Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
, a nejlepší je že sám od sebe - nejsem masochista, prostě jsem bral do ruky myš a zrovna byl kurzor na špatném ohodnocení a já ji musel zmáčknout ;) (dělal sem více věcí jako otevírání okna a požívání tekutin)
. Btw, příspěvky si nehodnotím samozřejmě ani dobře
.
), ale s tím, že by to bylo pro "černoušky" málo zajímavé zařízení,protože tam není ani ten Quake
, bych tolik neoperoval. Nemám sice osobní zkušenost s výukou dětí z rozvojových zemí, ale alespoň podle různých pořadů v televizi jsem nabyl dojmu, že tam si narozdíl od českých dětí studia váží...
že tam si narozdíl od českých dětí studia váží...
Říká se to a "z vonku to tak vyzerá".
Na poprvé bude dítě nad každým pc mimo. Na jaké ovládání si pak zvykne, to bude brát za normální. Snad jen proto by mělo být hodně podobné "velkým pc" ke kterým se snad jednou dostane.
Náš na "syn" (adopce na dálku) chtěl fotbalový míč a kalkulačku. Mám takový pocit, že tak to nějak bude. Chce studovat -- to mu zvedne naději že neumře hlady a případně zajistí i svoji rodinu. A pokud po něm zrovna nestřílí a nebo nepracuje (a pracuje hodně) tak si půjde čutat do balónu. "Pařit hry" asi sotva. Nemá kde, nemá čas a často ani elektriku.
, ale aspoň supertux, či jina pěkná hra by tam být mohla - viz mnou zmiňované důvody... Myslím že místo na disku se o mnoho nezmenší. Ale pokud má tam ten linux jen jako zavaděč squaku, tak jo no - se squakem neumím...
Když uvážím, že ten projekt se po softwarové stránce vyvíjí už téměř 40 let a alespoň ze začátku byl jedním z hlavních motorů vývoje osobních počítačů, pak výsledek je docela tristní. Celé je to evidentně šito horkou jehlou a není konzistentní.
Docela mě zaráží zbytečná nabobtnalost toho projektu. Jsou tam dva prohlížeče (ořezaný Firefox, kde se mi, když jsem to před časem testoval, nepodařilo úspěšně stahovat soubory, a Squeakovský Scamper). Vlastně všechny základní aplikace jsou tam dvakrát. Když jsem se ptal, proč se tedy celé rozhraní nenapsalo přímo ve Squeaku, dostal jsem tuto odpověď:
Actually there is quite a bit of work that would be required to get Squeak into the state where "it can do this job". About two years ago, when we had this discussion the main points were the ability to support various scripts (arabic, indic, thai etc) plus their appropriate input methods, the ability to integrate existing Linux-based applications, the availability of experienced Squeak programmers and then some. By the end of the day you have to admit that unless you're planning to go for an all-out Squeak approach it is more effective to use a stack like Sugar, with Linux, X11, Cairo, Pango at the bottom and Python to integrate various libraries and applications. For OLPC it was certainly the right decision given their goals, experience, and deadlines.
Škoda promarněné šance... Osobně si také myslím, že by konvenčnější rozhraní bylo užitečnější a dávalo by dětem více možností do budoucna. Také si nemyslím, že skrývání vnitřního potenciálu toho zařízení, je dobrá cesta a když už, nedělají to důsledně, takže není problém nabootovat do single user režimu, během sekundy se nabourat do Squeaku (který je bohužel ořezán o zdrojové soubory, takže se člověk musí spokojit jen s dekompilovanými zdrojáky) apod.
Pokud odstraní největší chyby, připraví se dostatečné množství kvalitních vzdělávacích projektů pro eToys (a pár velmi hezkých jsem tam viděl) a budou k dispozici řádně kvalifikovaní vyučující, může OLPC splnit svůj původní účel dobře. Jinak z toho bude jen nepříliš praktická hračka s obrovským nevyužitým potenciálem.
Ještě ke článku...
Hodně věcí, které tam na první pohled chybí, tam ve skutečnosti jsou - právě ve Squeaku (lépe je si ho vyzkoušet na větším rozlišení, než které nabízí emulátory, nejlépe si stáhnout aktuální Squeakovskou image http://wiki.laptop.org/go/Etoys#V-toys.2C_a_visual_programming_language_built_with_E-toys, nejlépe http://etoys.laptop.org/src/etoys-image-and-pr.zip)
Z her jsou tam například šachy, halma, freecell, miny apod. Přehrávač je tam také obsažen, malování na dvě kliknutí, při troše znalostí se Squeak dá použít i jako kvalitní kalkulačka se zlomky, neomezenou aritmetikou atd. (můj oblíbený příklad je 5000 factorial 
Co to je „přeportovat virtuální stroj přímo pro OLPC“? Běží snad v emulátoru?
Bezi nad Linuxem/X (teda aspon myslim, ze nad X, kdyz tam maji i Firefox apod.). Smalltalk potrebuje k behu virtualni stroj, tak jako kazdy jiny OO jazyk na vonNeumannove stroji. Puvodni implementace VM totiz zadnou dalsi slupku pod sebou nemely a pouzivaly primo hardware. Pokud se nepletu, tak to byl napr. prvni system s rastrovym displayem.
Lidé zmlsaní léty vývojařiny v luxusním prostředí těžko budou dobrovolně šlapat do hov…ehm, do evolučně zamrzlé, byť – možná paradoxně, možná ne (viz TAoUP) – v praxi úspěšné vývojové větve softwaru.
Myslel jsem spis na uzivatele. Ale kdyz Squeak prijde s nejakou novou a lepsi myslenkou, jak psat text a pracovat s mailem, proc ne?
A co se tyce vyvoje, tak jiste ze ladeni je silne navykove. Ale to mysoidini ovladani cehokoliv, ja opravdu neprekousnu. Clovek (ja) se snadno uklepne a kod je v… Zrovna tak editace kodu je oproti vimu takova neohrabana (asi jako kdyz v cerstvem Gentoo je nano).
Ano. Video přehrávač toho, pravda, mnoho neumí. Ale ohledně jeho rychlosti je potřeba brát v potaz fakt, že video zobrazuje standardními prostředky jako morphy. To sice dovoluje s videem například rotovat, ale něco to stojí.
Možnosti, jak spolupracovat s okolním světem, Squeak má (FFI, OSProcess, pluginy VM), ale je, myslím, přirozené, že se jim vývojáři, pokud to jde, snaží vyhýbat. Ostatně vývojáři v Javě dělají to samé.
Smalltalkerů, kteří by byli ochotni podílet se na vývoji Squeaku ve formě, která by byla nutná pro nasazení jako hlavního prostředí pro OLPC, také mnoho není, což je vidět např. na (ne)vývoji eToys v poslední době. Snad to přírůstek pár milionů uživatelů změní 
Ale přes všechny výhrady, které ke Squeaku lze oprávněně mít, by se velice těžko hledala pro OLPC adekvátní náhrada...
…ale je, myslím, přirozené, že se jim vývojáři, pokud to jde, snaží vyhýbat. Ostatně vývojáři v Javě dělají to samé.No právě. U Javy to z nějakého důvodu vadí méně lidem, než v případě Lispu, Smalltalku a Forthu. Nikdy jsem nechápal, proč vlastně.
.
Tiskni
Sdílej: