Vývojáři programovacího jazyka Swift na svém blogu oznámili, že společností Apple v červnu představena knihovna Swift System je již open source a byla do ní přidána podpora Linuxu. Jedná se o knihovnu poskytující idiomatická rozhraní k systémovým voláním.
Byl vydán Debian 10.6, tj. šestá opravná verze Debianu 10 s kódovým názvem Buster. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 10 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Byly zveřejněny informace o bezpečnostní chybě BLURtooth (CVE-2020-15802) v Bluetooth 4.2 a 5.0 v Cross-Transport Key Derivation (CTKD). Útočník může provádět MITM nebo navázat spojení s libovolným zařízením. Podrobnosti v článku (pdf).
Byly zveřejněny informace o úniku zdrojových kódů Windows XP.
Chcete proniknout do tajů gitu? Klikněte na Learn Git Branching. Vizuální a interaktivní tutoriál ve webovém prohlížeči.
Po roce od vydání verze 4.0 byla vydána nová major verze 5.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdůraznit lze přechod na Python 3.
Pořadatelé konference DevConf.cz 2021, již třináctého ročníku jedné z největších akcí zaměřených na Linux a open source ve střední Evropě, vyhlásili CFP (Call for Papers). Konference proběhne jenom online a to 18. až 20. února 2021.
Národní bezpečnostní agentura (NSA) vydala podrobnou příručku pro nastavení UEFI Secure Bootu (pdf).
Byl vydán PostgreSQL ve verzi 13.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nezávislý tým herních vývojářů Orama Interactive vydal novou verzi 0.8 svobodného sprite editoru Pixelorama. Editor Pixelorama je postaven na herním enginu Godot a nově běží také na webu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Není tomu tak dávno, co jsem objevil DabbleDB. Začalo to jedním screencastem. Přiznávám, že už tehdy mě to, co jsem viděl, docela nadchlo. Možná, že David Hansson má s tím svým „opinionated software“ pravdu.
Nebo má pravdu aspoň trošku. I Rails jsou ukázka toho, že přinejmenším slušnou část lidí může něco takového (Rails, resp. DabbleDB) uspokojit natolik, že se tím jejich hledání po softwaru k určitému účelu (web development, resp. databáze) zakončí. <ironie>A není k tomu zapotřebí ani řádek XML 
</ironie> Které ostatně považuju za formát pro strukturované dokumenty – než abych v tom psal konfiguráky, to se radši podříznu. (Vídíte? Jsem taky „opinionated“, není divu, že se mi Rails a DabbleDB líbí. )
Tentokrát se ovšem Avi Bryantovi podařilo odrovnat mě docela. Však se podívejte sami. Jak se to říká? „I'm all sold“? Někteří lidé prostě mají shůry dáno, co do nápadů…
Asi se budu muset podívat i na zbytek.
Tiskni
Sdílej:
Škoda, že Avi zatím nepustil z DabbleDB víc kódu do Seaside (to je jeho framework, na kterém je to postaveno).
Jaké to štěstí, že utekl od Ruby...
A kuš, kvůli tomu si to teď budu v Ruby snad muset reimplementovat. 
Každopádně pro mě to je killer app.
V Ruby je Seaside implementována pod jménem Borges, ale větší oblibu má asi framework Wee, který se Seaside jen inspiroval.
O Wee jsem překvapivě neslyšel, určitě omrknu. Seaside je naprosto geniální. Bohužel s konektivitou do mého oblíbeného Firebirdu to vypadá ve Squeaku prachbídně.
Rád bych se mýlil, ale mám dojem, že se Wee u Seaside inspirovalo podobně jako Ruby u Smalltalku Ten projekt nevypadá moc živě.
Možná by šlo překopat kód z VisualWorks.
)
Ruby--? Asi sis teď udělal pár nepřátel
Na inspiraci nic špatného není, ale zkřížit Smalltalk s Perlem a vzít mu inkrementální exploratorní prostředí je zvěrstvo Ne, vážně. Smalltalk je podobně jako Lisp spíše metajazyk, Ruby vznikl jako jazyk pro skriptování. Snad budou mít lidi rozum a neskončí to jako s tim jazykem do mikrovlnek a telefonů
Sám Matz a rubí FAQ otevřeně přiznávají souvislost názvů Perl a Ruby. Jako že perla je pro Japonce symbol června a rubín symbol července nebo tak něco, nějaká astrologie, v tom se nevyznám. A v britské typografii je „pearl“ písmo velikosti 5 pt a „ruby“ zase písmo velikosti 5,5 pt, taky přesně o jeden krůček dál.
Až to bude i v Perl FAQ, pak Ruby-- asi nikoho nepobouří
Chtěl jsem se zeptat, na Wikipedii bylo v článku u bytekódu uvedeno, že ho Ruby nepoužívá. Ještě to platí? A když ano, pak proč?
8.2.2007 19:19
alblaho | skóre: 17
| blog: alblog
Protože jeden člověk nemůže zvládnout všechno. Nevím, jak je „core tým“ v tuhle chvíli velký, ale Matz je hlavně velmi dobrý tvůrce jazyka (ve smyslu gramatiky a sémantiky) spíš než velmi dobrý implementátor. A ví o tom a nijak se tím netají. Budiž mu připočteno k dobru, že když už je ta implementace poměrně nekomplikovaná, má celé to jádro spoustu hooků a pěkné Cčkovské API, rozhodně mi přijde srozumitelnější a hezčí než v Pythonu nebo nedej bože v Perlu. (Možná, že Tcl to má přímočařejší, ale Tcl s těmi svými shelloidními příkazy fixluje, bídák jeden. ) Určitě uznáš, že u glue jazyka je tenhle aspekt důležitý. Každopádně bajtkód používá současná vývojová verze…ehm, na které taky dělá asi jen jeden člověk. YARV je extrémně ambiciózní, měl by umět (aspoň ve smyslu „když na to někdo napíše plugin, rozhraní na to zaručeně bude čekat“) hromadu věcí. Zatím se dělá na kompilátoru zdrojového kódu do bajtkódu a na interpretu bajtkódu. Dumping bajtkódu do souboru, zpětné načítání, nativní JIT a nativní AOT – o tom momentálně nadšeně sníme.
(Nutno podotknout, že i když to může zdánlivě vypadat děsivě, že na jádře dělá tak málo lidí, tak strašné to není, díky povaze vnitřností Ruby a hookům se opravdu dají jako externí pluginy dělat všelijaké šílenosti a taky se přesně tak dělají. )
Protože jeden člověk nemůže zvládnout všechno.
Ten, jehož jméno se nevyslovuje, ano
Ve vší úctě, ten, jehož jméno se nevyslovuje, je žabař. To já si vybudoval jméno na tom, že jsem dokázal během pár dnů zvládnout skoro 400 tisíc řádků funkčního odladěného kódu - ve Smalltalku, žádný roztahaný C++... Ale dalo to fušku - všechen ten nepotřebnej balast smazat
«Je n'ai fait celle-ci plus longue que parce que je n'ai pas eu le loisir de la faire plus courte.»Tedy po našem asi „Tento dopis je takto dlouhý pouze proto, že jsem neměl příležitost ho zkrátit.“
— Blaise Pascal, 1656
Oni věděli, po kom ten jazyk mají pojmenovat
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
