Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Občas si připadám, že jsem prostě moc náročný. Mám v počítači pár aplikací, které považuji za naprosto klíčové. Jsou to textový editor, browser, shell, poznámky a samozřejmě mail klient.
Po přečtení příspěvku http://www.abclinuxu.cz/…05/5/8/86402 o GPG jsem začal uvažovat o způsobu jeho použití. Tedy já jej lokálně používám již dávno např. pro úschovu hesel (http://www.vi-improved.org/…x.php/VimGpg) a pro ochranu nekterých citlivých souborů, používám jej pro ověřování balíčků OS a ověření zpráv o bezpečnostních dírách.
Ale původně se jednalo o nástroj pro ochranu soukromí zpráv v poště. Používá jej někdo takto? Já popravdě nikoliv, ani jednou jsem takto nepoužil. Nemám komu posílat zašifrované zprávy, ačkoliv některé by si to zasloužili (například ty, které obsahují hesla). Za celou dobu (cca 5let, před gpg to bylo pgp) jsem nebyl schopen se s nikým domluvit na jeho použití, nikdo neměl gpg/pgp nainstalované nebo bylo šifrování považováno za zbytečné a komunikovat se prostě musí. Pak jsem to vzdal, „kdo chce kam, pomozme mu tam“. A co vy? Používáte gpg/pgp běžně v poště?