Immich byl vydán v první stabilní verzi 2.0.0 (YouTube). Jedná se o alternativu k výchozím aplikacím od Googlu a Applu pro správu fotografií a videí umožňující vlastní hosting serveru Immich. K vyzkoušení je demo. Immich je součástí balíčků open source aplikací FUTO. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí AGPL-3.0.
Český telekomunikační úřad vydal zprávy o vývoji cen a trhu elektronických komunikací se zaměřením na rok 2024. Jaká jsou hlavní zjištění? V roce 2024 bylo v ČR v rámci služeb přístupu k internetu v pevném místě přeneseno v průměru téměř 366 GB dat na jednu aktivní přípojku měsíčně – celkově jich tak uživateli bylo přeneseno přes 18 EB (Exabyte). Nejvyužívanějším způsobem přístupu k internetu v pevném místě zůstal v roce 2024 bezdrátový
… více »Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-10-01. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Jedná o první verzi postavenou na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 4.6 svobodného notačního programu MuseScore Studio (Wikipedie). Představení novinek v oznámení v diskusním fóru a také na YouTube.
Společnost DuckDuckGo stojící za stejnojmenným vyhledávačem věnovala 1,1 milionu dolarů (stejně jako loni) na podporu digitálních práv, online soukromí a lepšího internetového ekosystému. Rozdělila je mezi 29 organizací a projektů. Za 15 let rozdala 8 050 000 dolarů.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.17. Díky 278 přispěvatelům.
Bylo vydáno openSUSE Leap 16 (cs). Ve výchozím nastavení přichází s vypnutou 32bitovou (ia32) podporou. Uživatelům však poskytuje možnost ji ručně povolit a užívat si tak hraní her ve Steamu, který stále závisí na 32bitových knihovnách. Změnily se požadavky na hardware. Leap 16 nyní vyžaduje jako minimální úroveň architektury procesoru x86-64-v2, což obecně znamená procesory zakoupené v roce 2008 nebo později. Uživatelé se starším hardwarem mohou migrovat na Slowroll nebo Tumbleweed.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou investiční (NRI) připravuje nový investiční nástroj zaměřený na podporu špičkových technologií – DeepTech fond. Jeho cílem je posílit inovační ekosystém české ekonomiky, rozvíjet projekty s vysokou přidanou hodnotou, podpořit vznik nových technologických lídrů a postupně zařadit Českou republiku mezi země s nejvyspělejší technologickou základnou.
… více »Radicle byl vydán ve verzi 1.5.0 s kódovým jménem Hibiscus. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Společnost OpenAI představila text-to-video AI model Sora 2 pro generování realistických videí z textového popisu. Přesnější, realističtější a lépe ovladatelný než předchozí modely. Nabízí také synchronizované dialogy a zvukové efekty.
Pro mě je překvapením spíš ten FAAC.
dalsia otazka potom je, kolko z tych vyssich frekvencii bude clovek pocut, ked bude mat zaroven "pouzivane" aj tie 20-15000Hz...
PS: doufam, ze kdyz rikas lampa, tak ze si ji mel i nekdy v rucenejsem už si jist, po těch letech, jestli jsem při kuchání rádia vyndaval celou desku a elektronek se nedotkl nebo jo ... proč je to podstatné? (jo a jinak kolegovi v kombíčku svítily pěkně ...)
... pokud jedinou vadou zůstane frekvenční ořez, tak i to vadí.což ovšem není případ mp3 ani vorbisu, že?
A jinak i vorbis má dolní prospusť,vorbis? - chtěl si říci "kodéry do vorbis" ... to nikdo nepopírá, jen se snažím říci, že je nefér používat ji jako argument proti kódování samotnému
jen je nastavena na 20 kHz, což fyziologicky uspokojí všechny lidi.to je velmi nešťastně řečeno, tohle prostě není pravda
vorbis? - chtěl si říci "kodéry do vorbis"O tomto už jsme se jednou hádali a myslím, že jsme se shodli na jméně libTheora.
