Společnost DuckDuckGo stojící za stejnojmenným vyhledávačem věnovala 1,1 milionu dolarů (stejně jako loni) na podporu digitálních práv, online soukromí a lepšího internetového ekosystému. Rozdělila je mezi 29 organizací a projektů. Za 15 let rozdala 8 050 000 dolarů.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.17. Díky 278 přispěvatelům.
Bylo vydáno openSUSE Leap 16 (cs). Ve výchozím nastavení přichází s vypnutou 32bitovou (ia32) podporou. Uživatelům však poskytuje možnost ji ručně povolit a užívat si tak hraní her ve Steamu, který stále závisí na 32bitových knihovnách. Změnily se požadavky na hardware. Leap 16 nyní vyžaduje jako minimální úroveň architektury procesoru x86-64-v2, což obecně znamená procesory zakoupené v roce 2008 nebo později. Uživatelé se starším hardwarem mohou migrovat na Slowroll nebo Tumbleweed.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou investiční (NRI) připravuje nový investiční nástroj zaměřený na podporu špičkových technologií – DeepTech fond. Jeho cílem je posílit inovační ekosystém české ekonomiky, rozvíjet projekty s vysokou přidanou hodnotou, podpořit vznik nových technologických lídrů a postupně zařadit Českou republiku mezi země s nejvyspělejší technologickou základnou.
… více »Radicle byl vydán ve verzi 1.5.0 s kódovým jménem Hibiscus. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Společnost OpenAI představila text-to-video AI model Sora 2 pro generování realistických videí z textového popisu. Přesnější, realističtější a lépe ovladatelný než předchozí modely. Nabízí také synchronizované dialogy a zvukové efekty.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.0, tj. první stabilní vydání založené na Ubuntu 24.04 LTS.
Rakouská armáda přechází na LibreOffice. Ne kvůli licencím (16 000 počítačů). Hlavním důvodem je digitální suverenita. Prezentace v pdf z LibreOffice Conference 2025.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na sérii kritických zranitelností v Cisco Adaptive Security Appliance (ASA) a Firepower Threat Defense (FTD) a Cisco IOS, CVE-2025-20333, CVE-2025-20363 a CVE-2025-20362. Zneužití těchto zranitelností může umožnit vzdálenému neautentizovanému útočníkovi spustit libovolný kód (RCE). Společnost Cisco uvedla, že si je vědoma aktivního zneužívání těchto zranitelností.
Ochrana uživatelů a zároveň příznivé podmínky pro rozvoj umělé inteligence (AI). Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo minimalistický návrh implementace evropského nařízení o umělé inteligenci, tzv. AI aktu. Český zákon zajišťuje ochranu občanům a bezpečné používání AI, ale zároveň vytváří pro-inovační prostředí, ve kterém se může AI naplno rozvíjet, firmy mohou využít jeho potenciál a nebudou zatíženy zbytečnou administrativou. Návrh je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.
V dnešní době již nebývá nedostatek diskového prostoru a nebývá tedy potřeba šetřit každý bajt. Jedním ze způsobů, jak "plýtvat" úložným prostorem je zaznamenávat si, jak se některé soubory měnily v čase. Když si pak člověk omylem smaže, přepíše, nebo změní špatným směrem některé z nich, má možnost se vrátit v čase zpátky.
Pokusím se ukázat nezbytné minimum z používání gitu ke správě například historie svého /etc. Git je v repozitářích většiny běžných distribucí a tak by neměl být problém jej z nich nainstalovat. Tento zápisek se vztahuje k verzi 1.5.1.6, ale snad by měl být relativně nadčasový.
Git pracuje s jednotlivými repozitáři, jejichž data bývají často umístěny v adresáři .git
v nejvyšším adresáři daného repozitáře.
