Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevili v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Z příspěvku Turris Sentinel – co přinesl rok 2024 na blogu CZ.NIC: "Za poslední rok (únor 2024 – únor 2025) jsme zachytili 8,3 miliardy incidentů a to z 232 zemí a z jejich závislých území. Tyto útoky přišly od 6,2 milionu útočníků (respektive unikátních adres). SMTP minipot je stále nejlákavější pastí, zhruba 79 % útoků bylo směřováno na tento minipot, 16 % útoků směřovalo na minipot Telnet, 3 % útoků směřovaly na minipot HTTP a 2 % na minipot FTP. Dále jsme zaznamenali 3,2 milionu unikátních hesel a 318 tisíc unikátních loginů, které útočníci zkoušeli."
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 3.0.4 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.4 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 136. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Stáhl sem si image stodolarového notebooku, spustil, vyzkoušel ve vmware a chtěl bych se podělit o své dojmy. Cením si práce vývojářů, ale musím hned zpočátku říct, že jsem čekal něco více. Předem upozorňuju, že jsem to prakticky vůbec nestudoval, jen zkusil a pokud bude ve finální verzi něco jinak, nebo jsem něco nepochopil, omlouvám se a když tak mě opravte. Víceméně je to myšleno jako podnět k diskusi.
Po nastartování fedory naskočí osekané rozhrání v černém stylu. V horním panelu jsou nějaká tlačítka (nepřišel jsem na co, možná něco na způsob ploch) a indikačka aktuální aplikace, v dolním pak něco jako ikonky - spouštěče aplikací.
Je mi jasné že ovládání bylo koncipováno tak, aby ho dokázali ovládat lidé, co nikdy s počítači nepřišli do styku a nemuseli se zatěžovat zbytečnými vymoženostmi současných deskopů, které by pro ně byly matoucí. Ale v tom je hlavní úskalí - vyvojáři to imho s osekáním přehnali.
Nejprve jsem zkusil spustit abiword, objevil se uprostřed obrazovky, nástrojová lišta byla tvůrci OLPC přepracována (jako u všech programů), takže tlačítka byla redo, undo, bold, underline, zarovnání a možnost uložení. Žádné vložení obrázků, žádné barvičky (k těm se dá ještě nepěkne dostat přes pravé tlačitko myši na označený text, teď už vyjede klasická gtk nabídka a tam si můžu vybrat formátování). Zato open/save dialog žádných změn nedosáhl - prostě klasický gtk dialog. Ten bych naopak přepracoval, protože se mi zdá docela pro nováčka docela matoucí (viz dále).
Pak jsem zkusil firefox, ten je v podobně osekaném duchu, zde to až tak nevadí. Ze standartní výbavy je tam ještě pexeso, výukový systém - squeak, gaim a nějaké paličky na bubínku (aplikace se mi nespustila (docela mi to připomíná detekci hardware ve windows 95 , tam byly jako waitimage bubnující paličky)).
Možná si říkáte, že je to pěkné, ale mě napadá otázka - to má být opravdu vše? Pokud ano, tak je to podle mě špatně.
Nastíním zde svou vizi, jak bych software pro notebook do afrických zemí koncipoval já. Vycházím z mých pocitů, když sem poprvé sedl k počítači bez jakýchkoliv znalostí. Je to jen můj osobní názor a můžete se mi ho pokusit směle vyvrátit, ale...
I když je méně někdy více, možnosti se mi zdají omezené až přehnaně. Rozdělil bych softwarovou náplň notebooku na dvě části, jednak vúkovou a pak zábavnou.
Výuková část by se skládala z kalkulačky (zdálo se mi to, nebo sem ji tam nenašel), z textového editoru (s možností vložit obrázek), již zmíněného sqeaku a ještě něčeho (prý tam má být offline wikipedia, sice jsem ji nenašel, ale ještě je to beta - možná jsem špatně hledal) a browseru. Využití bych viděl převážně ve škole (kalkulačka do hodin matematiky, třeba). Pak asi ještě slovník dané země do angličtiny.
Naopak zábavná část by pro výuku moc opodstatnění neměla, ale bylo by něco, co by černouška do OLPC vtáhlo a co by vzbudilo jeho zájem - vytvořilo citové pouto. Možná namítáte, že tenhle stroj přece není hračka - omyl! Kdybych dostal krabici, co by uměla sice psát, jenže to mě moc nebaví a procházet barevné www stránky, jenže ty zas jedou jen ve škole, protože na vesnici asi žádné wifi připojení nebude a jako hru by mi nabízela trapné pexeso, asi bych to taky hned prodal za nové boty a něco do žaludku.
