Software innovation at its best

8.2.2007 11:15 | Přečteno: 1418× | Zbytek života :-) | poslední úprava: 8.2.2007 11:33

Není tomu tak dávno, co jsem objevil DabbleDB. Začalo to jedním screencastem. Přiznávám, že už tehdy mě to, co jsem viděl, docela nadchlo. Možná, že David Hansson má s tím svým „opinionated software“ pravdu.

Nebo má pravdu aspoň trošku. I Rails jsou ukázka toho, že přinejmenším slušnou část lidí může něco takového (Rails, resp. DabbleDB) uspokojit natolik, že se tím jejich hledání po softwaru k určitému účelu (web development, resp. databáze) zakončí. <ironie>A není k tomu zapotřebí ani řádek XML </ironie> Které ostatně považuju za formát pro strukturované dokumenty – než abych v tom psal konfiguráky, to se radši podříznu. (Vídíte? Jsem taky „opinionated“, není divu, že se mi Rails a DabbleDB líbí. )

Tentokrát se ovšem Avi Bryantovi podařilo odrovnat mě docela. Však se podívejte sami. Jak se to říká? „I'm all sold“? Někteří lidé prostě mají shůry dáno, co do nápadů…

Asi se budu muset podívat i na zbytek.        

Komentáře

[Pavel 'lingeek' Szalbot]

Web jako platforma je poměrně stará myšlenka na to, aby mě to uchvátilo. Čekal jsem trochu víc.

Každý software, který navrhuje svéprávný člověk je "opinionated", jen se od dob Web 2.0 začíná nosit kreativita a originální názor skoro za každou cenu. První je bezpochyby přínosné, druhé však často není nic než marketingově přeformulovaná stará pravda a kluci z 37signals tohle umí velmi dobře (software nicméně píší zajímavý).

[Kyosuke]

To je možné, ale proč něco takového tedy už léta nemáme jako komoditu? Donedávna jsem za slušnou end-user databázi považoval Filemaker, teď už jsem na vážkách. Přijde mi, že opravdu dobrých databází pro koncové uživatele je pořád pohříchu málo.

[Pavel 'lingeek' Szalbot]

Web jako platforma je poměrně stará myšlenka na to, aby mě to uchvátilo. Čekal jsem trochu víc.

Každý software, který navrhuje svéprávný člověk je "opinionated", jen se od dob Web 2.0 začíná nosit kreativita a originální názor skoro za každou cenu. První je bezpochyby přínosné, druhé však často není nic než marketingově přeformulovaná stará pravda a kluci z 37signals tohle umí velmi dobře (software nicméně píší zajímavý).

[Pavel Křivánek]

Škoda, že Avi zatím nepustil z DabbleDB víc kódu do Seaside (to je jeho framework, na kterém je to postaveno).

Jaké to štěstí, že utekl od Ruby...

[Kyosuke]

Já vím, že ten framework je jeho. A kuš, kvůli tomu si to teď budu v Ruby snad muset reimplementovat. Každopádně pro mě to je killer app.

[Pavel Křivánek]

Ta poznámka také byla směřována k náhodným kolemjdoucím V Ruby je Seaside implementována pod jménem Borges, ale větší oblibu má asi framework Wee, který se Seaside jen inspiroval.

[Kyosuke]

Weeha! O Wee jsem překvapivě neslyšel, určitě omrknu. Seaside je naprosto geniální. Bohužel s konektivitou do mého oblíbeného Firebirdu to vypadá ve Squeaku prachbídně.

[Pavel Křivánek]

Rád bych se mýlil, ale mám dojem, že se Wee u Seaside inspirovalo podobně jako Ruby u Smalltalku Ten projekt nevypadá moc živě.

Možná by šlo překopat kód z VisualWorks.

