Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
Workshop o umělé inteligenci v Dartmouthu proběhl před 70 lety, od 18. června do 17. srpna 1956. Dvouměsíční soustředění 6–11 informatiků, iniciované Johnem McCarthym, položilo základy oboru umělé inteligence.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.1 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.2. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Tiskni
Sdílej:
Jeste by lidem mohlo pomoct, ze se v manualove strance da hledat pomoci klavesy / To je dobre vedet, aby se nemusel tolikrat opakovat ten kolobeh s ctenim radky a mackanim sipky dolu.
Ale cenim si toho, ze je to pribeh ze zivota, ktery vsichni zname.
Funguje tam mezerník, enter a pro posun o stránku zpět klávesa b. Nebo si můžete vyzkoušet pajpu - man man | less - a pak už šipky fungovat budou.
Možná se ptáte, pro koho to píšu, normální smrtelník neunixář se k Sunu nedostane - omyl, tento šok podstoupí ročně stovky nových studentů ČVUT (FELu přinejmenším). A Solaris dokáže rozhodit i celkem pokročilého uživatele Linuxu
Pak bych ještě upozornil na příkaz apropos - stránka se stejným názvem se může nalézat ve více sekcích a zrovna na potvoru se napoprvé otevře ta špatná. A napodruhé i napotřetí taky... Sekci 3ucb ignorovat. Číslo požadované sekce vyjádříme např. takto: man 3 printf, popř. na Sunu man -s 3c printf.
normální smrtelník neunixář se k Sunu nedostane
U nás na PEF MZLU v Brně tím straší v podstatě všechny studenty. Unix je tak nějak povinný. Jen ve formě, v jaké se vyučuje by asi běžný uživatel rozdíl mezi Solarisem a Linuxem nepoznal. Tedy aspoň na neinformatických oborech mv a ls je všude stejné
Pravda, když jsem chtěl cat /proc/cpuinfo a onen soubor neexistoval, trošku mě to překvapilo
A kdyby se náhodou někdo dostal k Sunu (SunOS, Solaris) - tam se defaultně jako stránkovač manu používá more, a tam šipky nefungujíNefungují ani v některých distribucích Linuxu (např. Debian Sarge).
Nefungují ani v některých distribucích Linuxu (např. Debian Sarge).Ale funguji (v Debianu Sarge). Pokud tedy mas nainstalovany less ci nemas rozbite nastaveni terminalu.
less nebyl nainstalován. Považoval jsem ho za tak samozřejmou věc, že by mě ani ve snu nenapadlo, že by mohl chybět.
less přítomen.
khelpcenter - sekce UNIX manual pages. No, popravdě to nepoužívám, protože man něco je prostě rychlejší, ale kdyby existoval program, který by šel umožňoval vybrat na příkazové řádce, ktero stránku chci prohlížet (prostě stejně jak to má man) a uměl je tak pěkně zobrazovat jako khelpcenter (žádnej xman teda), tak bych ho nepochybně používal.
Doufám, že bude i pokračování "Jak číst info stránky"
man:top.
khelpcenter man:/foo?
A nebo to fakt někde v tom helpu je?
Myslíte 25 + počet řádků na stránku terminálu? :-)
To už vyžaduje pokročilého uživatele, který umí implementovat cyklus.