Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
Není tomu tak dávno, co jsem objevil DabbleDB. Začalo to jedním screencastem. Přiznávám, že už tehdy mě to, co jsem viděl, docela nadchlo. Možná, že David Hansson má s tím svým „opinionated software“ pravdu.
Nebo má pravdu aspoň trošku. I Rails jsou ukázka toho, že přinejmenším slušnou část lidí může něco takového (Rails, resp. DabbleDB) uspokojit natolik, že se tím jejich hledání po softwaru k určitému účelu (web development, resp. databáze) zakončí. <ironie>A není k tomu zapotřebí ani řádek XML
</ironie> Které ostatně považuju za formát pro strukturované dokumenty – než abych v tom psal konfiguráky, to se radši podříznu. (Vídíte? Jsem taky „opinionated“, není divu, že se mi Rails a DabbleDB líbí.
)
Tentokrát se ovšem Avi Bryantovi podařilo odrovnat mě docela. Však se podívejte sami. Jak se to říká? „I'm all sold“?
Někteří lidé prostě mají shůry dáno, co do nápadů…
Asi se budu muset podívat i na zbytek.
Tiskni
Sdílej:
Škoda, že Avi zatím nepustil z DabbleDB víc kódu do Seaside (to je jeho framework, na kterém je to postaveno).
Jaké to štěstí, že utekl od Ruby... 
A kuš, kvůli tomu si to teď budu v Ruby snad muset reimplementovat.
Každopádně pro mě to je killer app.
V Ruby je Seaside implementována pod jménem Borges, ale větší oblibu má asi framework Wee, který se Seaside jen inspiroval.
O Wee jsem překvapivě neslyšel, určitě omrknu.
Seaside je naprosto geniální. Bohužel s konektivitou do mého oblíbeného Firebirdu to vypadá ve Squeaku prachbídně.
Rád bych se mýlil, ale mám dojem, že se Wee u Seaside inspirovalo podobně jako Ruby u Smalltalku
Ten projekt nevypadá moc živě.
Možná by šlo překopat kód z VisualWorks.
)
Ruby--? Asi sis teď udělal pár nepřátel 
Na inspiraci nic špatného není, ale zkřížit Smalltalk s Perlem a vzít mu inkrementální exploratorní prostředí je zvěrstvo
Ne, vážně. Smalltalk je podobně jako Lisp spíše metajazyk, Ruby vznikl jako jazyk pro skriptování. Snad budou mít lidi rozum a neskončí to jako s tim jazykem do mikrovlnek a telefonů
Sám Matz a rubí FAQ otevřeně přiznávají souvislost názvů Perl a Ruby. Jako že perla je pro Japonce symbol června a rubín symbol července nebo tak něco, nějaká astrologie, v tom se nevyznám.
A v britské typografii je „pearl“ písmo velikosti 5 pt a „ruby“ zase písmo velikosti 5,5 pt, taky přesně o jeden krůček dál.
Až to bude i v Perl FAQ, pak Ruby-- asi nikoho nepobouří 
Chtěl jsem se zeptat, na Wikipedii bylo v článku u bytekódu uvedeno, že ho Ruby nepoužívá. Ještě to platí? A když ano, pak proč?
Protože jeden člověk nemůže zvládnout všechno.
Nevím, jak je „core tým“ v tuhle chvíli velký, ale Matz je hlavně velmi dobrý tvůrce jazyka (ve smyslu gramatiky a sémantiky) spíš než velmi dobrý implementátor. A ví o tom a nijak se tím netají.
Budiž mu připočteno k dobru, že když už je ta implementace poměrně nekomplikovaná, má celé to jádro spoustu hooků a pěkné Cčkovské API, rozhodně mi přijde srozumitelnější a hezčí než v Pythonu nebo nedej bože v Perlu. (Možná, že Tcl to má přímočařejší, ale Tcl s těmi svými shelloidními příkazy fixluje, bídák jeden.
) Určitě uznáš, že u glue jazyka je tenhle aspekt důležitý. Každopádně bajtkód používá současná vývojová verze…ehm, na které taky dělá asi jen jeden člověk.
YARV je extrémně ambiciózní, měl by umět (aspoň ve smyslu „když na to někdo napíše plugin, rozhraní na to zaručeně bude čekat“) hromadu věcí. Zatím se dělá na kompilátoru zdrojového kódu do bajtkódu a na interpretu bajtkódu. Dumping bajtkódu do souboru, zpětné načítání, nativní JIT a nativní AOT – o tom momentálně nadšeně sníme. 
(Nutno podotknout, že i když to může zdánlivě vypadat děsivě, že na jádře dělá tak málo lidí, tak strašné to není, díky povaze vnitřností Ruby a hookům se opravdu dají jako externí pluginy dělat všelijaké šílenosti a taky se přesně tak dělají.
)
Protože jeden člověk nemůže zvládnout všechno.
Ten, jehož jméno se nevyslovuje, ano 
Ve vší úctě, ten, jehož jméno se nevyslovuje, je žabař. To já si vybudoval jméno na tom, že jsem dokázal během pár dnů zvládnout skoro 400 tisíc řádků funkčního odladěného kódu - ve Smalltalku, žádný roztahaný C++... Ale dalo to fušku - všechen ten nepotřebnej balast smazat
«Je n'ai fait celle-ci plus longue que parce que je n'ai pas eu le loisir de la faire plus courte.»Tedy po našem asi „Tento dopis je takto dlouhý pouze proto, že jsem neměl příležitost ho zkrátit.“
— Blaise Pascal, 1656
Oni věděli, po kom ten jazyk mají pojmenovat 