Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Tiskni
Sdílej:
Chceme-li provést jěště další krůček směrem k tomu, jak by reálný kvantový počítač mohl opravdu vypadat, vyžaduje to opět změnit úhel pohledu a podívat se na počítání v malinko jiném světle. Představte si Turingův stroj, model počítání pomocí klasického počítače, ale zcela odstraňte jeho čtecí a zapisovací hlavu, takže zůstane jen samotná páska.
Dostanete tak cosi, co matematikové nazývají celulární automat, zkráceně CA, napohled jednoduché zařízení, jež ovšem může vykazovat překvapivě komplikované chování. Obarvěte na počátku pásku obrazcem černých a bílých políček, které představují jedničky a nuly. Nechejte je pak každé políčko interagovat s jeho sousedy podle jednoduchchých pravidel.."
George Johnson: Zkratka napříč časem, Cesta ke kvantovému počítači
Aby se změny daly lépe odezírat při počítačové simulaci, tak se každý krok zakresluje jako nová řádka pod tu starou a tak mohou vznika všelijaké obrazce. Tedy jen u jednorozměrných. U oblíbených dvojrozměrných CA se překresluje celá mřížka a vzniká tak jakási animace. Existují základní typy jak je n-rozměrný CA může chovat v čase konvergujícím k nekonečnu. Buď se jeho logika uvrhne do monotóní funkce (statický obrazec, či jednoduché opakující se smyčky), nebo začne vytvářet vzor. Také může vytvářet chaos. A ještě je pak specíální stav, kdy se vzor sice opakuje, ale tak s vysokou složitostí, že pro to je samostatná kategorie.
CA může vlastně sloužit jako simulátor čehokoli. Stačí zvolit dobrá pravidla a dostatečný odstup a celá systém se začne sám vyvíjet. Podle některých vědců je možné, že při poznání nehlubší pravdy vesmíru, při získání těch nejzákladnějších fyzikálních pravidel (například chování strun) by při aplikaci těchto pravidel v CA byli počítače schopny simulovat samotný vesmír. K tomu si vzpomínám na jeden zajímavý článek..
Fyzik a publicista John D. Barrow o takovém experimentu píše: “Počítač pak bude moci jít mnohem dál. Místo aby prostě ukázal, jak se materiální částečky shlukují, bude sledovat jejich kondenzaci do objektů, v nichž bychom poznali naše hvězdy. S větším rozlišením a rychlostí výpočtů bychom pak mohli sledovat tvorbu planet kolem některých z těchto hvězd. S ještě větší silou by simulace začala odhalovat vývoj jednoduchých molekul na povrchu některých z těchto planet. Později by se začaly tvořit a reprodukovat složité biologické molekuly. Dále s ještě jemnějším rozlišením by simulace odhalila vývoj živých organismů, jak se rodí a umírají, to vše ve zrychlení daném počítačovým hardwarem.” ...
Mohla by tato simulace nakonec vytvořit stavy takové složitosti, že by projevovaly základní aspekty toho, čemu říkáme vědomí? Mohla by si v určitém stupni vývoji tato simulace začít uvědomovat sebe samu? ...
Jsou tedy lidé – obecně řečeno – pouze matematickými stavy?
osel.cz (?)
A ještě k tomu turingovu stroji. Zajímavost, kterou jsem nevěděl:
Žádné zařízení, které lze zkonstruovat ve fyzikálním světe, nedokáže nic, co by nesvedl Turingův paradigmatický počítač, kdyby měl k dispozici dostatek pásky a času. Až teprve v několik posledních letech musel být tento princip doplněn: žádné zařízení, které funguje v souladu s klasickou fyzikou, nemůže být lepší než Turingův stroj.
George Johnson: Zkratka napříč časem, Cesta ke kvantovému počítači
).
Něco na čtení
K té simulaci jaderných výbuchů... Jeden náš přednášející měl kdysi teorii, že příčinná souvislost mezi zákazem jaderných testů a jejich počítačovou simulací byla ve skutečnosti přesně obrácená, než si myslíme. Ve chvíli, kdy počítačová technika dosáhla takového výkonu, že dokázala odsimulovat jaderný výbuch, přestaly být ostré jaderné testy potřebné. Přeci jenom, ten výpočet je údajně mnohem levnější (o "druhotných" výhodách ani nemluvě). No a jakmile tedy vojáci začali místo střílení počítat, byla vhodná chvíle i k vytřískání nějakého toho politického kapitálu a proto bylo zavedeno moratorium na cvičné jaderné výbuchy...
Tak já myslel, že kvantová kalkulačka nejde ani pořádně sestrojit na tož naprogramovat a tady o tom mluvíte jak o hotový věci. Opravte mě, pokud se pletu, ale to co jsem slyšel o těchto ,,hračkách´´ znělo tak, že kvantový procesor vznikne při výrobě transistorů o velikosti čtyř atomu. Díky této velikosti začnou náhodně proskakovat elektrony a tím vzniká ,,chaos´´, který se matematici i fyzici snaží rozluštit. Pokud to tak je a nepletu se, tak si myslím, že každá žívá bytost nosí kvantouvou kalkulačku sebou, tedy mozek. Mozek taky pracuje v ,,chaosu´´(,,náhodné´´ el.přeskoky mezi neurony) , nebo se pletu? A to je dobrá otázka na to, jak my samy si můžeme uvědomit vůbec samy sebe, když je mozek složen z miliard různých vědomí, protože každý neuron podle mě musí mít své JÁ, které předává do celku a celek vytváří jednotné myšlení všech neuronů(a kdo to mixuje? Tím myslím co určuje která myšlenka má přednost, já nevím) a nebo je pouze jeden centrální s naším JÁ(nepravděpodobné)? Víte to někdo? :D
Taky by mě zajímalo zda je možné programovat chaos(nemyslím tím jakékoli vyjádření chaosu, ale API pro chaos;))
Pokud jsem tu napsal nesmysl, tak mě klidně ukamenujte, ale bohužel nemám VŠ a v těch věcech, až tak jasno, jako někteří lepší, nemám.
PS: Vesmír je kruh a proto nikde nekončí a ani nezačíná. ;)