Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.

Chtěl jsem, aby byl upgrade co nejjednodušší, abych toho musel co nejméně řešit a volba byla tedy jasná - pouze nová deska a opět integrovaný procesor Intel, tentokrát z rodiny Apollo Lake. Nejlepší mi přišla varianta Asrock J3455M, která má formát mATX a je tedy rozšiřitelná o nějaké další přídavné karty - v mém případě wifi karta a síťová karta se čtyřmi gigabitovými ethernet porty. Síťovka v pohodě, ta už je PCI-E, ale wifi karta byla pouze PCI a takové porty už se na moderních deskách budou vyskytovat čím dál méně, tudíž jsem musel vyměnit i wifi kartu.
Zkušenosti se základní deskou Asrock J3455M: deska se zdá být velmi dobře provedená a i když ten chladič vypadá trochu nanicovatě, tak na těch max 10W odpadního tepla určitě stačí. Protože se jedná o dost nový procesor, tak jsem rovnou nasadil jádro 4.9, na kterém všechno šlape tak jak má. Když nepočítám jádro, tak jsem pro desku použil výchozí openSUSE Leap 42.2, pouze s přidaným repozitářem Pacman, kvůli multimediálnímu centru Kodi. Bohužel ve výchozím stavu nefungovala akcelerace HEVC, kvůli které jsem celý upgrade dělal, ale pánové z openSUSE na tohle myslí, takže stačilo přidat repozitář X11:Xorg, který obsahuje novou Mesu 13.0.2 i novejší ovladače Intel pro GPU a rázem se akcelerace H265 rozběhla. Nastal ještě jeden problém a to, že v přehrávaných videích se objevil tzv tearing. Jedná se o takové pruhy v obraze. Tenhle druh tearingu byl obvzlášť nepřijemný, protože se nejednalo o rovné pruhy, ale o takové křivé schody. Naštěší pánové z Intelu mysleli i na takový problém a tak stačilo do konfiguráku xorg.conf přidat Option "TearFree" "true" a bylo vyřešeno. Deska včetně integrovaného procesoru tedy funguje tak, jak fungovat má a já jsem maximálně spokojený.
Zkušenosti s novou wifi kartou D-Link DWA-582: v první řadě musím poznamenat, že s PCI-E wifi kartami to není na českém trhu nijak zvlášť růžové. Je jasné, že dnes už jsem od nové wifi karty požadoval také pásmo A a AC a chtěl jsem, aby karta fungovala spolehlivě s linuxem. Měl jsem výborné zkušenosti s Ralinkem (původní PCI karta) a všude na internetu jsou chváleny chipy Atheros od Qualcommu. Bohužel, jsem nenašel žádnou takovou kartou nenašel (nebo i našel, ale za šílené peníze). Všude buď Broadcomm nebo Intel. Broadomm má ovladače tak nějak napůl uzavřené a karty tedy nejsou podporované rovnou a musíte instalovat polo-bloby a nebo Intel, který je tradičně dost otevřený, ale u některých svých wifi karet znemožnuje pouštět AP na 5GHz, což mi přijde jako sviňárna. Nakonec jsem objevil i pár karet s chipsetem Realtek, který jsem nikdy moc nemusel (vzpomeňme na jeho síťovky nebo zvukovky), ale podle všeho jsou jeho čipy v linuxu dobře podporované a většinou i kompletně funkční. Navíc se zdá, že na ovladačích pro Realteky se neustále pracuje a bude to jen lepší. Musím potvrdit, že na openSUSE s jádrem 4.9 a novým kernel-firmware z posledního listopadu karta funguje tzv out-of-box, tedy nemusel jsem s ní řešit absolutně nic.
Tím byl můj upgrade hotov a snad to zase na pár let vydrží :).
Tiskni
Sdílej:
.
Navíc se zdá, že na ovladačích pro Realteky se neustále pracuje a bude to jen lepší.
karet znemožnuje pouštět AP na 5GHz, což mi přijde jako sviňárnaKlasický intel
. Proto ho nemám moc rád.
Navíc se zdá, že na ovladačích pro Realteky se neustále pracuje a bude to jen lepší.Jo to jsou, akorát každá subvarianta má vlastní sadu zdrojáků ve vlastním adresáři a že těch subvariant je.
