Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
procesor CPU: Intel(R) Atom(TM) CPU 330 @ 1.60GHz (1596.03-MHz 686-class
16 CPU). K tomu 2GB ram. Grafika je i940G
Žádný zázrak to není. A tomu odpovídají i požadavky, které na něj kladu. Chci po nějm jen bezproblémový přístup na web, to znamená youtube, facebook, ebay.
Pokud jde o programové vybavení, tak jsem nahodil xdm jako zprávce přihlášeni, IceWM, jako správce pracovní plochy, na správu souborů v konzoli mc a v grafice ROX, ale ten zatím nemám moc vyzkoušený, většinu věci dělám v mc. Krom toho mi pod wine běži MetaTreader.
Od takto slabého stroje nečekám zázraky, takže jsem LibreOffice ani neinstaloval. Práci si domů nenosím a pokud jde o psaní čistého textu, tak jsem se rozmýšlel mezi:
Emacsem, který používám již docela dlouhou řádku let, ale navzdory tomu využívám jen zlomek jeho schopností
editorem Joe, který se pohodlně používá a je rychlý. Aby nebyl, konzolová aplikace psaná v C, bez dalších závislostí.
Editorem VIM. Nakonec jsem se rozhodl zkusit právě tento pořizovač textů. Po té, co jsem si částečně zvykl na jiné ovládání, musím uznat, že to jde. Nechávat ruce na základní řadě je docela výhoda. I když mám tendenci pořád mazat deletem, místo xkem. A tak podobně.
Je jasné, že nejpoužívanější aplikací na takovém stroji bude internetový prohlížeč.
Jako první jsem se rozhodl vyzkoušet Midori. Hned po instalaci se ukázaly první, zatím drobné problémy. Prohlížeč je instalovaný z balíčku a v základním tématu chybí některé ikony. Sice otravné, ale ne smrtící.
Větším problémem pro mne bylo to, že v okamžiku, kdy jse m vlezl na seznam, celý prohlížeč zamrzl a spadl se segmentation fault.
Chtěl jsem zjsitit, že jestli je příčina v nějakém skriptu, nebo je chyba v balíčku. Nejsem programátor a analíza core souboru je nad mé síly. tak jsem šel cestou nejmenšího odporu a zakázal všude java skript.
Samozřejmě, hromada věcí nešla, bez povoleného java scriptu bych nemohl psát ani tenhle blog. Takže jsem dál procházel weby kam chodím a povoloval skripty, tam, kde se ukázaly jako nezbytné.
Vliv na výkon byl značně velký, třeba v tuto chvíli mám spuštěný Midori s jednou záložkou, kde píšu tento post a pokud se podívám na htop tak vidím hodnoty 0.15, 0.14, 0.14.
Nepovažuju to za nějaké seriozní měření výkonu, prostě jen pro představu. Uptime je v tuto chvíli 9hodin, 54 minut. Je mi jasné, že postupem času a se spouštěním dalších aplikací, bude spotřeba růst, ale ať se máme od čeho odrazit.
Až sem šlo všechno hladce. Většina požadovaných věci se po povolení JS rozběhla. Prnví věc, která se postavila na řekněme, seriozní odpor byl youtube.
Přiznávám, že zrovna tady jsem problémy nečekal, ale nastaly. Že youtube požaduje JS není překvapení. Po jeho povolení začalo vše vypadat nadějně. Potom chybová hláška došlo k chybě, zkuste to později.
Jsem zvyklý mít při většině činností puštěnou muziku, tak jsem začal hledat možnosti jak spustit youtube mimo webový prohlížeč. Našel jsem jich několik.
Dobře fungovalo vlc. K popisu problémů s ostatními se dostanu za později. Teď k tomu VLC. Mám ho ve verzi 2.2.6 Umbrella, mimochodem, komu z Vás se také vybavil Resident evil, tedy jeho první díl?
Ke spuštění youtube videa stačilo ve VLC otevřít záložku médía a v ní otevřít síťový proud. A jede to v pohodě. Jedný problém je, že video občas na kratíčkou dobu sešedne. Zatím nevím čím to je.
Nedalo mi to a pro porovnání jsem nainstaloval Chrome. V něm se žádné problémy s přehráváním videa, nebo přístupem na kterékoli stránky nevyskytly. Narazil jsem jen na jednu věc, která mi připadá zvláštní.
V okně Chromu mi video našlo přehrát ve větším rozlišení než 480, pokud jsem nastavil třeba 720, tak sse video pořád načítalo.
