The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Asi každému něco řekne, když někdo o nějaké třídě prohlásí, že je to singleton. Ale možná ne každému (stejně jako do dneška mě) nic neřekne, pokud někdo o třídě řekne, že je borg.
Idea singletonu je, že v celém programu existuje maximálně jedna instance dané třídy. Nicméně tento požadavek může být často příliš tvrdý, jelikož ve skutečnosti často požadujeme, aby kterákoliv instance dané třídy měla stejný stav, což zařídíme tím, že dovolíme, aby existovala pouze jedna instance, která logicky bude mít všude stejný stav.
Existuje ale ještě jeden možný přístup, který je většinou logicky bližší našim požadavkům, a to, že je nám jedno, kolik instancí si kdo kde vytvoří, ale všechny tyto instance budou ve stejném stavu. A toto je borg
class Borg: __shared_state = {} def __init__(self): self.__dict__ = self.__shared_state borgA = Borg() borgB = Borg() borgA.pozdrav = "My jsme Borg, budete asimilovani" print borgB.pozdrav
Tiskni
Sdílej:
Zrovna tahle Pythonní implementace mi připadá jako zakuklený Singleton, přičemž se na interpreter hodila starost, aby ten stav byl nanejvýš jeden.
Nemohl bys uvést příklad, kde se hodí Borg víc, než Singleton?
Singleton::getinstance()
používáš new Singleton()
. V singletonu by ti new
narazilo na absenci public konstruktoru. Jinak se to chová úplně stejně.
>>> borgA is borgB False >>> id(borgA), id(borgB) 33097776, 33695504Borgove jsou rozdilne instance na ruznych mistech v pameti, zatimco singleton je jedina instance. Napriklad muzu dva borgy pouzit jako dva ruzne klice slovniku (pomijim ted ze pouzivat inherentne promenlivy objekt jako klic je blbost). Muzu vymyslet vyfikundace s borgy kteri budou instance ruznych trid ale sdilet stejny stav. Et cetera, et cetera… Mozna by se dalo i vymyslet rozumny pouziti pro neco takoveho, ale to uz bude asi kapku tezsi
class Borg(object): shared = {} def __new__(cls): self = object.__new__(cls) self.__dict__ = share return self seven, locutus = Borg(), Borg() seven is locutus # False
Mohl bys prosím tuto konstrukci pro nás nepythonisty vysvětlit?
Takže jde jen o to, že __shared_state je proměnná třídy?
A mohl bys prosím vysvětlit, co se děje v tom konstruktoru (?) __init__()?
A vůbec, kde se tam vzala proměnná "pozdrav"?
jednoduse receno, self.__dict__ je slovnik obsahujici vsechny atributy tridy. On ukazatel na ten slovnik atributu nastavil na ukazatel na tu tridni promennou -> vsechny instance maji stejnou sadu atributu.
Promenna pozdrav se tam vzala z
borgA.pozdrav = "My jsme Borg, budete asimilovani"
protoze python, pokud priradis do neexistujiciho atributu, ten atribut automaticky vytvori === prida do self.__dict__ novou dvojici klic-hodnota. A protoze self.__dict__ sdili (diky predchozimu 'hacku') vsichni borgove, muze ho borgB vypsat.
koukam ze sem to vysvetlil slozite jak mlaticku, ale to je tou nocni hodinou :)