Steve Jobs a superpočítač Cray-1 budou vyobrazeny na pamětních jednodolarových mincích vyražených v příštím roce v rámci série Americká inovace. Série má 57 mincí, tj. 57 inovací. Poslední 4 mince budou vyraženy v roce 2032.
Byl zveřejněn průběžně aktualizovaný program konference OpenAlt 2025 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Konference proběhne o víkendu 1. a 2. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Vstup je zdarma.
Senát včera opětovně nepřijal návrh ústavního zákona, který měl do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo občanů platit v hotovosti nebo být off-line. Návrh předložila skupina senátorů již v roce 2023. Senát dnes návrh neschválil, ale ani nezamítl. Pokud by ho přijal, dostala by ho k projednání Sněmovna a vyjádřila by se k němu vláda.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 13.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Společnost Eclypsium se na svém blogu rozepsala o bezpečnostním problému počítačů Framework. Jedná se o zranitelnost v UEFI umožňující útočníkům obejít Secure Boot.
Editor kódů Zed (Wikipedie) po macOS a Linuxu s verzí 0.208.4 už běží také ve Windows.
Apple dnes představil 14palcový MacBook Pro, iPad Pro a Apple Vision Pro s novým čipem M5.
Debian pro mobilní zařízení Mobian (Wikipedie) byl vydán ve verzi 13 Trixie. Nová stabilní verze je k dispozici pro PINE64 PinePhone, PinePhone Pro a PineTab, Purism Librem 5, Google Pixel 3a a 3a XL, OnePlus 6 a 6T a Xiaomi Pocophone F1.
Operátor O2 představil tarif Datamanie 1200 GB . Nový tarif přináší 1200 GB dat s neomezenou 5G rychlostí, a také možnost neomezeného volání do všech sítí za 15 Kč na den. Při roční variantě předplatného zákazníci získají po provedení jednorázové platby celou porci dat najednou a mohou je bezstarostně čerpat kdykoli během roku. Do 13. listopadu jej O2 nabízí za zvýhodněných 2 988 Kč. Při průměrné spotřebě tak 100 GB dat vychází na 249 Kč měsíčně.
Byly publikovány informace o útoku na zařízení s Androidem pojmenovaném Pixnapping Attack (CVE-2025-48561). Aplikace může číst citlivá data zobrazovaná jinou aplikací. V demonstračním videu aplikace čte 2FA kódy z Google Authenticatoru.
Tiskni
Sdílej:
Chceme-li provést jěště další krůček směrem k tomu, jak by reálný kvantový počítač mohl opravdu vypadat, vyžaduje to opět změnit úhel pohledu a podívat se na počítání v malinko jiném světle. Představte si Turingův stroj, model počítání pomocí klasického počítače, ale zcela odstraňte jeho čtecí a zapisovací hlavu, takže zůstane jen samotná páska.
Dostanete tak cosi, co matematikové nazývají celulární automat, zkráceně CA, napohled jednoduché zařízení, jež ovšem může vykazovat překvapivě komplikované chování. Obarvěte na počátku pásku obrazcem černých a bílých políček, které představují jedničky a nuly. Nechejte je pak každé políčko interagovat s jeho sousedy podle jednoduchchých pravidel.."
George Johnson: Zkratka napříč časem, Cesta ke kvantovému počítači
Aby se změny daly lépe odezírat při počítačové simulaci, tak se každý krok zakresluje jako nová řádka pod tu starou a tak mohou vznika všelijaké obrazce. Tedy jen u jednorozměrných. U oblíbených dvojrozměrných CA se překresluje celá mřížka a vzniká tak jakási animace. Existují základní typy jak je n-rozměrný CA může chovat v čase konvergujícím k nekonečnu. Buď se jeho logika uvrhne do monotóní funkce (statický obrazec, či jednoduché opakující se smyčky), nebo začne vytvářet vzor. Také může vytvářet chaos. A ještě je pak specíální stav, kdy se vzor sice opakuje, ale tak s vysokou složitostí, že pro to je samostatná kategorie.
CA může vlastně sloužit jako simulátor čehokoli. Stačí zvolit dobrá pravidla a dostatečný odstup a celá systém se začne sám vyvíjet. Podle některých vědců je možné, že při poznání nehlubší pravdy vesmíru, při získání těch nejzákladnějších fyzikálních pravidel (například chování strun) by při aplikaci těchto pravidel v CA byli počítače schopny simulovat samotný vesmír. K tomu si vzpomínám na jeden zajímavý článek..
