Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Společnost xAI a sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska zažalovaly firmy Apple a OpenAI. Viní je z nezákonné konspirace s cílem potlačit konkurenci v oblasti umělé inteligence (AI).
Byla vydána nová verze 9.16 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Stejné dns jméno pro komunikaci na interní síti i na veřejné. Tj. v interní síti se přes "sluzba.corp.domena.cz" dostaneme na web serveru 192.168.1.1
Z veřejné sítě se dostaneme přes "sluzba.corp.domena.cz" na veřejnou IP (třeba i s port forwardem) na ten stejný server / stejnou službu.
Pokud nemáme k dispozici dns API (nebo neumíme emulovat editování txt přes web interface), tak jediné rozumné ověření v současné době je přes "http-01", tj. server, kde generujeme žádost, musí být přístupný z venku. Resp. musí být přístupný ověřovací klíč/acme žádost v kombinaci s dns jménem. V tomto případě pak vypadá Split DNS jako nezbytnost.
Pokud je nějaký web dostupný jen z interní sítě, tak by i nebylo špatné informovat uživatele o tom, že se na něj dostanou jen z VPN. Tzn., pokud zadají url z veřejné sítě a nejsou na vpn, dostanou hlášku, ať se na vpn připojí.
Zkusil jsem nasadit Split DNS právě kvůli LetsEncrypt, ale i kvůli informační hlášce a kvůli tomu, že nějaké aplikace jsou dostupné jak z interní sítě, tak z veřejné a nechci dělat uživatelům zmatek s různými dns jmény. Velký problém je ale dns cache. Uživatel není na vpn, otevře web, zjistí z hlášky, že musí na vpn, tak se přihlásí, ale stále se mu adresa překládá s veřejnou IP, prostě se tahá z cache.
Windows mají by default službu, která si dělá dns cache. Dále Chrome je v tomto ještě horší, protože má v sobě vlastní mechanismus a drží si vlastní dns cache. Nicméně ta by měla být maximálně 1min (chrome://net-internals/#dns ), nicméně má další fce, které zřejmě občas ignorují nastavené dns v systému. Jednou z těch fcí je u mobilní app "Async DNS resolver" (chrome://flags), v desktop verzi se to jmenuje "preconnect predictor". Další fce v mobilní app je "spořič dat". Dokud neexistuje pro jméno veřejné dns, tak se o těchto fcí člověk nedozví, ale jakmile se dns záznam vytvoří, tak se postupně začnou všechny možné super cool featurky ozývat.
V kombinaci s BYOD je řešení nějaké cache docela blbě řešitelné. Zkusil jsem to nahodit jako FAQ v error hlášce, ozvalo se asi 10 lidí z 300 a postupně se vše vyřešilo a FAQ upravilo. Nicméně toto nevypadá jako ideální cesta. Možná to půjde, možná ne.
Proto přemýšlím, zda touto cestou jít, nebo se na to vykašlat, požádat si o 2r. wildcard cert od nějaké CA, držet ho na jednom místě na jednom proxy serveru a finýto. A zbytek věcí neřešit.
Jak jste na tom vy? Používáte někdo Split DNS? Případně pokud ano, jak řešíte dns cache a problémy s tím spojené? Nebo všechno máte přístupné i z venku a tak je vám jedno, jak se dns přeloží?
Zdar Max
Tiskni
Sdílej:
V praci pouzivame velku reverznu proxy, cez ktoru ide pristup k internym serverom a jej IP je vystavena v DNS zaznamoch. Tie su verejne. Ked niekto pristupuje z firmy z 802.1x autorizovaneho ethernet portu, tak sa nemusi dalej overovat. Inak sa k proxy overuje klientskym certifikatom alebo menom a heslom a podla kombinacie overenia dostane pristup.
Proxy vynucuje https a ma wildcard certifikat pre vsetky interne domeny. Celkovo je to jednoduche, umoznuje to kontrolovany a bezpecny pristup aj bez VPN.
Verejny popis: https://ai.google/research/pubs/pub43231
Používáte někdo Split DNS?Nie. Čo tak firemná Android/iOS appka aby to bolo userfriendly aj spolahlivé. Na desktope NWjs aplikácia.
Jo, normálně to používám.
Historicky to byl trochu opruz zmínit každému uživateli, že pokud chce jít na server, musí si nejdříve pustit VPNku, ale kupodivu to nezpůsobovalo ani moc problémů. Respektive si nyní nevybavuji jediný. Jen jsem to holt všem novým uživatelům prostě důrazně zmínil.
Jelikož používám víceméně výhradně OpenVPN, tak mně to již nepálí, neboť od nějaké doby mají pro Windows klienta parametr, aby vyprázdil cache při připojení. Na Linuxu to dělá NetworkManager automaticky a z mobilů se zatím nikdo nepřipojuje, takže nevím jak to tam funguje.
Ovšem výše uvedený nápad s routováním veřejných adres zní zajímavě. Také nad tím popřemýšlím :)
fd00::...
).