Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Cílem tohoto zápisu je ukázat jak škáluje Q6600 při kompilaci kernelu. Obsahuje i odhad frekvence E6600 aby se v této úloze vyrovnalo Q6600.
Hardware a software
Q6600 @ 3GHz, 4GB DDR2 datarate 830MHz CAS 5
Jádro linux-2.6.22-gentoo-r1, gcc 4.1.2
Metodika měřeni
Vzal jsem jádro linux-2.6.22-gentoo-r1 a zahrnul vše co šlo do jádra. Vznikl tím poměrně značný cvalík- bzImage téměř 12MB (pro srovnání běžně používané jádro má lehce přes 2MB). Abych co nejvíce vyloučil vliv IO provedl jsem nejdrříve 2 "zahřívací" kompilace a následně pomocí time měřil čas provedení make pro různou hodnotu parametru j (viz man make). Po každém měření bylo pochopitelně provedeno make clean.
Čas [s] -j 1 823,6 100% 1 -j 2 425,0 52% 1,94 -j 3 304,1 37% 2,71 -j 4 253,3 31% 3,25 -j 5 248,1 30% 3,32 -j 6 246,1 30% 3,35
Měřeni jsem chtěl zopakovat i pro 1 a 2 jádra ale to se ukázalo jako zbytečné- rozdil času make -j 2 na C2D a C2Q byl zanedbatelný a pro -j 3 se C2D chovalo stejně jako C2Q při přechodu z -j 4 na -j 5.
Interpretace
Při přechodu z -j 1 na -j 2 získáme o 48 % lepší čas. Je nutno dodat, že určité zrychlení se projeví i na počítači s jedním jádrem díky lepšímu využití času procesoru při čekání jednoho procesu na IO. I přes tento jev lze tento výsledek označit za velmi dobrý. Při přechodu z -j 2 na -j 4 získáme o 40 % času. Zde se již začíná citelněji projevovat to, že výkon procesoru není zdaleka jediným faktorem v této aplikaci. Projeví se omezení propustnosti sběrnic a paměti, zvýší se čas strávený čekáním na zámky v jádře a podobně. Celkově při přechodu z -j 1 na -j 4 ušetříme téměř 70 % času neboli urychlíme kompilaci 3.25x.Odhad frekvence E6600, které se vyrovná Q6600 @ 3GHz
Pokles času kompilace s rostoucí frekvencí není lineární a už vůbec neplatí, že n % nárustu frekvence povede ke stejnému procentuálnímu poklesu času kompilace. S něčím takovým se ale dost blbě počítá, proto jsem se rozhodl v okolí "pracovního bodu" 3GHz linearizovat. Experimentálně mi vyšlo, že 10% nárust frekvence vede k 7 % urychlení kompilace pokud taktujeme s procesorem současně i paměti a FSB. Je to značně nepřesné a nadhodnocující ale spokojme se s tím, že uděláme spodní odhad potřebné frekvence. Abychom stáhli čas 425s na 253s potřebujeme počítat o 59,5 % rychleji. K tomu potrřebujeme frekvenci 5.55GHz
Tiskni
Sdílej:
However, the desktop PC is crap. It's rubbish. The experience is so bloated and slowed down in all the things that matter to us. We all own computers today that were considered supercomputers 10 years ago. 10 years ago we owned supercomputers of 20 years ago.. and so on. So why on earth is everything so slow? If they're exponentially faster why does it take longer than ever for our computers to start, for the applications to start and so on? Sure, when they get down to the pure number crunching they're amazing (just encode a video and be amazed). But in everything else they must be unbelievably slower than ever.
A ten HW neinicializuje BIOS, ale CPU, ktore je rychlejsie, v BIOSe je len program.Samozřejmě, že to dělá CPU a v BIOSu je jenom program. Všechno, co dělá BIOS, je program, který vykonává CPU.
Akoto, ze BeOS to dokaze tak rychlo?BeOS je operační systém, BIOS ne. Když spustím BeOS na PC (pakliže to vůbec jde) tak doba, za kterou BIOS inicializuje HW se vůbec nezmění.
Samozrejme, ze viem co je bios a co os, slo o to, ze kedze CPU je rychlejsie, aj start by mohol byt a tie timeouty ma vobec netrapia,...Timeouty tě vůbec netrápí, ale kdyby se vynechaly, tak by sis stěžoval, že ten a ten kus HW je špatný, protože ti nefunguje. Ostatně když jsi tak chytrý, tak proč nepracuješ na linuxbios? Ten startuje rychleji než BIOS obyčejný.
...cela PC architektura je na ho...No jasně, teď jsi to rozlousknul.
Pokud se doba nezměnila, přestože CPU se 100x zrychlilo, znamená to že se a) dělá 100x víc věcíTo jsem řekl v bodech 2 - 4.