Společnost IBM představila novou generaci svých serverů: IBM Power11.
Multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem Ardour byla postavena na GTK2. Vývojáři neplánovali její portaci na GTK3 nebo GTK4. Naopak, v lednu loňského roku si vytvořili vlastní fork GTK2 s názvem YTK. Ten v únoru letošního roku přestal být volitelným a nově byla zcela odstraněna podpora GTK2.
Byla vydána nová verze 6.4 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Společnost initMAX pořádá sérii bezplatných webinářů věnovaných novému Zabbixu 7.4. Podrobnosti a registrace na webu initMAX.
… více »Byla vydána verze 7.0 open source platformy pro správu vlastního cloudu OpenNebula (Wikipedie). Kódový název nové verze je Phoenix. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
E-mailový klient Thunderbird byl vydán ve verzi 140.0 ESR „Eclipse“. Jde o vydání s dlouhodobou podporou, shrnující novinky v upozorněních, vzhledu, správě složek a správě účtů. Pozor, nezaměňovat s průběžným vydáním 140.0, které bylo dostupné o týden dříve.
Organizace Video Games Europe reprezentující vydavatele počítačových her publikovala prohlášení k občanské iniciativě Stop Destroying Videogames.
Společnost Raspberry Pi nově nabzí Raspberry Pi Camera Module 3 Sensor Assembly, tj. samostatné senzorové moduly z Raspberry Pi Camera Module 3.
Cathode Ray Dude v novém videu ukazuje autorádio Empeg Car (později Rio Car) z let 1999–2001. Šlo o jeden z prvních přehrávačů MP3 do auta. Běží na něm Linux. Vyrobeno bylo jen asi pět tisíc kusů, ale zůstala kolem nich živá komunita, viz např. web riocar.org.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.7.
Odmyslím-li si včerejšek, tak se musím upřímně přiznat, že jsem pro samé hraní počítačových her úplně pozapomněl na hry stolní. Samozřejmě, čas od času jsem si s dětmi (necelé 2-4 roku) zahrál člověče nezlob se, nebo jinou obdobnou hru, kde se hází kostkou a figurky se posunují kupředu dle přesně vytyčené trasy. Pokud jsem chtěl ale dětem ukázat jinou hru, ne jen stále dokola házet kostkou, posadil jsem se s nimi k počítači a procházel s nimi Krtečka, Včelku Máju a jiné. Docela jsme se vyblbli a stačilo nám to.
Včera jsem se však náhodou dostal s dětmi do hračkářství. Ano, přiznám se, moc do obchodů nechodím, nejenom do hračkářství, tak jsem byl docela nadšen, co vše se dnes za nevelký peníz nabízí. Moc se mi třeba líbila ohromná auta na vysílačku, můj dětský sen , ale o tom a dalších super hračkách třeba někdy jindy, až budou děti starší. Nyní zpět k hrám.
Celkem dobře znám přebaly her počítačových a v oddělení hraček jsem byl najednou u vytržení, jak v nádherných krabicích se dnes stolní hry nabízejí. Deskové hry zabíraly celý jeden dlouhý regál a bylo fakt na co dívat. Barevné hezky ilustrované krabice s názvy jako Golem, Piráti, Loupežníci, Válka sousedů, Ostrov pokladů mě a děti už jen vybízeli k tomu hru si zakoupit a začít hrát. Názvy jako Dostihy a sázky a Monopoly ve mě dokonce vyvolali nostalgické vzpomínky na základní školu, kdy jsme u her jako Dostihy a sázky, Maršál a špión a nebo Fantóm staré Prahy strávili s kamarády nesčetně hodin zábavy.
Hry se líbili nejen mě, ale i dětem, tak bylo rozhodnuto, že některou zakoupíme. Kritérium byla hratelnost, vyhovující čtyřletému dítěti. Po chvilce studování jednotlivých her, výběr padl na hru Loupežníci. Krom hracího pole a figurek je hra doplněna o 31 karet barevně vykreslených loupežníků, které vojáci (jednotlivý hráči) musí pochytat. Hra samotná je v celku jednoduchá. Hází se kostkou. Pokud hráč vstoupí na políčko s loupežníkem, táhne si kartu na které je číslem znázorněna loupežníkova síla. Aby hráč mohl pokračovat ve hře musí loupežníka přemoci. Hodit víc, než číslo na obrázku. Až hráč hodí víc, loupežníka zajímá a pokračuje ve hře. Celkem jednoduché, ale díky chytání loupežníku, soubojům a barevným kartičkám pro čtyřleté dítě, ale i mě, zábavné. Už se těším na dnešní podvečer, až si hru doma opět zahrajeme . A dále pak na další příležitost, koupit další stolní hru v nádherně barevně vyvedeném přebalu.
Počítačové hry jsou fajn. Stolní však také a tak jsem rád, že jsem se k nim díky dětem zase po letech vrátil.
Tiskni
Sdílej: