Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Fg=g*(double)m;
nebo by muselo být m typu double.
if (fabs(Fg - Fy) < 0.01) {
Nemůžeš testovat rovnost dvou čísel s plovoucí desetinou čárkou. A to v žádném jazyce.Přesně tak. Někdy není dobré věřit tomu, co člověk vidí, ať už v debuggeru, editoru nebo na výstupu. Stejný problém se mnou kdysi "zacvičil" v Delphi a Interbase/Firebirdu. Čísla vypadala, že mají 2 des. místa, ale v reálu tam byl ještě drobek v x-tém řádu.
Jinak operace s reálnými čísly na počítači komutativní jsou, ale nejsou asociativní.Za urcitych okonlosti nejsou ani komutativni - pokud se nepocita v plne presnoti, dochazi k chybam v dusledku konverze pri nacitani a ukladani dat z/do koprocesoru. Presneji je to popsano treba na Wikipedii, u popisu rozdilu klasickeho FPU a SSE2. Pak zalezi, jakym zpusobem je vzorec zpracovan a poradi promenych muze ovlivnit presnost vysledku. Prakticky je ale pravdepodobnost neceho takoveho v bezne praxi velmi mala, ale je dobre to vedet.
V Moskovskom gosudarstvennom universitětě postrojili trojíčnuju sčotnuju mašínu Saturn.Některé nástroje jsou na některé úlohy vhodnější než jiné. (typo 3=4 nechme stranou)
Je jasné, že zase ne všechna existující matematická reálná čísla lze vůbec v počítači reprezentovat - ale tady je zase úplně jedno, jestli jde o pevnou, nebo plovoucí řádovou čárku, nebo třeba logaritmickou, či jinou reprezentaci v počítači, to platí pro všechno. Neexistuje možnost mít na počítači taková čísla, aby vyjádřila celý matematický pojem reálného čísla. Nejde to.Presneji receno, mnozina reprezentovatelnych cisel v pocitaci ma vzdy mohutnost (kardinalitu) pouze mnoziny celych cisel (napr. kazde cislo muzete pretypovat ci prevest na nejaky celociselny typ), ktera je nekonecna (v pocitaci jen teoreticky), ale spocetna (kazdemu prvku muzete priradit pritozene cislo, treba diagonalizaci). Ale mnozina realnych cisel ma vyssi mohutnost, protoze je nejen nekonecna, ale i nespocetna, tj. mezi kazda dve cela nebo racionalni cisla muzete umistit nekonecne mnoho cisel iracionalnich. Zjednodusene receno: mnozina cisel reprezentovatelnych na pocitaci je sice (teoreticky) nekonecna, ale je nekonecnekrat mensi nez mnozina realnych cisel. Ale moc nad tim nedumejte, nebo se z toho zblaznite jako chudak Cantor. Prakticky se pomoci plovouci radove carky daji presne reprezentovat jen cela cisla do velikosti mantisy a jejich nasobky vynasobene 2 na rosah exponentu. Cokoliv jineho uz muze byt nepresne. U necelych cisel jsou presna jen ta, ktera jdou prevest na racionalni cislo, jehoz delitel je mocnina dvou. Cokoliv jineho dava nekonecny binarni rozvoj a je tudiz nepresne. Pokud budete pouzivat bignums, kde jsou cisla reprezenovana racionalnimy cisly (delenec/delitel), tak muzete presne reprezentovat tak velka racionalni cisla, na ktera vam staci pamet. Ale jakekoliv iracionalni cislo (Pi, e, odmocniny atd.) je mozne reprezentovat jen a pouze jako aproximaci s konecou presnosti.
Ale mnozina realnych cisel ma vyssi mohutnost, protoze je nejen nekonecna, ale i nespocetna, tj. mezi kazda dve cela nebo racionalni cisla muzete umistit nekonecne mnoho cisel iracionalnich.Mezi libovolnými dvěma racionálními čísly najdete taky nekonečně mnoho racionálních čísel. To ale neznamená, že by množina racionálních čísel byla nespočetná. (Ne)spočetnost je definována podle (ne)existence bijekce na množinu přirozených čísel.
resneji receno, mnozina reprezentovatelnych cisel v pocitaci ma vzdy mohutnost (kardinalitu) pouze mnoziny celych cisel (napr. kazde cislo muzete pretypovat ci prevest na nejaky celociselny typ), ktera je nekonecna (v pocitaci jen teoreticky), ale spocetna (kazdemu prvku muzete priradit pritozene cislo, treba diagonalizaci). Ale mnozina realnych cisel ma vyssi mohutnost, protoze je nejen nekonecna, ale i nespocetnaCoz je sice pravda, ale je to v tomto kontextu irelevantni. Lowenheim-skolemova veta nam totiz zarucuje, ze existuje spocetna podmnozina realnych cisel, ktera obsahuje vsechna 'zajimava' realna cisla. A tedy staci reprezentovat tuto spocetnou podmnozinu. Nicmene algoritmy pracujici nad takovou podmnozinou stejne nejspis nedobehnou v rozumnem case ...
A jako další pokud navrhuji spočítat kolik je nula děleno nulou - to totiž v reálných číslech jde.Zdroj by nebyl?
"keďže tie dve premenné sa rovnajú!"Opravdu? Doporučil bych změnit ten printf na tenhle:
printf("Fg = %f\nFy = %f\n, Fg - Fy = %0.30f\n", Fg, Fy, Fg - Fy);Pak doporučuji zamyslet se nad tím, jak v dvojkové soustavě (potažmo v plovoucí řádové čárce) vypadá třeba číslo 0.01 (9.81 je 981 * 0.01). Povinná četba pro Tebe.
double a = 0.0; double b = 2.0 - 2.0; if (a == b) printf("Jsi nula!");Není tam sebemenší důvod, proč by tam bylo cokoli špatně, žádná zaokrouhlovací ani jiná chyba aproximace se v tomto případě vůbec neobjeví. Zde je porovnávání reálných čísel naprosto v pořádku. Nebo další:
bool is_nan(double x) { return (x != x); }Také je porovnávání naprosto v pořádku, není problém. Prostě pak se tyhle věci musí řešit tak, že se do zdrojáku napíše:
#ifdef __GNUC__ vypni_debilni_nedomysleny_gcc_warning #elif _MSVC_VER vypni_debilni_nedomyslene_ms_warningy #endifNejlépe do globálního headeru připojeného všemi moduly.
double x = ?; if (x != x) printf("Nerovnaji se");
double vrat_cislo(double x) { return x; } double a = ?; double b = vrat_cislo(x);
double vrat_cislo(double x) { return x; } double a = ?; double b = vrat_cislo(a);
Tiskni
Sdílej: