Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Dnes jsem zjistil jednu zvláštní věc, které jsem si doposud vůbec nevšiml (konkretizuji až na konci příspěvku). Velmi okrajově jsem začal zkoumal možnosti tvorby balíčků na dvou dnes nejpopulárnějších distribucích Opensuse a Ubuntu. Nejznámějším projektem je bezesporu Susí buildservice, kde mohou být tvořeny balíčky pro libovolnou distribuci. Od Novellu jistě čin chvályhodný (kde jsou fanatičtí bojkotéři kvůli smlouvy s MS?
). Stačil jsem si povšimnout, že někteří místní tam přispívají nebo přispívali. Tento projekt je opensource a je zde po všechny. Velmi populární Ubuntu má svou obdobu, tzv Launchpad. Začal jsem se tedy o něj zajímat
Launchpad je systém, který má pomoci s tvorbou software pro Ubuntu. Ano. Pro Ubuntu a..? nic. První velké zklamání, zase jedna typicky Ubuntí vychytávka pro vlastní píseček. Někdy bych skutečně rád věděl, co z projektu Ubuntu využijí nebo mohou využít ostatní? Proč mám pokaždé pocit o hraní si vždy pouze na vlastním písečku?
Nyní se podívejme na filozofii ubuntu. Jsou to opravdu hezká slova:
...Ubuntu rozlišuje pojem "svobodný" jako svoboda v nejširším slova smyslu a "zdarma" jako výraz ceny produktu - ačkoli jsme se zavázali, že za samotné používání nebo stahování Ubuntu nehodláme požadovat ani peníze. Nejdůležitější myšlenkou tedy není, jestli je Ubuntu dostupné zdarma, nýbrž jestli je opravdu software svobodný pro lidi, kteří ho chtějí instalovat a používat. Je to svoboda, která umožňuje komunitě kolem Ubuntu růst a sdílet své zkušenosti k zdokonalování Ubuntu...
Ubuntu je šťastné, že se může nazývat open source. Zatímco někteří tvrdí, že svobodný software a open source jsou soutěžící hnutí s odlišnými konci, my nevidíme svobodný a open source software ani jako odlišné ani nekompatibilní. Ubuntu s hrdostí zahrnuje členy hlásící se k oběma stranám svobodného softwaru i open source softwaru, a mnoho těch, kteří se hlásí k oběma.
Krásne ideje, a jak tvrdě kontrastují s realitou. Nevěřil jsem vlastním očím. Svobodný systém, který své jméno založil na vymezení se oproti "komerčním" distribucím (Fedora,Opensuse, Mandriva) vzniká na proprietárním softwaru. Launchpad je jen pro ubuntu a je to proprietární systém. Zírám. Kde jsou ty ideje ubuntu? Nejsou v Canonicalu pokrytci? Přirovnání, "kážou vodu a pijí víno" je myslím zcela na místě.
Tiskni
Sdílej:
Launchpad je systém, který má pomoci s tvorbou software pro Ubuntu. Ano. Pro Ubuntu a..? nic. První velké zklamání, zase jedna typicky Ubuntí vychytávka pro vlastní píseček. Někdy bych skutečně rád věděl, co z projektu Ubuntu využijí nebo mohou využít ostatní? Proč mám pokaždé pocit o hraní si vždy pouze na vlastním písečku?Hele, ty inteligente, raději se nauč číst, pokud ti to tvůj vrabčí mozek dovolí. Možná pak zjistíš, že na Launchpadu hostuje mnoho projektů, s Ubuntu nijak nesouvisejících.
Velmi populární Ubuntu má svou obdobu, tzv Launchpad.Launchpad není obdobou BuildService.
Svobodný systém, který své jméno založil na vymezení se oproti "komerčním" distribucím (Fedora,Opensuse, Mandriva) vzniká na proprietárním softwaru.Na to jsi přišel jak?
Launchpad je jen pro ubuntu a je to proprietární systém.Všichni, co Launchpad provozují, mají přístup ke zdrojovým kódům, mohou je měnit a redistribuovat. Přečti si svobodné licence a přestaň raději plkat píčoviny (padon za to slovo, ale na prostý lid se snažím být bodrý).