Tento adresář si vytvoříme jednoduše tak, že se přesuneme do daného adresáře a napíšeme
#git init Initialized empty Git repository in .git/
Tímto máme inicializovaný repozitář, ale ještě do něj nepatří žádné soubory. To snadno napravíme tak, že nejdříve řekneme, že budeme chtít přidat vše v tomto adresáři
#git add -- .A poté commitneme (zapíšeme do repozitáře) avizované změny (pomocí
git add
)
#git commit
Tento příkaz nám spustí náš oblíbený editor z proměnné prostředí EDITOR
a bude po nás chtít, abychom v něm napsaly popis udělaných změn.
Tento popis změn slouží čistě pro naši orientaci a tudíž je na každém z nás, co si napíše, datum zapsání, rozdíly, přidané/odebrané soubory lze samozřejmě vyčíst odjinud, takže by mělo jít o jakésy shrnutí, k čemu to bylo.
Zatím máme repozitář, ve kterém máme uložený výchozí stav. Nicméně by asi bylo dobré také zaznamenávat jednotlivé změny.
Pro vypsání změn oproti uloženému stavu slouží příkaz git-status
, jehož výpis je velmi samopopisující se.
Pakliže chceme provedené změny zaznamenat do repozitáře, nejdříve musíme gitu říct, jaké změny budeme chtít sledovat, v případě /etc budeme pravděpodobně chtít sledovat všechny soubory a tudíž zavoláme
#git add -- .
čímž řekneme, že budeme chtít zapsat stav všech souborů v daném adresáři (včetně doposud nesledovaných). Poté zavoláme
#git commit -a
Tímto příkazem sice částečně překrýváme funkci git add -- .
, aneb připravení zapsání změn již sledovaných souborů, nicméně git add -- .
navíc připraví zapsání vytvoření zatím nesledovaných souborů, a parametr -a
u commitu zase navíc oproti add zaznamená v repozitáři případné smazání sledovaných souborů.
Pakliže jsme líní a nechceme pokaždé lézt do editoru pro zapsání commit message, můžeme ji specifikovat parametrem -m
při commitu, např. pokud bychom chtěli mít v cronu naplánováno jednou za čas automaticky zapsat změny v /etc, můžeme použít sekvenci příkazů
cd /etc && git add -- . && git commit -a -m "cron automated commit"
Zatím jsme tedy schopni zaznamenávat historii změn, a jak se jí procházet? Nejméně náročné je asi použít nějaké klikátko stylu qgit, či git-gui, které bývá přibaleno v balíku přímo s gitem. Jelikož mne přestává bavit psát, milovníky příkazové řádky budu muset odkázat na zkoumání dokumentace
Nesmíme ovšem zapomenout, že v /etc je několik souborů, které by neměl přečíst nikdo, krom roota a tudíž doporučuji k danému git repozitáři zakázat přístup kohokoliv jiného, než vlastníka (roota)
#chmod 700 /etc/.git
Tiskni
Sdílej:
/etc
zálohuje každej den ráno na server a docela to stačí... git-whatchanged -p soubor
, což mi vypíše kdy se ten soubor měnil a diffy jednotlivých změn.
Teda pokud nemá lehce uhodnutelná heslanbusr123
git-config color.diff auto
Nevím, jestli to má cenu dělat i s -mm kernely, protože Andrew Morton je udržuje pomocí quiltu a git strom je až sekundární reprezentace. Já je tahám zvlášť pomocí ketchupu.
Ale s tím thinkpad-acpi jsem si to teď zkusil. Vlezu do adresáře, kde mám Linusův strom a pár svých místních větví. Řeknu gitu, že budu chtít sledovat další vzdálený repozitář:
git-remote add ibm-acpi \ git://repo.or.cz/linux-2.6/linux-acpi-2.6/ibm-acpi-2.6.git
Stáhnu si ho k sobě:
git-fetch ibm-acpi
Podívám se, jaké větve tam mají:
git-branch -r
Budu chtít pracovat s větví devel, tak si udělám místní větev, která jí bude odpovídat (a git-pull
mi ji bude umět aktualizovat):
git-branch --track ibm-acpi ibm-acpi/devel
Přepínám se pomocí git-checkout
.
Nevím, jestli je to ideální způsob. Jestli to někdo děláte jinak a lépe, tak by mě to zajímalo.