Starling (GitHub) je desktopové prostředí vytvořeno umělou inteligencí (s dohledem jednoho vývojáře během šesti měsíců).
Dne 30. června 2026 byla završena fyzická realizace projektu Czech National Quantum Communication Infrastructure (CZQCI), tedy České národní kvantové komunikační infrastruktury. Projekt byl realizován od 1. března 2023 a financován z Národního plánu obnovy částkou 121,6 milionu Kč. Cílem podpořeného projektu bylo vybudovat základy národní kvantové komunikační infrastruktury a ověřit možnosti jejího praktického využití. Mezi
… více »Město Šumperk se stalo terčem kybernetického útoku, chod úřadu je omezen. Zjišťuje se, jestli unikla nějaká data. Cílem hackerů byla městská datová síť. První útoky zaznamenali odborníci na informační technologie již v pondělí večer, závady se ale plně projevily až dnes ráno. Město událost nahlásilo Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB).
Samba, svobodná implementace síťového protokolu SMB/CIFS, byla vydána ve verzích 4.24.5, 4.23.10 a 4.22.11. Řešeno je 6 zranitelností.
Přední technologické společnosti (Adobe, Cadence, Capital One, Cisco, Cloudera, Cloudflare, Cognition, CrowdStrike, Databricks, Dell Technologies, DoorDash, Elastic, HPE, Hugging Face, IBM, LangChain, Linux Foundation, Microsoft, NAVER, NetApp, Nous Research, NVIDIA, OpenClaw, Palantir, Palo Alto Networks, Red Hat, Reflection AI, Salesforce, SAP, ServiceNow, Siemens, SK Telecom, Snowflake, SpacexAI, Synopsys, Thinking
… více »Krabix.cz je online 3D konfigurátor krabiček pro 3D tisk s exportem do STL. Běží přímo v prohlížeči. Nic se neposílá na server.
Nadace Open Home Foundation spustila veřejnou preview verzi komunitní databáze zařízení pro Home Assistant. Má fungovat jako „Wikipedie pro chytrá zařízení".
Na stránce nového panelu Firefoxu přibudou nové widgety. Například denně aktualizována interaktivní křížovka.
PGSimCity (GitHub) je webová 3D vizualizace vnitřního fungování databázového systému PostgreSQL v podobě města. Vytvořena pomocí umělé inteligence.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-2.0 a 24.04-1.4. Nová verze 24.04-2.0 již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
Stejné dns jméno pro komunikaci na interní síti i na veřejné. Tj. v interní síti se přes "sluzba.corp.domena.cz" dostaneme na web serveru 192.168.1.1
Z veřejné sítě se dostaneme přes "sluzba.corp.domena.cz" na veřejnou IP (třeba i s port forwardem) na ten stejný server / stejnou službu.
Pokud nemáme k dispozici dns API (nebo neumíme emulovat editování txt přes web interface), tak jediné rozumné ověření v současné době je přes "http-01", tj. server, kde generujeme žádost, musí být přístupný z venku. Resp. musí být přístupný ověřovací klíč/acme žádost v kombinaci s dns jménem. V tomto případě pak vypadá Split DNS jako nezbytnost.
Pokud je nějaký web dostupný jen z interní sítě, tak by i nebylo špatné informovat uživatele o tom, že se na něj dostanou jen z VPN. Tzn., pokud zadají url z veřejné sítě a nejsou na vpn, dostanou hlášku, ať se na vpn připojí.
Zkusil jsem nasadit Split DNS právě kvůli LetsEncrypt, ale i kvůli informační hlášce a kvůli tomu, že nějaké aplikace jsou dostupné jak z interní sítě, tak z veřejné a nechci dělat uživatelům zmatek s různými dns jmény. Velký problém je ale dns cache. Uživatel není na vpn, otevře web, zjistí z hlášky, že musí na vpn, tak se přihlásí, ale stále se mu adresa překládá s veřejnou IP, prostě se tahá z cache.
Windows mají by default službu, která si dělá dns cache. Dále Chrome je v tomto ještě horší, protože má v sobě vlastní mechanismus a drží si vlastní dns cache. Nicméně ta by měla být maximálně 1min (chrome://net-internals/#dns ), nicméně má další fce, které zřejmě občas ignorují nastavené dns v systému. Jednou z těch fcí je u mobilní app "Async DNS resolver" (chrome://flags), v desktop verzi se to jmenuje "preconnect predictor". Další fce v mobilní app je "spořič dat". Dokud neexistuje pro jméno veřejné dns, tak se o těchto fcí člověk nedozví, ale jakmile se dns záznam vytvoří, tak se postupně začnou všechny možné super cool featurky ozývat.
V kombinaci s BYOD je řešení nějaké cache docela blbě řešitelné. Zkusil jsem to nahodit jako FAQ v error hlášce, ozvalo se asi 10 lidí z 300 a postupně se vše vyřešilo a FAQ upravilo. Nicméně toto nevypadá jako ideální cesta. Možná to půjde, možná ne.
Proto přemýšlím, zda touto cestou jít, nebo se na to vykašlat, požádat si o 2r. wildcard cert od nějaké CA, držet ho na jednom místě na jednom proxy serveru a finýto. A zbytek věcí neřešit.
Jak jste na tom vy? Používáte někdo Split DNS? Případně pokud ano, jak řešíte dns cache a problémy s tím spojené? Nebo všechno máte přístupné i z venku a tak je vám jedno, jak se dns přeloží?
Zdar Max
Tiskni
Sdílej:
V praci pouzivame velku reverznu proxy, cez ktoru ide pristup k internym serverom a jej IP je vystavena v DNS zaznamoch. Tie su verejne. Ked niekto pristupuje z firmy z 802.1x autorizovaneho ethernet portu, tak sa nemusi dalej overovat. Inak sa k proxy overuje klientskym certifikatom alebo menom a heslom a podla kombinacie overenia dostane pristup.
Proxy vynucuje https a ma wildcard certifikat pre vsetky interne domeny. Celkovo je to jednoduche, umoznuje to kontrolovany a bezpecny pristup aj bez VPN.
Verejny popis: https://ai.google/research/pubs/pub43231
Používáte někdo Split DNS?Nie. Čo tak firemná Android/iOS appka aby to bolo userfriendly aj spolahlivé. Na desktope NWjs aplikácia.
Jo, normálně to používám.
Historicky to byl trochu opruz zmínit každému uživateli, že pokud chce jít na server, musí si nejdříve pustit VPNku, ale kupodivu to nezpůsobovalo ani moc problémů. Respektive si nyní nevybavuji jediný. Jen jsem to holt všem novým uživatelům prostě důrazně zmínil.
Jelikož používám víceméně výhradně OpenVPN, tak mně to již nepálí, neboť od nějaké doby mají pro Windows klienta parametr, aby vyprázdil cache při připojení. Na Linuxu to dělá NetworkManager automaticky a z mobilů se zatím nikdo nepřipojuje, takže nevím jak to tam funguje.
Ovšem výše uvedený nápad s routováním veřejných adres zní zajímavě. Také nad tím popřemýšlím :)
fd00::...).