[Kyosuke]

No a? Inspirace není špatná, krom toho se mi v Ruby líbí regulární výrazy, které do ní přišly z Ruby--. (Na druhou stranu by se občas hodily dva bloky do příkazu, no, uznávám. )

[Pavel Křivánek]

Ruby--? Asi sis teď udělal pár nepřátel

Na inspiraci nic špatného není, ale zkřížit Smalltalk s Perlem a vzít mu inkrementální exploratorní prostředí je zvěrstvo Ne, vážně. Smalltalk je podobně jako Lisp spíše metajazyk, Ruby vznikl jako jazyk pro skriptování. Snad budou mít lidi rozum a neskončí to jako s tim jazykem do mikrovlnek a telefonů

[Kyosuke]

Co, nepřátel? Sám Matz a rubí FAQ otevřeně přiznávají souvislost názvů Perl a Ruby. Jako že perla je pro Japonce symbol června a rubín symbol července nebo tak něco, nějaká astrologie, v tom se nevyznám. A v britské typografii je „pearl“ písmo velikosti 5 pt a „ruby“ zase písmo velikosti 5,5 pt, taky přesně o jeden krůček dál.

[Pavel Křivánek]

Až to bude i v Perl FAQ, pak Ruby-- asi nikoho nepobouří

Chtěl jsem se zeptat, na Wikipedii bylo v článku u bytekódu uvedeno, že ho Ruby nepoužívá. Ještě to platí? A když ano, pak proč?

[alblaho]

No do JRuby se core třídy (True, False...) natahují jako serializovaný AST, což je bytecode ve stylu Pythonu, ne?

[Kyosuke]

Protože jeden člověk nemůže zvládnout všechno. Nevím, jak je „core tým“ v tuhle chvíli velký, ale Matz je hlavně velmi dobrý tvůrce jazyka (ve smyslu gramatiky a sémantiky) spíš než velmi dobrý implementátor. A ví o tom a nijak se tím netají. Budiž mu připočteno k dobru, že když už je ta implementace poměrně nekomplikovaná, má celé to jádro spoustu hooků a pěkné Cčkovské API, rozhodně mi přijde srozumitelnější a hezčí než v Pythonu nebo nedej bože v Perlu. (Možná, že Tcl to má přímočařejší, ale Tcl s těmi svými shelloidními příkazy fixluje, bídák jeden. ) Určitě uznáš, že u glue jazyka je tenhle aspekt důležitý. Každopádně bajtkód používá současná vývojová verze…ehm, na které taky dělá asi jen jeden člověk. YARV je extrémně ambiciózní, měl by umět (aspoň ve smyslu „když na to někdo napíše plugin, rozhraní na to zaručeně bude čekat“) hromadu věcí. Zatím se dělá na kompilátoru zdrojového kódu do bajtkódu a na interpretu bajtkódu. Dumping bajtkódu do souboru, zpětné načítání, nativní JIT a nativní AOT – o tom momentálně nadšeně sníme.

(Nutno podotknout, že i když to může zdánlivě vypadat děsivě, že na jádře dělá tak málo lidí, tak strašné to není, díky povaze vnitřností Ruby a hookům se opravdu dají jako externí pluginy dělat všelijaké šílenosti a taky se přesně tak dělají. )

[Pavel Křivánek]

Protože jeden člověk nemůže zvládnout všechno.

Ten, jehož jméno se nevyslovuje, ano

[Kyosuke]

Já zapomněl, dva tisíce řádků odladěného kódu za den…teda vlastně dopoledne, odpoledne se chodí balit modelky.

[Pavel Křivánek]

Ve vší úctě, ten, jehož jméno se nevyslovuje, je žabař. To já si vybudoval jméno na tom, že jsem dokázal během pár dnů zvládnout skoro 400 tisíc řádků funkčního odladěného kódu - ve Smalltalku, žádný roztahaný C++... Ale dalo to fušku - všechen ten nepotřebnej balast smazat

[Kyosuke]

Bohužel si tuhle kreativní techniku nemůžeš nechat patentovat, evidentně tu je prior art:

«Je n'ai fait celle-ci plus longue que parce que je n'ai pas eu le loisir de la faire plus courte.»
— Blaise Pascal, 1656

Tedy po našem asi „Tento dopis je takto dlouhý pouze proto, že jsem neměl příležitost ho zkrátit.“

[Pavel Křivánek]

Oni věděli, po kom ten jazyk mají pojmenovat