Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Když jsem se před lety dozvěděl o vyhledávači google.com byl jsem nadšen. Příjemně strohý vzhled, nepřeplácaný reklamou. Výborné výsledky, co se týká vyhledávání.
Jak šel čas, vznikl gmail.com s na svou dobu velmi velkou schránkou. Služba mě z počátku mnoho nezaujala. Zvlášť po to, co se psalo, že Gmail neumožňuje fyzicky mazat maily. Smažete je ze své schránky, nikoliv však z fyzického média, na kterém jsou uložené. Co je však na tom dnes pravdy, netuším. Gmail jsem prostě používat nechtěl.
Jak šel čas a čeští provozovatelé freemailů začali zvětšovat kapacity schránek, začali mi na v té době používaném serveru seznam.cz velmi nepříjemné výpadky, kdy jsem měl velké problémy se k poště dostat. Taktéž přístup k serveru byl pomalý. Když výpadky a rychlost přístupu k mailové schránce přesáhly hranici mé trpělivosti, zkusil jsem centrum.cz. Tam výpadky nebyli takové, bohužel problém z rychlostí zůstával. Navíc v té době na centru probíhaly také nějaké změny a tak jsem se rozhodl vyzkoušet Gmail, na který jsem slyšel víceméně samé superlativy. Osobní problém s tím, že mé maily budou někde vyset na věky jsem překousl.
Hned od prvních okamžiků mě práce v prostředí Gmailu nadchla. Opět ten strohý funkční vzhled. Možnost používání klávesových zkratek. Snadné zařazování mailů do vytvořených složek. A úplně to nejlepší, velmi silné vyhledávání v mailech. Takže vždy najdu co hledám. Bohužel opět ve mě začal hlodat myšlenka, že stejně jako já, se někdy v budoucnu dokáže v mé poště orientovat i někdo cizí. Ale i toto jsem překousl. Zatím si říkám, kdo by to dělal.
Co mě vždy u freemailu štvalo, bylo věčné přihlašování do schránky, kdykoliv jsem si chtěl prohlédnout poštu. Velmi jsem tedy u Gmailu časem uvítal možnost pamatovat si přihlášení z počítače. Bohužel tato možnost s sebou nese i to, že kdykoliv lezu na google.com, abych si něco na netu vyhledal, schraňují se pod mým účtem informace, o tom co hledám. S počátku jsem se tomuto bránil, tak, ze pokud jsem šel na google.com něco vyhledávat, tak jsem se z účtu odhlásil. Postupně však má lenost zvítězila nad racionalitou a dnes se již z účtu neodhlašuji. Google tak kromě mé pošty získal informace i o tom, co vyhledávám.
Další služby Google na sebe nenechali dlouho čekat a zhruba za rok, co služby Google využívám zjistí toho Google o mě víc než snad vím i já sám.
Nad to co jsem napsal výše dnes aktivně používám Google Talk a jeho implementaci v Gmailu Google Chat. Začínám používat nově zřízenou službu Calendar a chystám se i využívat Writely.
Je toho tedy dost, co u společnosti Google mám a jistě ještě do budoucna mít uloženo budu. Bohužel společnost Google v obdobných službách, které poskytuje nemá konkurenci a tak dál její služby využívám. A to i přes menší paranou, která mí v hlavě říká, co až jednou.
V poslední době mě velmi potěšilo odmítnutí společnosti Google poskytnout vyhledávané údaje některému z vládních orgánu, ale přeci jen ..... .
Racionální uvažování mi říká, nepoužívej Google v takové míře jak ho nyní používáš. Lenost mi však říká, funguje to vše skvěle, je to spolehlivé, tak ho používej. Zatím tedy používám. Jak bude, ukáže až budoucnost, kterou dnes nikdo neznáme.
Tiskni
Sdílej:
Google tak kromě mé pošty získal informace i o tom, co vyhledávám.Čehož by mohlo být možná (bohužel) zneužito, avšak spíš si myslím že to bude spíš využito pro zlepšení kvality vyhledávání.
Co se tyce uchovavani mailu, nechapu proc by to delali.vždycky se hodí o "nepříteli" něco vědět, mít čím ho podrazit ... a nikdy nevíš, kdo bude nepřítel blbej příklad - tuhle byl u sousedů odsouzenej Irving za nějakou blbost, co řekl už před pěknou řádkou let, kdyby to nebylo zaznamenaný(*), těžko by to na něj mohli vytáhnout, že? (*) jako příklad to ujíždí, je rozdíl víceméně veřejná přednáška a soukromý mail, ale princip "schováme a použijeme" to snad ilustruje dostatečně
ale mozno som len naivny clovek, co sa na problemy pozera zo smeru "ako take daco mohlo vzniknut?"
Vzdy je to o tom, co ze sveho soukromi povazujete za opravdu soukrome a co ne. Predpokladam, ze mobil neuzivate a elektronickym zarizenim se obecne vyhybate
Problém je ten, že tahle hranice se čím dál tím víc posouvá a "soukromí" je rok od roku menší. A nejhorší je, že si tohle většina lidí a značná část s tím dokonce souhlasí (viz kausa policejní odposlechy, výroky policejního presidenta a půl národa mělo najednou plnou budu řečí, že někomu, kdo nemá co skrývat, to přece nemůže vadit).
výroky policejního presidentaDocela by mě zajímalo, jak by (bývalý) policejní prezident, který řekl tohle: „Já vedu rozhovory a ať si je každý odposlouchává, jak chce. Když si je človek jistý, že nic nespáchal, muže mu to být jedno.“ reagoval na zjištění, že jeho telefon skutečně někdo odposlouchává...
technologie hybu svetom, a nebudeme si navravat, vypoctova technika umoznuje veci prednedavnom nemyslitelne. onedlho (vzhladom na historiu ludstva ci civilizacie) tu bude AI, monitorovacie systemy, databazy schopne vyfiltrovat prikaz typu: "najdi mi cloveka, co sa vcera medzi 12:00 a 13:00 prechadzal po vaclavaku, pravdepodobne mal falosne fuzy a inak sa maskoval, tvaril sa ako turista a kupil si bulvarne noviny"
trapi vas to?
co tak uviest do zivota podobne systemy v otvorenej podobe skor "zaujmove skupiny"?
co tak napr. i navrhnut / naprogramovat open-source odpocuvaci system?
...obetave pomoci desettisicu nasich spoluobcanu a vasich vzoru.Fakt se o sobě někdy dozvídám nepěkné věci. Co nadělám. Jsem jaký jsem.
Když jste u toho, nevíte někdo něco bližšího o Echelonu? Je to mýtus nebo opravdu existuje?
.