Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
10.9.2012 19:01
| Přečteno: 1738×
| Ostatní
| 
| poslední úprava: 10.9.2012 19:12
Lorris je vytvořený původně jako práce v soutěži SOČ (Středoškolská odborná činnost, viz konec článku). Na takové soutěži je potřeba předvést svoji práci pokud možno co nejjednodušeji (porota je obvykle složená z lidí, kteří zrovna to co vy nedělají), ale při tom tak, aby zaujala.
A právě tady nastává problém - Lorris má obrovskou spoustu možných využití. Vždyť na třeba jen nepřesné popsání toho, co to vlastně je, je potřeba minimálně věta či dvě. Chce to něco, co toho ukáže pokud možno nejvíc z toho, co Lorris umí. Něco, co bude jednoduché, ale efektní - nějákou "killer app".
Jde tady hlavně o předvedení analyzéru, protože na ostatních modulech asi nic moc ukázat nejde
Tohle se vozí víceméně na tom že kvadrokoptéra je snad pro všechny zajímavá. V Lorris by bylo ovládání kvadrokoptéry, video z ní, nějaké to info jako rychlost, přetížení...
Několik malých robotů závodících na dráze s černou čárou na bílem podkladě. Lorris by byl použit na ladění těchto robotů, zobrazovaní pořadí a pozic robotů.
No, a to je ode mě všechno. Jak vidíte, moc mi to nejde - proto se zkouším zeptat vás, jestli nemáte nějaký skvělý nápad, nebo třeba jen jak hodnotíte mé dva nápady. Předem díky :)
Studenti si vyberou téma z oborů od chemie, přes didaktiku az po informatiku, vypracují práci (úroveň asi jako bakalářka? Spíše méně) a pokud mají, tak i fyzickou tu věc (program, CNC, nějakou elektroniku). Potom mezi sebou soutěží, nejlepší se pak dostávají na mezinárodní soutěže, tj ISEF, EU Contest,...
Tiskni
Sdílej:
10.9.2012 20:40
mess | skóre: 43
| blog: bordel
| Háj ve Slezsku - Smolkov
Pokud tam dáš kvadrokoptéru nebo závodící roboty, tak bude porota čučet na to, jak to závodí a lítá a na program jim už nezbude pozornost. Spíš tam hoď něco jednoduchého, případně něco tak běžného, že to nepřebije ten tvůj program (třeba tam připoj nějaké čidlo teploty nebo akcelerometr).
Jo, to je u té kvadrokoptéry problém.
Předváděl jsem právě barevný senzor, magnetický enkodér a ovládání robota joystickem (s tím že v Lorris je pak nastavení max rychlosti a podobně). Všechno je to takové..."tady je deska s něčím, tady otáčím kolečkem/pohnu se senzorem a tamhle to ukazuje o kolik sem otočil/změní se barva". Takové...nevím, myslím že by se z toho dalo vytřískat víc
Tak mě napadá, že ten akcelerometr by nemusel být úplně marný nápad. Když seženeš nějaký, co se ovládá přes SCI/UART nebo případně jiný sériový protokol, tak jim můžeš pěkně ukázat, jak to krásně měří náklon (pokud bude ten akcelerometr víceosý, tak tím lépe). Nebo ten akcelerometr můžeš přidělat na nějaký motorek a nechat si kreslit sinusovku, jak se to bude točit. Potom můžeš ukázat jak nastavuješ různé vlastnosti toho akcelerometru (citlivost, offset/correction, whatever). Nebo zkus magnetometr, to je ještě možná vděčnější součástka - tam můžeš předvést, jak se vyrovnáš třeba s tzv. hard iron efektem (teda pokud v Lorrisovi můžeš ty hodnoty před zobrazením ve widgetu prohnat nějakým skriptem).
Právě ten akcelerometr se hodí na něco pověsit, než ho jen držet v ruce -> kvadrokoptéra. Ale máte pravdu že by více čučeli na ni :/
A ano, data jdou prohnat buďto QtScriptem (něco jako javascript) nebo pythonem, takže prostor pro tohle tam je.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
return 4;
11.9.2012 00:10
mess | skóre: 43
| blog: bordel
| Háj ve Slezsku - Smolkov
11.9.2012 14:00
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
Třeba zkus sehnat nějakou starou myš pro sériový port - myslím, že s tou by se taky dalo docela vyhrát....třeba ode mne
return 4;
10.9.2012 20:42
mess | skóre: 43
| blog: bordel
| Háj ve Slezsku - Smolkov
10.9.2012 21:58
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha