Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.

Chtěl jsem, aby byl upgrade co nejjednodušší, abych toho musel co nejméně řešit a volba byla tedy jasná - pouze nová deska a opět integrovaný procesor Intel, tentokrát z rodiny Apollo Lake. Nejlepší mi přišla varianta Asrock J3455M, která má formát mATX a je tedy rozšiřitelná o nějaké další přídavné karty - v mém případě wifi karta a síťová karta se čtyřmi gigabitovými ethernet porty. Síťovka v pohodě, ta už je PCI-E, ale wifi karta byla pouze PCI a takové porty už se na moderních deskách budou vyskytovat čím dál méně, tudíž jsem musel vyměnit i wifi kartu.
Zkušenosti se základní deskou Asrock J3455M: deska se zdá být velmi dobře provedená a i když ten chladič vypadá trochu nanicovatě, tak na těch max 10W odpadního tepla určitě stačí. Protože se jedná o dost nový procesor, tak jsem rovnou nasadil jádro 4.9, na kterém všechno šlape tak jak má. Když nepočítám jádro, tak jsem pro desku použil výchozí openSUSE Leap 42.2, pouze s přidaným repozitářem Pacman, kvůli multimediálnímu centru Kodi. Bohužel ve výchozím stavu nefungovala akcelerace HEVC, kvůli které jsem celý upgrade dělal, ale pánové z openSUSE na tohle myslí, takže stačilo přidat repozitář X11:Xorg, který obsahuje novou Mesu 13.0.2 i novejší ovladače Intel pro GPU a rázem se akcelerace H265 rozběhla. Nastal ještě jeden problém a to, že v přehrávaných videích se objevil tzv tearing. Jedná se o takové pruhy v obraze. Tenhle druh tearingu byl obvzlášť nepřijemný, protože se nejednalo o rovné pruhy, ale o takové křivé schody. Naštěší pánové z Intelu mysleli i na takový problém a tak stačilo do konfiguráku xorg.conf přidat Option "TearFree" "true" a bylo vyřešeno. Deska včetně integrovaného procesoru tedy funguje tak, jak fungovat má a já jsem maximálně spokojený.
Zkušenosti s novou wifi kartou D-Link DWA-582: v první řadě musím poznamenat, že s PCI-E wifi kartami to není na českém trhu nijak zvlášť růžové. Je jasné, že dnes už jsem od nové wifi karty požadoval také pásmo A a AC a chtěl jsem, aby karta fungovala spolehlivě s linuxem. Měl jsem výborné zkušenosti s Ralinkem (původní PCI karta) a všude na internetu jsou chváleny chipy Atheros od Qualcommu. Bohužel, jsem nenašel žádnou takovou kartou nenašel (nebo i našel, ale za šílené peníze). Všude buď Broadcomm nebo Intel. Broadomm má ovladače tak nějak napůl uzavřené a karty tedy nejsou podporované rovnou a musíte instalovat polo-bloby a nebo Intel, který je tradičně dost otevřený, ale u některých svých wifi karet znemožnuje pouštět AP na 5GHz, což mi přijde jako sviňárna. Nakonec jsem objevil i pár karet s chipsetem Realtek, který jsem nikdy moc nemusel (vzpomeňme na jeho síťovky nebo zvukovky), ale podle všeho jsou jeho čipy v linuxu dobře podporované a většinou i kompletně funkční. Navíc se zdá, že na ovladačích pro Realteky se neustále pracuje a bude to jen lepší. Musím potvrdit, že na openSUSE s jádrem 4.9 a novým kernel-firmware z posledního listopadu karta funguje tzv out-of-box, tedy nemusel jsem s ní řešit absolutně nic.
Tím byl můj upgrade hotov a snad to zase na pár let vydrží :).
Tiskni
Sdílej:
.
Navíc se zdá, že na ovladačích pro Realteky se neustále pracuje a bude to jen lepší.
karet znemožnuje pouštět AP na 5GHz, což mi přijde jako sviňárnaKlasický intel
. Proto ho nemám moc rád.
Navíc se zdá, že na ovladačích pro Realteky se neustále pracuje a bude to jen lepší.Jo to jsou, akorát každá subvarianta má vlastní sadu zdrojáků ve vlastním adresáři a že těch subvariant je.
