Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Od pánů z D-Linku jsme zakoupili switch DGS-3312SR. (Množné číslo není myšleno jako plurál majestikus, myslím jím "nás" jakožto společnost, která mě zaměstnává.) Switch i s všelikým příslušenstvím jsme zakoupili prostřednictvím prověřeného dodavatele a s ničím nebyl problém. Tedy až na jednu maličkost.
Switch bude nasazen v poměrně mission-critical úloze, proto jsem k němu objednal i redundantní zdroj DPS-200. Přiznám se, že jsem při objednávání nijak nezkoumal mechanickou stránku věci - tedy to, jak zdroj vypadá, jak se instaluje a podobně. Tiše jsem předpokládál, že jak je u podobných zařízení zvykem, zdroj je prostě modul, který se zasune do příslušné šachty ve switchi a je vymalováno. Teprve při vybalování beden jsem zjistil svůj omyl. Zdroj je totiž standalone, do switche se nikam nezasouvá, prostě leží někde vedle a se switchem je propojen kabelem jak noha (který je samozřejmě součástí dodávky zdroje). Představa volně pohozeného zdroje mě nijak zvlášť nelákala, a proto jsem usoudil, že bude ještě dokoupit šasi DPS-500. Jak z obrázku patrno, jde v zásadě o prachsprostý kus plechu s dírou pro zasunutí a přišroubování zdroje (potažmo tedy dvou, ale v našem případě potřebuju přišroubovat jen jeden), celá konstrukce se pak přišroubuje do racku vedle switche a výsledkem bude skvost.
Trochu mě pravda zarazilo, že pánové z D-Linku chtějí za tento kus plechu sympatických $99.99, ale zjevně jde o nějaký proklatě high-end plech. Poslal jsem mail dodavateli, ať dodá ještě toto šasi a tím jsem považoval celou záležitost za vyřízenou. Záhy jsem byl šokován odpovědí, že nic takového jako DPS-500 neexistuje, že mám zřejmě na mysli DPS-900. Po krátkém zkoumání jsem zjistil, že originální emerický web D-Linku zná pouze model DPS-500 pro dva zdroje, zatímco česká mutace zná naopak pouze DPS-900 pro osm zdrojů. I mailoval jsem dodavateli, že D-Link má na webu nějaký chaos, že opravdu chci DPS-500 a poslal jsem mu link na emerický web, kde tento kus plechu je. Lze ostatně snadno nahlédnout, že potřebuji-li namontovat jeden zdroj, použiji k tomu nejmenší možné šasi - tedy 1U vysoké DPS-500, že nebudu používat 3U vysokou mrchu DPS-900 pro osm zdrojů (nemluvě už o tom, kolik by taková hrůza stála, když plech s dírou stojí bratru sto dolarů).
Odpověď od dodavatele mě poněkud zarazila do židle - šasi DPS-500 se do Evropy nedováží, a není tedy lze mi požadovaný produkt dodat. Pokrčil jsem rameny a rozhodl se koupit šasi přímo od emerických D-Linků, kteří mají mimo jiné šikovný webshop. Smířil jsem se s tím, že budu vyplňovat osmistránkovou celní deklaraci a jednat současně s prodejcem, dovozcem, přepravcem a celníkem, a že tedy budu opět za debila jako pokaždé, když jsem nějakou kravinu z U.S.A. koupil a byl nucen ji proclít. Má radost ovšem netrvala dlouho - přesně do té chvíle, než jsem zjistil, že webshop D-Linků dodává pouze v rámci U.S.A.
Vysvětlil jsem celou situaci svému šéfovi a požádal jej, ať mi firma zakoupí letenku do U.S.A., že jsem ochoten tam zaletět, příslušný plech zakoupit u výrobce, a s nemalým osobním rizikem jej neproclený propašovat zpět k nám. Přestože jsem nabídl, že tam zaletím v době své řádné dovolené mezi vánočními svátky, a tedy nebudu žádat ani proplacení cesťáku, ani dalších nákladů, můj požadavek schválen nebyl.
Zasedl jsem tedy znovu k počítači a poslal mail přímo na české zastoupení D-Linku, jak to tedy s tím proklatým šasi je. Jen s docela nepatrnou ironií jsem připodotknul, že se nedomnívám, že by onen high-end kus plechu představoval strategickou technologii, jejíž export by mohl ohrozit národní bezpečnost Spojených Států Severoamerických. Explicitně jsem se zmínil o tom, že model DPS-900 nechci, že toužím výhradně po modelu DPS-500, a že by mi české zastoupení D-Linku způsobilo velkou předvánoční radost, kdyby uvedený kus plechu vyráběný jejich mateřskou firmou zvládli dodat.
Celá popsaná story se odehrála v minulém týdnu, mail na český D-Link jsem posílal v pátek. Jak jistě tušíte, do této chvíle nedorazila žádná odpověď. Uvidíme, pokud neodpovědí do zítřka, budu nucen tam zatelefonovat, což se mi skutečně nechce. Jsem sice asertivní až hrůza, ale obávám se, že by se mohlo stát, že bych v rámci telefonátu utrousil pár poznámek a slovíček, která do rámce jednání s dodavateli příliš nespadají.
Skutečně jsem netušil, že koupit kus plechu může představovat tak fatální problém, a sám jsem zvědav, jak to celé dopadne.
Tiskni
Sdílej:
Cožpak o to, trpělivost je mužovou ctností. Kdyby mi pověděli, že to bude trvat dva měsíce, tak to nějak přežiju. Ale momentálně to vypadá, že happyend je v naprostém nedohlednu.
Ale jó, já chápu, že není problém to nechat někde vyrobit. V zásadě cokoliv se nechá někde vyrobit - akorát mi se to nechce řešit. Výrobce to vyrábí a prodává (byť za děsnou cenu), já si to od něj chci koupit (protože je to pro mě cesta nejmenšího odporu), a akorát to nejde. Připadám si jako v Kocourkově...
... akorát mi se to nechce řešit. ...No nevím, školy nemám, ale zdá se mi, že tento problém řešíš asi už od pátku, nebo možná už i dříve. Kdyby si místo toho mailování k převažečům krabic (ano, takto v 99% funguje většina rádoby oficiálních dovozců) zaběhl někam s tou 1U poličkou do zámečnictví, tak už to máš dávno hotové. Ale možná se pletu. A výrobce to sice vyrábí, ale výrobek není určen pro český (evropský) trh, takže neprodává. V takovém případě je dobré se poohlédnout po jiném výrobci. Tohle kdybych řekl mojemu šéfovi, že za kus plechu chtějí $99 tak mě požene svinským krokem. Jinak tento můj komentář neber nijak ve zlém, jen jsem sem napsal můj názor na tvůj problém.
Povedu vaši nabídku v patrnosti, kdyby se ukázalo nemožným to prostě normálně koupit. Můžete se mrknout na datasheet, on to není čistý plech, je to spíš taková "vanička", s rozměrama šxhxv = 485x180x55 mm.
Zkuste mi mailnout kontakt, nevylučuju, že se na vás obrátím.
Mám pocit, že i další by ocenili povědomí o této nabídce.