Když jsem to samé video spustil ve VLC, tak se mi zdá být rozlišení vyšší a nic se netrhá. Bohužel vycházím pouze z odhadů, jestli někdo víte, jak to porovnat přesněji, tak prosím poraďte.
Pokud jde o zátěž, tak v tuto chvíli mi tu běží midori s třemi taby a ve VLC video, htop hlásí toto: 1.20, 1.48, 1.24. Pocitově je práce se systémem v pohodě, nic se nezdá zpomalené, nebo tak.
Nyní se podíváme na ty nepodařené pokusy o přehrání videa
Minitube - Po spuštění minitube z konzole jsem dostal následující chybovou hlášku
"Error transferring https://www.googleapis.com/youtube/v3/search?part=snippet&type=video&maxResults=50&q=crypy pasta cz - server replied: Forbidden"Jako další možnost se nabízí program youtube-viewer. Tady se rozcházel zvuk a video. Poslední věc, kterou jsem zkoušel byla kombinace youtube-dl a mplayeru. Tady byl problém jednak s pomalým stahováním videa a rozcházením zvuku a obrazu. Přesněji, zvuk předcházel obraz. To se dalo čekat, oba programy použivají mplayer. Jako nejlepší varianta se nakonec ukázalo použití kodi. Navzdory tomu, že je to velká aplikace, tak je relativně nenáročná na zdroje a funguje dobře. Tenhle zápisek se rodil postupně několik dnů, takže jen dodávám, že důvodem, proč nešlo to minitube bylo, že vyžadoval jakousi vývojářskou registraci na google. Po tom, co mi Heron doporučil Kodi, jsem to už neřešil. Nicménš, podrobnosti jsou tady https://askubuntu.com/questions/672501/why-is-minitube-not-working-anymore V současné době mi běží všechno co pořebuju, Pokud jde o omezenídané absencí JS, tak je to nejvíc patrné na facebooku. Někteří z Vás mi asi doporučí nachat FB plavat, ale na druhou stranu je to jediný bod, kde se mi "potkávají" lidé z IT komunity a lidé mimo ni. Proto ani neuvažuju o tom, že bych jej přestal používat. Na závěr mohu říct toto. S překvapením jsem zjistil, že dokážu fungovat i na poměrně slabém HW. A přiznávám, že jsem i trochu, vlastně dost, naštvaný. Na počítači, který měl 4x tolik paměti a výrazně výc grafického a procesorového výkonu dělám prakticky to samé s vyjímkou kompilace. Přepočítáno na peníze za elektřinu by to byla slušná suma. Kdyby to k něčemu bylo, nevadilo by mi to, ale léta platit za to, že někdo nemohl, či neuměl naprogramovat aplikace efektivně. No, omlouvám se za brblačku, snad někomu něco z toho pomůže. Pokud máte nějaké návrhy, jak to udělat efektivněji, budu rád za návrhy. Pokud se ptáte, proč si prostě nepořídím výkonnější hardware, tak si ho pořídím, ale zatím mne tahle hra docela baví a mám pocit, že má i jistý smysl. Vždyť, pokud jde o optimalizaci spotřeby výkonu, tak jsem teprve na začítku, kterýkoli zkušený admin by dokázal mnohem víc.
Tiskni
Sdílej:
presneji ... cokoliv novjesi je mene zrave , a I supr dupt vykonne procaky dnes vetsinu doby jedou s mensi spotrebou nez stroje 5-6 let nazpet
A zvlas u toho ATOMU co kvuli FB pojede stale naplno
a nebo na tyto srandy muze poridit neco jako RPi3 ( na low lewel desktop typu net + i3wm ... znacka ideal a za ten rok se mu i zaplati)
Ja jsem resil vetsi zatez na mnohem silnejsim stroji pri poslechu hudby z youtube v browseru. Nakonec jsem nasel pythoni aplikaci mps-youtube (mpsyt), ktera tvori prijemne cli pro youtube a umoznuje prehravat pouze zvukovou stopu pres mpv, mplayer, vlc a dalsi.
Mozna by to byla cesta.
Grafika je i940GJo já na slackwaru musel přestat používat i945 GPU, protože Xorg driver byl čím dál tím víc zabugovanej. Navíc to neumí ani nativně openGL 2.0. Myslím že obojí (atom i můj komp) jsou GMA950.
Když si zasekám Palemoon, tak ženu video přes mpv (s youtube-dl), běhá to hezky.