V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Tiskni
Sdílej:
Chceme-li provést jěště další krůček směrem k tomu, jak by reálný kvantový počítač mohl opravdu vypadat, vyžaduje to opět změnit úhel pohledu a podívat se na počítání v malinko jiném světle. Představte si Turingův stroj, model počítání pomocí klasického počítače, ale zcela odstraňte jeho čtecí a zapisovací hlavu, takže zůstane jen samotná páska.
Dostanete tak cosi, co matematikové nazývají celulární automat, zkráceně CA, napohled jednoduché zařízení, jež ovšem může vykazovat překvapivě komplikované chování. Obarvěte na počátku pásku obrazcem černých a bílých políček, které představují jedničky a nuly. Nechejte je pak každé políčko interagovat s jeho sousedy podle jednoduchchých pravidel.."
George Johnson: Zkratka napříč časem, Cesta ke kvantovému počítači
Aby se změny daly lépe odezírat při počítačové simulaci, tak se každý krok zakresluje jako nová řádka pod tu starou a tak mohou vznika všelijaké obrazce. Tedy jen u jednorozměrných. U oblíbených dvojrozměrných CA se překresluje celá mřížka a vzniká tak jakási animace. Existují základní typy jak je n-rozměrný CA může chovat v čase konvergujícím k nekonečnu. Buď se jeho logika uvrhne do monotóní funkce (statický obrazec, či jednoduché opakující se smyčky), nebo začne vytvářet vzor. Také může vytvářet chaos. A ještě je pak specíální stav, kdy se vzor sice opakuje, ale tak s vysokou složitostí, že pro to je samostatná kategorie.
CA může vlastně sloužit jako simulátor čehokoli. Stačí zvolit dobrá pravidla a dostatečný odstup a celá systém se začne sám vyvíjet. Podle některých vědců je možné, že při poznání nehlubší pravdy vesmíru, při získání těch nejzákladnějších fyzikálních pravidel (například chování strun) by při aplikaci těchto pravidel v CA byli počítače schopny simulovat samotný vesmír. K tomu si vzpomínám na jeden zajímavý článek..
Fyzik a publicista John D. Barrow o takovém experimentu píše: “Počítač pak bude moci jít mnohem dál. Místo aby prostě ukázal, jak se materiální částečky shlukují, bude sledovat jejich kondenzaci do objektů, v nichž bychom poznali naše hvězdy. S větším rozlišením a rychlostí výpočtů bychom pak mohli sledovat tvorbu planet kolem některých z těchto hvězd. S ještě větší silou by simulace začala odhalovat vývoj jednoduchých molekul na povrchu některých z těchto planet. Později by se začaly tvořit a reprodukovat složité biologické molekuly. Dále s ještě jemnějším rozlišením by simulace odhalila vývoj živých organismů, jak se rodí a umírají, to vše ve zrychlení daném počítačovým hardwarem.” ...
Mohla by tato simulace nakonec vytvořit stavy takové složitosti, že by projevovaly základní aspekty toho, čemu říkáme vědomí? Mohla by si v určitém stupni vývoji tato simulace začít uvědomovat sebe samu? ...
Jsou tedy lidé – obecně řečeno – pouze matematickými stavy?
osel.cz (?)
A ještě k tomu turingovu stroji. Zajímavost, kterou jsem nevěděl:
Žádné zařízení, které lze zkonstruovat ve fyzikálním světe, nedokáže nic, co by nesvedl Turingův paradigmatický počítač, kdyby měl k dispozici dostatek pásky a času. Až teprve v několik posledních letech musel být tento princip doplněn: žádné zařízení, které funguje v souladu s klasickou fyzikou, nemůže být lepší než Turingův stroj.
George Johnson: Zkratka napříč časem, Cesta ke kvantovému počítači
).
Něco na čtení
K té simulaci jaderných výbuchů... Jeden náš přednášející měl kdysi teorii, že příčinná souvislost mezi zákazem jaderných testů a jejich počítačovou simulací byla ve skutečnosti přesně obrácená, než si myslíme. Ve chvíli, kdy počítačová technika dosáhla takového výkonu, že dokázala odsimulovat jaderný výbuch, přestaly být ostré jaderné testy potřebné. Přeci jenom, ten výpočet je údajně mnohem levnější (o "druhotných" výhodách ani nemluvě). No a jakmile tedy vojáci začali místo střílení počítat, byla vhodná chvíle i k vytřískání nějakého toho politického kapitálu a proto bylo zavedeno moratorium na cvičné jaderné výbuchy...
Tak já myslel, že kvantová kalkulačka nejde ani pořádně sestrojit na tož naprogramovat a tady o tom mluvíte jak o hotový věci. Opravte mě, pokud se pletu, ale to co jsem slyšel o těchto ,,hračkách´´ znělo tak, že kvantový procesor vznikne při výrobě transistorů o velikosti čtyř atomu. Díky této velikosti začnou náhodně proskakovat elektrony a tím vzniká ,,chaos´´, který se matematici i fyzici snaží rozluštit. Pokud to tak je a nepletu se, tak si myslím, že každá žívá bytost nosí kvantouvou kalkulačku sebou, tedy mozek. Mozek taky pracuje v ,,chaosu´´(,,náhodné´´ el.přeskoky mezi neurony) , nebo se pletu? A to je dobrá otázka na to, jak my samy si můžeme uvědomit vůbec samy sebe, když je mozek složen z miliard různých vědomí, protože každý neuron podle mě musí mít své JÁ, které předává do celku a celek vytváří jednotné myšlení všech neuronů(a kdo to mixuje? Tím myslím co určuje která myšlenka má přednost, já nevím) a nebo je pouze jeden centrální s naším JÁ(nepravděpodobné)? Víte to někdo? :D
Taky by mě zajímalo zda je možné programovat chaos(nemyslím tím jakékoli vyjádření chaosu, ale API pro chaos;))
Pokud jsem tu napsal nesmysl, tak mě klidně ukamenujte, ale bohužel nemám VŠ a v těch věcech, až tak jasno, jako někteří lepší, nemám.
PS: Vesmír je kruh a proto nikde nekončí a ani nezačíná. ;)