Měl jsem výborné zkušenosti s RalinkemSégra má v notebooku integrovanej nějakej ralink wifi/bt PCI čip a je to hnus. Na tu BT část ještě tak rok po koupi neexistoval pořádnej driver a dneska existuje jen offtree kernel modul a proprietární binárka s firmwarem. Obojí musí být načteno ve správné sekvenci, jinak to nefunguje a je tam samozřejmě kotel neznámých interakcí po kterých se ten čip zasekne a nefunguje ani po magic-sysrq rebootu (samozřejmě včetně wifiny).
všude na internetu jsou chváleny chipy Atheros od QualcommuJj USB varianty maj kompletní dokumentaci a toolchain kompilátor. U PCI karet to je horší, ale prastaré atherosy 11(a)gb mě fungují OK. Kdyžtak na téhle wiki jsou dobrá porovnání. Já si osobně brousím zuby na tuhle miniPCIe, akorát teda budu muset nejdřív v notebooku nahradit BIOS corebootem kvůli whitelistu. Jinak co jsem našel, tak snad zatím neexistuje žádná miniPCIe, co by uměla zároveň 2.4GHz i 5GHz AP. Jde to pouze přepínat. P.S. Existují ještě 802.11ad karty, které pracují na 60GHz.
Díky za super obsáhlý komentář.
Ten Ralink je možná taky "polo-hajzl" a já tedy vybral jen dobrý chip, který je podporován přes open source drivery rt2x00.
Máš pravdu s tím přepínáním mezi 2,4 a 5GHz, je škoda, že si to nějaký výrobce neuvědomí.
Ta tvá miniPCIe karta vypadá slušně, měl jsem podobné také v merku - třeba i od Mikrotiku (řada R11e). Ale nakonec mě přesvědčila cena :)
. Je tam ještě jedna jen za $34.
Jo ještě příští rok by měly začít vycházet 11ac wifiny s wave 2, který nějak kombinuje anténní streamy pro vyšší rychlost.
Jinak to přepínání bude asi kvůli tomu, že se buď jedná o client karty a nebo by byla RF část moc složitá (rušení). Většinou se to řeší, že se tam prostě dá druhá karta. Ono na 2.4GHz dneska dost kašlou, některý 11ac umí už jen 5GHz.
Mohl byste se víc rozepsat? O kterou desku se jedná, který procesor jste tam dal... Předem díky.
/proc/cpuinfo) AMD Sempron(tm) 2650, což bylo v době nákupu to nejlevnější v AM1, co bylo skladem. Původně jsem uvažoval, že tam dám časem nějaké výkonnější čtyřjádro, ale nakonec se ukázalo, že úzké hrdlo není procesor, ale spíš síťové karty ostatních strojů, takže tam nakonec zůstal. O výkonu grafické části nemám potuchy, protože se strojem pracuju pouze přes SSH.
PS: Druhé dva SATA porty dělá přídavný řadič (dle lspci) ASM1062 od ASMedia, ale vzhledem k tomu, že oba dva jedou v AHCI (tedy pokud se tak v Setupu nastaví), problém v tom není.
Na Tomáška jsem nereagoval, protože si to jeho nevhodný příspěvek nezasloužil. Ale na ten Váš rád odpovím.
Kdysi jsem to měl rozdělené na víc zařízení - zvlášť stroj na přehrávání filmů, zvlášť router, zvlášť NAS a ještě zvlášť server, kde mi běžel web, mail, jabber atd. Postupně to ale dávám všechno dohromady do jednoho stroje, protože mi to tak vyhovuje a není v tom žádné vážné riziko. Zatím mi tedy web, mail atd běží na odděleném stroji, ale i to hodlám spojit s hlavním domácím serverem. Vím, že teď spousta "IT odborníků" zbrojí do útoku, ale moje počínání má jasné důvody.
Nicméně všechno mi to běží dost stabilně (klep,klep,klep
), mám vždy po ruce náhradní zdroj, náhradní disky, náhradní skoro všechno, takže věřím, že v případě problému si vždy rychle poradím. Uptime mi potvrzuje, že moje řešení je v pohodě.