Zakázali hrát a zakázali zpívat (diskuse)

[Fluttershy, yay!]

To už tu bylo.

[brm]

A dál?

[knizmi]

Toho jsem si nevšim, nečtu zápisky, u kterých není z nadpisu poznat, o čem jsou (já vím, ten můj není o moc lepší).

[letec]

Ochrana se prý vztahuju i na šíření psaných textů písní. Mně osobně vadí, že u textů písniček na různých www stránkách nejsou uvedení autoři těch textů. Místo toho tam někdy bývá jméno zpěváka (zbytečný údaj, jednu písničku mohlo nazpívat i 100 různých zpěváků).

[kotyz]

Treba nevi kdo to napsal a sou liny to zjistovat. Ja bych teda linej byl ...

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Z pravniho hlediska neni prilis velky rozdil mezi sdilenim textu pisne a sdilenim nahravky pisne. Oboje jsou autorska dila.

Nastesti (neziskove) zpivat pisen je jeste legalni, protoze to spada pod volne uziti.

[xkucf03]

jo, ale moc nechápu, jak je rozdíl v tom, když si ten text stahuje Amarokem a když si ho stahuji Firefoxem. Zákáží snad Firefox?

IMHO autoři Amaroku nějak zbytečně snadno podlehli. Na druhou stranu, asi jim přijde lepší, nedělat dusno, v oficiální verzi nic takového nemít a nechat všechny ať si stáhnout plugin.

[Fluttershy, yay!]

AFAIK je problém v tom serveru, kde se to akumuluje, klientské aplikace s tím nesouvisí.

[xkucf03]

IMHO by bohatě stačilo, kdyby existovalo (což asi existuje) otevřené API pro stahování textů písniček a v Amaroku by sis zvolil server, ze kterého budeš stahovat. Ve výchozím stavu by byl Amarok nastavený na server, který obsahuje pouze texty písní vydané pod nějakou svobodnou licencí. Že si pak uživatel ten Amarok přensataví, aby stahoval texty písní z nějakého serveru, kde jsou i ty chráněné, to už není starost tvůrců Amaroku.

[Fluttershy, yay!]

To API existuje, resp. poskytuje ho jistý server a pokud jsem to pochopil, tak ho zakázali. Takže zbývá parsování HTML.

[petr_p]

Ano. Problém ale je, že některé státy kriminalizují i výrobu nástrojů, případně umožňují držiteli práv diktovat výrobcům/provozovatelům nástrojů, co mohou s nimi dělat (DMCA). Předpokládám, že i u Amaroku vítr vane ze Spojených států.

[Miloslav Ponkrác]

Ano, a přesně na tohle dojedou online aplikace.

Já už několik let chci mít věci pokud možno offline a pokud mě nějaká web stránka zaujme, stahuji si jí do počítače. To nedělám z paranoismu, ale protože nikdo nezaručí, že co je na internetu dnes, bude funkční jetě zítra.

Ze stejného důvodu nekupuji, a pokud možno nepoužívám sw, který je závislý na nutnosti připojení k internetu, ať už z důvodu aktivace, nebo nějaké neustálé služby. (Proto také omezuji použití Linuxu, který je obecně čím dál více přikováván k internetu.)

Dnes už se k restrikcím přidávají i právní problémy, které budou jenom větší. K tomu mohutně přispívají také různí nadšení bojovníci proti rasismu, a spol. (zdravím thingieho, který neumí komunikovat v diskusi jinak, než že každému přeje jen to nejhorší, kdokoli s ním nesouhlasí).

 

[Fluttershy, yay!]

Ano, a přesně na tohle dojedou online aplikace.

Ty "oficiální" ano, ale v sítích je místa dost.

[Dalibor Smolík]

LOL

Už vidím, jak ruské a čínské servery důsledně dodržují autorská práva

[letec]

Turecké též

[msk]

Proto také omezuji použití Linuxu, který je obecně čím dál více přikováván k internetu.

Toto ma zaujalo. Mozes to rozviest?

[TM]

Jde hlavně o značnou závislost na repozitářích, které kdosi kdesi udržuje a vy nemáte nejmenší jistotu, jak dlouho ho to bude bavit. Pokud chcete mít alespoň minimální pohodlí, nemáte téměř jinou možnost, jak instalovat většinu softwaru. Je to z určitého pohledu zvrhlost(trochu nadsazuji, ale ne zas tak moc), která se projevuje negativně např. i v situacích, kdy provedete aktualizaci nějakého balíku z repozitáře, zjistíte, že náctiletý "balič" nezodpovědně zabalil neotestovanou verzi plnou chyb a nemáte možnost se vrátit k původnímu balíku, protože ten ze serveru prostě zmizel. Nezbývá než si alespoň část repozitáře stahovat k sobě nebo si některé balíky vyrábět sám, případně dělat configure; make; make install přímo ze zdrojáků - pokud jde o OSS. Pokud ještě připočteme neustálé binární nekompatibility díky kterým je  balík po krátké době vlastně k ničemu, je to znechucující pakárna...