V herní části by byly aplikace jako malování (squeak možná na malování předělat jde, ale chce to trochu trpělivosti a znalostí, za to malování umí ovládat opravdu každý, vzpomínám si jak sem se poprvé posadil k windows 3.11, dostal instrukce tady klikneš, zmáčkneš tohle a táhneš a máš čáru a nakreslil si panáčka. Ano, jsem z té mladší generace - mé myšlenky byly, že tohle prošte musím mít doma). Druhá aplikace, co mě v mladých letech uchvátila, byl princ of the persia. Něco podobného bych tam určitě přidal taky - třeba supertuxe, a zábava na dlouhé večery je zaručena, arkádovku se naučí hrát opravdu každý. Dítě to k přístroji upoutá a nebude se s ním nudit a říkat si, že to vlastně nic neumí a používat to jako zarážku do dveří
. Představte si jeden OLPC ve vesnici obdařeného černouška a kupící se zástupy za ním, co si chtějí aspoň čtvrlevelu zkusit.
A nakonec bych zkritizoval propojení jednotlivých aplikací. Samotnou aplikací by bylo úložiště souborů, obsahující podsložky typu images, sounds, web pages, documents... něco jako Dokumenty ve windows v průzkumníku. A velmi jednoduchou možnost tyto dokumenty sdílet, ukládat a otevírat. Například ve firefoxu mít možnost jednoduše kliknutím na obrázek (nebo ikonku, je na to plugin) ho uložit (do předdefinovaného adresáře), uložit celou webovou stránku (třeba ve škole, ať ji doma mohu studovat když nemám doma ten net) - teď to myslím nejde) a do dokumentu v abiwordu vložit stažený obrázek. Z daného průzkumníka by šly dokumenty jednoduchým kliknutím otevírat. V gtk filedialogu totiž kolikrát bloudím i já a jako jediný přístup k souborům to vážně není ideální. Sdílení je řešeno přes gaim, to se mi zdá zase příliš specifické.
A na závěr bych tam taky dodal nějaký hudební / video přehrávač. Učitel by se určitě o africkou hudbu do přístroje postaral .
Tak co? Myslíte si, že je výbava OLPC dostačující a jenom já bych z toho chtěl nějaký nabušený stroj s kdovíčím a nebo tam přece jen černouškům bude něco chybět?
Tiskni
Sdílej:
že tam si narozdíl od českých dětí studia váží...
Říká se to a "z vonku to tak vyzerá".
Na poprvé bude dítě nad každým pc mimo. Na jaké ovládání si pak zvykne, to bude brát za normální. Snad jen proto by mělo být hodně podobné "velkým pc" ke kterým se snad jednou dostane.
Náš na "syn" (adopce na dálku) chtěl fotbalový míč a kalkulačku. Mám takový pocit, že tak to nějak bude. Chce studovat -- to mu zvedne naději že neumře hlady a případně zajistí i svoji rodinu. A pokud po něm zrovna nestřílí a nebo nepracuje (a pracuje hodně) tak si půjde čutat do balónu. "Pařit hry" asi sotva. Nemá kde, nemá čas a často ani elektriku.
Když uvážím, že ten projekt se po softwarové stránce vyvíjí už téměř 40 let a alespoň ze začátku byl jedním z hlavních motorů vývoje osobních počítačů, pak výsledek je docela tristní. Celé je to evidentně šito horkou jehlou a není konzistentní.
Docela mě zaráží zbytečná nabobtnalost toho projektu. Jsou tam dva prohlížeče (ořezaný Firefox, kde se mi, když jsem to před časem testoval, nepodařilo úspěšně stahovat soubory, a Squeakovský Scamper). Vlastně všechny základní aplikace jsou tam dvakrát. Když jsem se ptal, proč se tedy celé rozhraní nenapsalo přímo ve Squeaku, dostal jsem tuto odpověď:
Actually there is quite a bit of work that would be required to get Squeak into the state where "it can do this job". About two years ago, when we had this discussion the main points were the ability to support various scripts (arabic, indic, thai etc) plus their appropriate input methods, the ability to integrate existing Linux-based applications, the availability of experienced Squeak programmers and then some. By the end of the day you have to admit that unless you're planning to go for an all-out Squeak approach it is more effective to use a stack like Sugar, with Linux, X11, Cairo, Pango at the bottom and Python to integrate various libraries and applications. For OLPC it was certainly the right decision given their goals, experience, and deadlines.
