Na WWDC25 byl představen balíček Containerization a nástroj container pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS. Jedná se o open source software pod licencí Apache 2.0 napsaný v programovacím jazyce Swift.
Do 16. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2025 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC25 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: designový materiál Liquid Glass, iOS 26, iPadOS 26, macOS Tahoe 26, watchOS 26, visionOS 26, tvOS 26, nové funkce Apple Intelligence, …
Organizátoři konference LinuxDays 2025, jež proběhne o víkendu 4. a 5. října 2025 v Praze na FIT ČVUT, spustili přihlašování přednášek (do 31. srpna) a sběr námětů na zlepšení.
Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Ve středu v 17:00 byl ve Francii zablokován přístup k PornHubu a dalším webům pro dospělé. K 17:30 došlo k nárůstu počtu registrací Proton VPN o 1 000 % [𝕏]. Dle nového francouzského zákona jsou provozovatelé těchto webů povinni ověřovat věk uživatelů prostřednictvím průkazu totožnosti nebo platební karty.
Před 32 lety, 6. června 1993, byl spuštěn první český WWW server (ještě pod TLD .cs), pro potřeby fyziků zabývajících se problematikou vysokých energií.
Střílečku Borderlands 2 lze v rámci výprodeje série Borderlands na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do 8. června 19:00.
V dnešní době již nebývá nedostatek diskového prostoru a nebývá tedy potřeba šetřit každý bajt. Jedním ze způsobů, jak "plýtvat" úložným prostorem je zaznamenávat si, jak se některé soubory měnily v čase. Když si pak člověk omylem smaže, přepíše, nebo změní špatným směrem některé z nich, má možnost se vrátit v čase zpátky.
Pokusím se ukázat nezbytné minimum z používání gitu ke správě například historie svého /etc. Git je v repozitářích většiny běžných distribucí a tak by neměl být problém jej z nich nainstalovat. Tento zápisek se vztahuje k verzi 1.5.1.6, ale snad by měl být relativně nadčasový.
Git pracuje s jednotlivými repozitáři, jejichž data bývají často umístěny v adresáři .git
v nejvyšším adresáři daného repozitáře.
Tento adresář si vytvoříme jednoduše tak, že se přesuneme do daného adresáře a napíšeme
#git init Initialized empty Git repository in .git/
Tímto máme inicializovaný repozitář, ale ještě do něj nepatří žádné soubory. To snadno napravíme tak, že nejdříve řekneme, že budeme chtít přidat vše v tomto adresáři
#git add -- .A poté commitneme (zapíšeme do repozitáře) avizované změny (pomocí
git add
)
#git commit
Tento příkaz nám spustí náš oblíbený editor z proměnné prostředí EDITOR
a bude po nás chtít, abychom v něm napsaly popis udělaných změn.
Tento popis změn slouží čistě pro naši orientaci a tudíž je na každém z nás, co si napíše, datum zapsání, rozdíly, přidané/odebrané soubory lze samozřejmě vyčíst odjinud, takže by mělo jít o jakésy shrnutí, k čemu to bylo.
Zatím máme repozitář, ve kterém máme uložený výchozí stav. Nicméně by asi bylo dobré také zaznamenávat jednotlivé změny.
Pro vypsání změn oproti uloženému stavu slouží příkaz git-status
, jehož výpis je velmi samopopisující se.
Pakliže chceme provedené změny zaznamenat do repozitáře, nejdříve musíme gitu říct, jaké změny budeme chtít sledovat, v případě /etc budeme pravděpodobně chtít sledovat všechny soubory a tudíž zavoláme
#git add -- .
čímž řekneme, že budeme chtít zapsat stav všech souborů v daném adresáři (včetně doposud nesledovaných). Poté zavoláme
#git commit -a
Tímto příkazem sice částečně překrýváme funkci git add -- .
, aneb připravení zapsání změn již sledovaných souborů, nicméně git add -- .
navíc připraví zapsání vytvoření zatím nesledovaných souborů, a parametr -a
u commitu zase navíc oproti add zaznamená v repozitáři případné smazání sledovaných souborů.
Pakliže jsme líní a nechceme pokaždé lézt do editoru pro zapsání commit message, můžeme ji specifikovat parametrem -m
při commitu, např. pokud bychom chtěli mít v cronu naplánováno jednou za čas automaticky zapsat změny v /etc, můžeme použít sekvenci příkazů
cd /etc && git add -- . && git commit -a -m "cron automated commit"
Zatím jsme tedy schopni zaznamenávat historii změn, a jak se jí procházet? Nejméně náročné je asi použít nějaké klikátko stylu qgit, či git-gui, které bývá přibaleno v balíku přímo s gitem. Jelikož mne přestává bavit psát, milovníky příkazové řádky budu muset odkázat na zkoumání dokumentace
Nesmíme ovšem zapomenout, že v /etc je několik souborů, které by neměl přečíst nikdo, krom roota a tudíž doporučuji k danému git repozitáři zakázat přístup kohokoliv jiného, než vlastníka (roota)
#chmod 700 /etc/.git
Tiskni
Sdílej:
/etc
zálohuje každej den ráno na server a docela to stačí... git-whatchanged -p soubor
, což mi vypíše kdy se ten soubor měnil a diffy jednotlivých změn.
Teda pokud nemá lehce uhodnutelná heslanbusr123
git-config color.diff auto
Nevím, jestli to má cenu dělat i s -mm kernely, protože Andrew Morton je udržuje pomocí quiltu a git strom je až sekundární reprezentace. Já je tahám zvlášť pomocí ketchupu.
Ale s tím thinkpad-acpi jsem si to teď zkusil. Vlezu do adresáře, kde mám Linusův strom a pár svých místních větví. Řeknu gitu, že budu chtít sledovat další vzdálený repozitář:
git-remote add ibm-acpi \ git://repo.or.cz/linux-2.6/linux-acpi-2.6/ibm-acpi-2.6.git
Stáhnu si ho k sobě:
git-fetch ibm-acpi
Podívám se, jaké větve tam mají:
git-branch -r
Budu chtít pracovat s větví devel, tak si udělám místní větev, která jí bude odpovídat (a git-pull
mi ji bude umět aktualizovat):
git-branch --track ibm-acpi ibm-acpi/devel
Přepínám se pomocí git-checkout
.
Nevím, jestli je to ideální způsob. Jestli to někdo děláte jinak a lépe, tak by mě to zajímalo.