Svět kolem Linuxu je plný podobných absurdit. Bohužel. Přesto Linux používám, má pro mě celou řadu jiných výhod. Jinak to dělám ale jako pan Ponkrác. Zajímavé Weby, zajímavé dokumenty na Webu si ukádám na své vlastní disky a média - spoléhat se na to, že budou na Internetu i zítra je čirá naivita, jak se velmi často přesvědčuji. Můj vztah k veřejným online aplikacím, různým facebookům a podobným blbostem je čistě negativní a jsem přesvědčen, že i jistá míra paranoi je na místě.

[msk]

Bavime sa o oficialnych, alebo neoficialnych repozitaroch? U tych druhych je to ocakavatelne. Sam mam niekde na ubuntu vlastny repozitar, kde je par mrtvyhch balikov, ktore neudrzujem a udrzovat nebudem. U tych oficialnych moze hrozit nanajvys tak vypadok ftp serveru, to sa da riesit uz spominanym mirrorom. Tym nechcem povedat, ze stav je idealny, ale oproti tomu bordelu, co je na windows, je to este fajn. Btw moj nazor na online aplikacie je podobny, este si pamatam, ako som sa neskutocne nasral, ked mi prisiel domov G1 a prve co spravil bolo, ze vyzadoval ucet v googli. Druhym krokom bolo, ze googlu odoslal cely moj contactlist zo simky

[Robo]

repozitare su IMHO velke plus; kompilovat a vyhladavat vsetky programy na nete by sa mi teda nechcelo :) Samozrejme, co sa tyka online aplikacii (ako google aps), tak tym sa uspesne vyhybam; predsalen osobne data chcem mat radsej na svojom pocitaci

[xkucf03]

Pro PC-BSD (FreeBSD) existuje PBI. Pro Linux tuším něco podobného taky je. Akorát většina lidí radši používá ty repozitáře se závislostmi.

Chápu nedůvěru ve webové aplikace*, ale Linux a jeho balíčky jsou něco jiného. Na konkrétní distro a balíčky člověk není nijak vázán, může snadno změnit distribuci. Zdrojáky programů si může stahovat přímo z jejich mercurialů/gitů/subversionů… a mít je tak pěkně s kompletní historií.

*) zvlášť když jim člověk poskytuje svoje data, nebo je u nich něčím přivázaný (šíťový efekt atd.).

[Marv-CZ]

Tak nepoužívejte repozitáře, ale instalační CD/DVD/BD. Prostě si stáhnete kompletní instalačky distribuce a žádný repozitáře nepotřebujete. A můžete si to hezky schovat do šuplíku a drát k Internetu ustřihnout. Akorát nebudete mít aktualizace, ale to při takovémto přístupe nebudete mít u žádného systému.

[TM]

Opět linuksácká rada k nezaplacení. Šťastní to lidé, kterým stačí pouhá média s distribucí.

[Jendа]

Když se vám nelíbí stahování *všech* balíčků, tak co si třeba nainstalovat to, co chcete, a pak si zkopírovat cache vašeho oblíbeného balíčkovače?

[Marv-CZ]

V tom případě naprosto nechápu, co vlastně chcete. Nechcete být závislý na balíčcích na Internetu a ani nechcet mít instalačky uložené doma. Můžete mi to objasnit?

[vlastikroot]

+1 za mych dob auroxu 11 jsem net nemel a vystacil jsem si s tema 4ma instalacnima CD napohodu

[xkucf03]

Proto také omezuji použití Linuxu, který je obecně čím dál více přikováván k internetu.

Co ti brání udělat si vlastní ftp mirror balíčků dané distribuce? I když vypadne připojení nebo přestane fungovat původní server, máš všechen software u sebe.

[TM]

Toto je typická ukázka tzv. linuksáctví. Opravdu rada k nezaplacení. Dělejme si všichni mirrory bůhvíkolika repozitářů a budeme v pohodě . Já to v některých případech jsem nucen dělat(viz. příspěvek výše), ale myslíte, že něco podobného jsou ochotni dělat další uživatelé? Ne, nemají na to náladu ani čas. Spoléhají se na to, že to nějak dopadne, případně pošlou Linux k šípku a pořídí si raději Maca, kde podobnou pakárnu podstupovat nemusejí - jen si občas stáhnou a zazálohují pár instalací, které v případě potřeby jednoduše přetáhnou do souborového systému .