Škoda promarněné šance... Osobně si také myslím, že by konvenčnější rozhraní bylo užitečnější a dávalo by dětem více možností do budoucna. Také si nemyslím, že skrývání vnitřního potenciálu toho zařízení, je dobrá cesta a když už, nedělají to důsledně, takže není problém nabootovat do single user režimu, během sekundy se nabourat do Squeaku (který je bohužel ořezán o zdrojové soubory, takže se člověk musí spokojit jen s dekompilovanými zdrojáky) apod.
Pokud odstraní největší chyby, připraví se dostatečné množství kvalitních vzdělávacích projektů pro eToys (a pár velmi hezkých jsem tam viděl) a budou k dispozici řádně kvalifikovaní vyučující, může OLPC splnit svůj původní účel dobře. Jinak z toho bude jen nepříliš praktická hračka s obrovským nevyužitým potenciálem.
Ještě ke článku...
Hodně věcí, které tam na první pohled chybí, tam ve skutečnosti jsou - právě ve Squeaku (lépe je si ho vyzkoušet na větším rozlišení, než které nabízí emulátory, nejlépe si stáhnout aktuální Squeakovskou image http://wiki.laptop.org/go/Etoys#V-toys.2C_a_visual_programming_language_built_with_E-toys, nejlépe http://etoys.laptop.org/src/etoys-image-and-pr.zip)
Z her jsou tam například šachy, halma, freecell, miny apod. Přehrávač je tam také obsažen, malování na dvě kliknutí, při troše znalostí se Squeak dá použít i jako kvalitní kalkulačka se zlomky, neomezenou aritmetikou atd. (můj oblíbený příklad je 5000 factorial
Co to je „přeportovat virtuální stroj přímo pro OLPC“? Běží snad v emulátoru?
Bezi nad Linuxem/X (teda aspon myslim, ze nad X, kdyz tam maji i Firefox apod.). Smalltalk potrebuje k behu virtualni stroj, tak jako kazdy jiny OO jazyk na vonNeumannove stroji. Puvodni implementace VM totiz zadnou dalsi slupku pod sebou nemely a pouzivaly primo hardware. Pokud se nepletu, tak to byl napr. prvni system s rastrovym displayem.
Lidé zmlsaní léty vývojařiny v luxusním prostředí těžko budou dobrovolně šlapat do hov…ehm, do evolučně zamrzlé, byť – možná paradoxně, možná ne (viz TAoUP) – v praxi úspěšné vývojové větve softwaru.
Myslel jsem spis na uzivatele. Ale kdyz Squeak prijde s nejakou novou a lepsi myslenkou, jak psat text a pracovat s mailem, proc ne?
A co se tyce vyvoje, tak jiste ze ladeni je silne navykove. Ale to mysoidini ovladani cehokoliv, ja opravdu neprekousnu. Clovek (ja) se snadno uklepne a kod je v… Zrovna tak editace kodu je oproti vimu takova neohrabana (asi jako kdyz v cerstvem Gentoo je nano).
Ano. Video přehrávač toho, pravda, mnoho neumí. Ale ohledně jeho rychlosti je potřeba brát v potaz fakt, že video zobrazuje standardními prostředky jako morphy. To sice dovoluje s videem například rotovat, ale něco to stojí.
Možnosti, jak spolupracovat s okolním světem, Squeak má (FFI, OSProcess, pluginy VM), ale je, myslím, přirozené, že se jim vývojáři, pokud to jde, snaží vyhýbat. Ostatně vývojáři v Javě dělají to samé.
Smalltalkerů, kteří by byli ochotni podílet se na vývoji Squeaku ve formě, která by byla nutná pro nasazení jako hlavního prostředí pro OLPC, také mnoho není, což je vidět např. na (ne)vývoji eToys v poslední době. Snad to přírůstek pár milionů uživatelů změní
Ale přes všechny výhrady, které ke Squeaku lze oprávněně mít, by se velice těžko hledala pro OLPC adekvátní náhrada...
…ale je, myslím, přirozené, že se jim vývojáři, pokud to jde, snaží vyhýbat. Ostatně vývojáři v Javě dělají to samé.No právě. U Javy to z nějakého důvodu vadí méně lidem, než v případě Lispu, Smalltalku a Forthu. Nikdy jsem nechápal, proč vlastně.