Hele, ty inteligente, raději se nauč číst, pokud ti to tvůj vrabčí mozek dovolí. Možná pak zjistíš, že na Launchpadu hostuje mnoho projektů, s Ubuntu nijak nesouvisejících.Nejdříve jsem chtěl odpovědět trošku ostřeji, ale pak jsem si všiml slova Ubuntu v tvém záhlaví, ponechám tvé osobní urážky tedy bez komentáře. Vy ubunťáci už asi holt máte takovou kulturu. Je jistě zábavné co si myslíš o Launchpadu ty, směrodatné ovšem je, co o něm říká Canonical: Created for Ubuntu
Na to jsi přišel jak?Přímo na webu ubuntu. Doporučuji ti to přečíst, dozvíš se spoustu zajímavých věcí: Ubuntu will always be free of charge, including enterprise releases and security updates Pro ulehčení tvého chápání jsem důležitou část zvýraznil.
Všichni, co Launchpad provozují, mají přístup ke zdrojovým kódům, mohou je měnit a redistribuovat. Přečti si svobodné licence a přestaň raději plkat píčoviny (padon za to slovo, ale na prostý lid se snažím být bodrý).Opět, můžeš se zde vyblejt, co hrdlo ráčí, ale lauchpad není opensource! Cituji: "Launchpad is not open source" PS.: Pěkné stránky o Gnome - chválím.. Škoda jen, že Gnome není stejně použitelné jako je hezké...
Created for UbuntuAnglicko-český slovník.
Přímo na webu ubuntu. Doporučuji ti to přečíst, dozvíš se spoustu zajímavých věcí: Ubuntu will always be free of charge, including enterprise releases and security updates Pro ulehčení tvého chápání jsem důležitou část zvýraznil.a) kde je to vymezení vůči komerčním distribucím?; b) kde jsi vzal, že např. Fedora je komerční?
Ty jsi někde získal Launchpad bez zdrojových kódů?Všichni, co Launchpad provozují, mají přístup ke zdrojovým kódům, mohou je měnit a redistribuovat. Přečti si svobodné licence a přestaň raději plkat píčoviny (padon za to slovo, ale na prostý lid se snažím být bodrý).Opět, můžeš se zde vyblejt, co hrdlo ráčí, ale lauchpad není opensource! Cituji: "Launchpad is not open source"
. Mimochdem i na první straně jsem našel hned několik projektů, které Launchpad používají...
Někdy bych skutečně rád věděl, co z projektu Ubuntu využijí nebo mohou využít ostatní?Ubuntu ma nejak uzavrene repozitare, nebo co? Brani ti snad neco v tom vzit zdrojaku ruznych utilitek z dilny Ubuntu a pouzit je ve sve distribuci?
Nevěřil jsem vlastním očím. Svobodný systém, který své jméno založil na vymezení se oproti "komerčním" distribucím (Fedora,Opensuse, Mandriva) vzniká na proprietárním softwaru.Aaaa, dalsi urvanec, ktery musi mit zdrojaky ke vsemu kdykoliv si usmysli a dupne si? Zaslouzil bys akorat tak vypleskat. Co si myslis, ze delat open source projekt znamena jenom otevrit SVN a "stahnete si to"? Rizeni a provoz otevreneho softwaru vyzaduje lidi. A svete div se, Canonical ma i "par" jinych projektu, ktere jsou opensource a vyzaduji lidske zdroje. Proste a jednoduse ted nemaji zdroje na to, aby z toho udelali open source projekt. Az je budou mit, tak to otevrou. Stejne by me zajimalo, kolik procent z tech urvancu, co neustale moralizuji Canonical za uzavreny Launchpad, by ten SW vlastne vyuzivalo... Hadam, ze vetsina jsou jen lidi, co maji prilis mnoho volneho casu a otravujou.
vBulletin, na kterem jede cele ubuntuforums.org, je take proprietarni. A proc za nej Canonical plati? Asi jen tak ze srandy ne. Proste plni jejich pozadavky lepe, nez dostupne open source reseni.