Jistě že výška ořezu má význam pro kvalitu výsledného zvuku, protože čím více se odřeže frekvencí, tím víc zbude místa na zakódování zbytku. Tedy kvalita kódovacích algoritmů nesouvisí s ořezem, ale kvalita výsledného zvuku ano.
Pravda není nastavení na 20 kHz nebo všichni lidi? Nastavení je opraveno níže. Podle dokumentace The encoder is generally already configured with ideal lowpasses (if any at all) for given modes
. Pokud jde o lidi, tak za mých mladých let se učilo 20 (50) až 20 000 (22 000) Hz. Ostatně z toho je odvozena vzorkovací frekvence CDDA.
Jistě že výška ořezu má význam pro kvalitu výsledného zvuku, protože čím více se odřeže frekvencí, tím víc zbude místa na zakódování zbytku. Tedy kvalita kódovacích algoritmů nesouvisí s ořezem, ale kvalita výsledného zvuku ano.čímž mi jen dáváš za pravdu, že ořez není to jediné ...
Pravda není nastavení na 20 kHz nebo všichni lidi?"všichni lidi" někteří slyší víc, nevím, kolik je rekord, ale 22 kHz není až taková vyjímka - tedy zhruba asi jako absolutní hudební sluch naopak pokud se máme bavit o "většině lidí", pak tu uspokojí i těch 15 kHz ... zamlada jsem vystrašeně utíkal k doktorům, neb jsem si ve vlaku všiml, že pískání zářivky v jednom kupé na jedno ucho neslyším - doktorka se mi vysmála, že jsem naprosto v pořádku, že slyším naprosto výborně, aparaturu měla do 12 kHz, a víc ji prostě nezajímalo, kdo (v dospělosti) slyší těch 12, tak je nadprůměrný a nemá u ní co dělat ...
A jinak i vorbis má dolní prospusť, jen je nastavena na 20 kHz
No já ještě kus nad 15k slyšim určitě. Z toho důvodu mi např vadí takový ty klasický starý televizory (nevim jak se tomu říká, CRT asi ne žejo?Co CRT, ale jak pískaly procesory. Teď to bohudík/bohužel neslyším.
Pamatuju se, že jako dítě jsem slyšel hodně vysoký frekvence, snad i kolem 18~19k.Nejde o to do kolika člověk slyší, ale jak to i vnímá. Vyšší frekvence už jsou zachytávány s menší přesností a ještě každá k tomu jinak. Stačí si pustit lineární zvyšování frekvence do 20kHz…já u vyšších frekvencí dokonce slyším u pluzování jak roste frekvence. A také jak je na to člověk navyklí. Já měl v mládí furt pocit, že tak polovina zvuků co leze z televize je snad v nějaké MP3.
+1
Ba dokonce ani ta křivka nemusí nic moc říkat. SBR u AAC+ funguje tak, že se celý signál ořeže kolem 5000Hz(samozřejmě záleží na nastavení bit-rate – toto je tak při 32kbps) a zkomprimuje, pak se to co zbylo použije, okopíruje, přesune nad 5000Hz a zarovná tak aby seděli harmonické a pak se to trošku podle přídavných informací doupravuje. Výsledek vypadá, že má propusť velmi daleko, ba dokonce zníplně(ale tak jak jaksi divně), ale originálu teda moc neodpovídá. Nejideálnější by byla nějaká obdoba PSNR(samozřejmě zprůměrované frame po framu, protože se to v celém průběhu zarovnává a to už by to u konce mohlo být dost šejdrem).
p.s. kolik čtenářů ábíčka opravdu slyší a rozlišuje frekvence nad 15 kHz? - a kolik z těch, co budou tvrdit že jo, to má ověřeno laboratorním testem?Potřebuju laboratorní test, když slyším pištění klasické televizní obrazovky i přes obyčejné zavřené dveře?
A neco novejsiho by nebylo? Lame je na tom pry ted ~stejne dobre jako oggenc.
Tiskni
Sdílej: