Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Open source router Turris Omnia NG Wired je v prodeji. Jedná se o Turris Omnia NG bez Wi-Fi. Je připraven pro zamontování do racku.
Sníh roztál a roztávají i bastlíři. Žene se na nás celá řada konferencí a seminářů technického rázu. Zajímá vás, jaké? Pak se připojte k 60. Virtuální Bastlírně, tedy k veřejné diskuzi bastlířů, techniků, učitelů i vědců. Jako vždy přijde na přetřes spousta novinek ze světa hardwaru, softwaru i bizáru. Na začátek lze očekávat hardwarová témata, tedy například nový KiCAD 10, nové akcelerátory LLM s nízkou spotřebou, nejvíce fosforeskující
… více »IuRe (Iuridicum Remedium) v rámci programu Digitální svobody zveřejnila analýzu dopadů a efektivity systémů ověřování věku v digitálním prostoru, která srovnává implementace ověřování věku v Austrálii, Velké Británii a Evropské unii.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.3 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 14.4 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 1.5.0. S kódovým názvem Variegata (husice rajská). Přináší řadu vylepšení, včetně nového ergonomičtějšího CLI klienta nebo podporu pro typ VARIANT a vestavěný typ GEOMETRY.

Poprvé v životě jsem dostal angínu v létě a jinak jsem angínu neměl cca 13 let. Nebylo mi vyloženě zle a už druhý den jsem neněl ani teplotu (první den jsem měl stejně jen 37,1 a cítil se odpoledne lehce unavený), takže jsem si řekl, že bych mohl něco udělat s domácími počítači (desktop, domácí server a "internetový server"). No, po chvíli přemýšlení jsem si řekl, že bych mohl všude nasadit Arch Linux, který jsem kdysi už používal a tak jsem se dal do toho.
Desktop šel na řadu pochopitelně jako první, protože kdyby se něco nepovedlo, nebo nebyl Arch to pravé, tak by se nic nedělo. Zjistil jsem, že instalace Archu je stále pořád velmi jednoduchá, že Arch je už dnes opravdu těžce orientován na systemd a že se systemd jde už zavádět i systém a na grub člověk může zapomenout. Všechno proběhlo opravdu hladce - pacman je subjektivně ještě rychlejší než byl kdysi. Všechno je minimalistické a člověk má perfektní přehled o tom, co v systému má (to byl jeden z důvodů, proč jsem se chtěl k Archu vrátit).
Narazil jsem na jediný problém, který jsem neuměl uspokojivě vyřešit s pomocí wiki.archlinux.org. Tím problémem byly fonty a já prostě nebyl s výsledkem stále spokojený. Zkusil jsem i livecd z Fedory, abych se přesvědčil, že to není jen můj dojem, ale v gnome-terminal byly ty "mono" fonty pořád takové nějaké ošklivé a Fedora mě přesvědčila, že mám pravdu. Nakonec jsem našel řešení v tomto postu: Make your Arch fonts beautiful easily!.
Díky tomuto krátkému návodu jsou fonty sujektivně asi nejlepší, jaké jsem kdy měl (teď "skrz ně" píšu).
Ještě poznámka k fontům - na openSUSE s nimi taky býval v dřívějších verzích problém a i dnes jejich nastavení není vyloženě triviální, ale už je na to nástroj přímo v YaSTu, takže to zase není tak velký problém jako je to v Archu.
Domácí server u mě zajišťuje poměrně hodně funkcí (HTPC (kodi), NAS, router, wifi AP, ...), takže tam jsem si říkal, že musí vzniknout nějaký problém .... a také že ano
. Instalace opět jednoduchá, vlastně úplně stejná, opět zavádím systém přes systemd-boot. Na router jsem nasadil shorewall a jeho nastavení není složité, takže pohoda. Kodi jelo na druhou dobrou. NAS přes NFS mi trochu zavařil, protože jsem jsem pořád měl nějaké problémy s právy, ale kdybych se já blbec přímo držel návodu na wiki a ty adresáře, které jsem chtěl sdílet, rovnou "bindnul", tak jsem si ušetřil čas.
Problém nastal, pro mě dost nečekaně, až u wifi AP. Mám kartu s chipem Atheros AR928X, který funguje přes driver ath9k a nikdy jsem s tou kartou neměl na openSUSE problémy. Jenže stejný konfigurák sice fungoval, hostapd běžel, ale wifi nešla. V logu jsem zjistil, že nemá dostatek entropie pro klíče. Po chvíli googlování jsem zjistil, že řešení je několik a nejjednodušší je nainstalovat buď Haveged nebo Rng-tools. Druhým možným řešením bylo zkompilovat kernel se zapnutým "CONFIG_ATH9K_HWRNG=y". Tak to má třeba openSUSE ve svých kernelech a proto mi to tam všechno perfektně šlapalo.
Nainstaloval jsem tedy Haveged a entropie už bylo dostatek, ale wifi byla stále nestabilní, což mě teda dost frustrovalo. Chvíli jsem googlil, zkoušel a nakonec jsem našel řešení zde. Je to trochu snížení některých defaultních nastavení hostpad a díky tomu už je wifi stabilní jako před tím (nebo se tak alespoň po dvou dnech jeví). Kdyby k tomu měl někdo nějaký komentář, či postřeh, tak budu určitě rád, tohle byl docela oříšek.
Internetový server zatím nechám žít. Na něm běží Debian a určitě přijde nahradit, ale nechám tomu volný průběh a zatím nechám Arch v testovací lhůtě alespoň pár týdnů až měsíců než se rozhodnu, že to je pro mě to pravé.
Závěrem: celý tenhle přechod jsem dělal spíš tak jako testovně, rád zkouším nové věci a rozhodně musím říct, že díky Arch Linuxu jsem se toho opět hodně naučil a nebo alespoň objevil zajímavé věci, případně jim hlouběji porozumněl. Tahle distribuce totiž člověka nutí o věcech přemýšlet a nic neudělá za vás. Objevil jsem třeba ZSH, další nastavení SSH, která jsem neznal, načetl si něco o entropii /dev/random, konečně jsem pronikl do systemd (kromě systemd-boot jsem třeba nevěděl, že je možné rovnou editovat konfiguráky služeb přes systemctl edit a tak dále) a spoustu dalších věcí, které se linuxákovi hodí nejen v Arch Linuxu, ale v ostatních distribucích to prostě někdo udělal za vás a vy to většinou nemusíte řešit, protože to "prostě funguje".
.
Tiskni
Sdílej:
+1
.