmy pdf, hledal jsem náhradu. A ta spadla z čistého nebe a doslova mě ohromila. (POZOR, ~200 kB obrázků)
Po asi hodině hledání důvodu, proč ten apache vrací vždy prázdný dokument jsem přisel na řešení. Pokud má Apache poskytovat soubory, které jsou na UnionFS, musí se vypnout podpora Sendfile, tedy do konfigurace přidat EnableSendfile Off.
Také Vás již delší dobu láká možnost bootování z USB klíčenky, akorát jste se neodhodlali k tomu to vyzkoušet? Potom Vás třeba přesvědčí následující návod o tom, že na tom není nic složitého.
Ten, kterého jméno se nevyslovuje, zde již dvakrát píše o tom, že nedokáže využít více ploch. Vesměs ignoruje komentáře, které mluví k věci a opakuje stále dokola stejnou písničku. Proto jsem se rozhodl o sepsaní několika málo vět o tom, jak používám své plochy.
Tak jsem se konečně naštval na lenost Sage pod Firefoxem a začal hledat alternativu. Mile mne potěšilo to, co přinesl emerge liferea. Příjemně rychlou rss čtečku, která umí vše, v co jsem doufal.