Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 3.1 specifikace OpenCL (Open Computing Language). OpenCL je průmyslový standard pro paralelní programování heterogenních počítačových systémů.
Homebridge pro integraci chytrých domácích zařízení byl vydán ve verzi 2.0.0. Nově vedle protokolu HomeKit Accessory Protocol (HAP) podporuje standard chytré domácnosti Matter.
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 3.7.0 - The Gaming Edition. Z novinek lze vypíchnout příkaz omarchy a celou řadu herních možností.
CyberChef byl vydán v nové major verzi 11. Přehled novinek v Changelogu. CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag).
Byla vydána nová verze 2.4.67 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 11 zranitelností.
Brush (Bo(u)rn(e) RUsty SHell) je v Rustu napsaný shell kompatibilní s Bash (Bourne Again SHell). Vydána byla verze 0.4.0.
Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Stejné dns jméno pro komunikaci na interní síti i na veřejné. Tj. v interní síti se přes "sluzba.corp.domena.cz" dostaneme na web serveru 192.168.1.1
Z veřejné sítě se dostaneme přes "sluzba.corp.domena.cz" na veřejnou IP (třeba i s port forwardem) na ten stejný server / stejnou službu.
Pokud nemáme k dispozici dns API (nebo neumíme emulovat editování txt přes web interface), tak jediné rozumné ověření v současné době je přes "http-01", tj. server, kde generujeme žádost, musí být přístupný z venku. Resp. musí být přístupný ověřovací klíč/acme žádost v kombinaci s dns jménem. V tomto případě pak vypadá Split DNS jako nezbytnost.
Pokud je nějaký web dostupný jen z interní sítě, tak by i nebylo špatné informovat uživatele o tom, že se na něj dostanou jen z VPN. Tzn., pokud zadají url z veřejné sítě a nejsou na vpn, dostanou hlášku, ať se na vpn připojí.
Zkusil jsem nasadit Split DNS právě kvůli LetsEncrypt, ale i kvůli informační hlášce a kvůli tomu, že nějaké aplikace jsou dostupné jak z interní sítě, tak z veřejné a nechci dělat uživatelům zmatek s různými dns jmény. Velký problém je ale dns cache. Uživatel není na vpn, otevře web, zjistí z hlášky, že musí na vpn, tak se přihlásí, ale stále se mu adresa překládá s veřejnou IP, prostě se tahá z cache.
Windows mají by default službu, která si dělá dns cache. Dále Chrome je v tomto ještě horší, protože má v sobě vlastní mechanismus a drží si vlastní dns cache. Nicméně ta by měla být maximálně 1min (chrome://net-internals/#dns ), nicméně má další fce, které zřejmě občas ignorují nastavené dns v systému. Jednou z těch fcí je u mobilní app "Async DNS resolver" (chrome://flags), v desktop verzi se to jmenuje "preconnect predictor". Další fce v mobilní app je "spořič dat". Dokud neexistuje pro jméno veřejné dns, tak se o těchto fcí člověk nedozví, ale jakmile se dns záznam vytvoří, tak se postupně začnou všechny možné super cool featurky ozývat.
V kombinaci s BYOD je řešení nějaké cache docela blbě řešitelné. Zkusil jsem to nahodit jako FAQ v error hlášce, ozvalo se asi 10 lidí z 300 a postupně se vše vyřešilo a FAQ upravilo. Nicméně toto nevypadá jako ideální cesta. Možná to půjde, možná ne.
Proto přemýšlím, zda touto cestou jít, nebo se na to vykašlat, požádat si o 2r. wildcard cert od nějaké CA, držet ho na jednom místě na jednom proxy serveru a finýto. A zbytek věcí neřešit.
Jak jste na tom vy? Používáte někdo Split DNS? Případně pokud ano, jak řešíte dns cache a problémy s tím spojené? Nebo všechno máte přístupné i z venku a tak je vám jedno, jak se dns přeloží?
Zdar Max
Tiskni
Sdílej:
V praci pouzivame velku reverznu proxy, cez ktoru ide pristup k internym serverom a jej IP je vystavena v DNS zaznamoch. Tie su verejne. Ked niekto pristupuje z firmy z 802.1x autorizovaneho ethernet portu, tak sa nemusi dalej overovat. Inak sa k proxy overuje klientskym certifikatom alebo menom a heslom a podla kombinacie overenia dostane pristup.
Proxy vynucuje https a ma wildcard certifikat pre vsetky interne domeny. Celkovo je to jednoduche, umoznuje to kontrolovany a bezpecny pristup aj bez VPN.
Verejny popis: https://ai.google/research/pubs/pub43231
Používáte někdo Split DNS?Nie. Čo tak firemná Android/iOS appka aby to bolo userfriendly aj spolahlivé. Na desktope NWjs aplikácia.
Jo, normálně to používám.
Historicky to byl trochu opruz zmínit každému uživateli, že pokud chce jít na server, musí si nejdříve pustit VPNku, ale kupodivu to nezpůsobovalo ani moc problémů. Respektive si nyní nevybavuji jediný. Jen jsem to holt všem novým uživatelům prostě důrazně zmínil.
Jelikož používám víceméně výhradně OpenVPN, tak mně to již nepálí, neboť od nějaké doby mají pro Windows klienta parametr, aby vyprázdil cache při připojení. Na Linuxu to dělá NetworkManager automaticky a z mobilů se zatím nikdo nepřipojuje, takže nevím jak to tam funguje.
Ovšem výše uvedený nápad s routováním veřejných adres zní zajímavě. Také nad tím popřemýšlím :)
fd00::...).