Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Asi každému něco řekne, když někdo o nějaké třídě prohlásí, že je to singleton. Ale možná ne každému (stejně jako do dneška mě) nic neřekne, pokud někdo o třídě řekne, že je borg.
Idea singletonu je, že v celém programu existuje maximálně jedna instance dané třídy. Nicméně tento požadavek může být často příliš tvrdý, jelikož ve skutečnosti často požadujeme, aby kterákoliv instance dané třídy měla stejný stav, což zařídíme tím, že dovolíme, aby existovala pouze jedna instance, která logicky bude mít všude stejný stav.
Existuje ale ještě jeden možný přístup, který je většinou logicky bližší našim požadavkům, a to, že je nám jedno, kolik instancí si kdo kde vytvoří, ale všechny tyto instance budou ve stejném stavu. A toto je borg
class Borg: __shared_state = {} def __init__(self): self.__dict__ = self.__shared_state borgA = Borg() borgB = Borg() borgA.pozdrav = "My jsme Borg, budete asimilovani" print borgB.pozdrav
Tiskni
Sdílej:
Zrovna tahle Pythonní implementace mi připadá jako zakuklený Singleton, přičemž se na interpreter hodila starost, aby ten stav byl nanejvýš jeden.
Nemohl bys uvést příklad, kde se hodí Borg víc, než Singleton?
Singleton::getinstance()
používáš new Singleton()
. V singletonu by ti new
narazilo na absenci public konstruktoru. Jinak se to chová úplně stejně.
>>> borgA is borgB False >>> id(borgA), id(borgB) 33097776, 33695504Borgove jsou rozdilne instance na ruznych mistech v pameti, zatimco singleton je jedina instance. Napriklad muzu dva borgy pouzit jako dva ruzne klice slovniku (pomijim ted ze pouzivat inherentne promenlivy objekt jako klic je blbost). Muzu vymyslet vyfikundace s borgy kteri budou instance ruznych trid ale sdilet stejny stav. Et cetera, et cetera… Mozna by se dalo i vymyslet rozumny pouziti pro neco takoveho, ale to uz bude asi kapku tezsi
class Borg(object): shared = {} def __new__(cls): self = object.__new__(cls) self.__dict__ = share return self seven, locutus = Borg(), Borg() seven is locutus # False
Mohl bys prosím tuto konstrukci pro nás nepythonisty vysvětlit?
Takže jde jen o to, že __shared_state je proměnná třídy?
A mohl bys prosím vysvětlit, co se děje v tom konstruktoru (?) __init__()?
A vůbec, kde se tam vzala proměnná "pozdrav"?
jednoduse receno, self.__dict__ je slovnik obsahujici vsechny atributy tridy. On ukazatel na ten slovnik atributu nastavil na ukazatel na tu tridni promennou -> vsechny instance maji stejnou sadu atributu.
Promenna pozdrav se tam vzala z
borgA.pozdrav = "My jsme Borg, budete asimilovani"
protoze python, pokud priradis do neexistujiciho atributu, ten atribut automaticky vytvori === prida do self.__dict__ novou dvojici klic-hodnota. A protoze self.__dict__ sdili (diky predchozimu 'hacku') vsichni borgove, muze ho borgB vypsat.
koukam ze sem to vysvetlil slozite jak mlaticku, ale to je tou nocni hodinou :)