Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu o finančním řízení prostředků EU v ČR (pdf). Dočíst se lze například, že přes 8 miliard korun na digitální vzdělávání nepřineslo naplnění žádného z prioritních cílů programu. Peněžní prostředky z fondů EU sice byly vynaloženy formálně v souladu s právními předpisy, avšak s minimálním nebo neprokazatelným dopadem na proklamované cíle ve vzdělávání. Na Metodickém portálu RVP.CZ bylo ke konci
… více »Emulátor terminálu kitty (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 0.50.
Vývojáři C-Kermit oznámili několik dlouhodobě přítomných zranitelností. Patří mezi ně buffer overflow v Telnet/FTP klientovi a command injection v Kermit serveru. Dotčené verze: C-Kermit 11.0.514 a starší. Fix: 11.1.515 [oss-security].
Byla vydána nová verze 3.2.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Ahoj
Nedávno jsem s chutí pařil STALKERa. Příběh hry mne zaujal natolik, že jsem na webu hry vznesl dotaz, jestli by nebylo možno zaslat autorům příběhu návrhy na změny.
Odpověď mi přišla záhy, prý tudy cesta asi nepovede. Protože se jedná o uzavřený projekt. Mám to zkusit u některé skupiny, která tvoří ke hře různé doplňky.
I když jsem tentokrát neuspěl, chuť zkusit stát se autorem příběhu k počítačové hře mi zůstala. A proto vznikl tenhle post.
Rád bych se pokusil vytvořit příběh, který by byl dostatečně zajímavý, aby stálo za to se do tak složitého úkolu, jakým je napsání počítačové hry vůbec pustit. Ale který by byl zároveň dostatečně jednoduchý, aby se dal realizovat v podmínkách komunitního vývoje postaveného na dobrovolnících.
Abych si mohl sednout nad čistým listem papíru a o něco se pokusit, potřebuju se na celou věc podívat očima programátora.
Jáké nástroje jsou pro splnění takového úkolu k dispozici v Linuxu,jaké možnosti dávají a kde jsou jejich omezení. a kolik to vlastně zabere času.
Předem děkuji za Vaše odpovědi a zůstávám s přáteským pozdravem
Jack Hokus
Tiskni
Sdílej:
během pár hodin...
Když si s tím trochu vyhraješ, částice ti třeba zapanáčkujou
Rozlévání ohně nebo jiných věcí po zemi, případně po jiných plochách, je věc jednoduchých kolizí. V Cold Waru jsme takhle řešili vystříknutí krve ze zasaženého nepřítele; ta vyprskne, steče dolů (partikly mají gravitační zrychlení), pak se půvabně rozteče po podlaze (partikly detekují podlahu a odrážejí se od ní s tlumením, takže to vypadá jako rozlévání) a zvolna bledne (jak partikly postupně mizejí).
, nebo co ja vim. Vim, ze se mi snazis poradit, ale tohle mi nijak nepomuze.
Možná by šlo vyrobit nějaký pekelně chytrý algoritmus, který by uměl z relativně mála grafiky (nebo jiných dat, třeba 3D modelů, popisů fraktalů nebo co já vím) odvodit zbytek, čímž by stačilo jen pár obrázků a zbytek by se nějak spočítal. Bohužel na to moje intelektuální fondy nestačí.
Na klasických textovkách mě vždycky iritovalo, že se nedají hrát, pokud nepřijdeš na stejná slova, jaká měl na mysli autor; pokud napíšeš správný příkaz jinými slovy, nefunguje to. Myslím, že díky tomu vymřely.Máme třetí tisíciletí, moderní metody zpracování přirozené řeči a tak, textovka by se dneska nemusela ovládat přes klávesnici, stačil by mikrofon, souznačná slova už snad taky umíme...
Možná by šlo vyrobit nějaký pekelně chytrý algoritmus, který by uměl z relativně mála grafiky (nebo jiných dat, třeba 3D modelů, popisů fraktalů nebo co já vím) odvodit zbytek, čímž by stačilo jen pár obrázků a zbytek by se nějak spočítal. Bohužel na to moje intelektuální fondy nestačí.Připomíná mi to ten 3D engine v už nevím kolika kilobajtech, co na něj jeden čas byly linky snad úplně všude po internetu (a teď to nemůžu najít). Procedurální modelování tomu říkají, ale grafika nikdy nebyla moje hobby.
Máme třetí tisíciletí, moderní metody zpracování přirozené řeči a tak, textovka by se dneska nemusela ovládat přes klávesnici, stačil by mikrofon, souznačná slova už snad taky umíme...Problem neni prevest hlas na text, to uz je docela zvladnute, obzvlas u angliciny. Problem je porozumet tomu textu, to chce uz umelou inteligenci.
Připomíná mi to ten 3D engine v už nevím kolika kilobajtech, co na něj jeden čas byly linky snad úplně všude po internetu (a teď to nemůžu najít). Procedurální modelování tomu říkají, ale grafika nikdy nebyla moje hobby.Pokud pamatujete na hry Elite a Frontier, tak tam se diky proceduralnimu modelovani vesel do programu na jednu disketu "cely Vesmir" (no, ve skutecnosti jenom cast nasi glalxie, ale hoodne velka). Vsechny soustavy mimo tech nekolika znamych ci specialnich byly generovane.
Problem je porozumet tomu textu, to chce uz umelou inteligenci.Ono zpracování přirozeného jazyka se zařazuje do umělé inteligence tak nějak celkově, od rozpoznávání a syntézy až po porozumění
V obecném případě je samozřejmě porozumění textu problematické, ale pro některé konkrétní účely není problém zdaleka tak neřešitelný. Zvlášť v textovce, když už teda chci blbnout na kvadrát, jde o několik málo sloves a pak samá podstatná jména, nejednoznačnost je minimální. Odhadoval bych, že to bude řádově stejně složité, jako udělat hlasem ovládané šachy (které udělali u nás na katedře
).