Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-09 aneb Eclipse 4.37. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
T-Mobile od 15. září zpřístupňuje RCS (Rich Communication Services) zprávy i pro iPhone.
Společnost ARM představila platformu Arm Lumex s Arm C1 CPU Cluster a Arm Mali G1-Ultra GPU pro vlajkové chytré telefony a počítače nové generace.
Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 17.0. Přidáno bylo 4 803 nových znaků. Celkově jich je 159 801. Přibylo 7 nových Emoji.
Apple představil (YouTube) telefony iPhone 17 Pro a iPhone 17 Pro Max, iPhone 17 a iPhone Air, sluchátka AirPods Pro 3 a hodinky Watch Series 11, Watch SE 3 a Watch Ultra 3.
Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Polské vývojářské studio CD Projekt Red publikovalo na Printables.com 3D modely z počítačové hry Cyberpunk 2077.
Organizátoři konference LinuxDays 2025 vydali program a zároveň otevřeli registrace. Akce se uskuteční 4. a 5. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích, kde vás čekají přednášky, workshopy, stánky a spousta šikovných lidí. Vstup na akci je zdarma.
Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
facebookustrašná moda a ani si člověk neuvědomuje, že k fotografiím co tam narval už nemá práva.
Příklad: když budu dělat atlas rostlin, potřebuju ke každé kytce několik různých fotek (příp. kreseb).Kámo ale v blogu som nezaznamenal nič o odbornej fotografií, pretože to má zmysel vďaka študovaniu niekoľkých záznamoch (Nehovoriac o makrách kde softvér skladá obraz aj zo stoviek záznamov). My sa tu ale bavíme (teda kurwa myslím) o foto pre svoje pamäti, aspoň tak mi to vyplynulo z blogu.
rychlost práce s nimi je strašná právě proto, že ty editory/prohlížeče nic nedělají když se na fotku koukám, ale příští fotku začnou zpracovávat až když se odhodlám zmáčknout next
Editory nevím (používám GIMP), ale z prozhlížečů třeba geeqie (nástupce gqview) umí preloadnout následující fotku (možná i víc).
gqview neznám, protože pracuji v KDE
To by neměl být problém, já taky mám KDE a coby prohlížeč používám v podstatě jen geeqie (dříve gqview).
Z toho prvního odstavce bych asi jako jediný problém viděl to, že geeqie sice umožňuje togglovat šest nezávislých značek a pak podle nich kombinovat výběr, na který lze aplikovat hromadné akce, ale ten výběr se neukládá při ukončení programu (ale možná by to někde šlo nastavit, to jsem nezkoumal).
- fotim RAW i JPG
- ukladam vsechno do jednoho adresare: RRMM (RR: rok, MM: mesic) a v nem zvlast adresar pro RAW
- kdyz je nejaka akce, kde jeste nasekam vice fotek (tematicke foceni - treba pro animovany film, nebo dovolena, ...), tak jeste udelam dalsi adresar (JPG a pak zvlast RAW)
faze 1: na prehled (JPG) pouzivam gthmub (pokud si dobre pamatuju), co se mi oparvdu (ale opravdu) nelibi, mazu.
faze 2: spoustim skript, ktery maze vsechny RAW, ke kterym neni referencni JPG
na upravy (RAWu) pouzivam bud GIMP (velice silny nastroj - jedina nevyhoda: pouziva dodnes bohuzel jenom 8bit hloubku. na bezne veci opravdu staci, na web, papir pro rodinu, ale profi bilboardy bych v tom ale nedelal) a MyPaint (jednodussii editor)uppravene fotky (jakysi TOP of TOP pro prezentaci, darovani, ...) pak davam bokem ('akce', rodina, ...). je to manualni prace, ale ma to vyhodu: presne vim, co kde mam.
skeny z negativu mam zas zvlast: adresare podle cisla negativu (jako index), k nemu vedu zaznamy kdy to bylo focene (obdobi), cim (aspon aparat - mam cca 30 strojku), a cca co to je
zkousel jsem ruzne manazery - dopadlo to vzdy katastroficky: bordel1, bordel2, bordel3 sice miluju zautomatizovat co se da (protoze jsem desne liny), ale tady se ukazala jakakoliv automatizace desne kontraproduktivni. ledaze bych si napsal vlastni manazer fotek (na to jsem zas liny)
tak snad je ta informace k necemu
PS: desne nerad neco mazu - ukazalo se, ze nekdy po letech tam objevim vecicku, ktera stoji za to si s ni pohrat. clovek se posune nekam jinam, zmeni se mu vnimani - treba kdybych byl kdysi mazal kdejaky rozmaznuty snimek, dnes bych prisel o vzacne snimky (naladovky, neskutecne nahody, vzpominky)
:)./trash
. Takže nedokonalé fotky jdou do podadresáře u fotek.
Pořád je ale lepší, když to udělá fotograf jednou, než když to neudělá a pak promítá znuděným divákům tisíce fotek.
a napíš dôvod prečo ukazovať fotky tu sme ležali a tu sme ležali o 5minút neskôr, potom o desať...
A proč bych podle vás měl psát důvod k něčemu, co jsem výslovně napsal, že se dělat nemá?
To bych spíš tipoval, že se to bude navěky válet někde na disku, než že by to někdo probíral a selektivně promazával. Stačí se podívat, s jakými objemy dat pracovala předchozí generace – z pohledu velikosti dnešních disků naprosto směšné množství → není potřeba nic mazat, nic tě k tomu nenutí a klidně si můžeš nechat všechno.
Spíš se ta data budou zpracovávat automaticky – rozpoznávání obličejů nebo míst a předmětů na fotkách – třeba nějaký tvůj vnuk položí dotaz nad rodinnou databází fotek a vytáhne si všechny, na kterých jsi ty nebo určitá kombinace osob. Nebo třeba bude sledovat, jak se měnil určitý dům nebo ulice v čase
Já před asi dvěma lety řešil hledání duplicit, když jsem sesypal na hromadu fotky ze dvou notebooků a všech SD karet co jsem našel. Napsal jsem si na to tehdy i BASH skript o pár řádcích.
1) přesypu všechno do jednoho adresáře a spustím skript
2) skript se podívá do EXIF dat na datum a čas, který se ve formátu 2014-08-02_05-40-12 uloží do proměnné jako budoucí název fotky
3) následně se podívá do adresáře (názvy 2014-05, 2014-06 apod.) jestli už tam fotka s takovým názvem existuje
4a) pokud neexistuje, tak fotku přejmenuje na název z proměnné a uloží do odpovídajícího adresáře
4b) Pokud už fotka se stejným časem existuje, použije se srovnání MD5 součtů proti všem fotkám se stejným datem a časem v adresáři. Při shodě se fotka nekopíruje. Pokud se součet liší, připíše se na konec další pořadové číslo v řadě a fotka se překopíruje.
K dokonalosti to má ale daleko. Třeba program pro import fotek ve Windows Vista zasahoval do fotek i když je měl jen kopírovat, takže u několika pixelů se nepatrně lišila RGB hodnota (WTF?!) a tím pádem ani nesedí MD5 součet a vznikají duplicity.
P.S.: Nakonec to vypadá, že problém se vyřešil sám. Rodiče už několik let přemlouvám aby si fotky přetřídili, doteď se k tomu nedostali a vymlouvali se. A teď koukám na RAID1 oddíl a po fotkách se slehla zem
Zapomněl jsem dodat, že fotek bylo při posledním sčítání asi osm tisíc, z čehož by kolem tisíce (bez legrace) mohly tvořit fotky kočky v rozličných polohách a situacích.
Tiskni
Sdílej: