Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Mám obývací pokoj oknem "prosvícen" wifi signálem jednoho místního providera. Koukal jsem se jak pokročila technologie louskání WEPu, a překvapeně zjistil že slabé inicializační vektory jsou minulostí, že aircrack-ng používá jiný, mnohem účinnější útok. Stačí nasbírat dost inicializačních vektorů, spustit na ně aircrack, a máte WEP heslo. Podrobných návodů je na netu dost. Jenže co s takovým heslem? Krást se nemá, a to ani internetová konektivita.
Spokojím se proto s pasivním monitorováním, a dekódováním šifrovaných packetů pomocí airdecap-ng. Po mírném opatchování umí fungovat i jako filtr, číst pcap file ze standardního vstupu, a posílat dekódované packety na standardní výstup. Na vstupu i výstupu může být tcpdump, nebo něco jiného. Asi jsem blízko antény která je na straně gatewaye, protože packety které vidím chodí vždy z internetu směrem k uživatelům. Samotný tcpdump či wireshark je docela nepraktický, proto jsem spáchal jednoduchý skript, který packety mění na něco použitelného, tj soubory. Co skript dělá:
- rekonstruuje TCP streamy, a zpracovává "HTTP 200 OK" odpovědi.
- prázdné packety a SYN/FIN flagy pro jednoduchost zcela ignoruje, spoléhá se na timeouty.
- connection: keep-alive, a transfer-encoding: chunked jsou podporovány.
- content-encoding: gzip produkuje .gz soubory, takže se snadno prohlížejí.
- soubory rozhazuje do adresářů podle cílové IP adresy, čísluje a pojmenovává podle zdrojové IP. Škoda že nejde zjisit původní URL, program proto použije alespoň předchozí CNAMEs k dané IP.
- příponu nastavuje podle content-type hlavičky.
A jak to vypadá? Normálně, co by kdo taky mohl čekat.. updaty antivirů, google, seznam, centrum, idos, dpmb, atlas.cz, O2, vodafone, motobazar, libimseti, baculky.cz, fotbal.sport.cz, youtube, super.cz...
$ cat decouder.py
#! /usr/bin/python
from struct import unpack
from string import join, split, index
import sys, re, os
cn = {}
ns = {}
def ip(a):
n = ns.get(a)
if not n: return join([str(ord(i)) for i in a], '.')
return cn.get(n) or n # prefer CNAMEs
def pcap(read):
if unpack('IH14xI', read(24)) != (0xA1B2C3D4, 2, 1):
print 'not an ethernet pcap file'
sys.exit(1)
flow = {}; flow_lim = 16
while 1:
try:
tm, l = unpack('I4xI4x', read(16))
pkt = read(l)
dm, sm, t, i, l, p, chk, s, d = unpack(
'!6s6sHBxH5xBH4s4s', pkt[:34])
except: break # eof
if t != 0x800 or i & 0xf0 != 0x40: continue # not ip
pkt = pkt[14 + 4*(i & 0xf) : 14 + l]
if p == 0x6: # tcp
sp, dp, seq, l, f, chk = unpack(
'!HHI4xBB2xH', pkt[:18])
pkt = pkt[4*(l >> 4):]
if not pkt: continue
if len(flow) > flow_lim: # collect garbage
flush(flow, tm - 180)
flow_lim = len(flow) * 2
data = flow.setdefault((s, d, sp, dp), [tm, '', seq])
if data[0] < tm - 180: # reusing old
tcp(s, d, data[1])
data[1] = ''
elif data[2] != seq: continue
data[0] = tm; data[1] += pkt
data[2] = (seq + len(pkt)) & 0xffffffff
if p == 0x11: # udp
sp, dp, l, chk = unpack('!HHHH', pkt[:8])
if sp == 53: dns(pkt[8:l])
flush(flow, 1e99)
def flush(flow, tm):
n = 0
l = flow.items()
l.sort(key = lambda x: x[1][0]) # in tm order
for k, data in l:
if data[0] >= tm: break
tcp(k[0], k[1], data[1])
del flow[k]; n += 1
def dns(pkt):
f, q, r = unpack('!2x3H4x', pkt[:12]); i = 12
if f & 0xfa0f != 0x8000: return
def name(i, pkt = pkt):
s = ''; si = None; c = 0
while 1:
n = ord(pkt[i]); i += 1
if n >= 0xc0:
c += 1
if not si: si = i + 1
elif c > 10: return # prevent dos
i = (n - 0xc0) << 8 | ord(pkt[i])
continue
if n == 0: return s[:-1], si or i
s += pkt[i:i + n] +'.'; i += n
for p in range(q): # skip queries
i = name(i)[1] + 4
for p in range(r): # response
s, i = name(i)
t, c, n = unpack('!HH4xH', pkt[i:i + 10])
if t == 1 and c == 1 and n == 4: # A
ns[pkt[i + 10:i + 14]] = s
if t == 5 and c == 1: # CNAME
cn[name(i + 10)[0]] = s
i += 10 + n
dirs = {}
def rx(regex, s, n = 1):
m = re.search(regex, s)
return m and m.group(n)
def tcp(s, d, doc):
while doc[:5] == 'HTTP/':
try: l, doc = split(doc, '\r\n', 1)
except: return
ok = split(l)[1]
ct = ce = sz = None
while 1: # mime cruft
try: l, doc = split(doc, '\r\n', 1)
except: return
if not l: break
ct = ct or rx('^Content-Type: (\S+/)?([^; ]+)', l, 2)
ce = ce or rx('^Content-Encoding: (\S+)', l)
sz = sz or rx('^Transfer-Encoding: (\S+)', l) \
or rx('^Content-Length: (\d+)', l)
if doc[:5] == 'HTTP/': continue # IIS/6.0 @#%$$&!!
if ct in ('x-javascript', 'javascript'): ct = 'js'
elif not ct: ct = 'unknown'
if ce == 'gzip': ct += '.gz'
if sz == 'chunked': # unchunk
out = ''
while 1:
try: l, doc = split(doc, '\r\n', 1); l = int(l, 16)
except: return
out += doc[:l]
doc = doc[l + 2:]
if l == 0: break
else:
try: sz = int(sz)
except: sz = len(doc)
if len(doc) < sz: return
out = doc[:sz]
doc = doc[sz:]
if ok != '200' or len(out) < 1024: continue
dir = 'HTTP-'+ ip(d)
n = dirs[dir] = dirs.get(dir, 0) + 1
if n == 1: os.mkdir(dir)
n = '%s/%04d-%s.%s' % (dir, n, ip(s), ct)
open(n, 'w').write(out)
print n, len(out)
pcap(sys.stdin.read)
Tiskni
Sdílej:
Takže BTW z prvního komentáře zůstává.
Ohledně předmětu mého komentáře. Pokud by četl obsah té komunikace (a to i kdyby byla nešifrovaná), tak to legální není.
Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou a nebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.
elektronická pošta je poštou a i písemnosti v elektronické podobě jsou písemnostmi (ve smyslu § 40 občanského zákoníku) a i pro ně platí obdobná pravidla jako pro ostatní písemnosti
Mně to s tím zářením připomíná, jakoby na sebe sousedi hulákali čínsky a já se pod pohrůžkou zákona nesměl naučit čínsky, natož je poslouchat.
S tou čínštinou je to špatný příklad. Mnohem přilehavější je ten s tou dopisní obálkou.Vzhledem k jisté podobnosti mezi šířením zvukových a rádiových vln a (ne)srozumitelnosti přenášené informace mi připadá lepší ten můj. Chápu, že podle zákona je to jinak. Tímto postojem rozhodně neříkám, že fandím odposlechům sousedů... jen se mi víc líbí, když to v Internetu/sítích funguje více jako svět za dávných dob (tj. žádná státní regulace/kontrola)
Ovšem oni na sebe asi nekřičí čínsky za účelem znemožnění odposlechu, ale protože jsou to dva Číňani.Špatný příklad. Já osobně ve škole používám španělštinu pro utajení obsahu konverzace s kamarádem
Mám na své okolí posílat policii, když mě odposlouchává?
Rozdíl je mezi vnikat někam a pasivně poslouchat. Rádiové vlny jsou plně pasivní odposlech. Navíc - proč oni smí a já ne: http://www.zive.cz/h/Bleskovky/AR.asp?ARI=133851 ?
Rozdíl je mezi vnikat někam a pasivně poslouchat. Rádiové vlny jsou plně pasivní odposlech.Pokud nelámete šifrovací klíče. A i kdyby komunikace byla nešifrovaná, vy při tom odposlechu moc pasivní nejste. Když narazíte na obsazený kanál, měl byste z něj uhnout, ne poslouchat. Když uslyšíte ve škole, že se někdo baví tajně španělsky, zvolíte s kamarádem taky jiný jazyk
Stejně, ať je to poslech aktivní nebo pasivní, zákonný či nezákonný, je to nemorální. Dál není co řešit.
Navíc - proč oni smí a já ne.Oni toho smí, co vy ne…
Jen si tak říkám, jestli je v provozu ta anténa na bezdrát (BreezeNet) na střeše služebny, na kterou koukám z okna
airodump-ng ukazuje RXQ 80-100%, bez jakékoliv antény, jen na běžnou PCMCIA kartu...