Měl jsem výborné zkušenosti s RalinkemSégra má v notebooku integrovanej nějakej ralink wifi/bt PCI čip a je to hnus. Na tu BT část ještě tak rok po koupi neexistoval pořádnej driver a dneska existuje jen offtree kernel modul a proprietární binárka s firmwarem. Obojí musí být načteno ve správné sekvenci, jinak to nefunguje a je tam samozřejmě kotel neznámých interakcí po kterých se ten čip zasekne a nefunguje ani po magic-sysrq rebootu (samozřejmě včetně wifiny).
všude na internetu jsou chváleny chipy Atheros od QualcommuJj USB varianty maj kompletní dokumentaci a toolchain kompilátor. U PCI karet to je horší, ale prastaré atherosy 11(a)gb mě fungují OK. Kdyžtak na téhle wiki jsou dobrá porovnání. Já si osobně brousím zuby na tuhle miniPCIe, akorát teda budu muset nejdřív v notebooku nahradit BIOS corebootem kvůli whitelistu. Jinak co jsem našel, tak snad zatím neexistuje žádná miniPCIe, co by uměla zároveň 2.4GHz i 5GHz AP. Jde to pouze přepínat. P.S. Existují ještě 802.11ad karty, které pracují na 60GHz.
Díky za super obsáhlý komentář.
Ten Ralink je možná taky "polo-hajzl" a já tedy vybral jen dobrý chip, který je podporován přes open source drivery rt2x00.
Máš pravdu s tím přepínáním mezi 2,4 a 5GHz, je škoda, že si to nějaký výrobce neuvědomí.
Ta tvá miniPCIe karta vypadá slušně, měl jsem podobné také v merku - třeba i od Mikrotiku (řada R11e). Ale nakonec mě přesvědčila cena :)
. Je tam ještě jedna jen za $34.
Jo ještě příští rok by měly začít vycházet 11ac wifiny s wave 2, který nějak kombinuje anténní streamy pro vyšší rychlost.
Jinak to přepínání bude asi kvůli tomu, že se buď jedná o client karty a nebo by byla RF část moc složitá (rušení). Většinou se to řeší, že se tam prostě dá druhá karta. Ono na 2.4GHz dneska dost kašlou, některý 11ac umí už jen 5GHz.
Mohl byste se víc rozepsat? O kterou desku se jedná, který procesor jste tam dal... Předem díky.
/proc/cpuinfo) AMD Sempron(tm) 2650, což bylo v době nákupu to nejlevnější v AM1, co bylo skladem. Původně jsem uvažoval, že tam dám časem nějaké výkonnější čtyřjádro, ale nakonec se ukázalo, že úzké hrdlo není procesor, ale spíš síťové karty ostatních strojů, takže tam nakonec zůstal. O výkonu grafické části nemám potuchy, protože se strojem pracuju pouze přes SSH.
PS: Druhé dva SATA porty dělá přídavný řadič (dle lspci) ASM1062 od ASMedia, ale vzhledem k tomu, že oba dva jedou v AHCI (tedy pokud se tak v Setupu nastaví), problém v tom není.
Na Tomáška jsem nereagoval, protože si to jeho nevhodný příspěvek nezasloužil. Ale na ten Váš rád odpovím.
Kdysi jsem to měl rozdělené na víc zařízení - zvlášť stroj na přehrávání filmů, zvlášť router, zvlášť NAS a ještě zvlášť server, kde mi běžel web, mail, jabber atd. Postupně to ale dávám všechno dohromady do jednoho stroje, protože mi to tak vyhovuje a není v tom žádné vážné riziko. Zatím mi tedy web, mail atd běží na odděleném stroji, ale i to hodlám spojit s hlavním domácím serverem. Vím, že teď spousta "IT odborníků" zbrojí do útoku, ale moje počínání má jasné důvody.
Nicméně všechno mi to běží dost stabilně (klep,klep,klep
), mám vždy po ruce náhradní zdroj, náhradní disky, náhradní skoro všechno, takže věřím, že v případě problému si vždy rychle poradím. Uptime mi potvrzuje, že moje řešení je v pohodě.