KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Tak jsem se konečně po dlouhé době dokopal udělat něco se svou znalostí TeXu a ideální oběť byl můj zpěvník, který jsem dříve patlal v dost zběsile přiohnutém LaTeXu. První výsledky jsou tu a když máme ty Vánoce, tak je vystavím, jen ať je každý vidí.
Jedná se o zatím stále ještě divokou sadu maker, která z
\Pisnicka{Bible}{Nedvědi}{
\Sloka{Mámo, \G řekni, co to \Gs máš, jakou \C knížku v rukách máš,
černej \G obal s křížkem \Ds v dlaních \G schováváš,
řekni, proč s ní chodíš \Gs spát, chci to \C tajemství tvé znát,
dospě\G lý jsem, už \Ds nemusíš se \G bát. }
\Ref{Zákon \G dnů, co kolem nás dával svět a dával čas,
bible \Am skrývá to, co \C měl by nosit \G den,
zanechá ti v duši pláč, proč to všechno je a nač,
\Am pomáhá, když na dně \C zmírá touhy \G sen.}
\Sloka{Staré listy otvírám, čtu si slova, vždyť je znám,
kdo to psal, řekni, mámo, kdo to psal,
ten nás musel dobře znát, život žít snad tisíckrát,
zas ji schovej, mámo, každej by se smál. }
\Ref{}
}
Udělá toto. Je to zatím první verze, není ještě dořešeno spousty detailů i důležitostí... Asi bych měl ješte zveřejnit zdrojáky.
P.S. netušíte někdo, proč mi nefunguje makro \softinput převzaté od Petra Olšáka z TeXBooku na ruby?
Tiskni
Sdílej:
\zacatekpisne \nazev Název písničky \skupina Skupina medvědů \G Skákal pes \D přes oves \G \konecpisneMimochodem, víš, že velká písmena se se používají pro durové a malá pro mollové akordy? Jen podotek.
A hodně stále ještě ne...
% Pokud soubor existuje, otevře ho, jinak zobrazí zprávu
\newread\testin
\def\loadfile #1 {\let\next\relax\openin\testin=#1 %
\ifeof\testin \message{********* Soubor #1 neexistuje. *********}%
\else\closein\testin \def\next{\input #1 } \message{********* Soubor #1 nacten. *********}%
\fi\next}

, takoví blázni přece nejsme :DApropo, večerníček už skončil, tak už by jsi měl být dávno v posteli, ne? :DTo mám za Zdar Max?
Nehledě na to, že jsou Vánoce a ty se přece nesmí prosedět u PCSmí a jsme, takoví blázni přece nejsme :D
! C Emi Dmi7 F C_Emi_Dmi7_G 1. Z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrthodinu, ! C Emi Dmi7 F C_Emi_Dmi7_G včera jsem nespal a ani dnes nespočinu,(Jednak proto, že se v něm příjemně píše, jednak už v něm spoustu písniček z různých historických údobí mám nebo je umím snadno převést.) Zbytek kouzla se pak skrývá v kombinaci perlového skriptíku s TeXovými makry. Zatím to není v rozumně distribuovatelné podobě (tím myslím, že je to naprosto nedokumentované), ale kdybyste někdo byli zvědavi, řekněte, pošlu aspoň to, co mám.