Organizátoři konference LinuxDays zveřejnili program letošního ročníku a spustili registraci návštěvníků. LinuxDays 2026 se uskuteční 3. a 4. října v areálu ČVUT v pražských Dejvicích, na Fakultě informačních technologií. Těšit se můžete na 70 přednášek a workshopů od 66 přednášejících. Konference bude rozdělena do pěti sálů s různou kapacitou. Vstup na LinuxDays je jako obvykle zdarma, stačí včas vyplnit registrační formulář. Opět je možné si na akci zakoupit oběd, ale je třeba to udělat předem, na místě už to nebude možné.
Google Chrome 153 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 153.0.8010.36 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 230 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Open-source hra Shattered Pixel Dungeon (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Apple dnes představil (YouTube) iPhone Duo, iPhone 18 Pro, Watch Series 12, Watch Ultra 4 a AirPods 5.
Společnost System76 představila pracovní stanici Thelio Mira AI s předinstalovaným Pop!_OS s prostředím COSMIC nebo Ubuntu. Nakonfigurovat lze až s 16jádrovým CPU AMD Ryzen 9 9950X, 192 GB DDR5 RAM, dvěma GPU NVIDIA RTX Pro 6000 a 192 GB GPU pamětí.
DigitalOcean je sponzorem nadace Omacom Foundation stojící za linuxovou distribucí Omarchy. Přislíbená částka je 3 miliony dolarů, tj. 1 milion dolarů ročně po dobu tří let.
Na stránkách PostgreSQL bylo představeno LibreDB Studio. Jedná se o open-source self-hostované SQL IDE pro (nejenom) PostgreSQL v prohlížeči. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 12.0 media serveru Jellyfin (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Pro vyzkoušení je k dispozici Demo Server. Jellyfin je fork media serveru Emby, původně Media Browser.
V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Byla vydána verze 9.5 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se poslední vydání řady NetBSD 9. Doporučen je přechod na NetBSD 11 nebo NetBSD 10.

Poprvé v životě jsem dostal angínu v létě a jinak jsem angínu neměl cca 13 let. Nebylo mi vyloženě zle a už druhý den jsem neněl ani teplotu (první den jsem měl stejně jen 37,1 a cítil se odpoledne lehce unavený), takže jsem si řekl, že bych mohl něco udělat s domácími počítači (desktop, domácí server a "internetový server"). No, po chvíli přemýšlení jsem si řekl, že bych mohl všude nasadit Arch Linux, který jsem kdysi už používal a tak jsem se dal do toho.
Desktop šel na řadu pochopitelně jako první, protože kdyby se něco nepovedlo, nebo nebyl Arch to pravé, tak by se nic nedělo. Zjistil jsem, že instalace Archu je stále pořád velmi jednoduchá, že Arch je už dnes opravdu těžce orientován na systemd a že se systemd jde už zavádět i systém a na grub člověk může zapomenout. Všechno proběhlo opravdu hladce - pacman je subjektivně ještě rychlejší než byl kdysi. Všechno je minimalistické a člověk má perfektní přehled o tom, co v systému má (to byl jeden z důvodů, proč jsem se chtěl k Archu vrátit).
Narazil jsem na jediný problém, který jsem neuměl uspokojivě vyřešit s pomocí wiki.archlinux.org. Tím problémem byly fonty a já prostě nebyl s výsledkem stále spokojený. Zkusil jsem i livecd z Fedory, abych se přesvědčil, že to není jen můj dojem, ale v gnome-terminal byly ty "mono" fonty pořád takové nějaké ošklivé a Fedora mě přesvědčila, že mám pravdu. Nakonec jsem našel řešení v tomto postu: Make your Arch fonts beautiful easily!.
Díky tomuto krátkému návodu jsou fonty sujektivně asi nejlepší, jaké jsem kdy měl (teď "skrz ně" píšu).
Ještě poznámka k fontům - na openSUSE s nimi taky býval v dřívějších verzích problém a i dnes jejich nastavení není vyloženě triviální, ale už je na to nástroj přímo v YaSTu, takže to zase není tak velký problém jako je to v Archu.
Domácí server u mě zajišťuje poměrně hodně funkcí (HTPC (kodi), NAS, router, wifi AP, ...), takže tam jsem si říkal, že musí vzniknout nějaký problém .... a také že ano
. Instalace opět jednoduchá, vlastně úplně stejná, opět zavádím systém přes systemd-boot. Na router jsem nasadil shorewall a jeho nastavení není složité, takže pohoda. Kodi jelo na druhou dobrou. NAS přes NFS mi trochu zavařil, protože jsem jsem pořád měl nějaké problémy s právy, ale kdybych se já blbec přímo držel návodu na wiki a ty adresáře, které jsem chtěl sdílet, rovnou "bindnul", tak jsem si ušetřil čas.
Problém nastal, pro mě dost nečekaně, až u wifi AP. Mám kartu s chipem Atheros AR928X, který funguje přes driver ath9k a nikdy jsem s tou kartou neměl na openSUSE problémy. Jenže stejný konfigurák sice fungoval, hostapd běžel, ale wifi nešla. V logu jsem zjistil, že nemá dostatek entropie pro klíče. Po chvíli googlování jsem zjistil, že řešení je několik a nejjednodušší je nainstalovat buď Haveged nebo Rng-tools. Druhým možným řešením bylo zkompilovat kernel se zapnutým "CONFIG_ATH9K_HWRNG=y". Tak to má třeba openSUSE ve svých kernelech a proto mi to tam všechno perfektně šlapalo.
Nainstaloval jsem tedy Haveged a entropie už bylo dostatek, ale wifi byla stále nestabilní, což mě teda dost frustrovalo. Chvíli jsem googlil, zkoušel a nakonec jsem našel řešení zde. Je to trochu snížení některých defaultních nastavení hostpad a díky tomu už je wifi stabilní jako před tím (nebo se tak alespoň po dvou dnech jeví). Kdyby k tomu měl někdo nějaký komentář, či postřeh, tak budu určitě rád, tohle byl docela oříšek.
Internetový server zatím nechám žít. Na něm běží Debian a určitě přijde nahradit, ale nechám tomu volný průběh a zatím nechám Arch v testovací lhůtě alespoň pár týdnů až měsíců než se rozhodnu, že to je pro mě to pravé.
Závěrem: celý tenhle přechod jsem dělal spíš tak jako testovně, rád zkouším nové věci a rozhodně musím říct, že díky Arch Linuxu jsem se toho opět hodně naučil a nebo alespoň objevil zajímavé věci, případně jim hlouběji porozumněl. Tahle distribuce totiž člověka nutí o věcech přemýšlet a nic neudělá za vás. Objevil jsem třeba ZSH, další nastavení SSH, která jsem neznal, načetl si něco o entropii /dev/random, konečně jsem pronikl do systemd (kromě systemd-boot jsem třeba nevěděl, že je možné rovnou editovat konfiguráky služeb přes systemctl edit a tak dále) a spoustu dalších věcí, které se linuxákovi hodí nejen v Arch Linuxu, ale v ostatních distribucích to prostě někdo udělal za vás a vy to většinou nemusíte řešit, protože to "prostě funguje".
.
Tiskni
Sdílej:
+1
.