Fyzik a publicista John D. Barrow o takovém experimentu píše: “Počítač pak bude moci jít mnohem dál. Místo aby prostě ukázal, jak se materiální částečky shlukují, bude sledovat jejich kondenzaci do objektů, v nichž bychom poznali naše hvězdy. S větším rozlišením a rychlostí výpočtů bychom pak mohli sledovat tvorbu planet kolem některých z těchto hvězd. S ještě větší silou by simulace začala odhalovat vývoj jednoduchých molekul na povrchu některých z těchto planet. Později by se začaly tvořit a reprodukovat složité biologické molekuly. Dále s ještě jemnějším rozlišením by simulace odhalila vývoj živých organismů, jak se rodí a umírají, to vše ve zrychlení daném počítačovým hardwarem.” ...
Mohla by tato simulace nakonec vytvořit stavy takové složitosti, že by projevovaly základní aspekty toho, čemu říkáme vědomí? Mohla by si v určitém stupni vývoji tato simulace začít uvědomovat sebe samu? ...
Jsou tedy lidé – obecně řečeno – pouze matematickými stavy?
osel.cz (?)
A ještě k tomu turingovu stroji. Zajímavost, kterou jsem nevěděl:
Žádné zařízení, které lze zkonstruovat ve fyzikálním světe, nedokáže nic, co by nesvedl Turingův paradigmatický počítač, kdyby měl k dispozici dostatek pásky a času. Až teprve v několik posledních letech musel být tento princip doplněn: žádné zařízení, které funguje v souladu s klasickou fyzikou, nemůže být lepší než Turingův stroj.
George Johnson: Zkratka napříč časem, Cesta ke kvantovému počítači
K té simulaci jaderných výbuchů... Jeden náš přednášející měl kdysi teorii, že příčinná souvislost mezi zákazem jaderných testů a jejich počítačovou simulací byla ve skutečnosti přesně obrácená, než si myslíme. Ve chvíli, kdy počítačová technika dosáhla takového výkonu, že dokázala odsimulovat jaderný výbuch, přestaly být ostré jaderné testy potřebné. Přeci jenom, ten výpočet je údajně mnohem levnější (o "druhotných" výhodách ani nemluvě). No a jakmile tedy vojáci začali místo střílení počítat, byla vhodná chvíle i k vytřískání nějakého toho politického kapitálu a proto bylo zavedeno moratorium na cvičné jaderné výbuchy...
Tak já myslel, že kvantová kalkulačka nejde ani pořádně sestrojit na tož naprogramovat a tady o tom mluvíte jak o hotový věci. Opravte mě, pokud se pletu, ale to co jsem slyšel o těchto ,,hračkách´´ znělo tak, že kvantový procesor vznikne při výrobě transistorů o velikosti čtyř atomu. Díky této velikosti začnou náhodně proskakovat elektrony a tím vzniká ,,chaos´´, který se matematici i fyzici snaží rozluštit. Pokud to tak je a nepletu se, tak si myslím, že každá žívá bytost nosí kvantouvou kalkulačku sebou, tedy mozek. Mozek taky pracuje v ,,chaosu´´(,,náhodné´´ el.přeskoky mezi neurony) , nebo se pletu? A to je dobrá otázka na to, jak my samy si můžeme uvědomit vůbec samy sebe, když je mozek složen z miliard různých vědomí, protože každý neuron podle mě musí mít své JÁ, které předává do celku a celek vytváří jednotné myšlení všech neuronů(a kdo to mixuje? Tím myslím co určuje která myšlenka má přednost, já nevím) a nebo je pouze jeden centrální s naším JÁ(nepravděpodobné)? Víte to někdo? :D
Taky by mě zajímalo zda je možné programovat chaos(nemyslím tím jakékoli vyjádření chaosu, ale API pro chaos;))
Pokud jsem tu napsal nesmysl, tak mě klidně ukamenujte, ale bohužel nemám VŠ a v těch věcech, až tak jasno, jako někteří lepší, nemám.
PS: Vesmír je kruh a proto nikde nekončí a ani nezačíná. ;)