[msk]

S macom som nerobil, ale ked apple skrachuje a povypina weby, aky bude v danej situacii rozdiel?

[TM]

Minimalne bude pro uzivatele mnohem jednodussi instalace zazalohovanych instalacnich baliku potrebnych aplikaci. Nebude muset vetsinou resit spousty zavislosti nebo se nejak snazit provozovat svoji vlastni kopii jakehosi repozitare. Krome toho pravdepodobnost krachu Apple je o nekolik radu mensi nez to, ze spravce jakehosi repozitare se na nej vykasle, protoze musi chodit do skoly a ucit se na zkousky.

[Vin]

Ale tak nestačí potom si nechávat instalační balíčky na disku? Tohle myslím umožňuje většina balíčkovacích systémů na linuxu (alespoň vím o rpm a pkg).

[Mrkva]

mrkva@Odyssey:~$ ls /var/cache/apt/archives/|head acl_2.2.47-3_amd64.deb acpid_1.0.10-2_amd64.deb acpi-support-base_0.123-1_all.deb acpi-support_0.109-11_amd64.deb acpi-support_0.123-1_amd64.deb

[qw11]

A aky je to rozdiel ked si nastahujem vo win. programy ma disk a instalujem z disku. Je to v podstate tiez taky vlastny repozitar.

Alebo sa mylim?

[Miloslav Ponkrác]

Není.

Windows programy obvykle nemají téměř žádné závislosti a jediné závislosti, které mohou být je dnes .NET framework, MSSQL či opravdu několik maličkostí.

To znamená, že Windows program běžně nainstaluji na cokoli, na jakoukoli běžnou podporovanou dnešní verzi Windows bez řešení čehokoli dalšího.

Navíc Windows programy většinou nespoléhají na nějakou konkrétní adresářovou strukturu, pokud nejsou vysloveně špatně napsány, takže nejsou závislé na to, co se děje v jiných programech a ve zbytku systému a ani jej neovlivňují. Pokud neregistrují COM, pak je lze libovolně šoupat po disku, stejně tak jako jeho konfiguraci. Často i na flashku.

To znamená jeden balíček, který funguje všude.

Na Windows není problém souběžně provozovat řadu verzí téhož programu, nebo knihovny. Windows je na to přirozeně připraven a je to jeho běžný režim. Takže dnes například provozuji naráz tři různé verze Scribusu (protože žádná není bez chyby a na každé verzi něco nejde udělat). Vím, že v Linuxu to jde také, ale není to přirozený režim. Ty verze o sobě vlastně ani vůbec neví, každý Scribus si myslí, že je tam totálně sám, každý má své verze všech knihoven a je totálně oddělený od ostatních.

S Linuxem s každým balíčkem musím stáhnout ještě třeba desítky dalších, na kterých to závisí. A pokud jeden z těch balíčků, na kterých to závisí změnil verzi, může mi být i záloha původního balíčku a programu na nic.

[xkucf03]

Tohle ale nesouvisí s operačním systémem, vždyť takhle jde programy instalovat i v Linuxu!

Např. jsem si stáhnul Qt Creator a umístil jsem si ho do ~/bin/qtcreator/qtsdk-2009.03, klidně bych ho mohl vrazit i kamkoli jinam (třeba do /opt/). A kdybych nesmazal tu předchozí verzi, tak tu mám dvě verze jednoho programu – úplně v pohodě fungují vedle sebe v jednom systému.

A třeba takový Firefox tu v systému mám ve dvou verzích (3 a 3.5) a o obě se stará balíčkovací systém.

Balíčkovací systémy v Linuxu jsou prostě výhoda, možnost, ne nějaká otravná povinnost. A jsem rád, že tu možnost mám, protože je to ta nejpohodlnější cesta k instalaci a udržování programů (aktualizace, upgrady), co znám. Pokud někdo chce používat stejný (stejně hloupý) způsob instalace softwaru jako ve Windows, nikdo mu v tom nebrání.

[Miloslav Ponkrác]

Já jsem nepsal, že to v Linuxu nejde, jenom, že to v Linuxu není přirozené a ve Windows výrazně snažší.

Myslím, že v Linuxu je dost velký problém něco, co bych programátorsky nazval „příliš mnoho globálních proměnných“. Až moc věcí je napevno globálně, a to nejenom v adresářové struktuře. Ve Windows není problém a přirozené doslova pro aplikaci vytvořit „virtuální prostředí“. V Linuxu to tak přirozené není a narazíte rychleji. Systém s tím nepočítá.

Jinak ohledně balíčkovacího systému – já jsem ho nekritizoval. Podstata mé diskuse byla, že je až příliš závislý na internetu. Pokud by Linux měl nějaký balíčkovací systém, jakože ho nemá, mají ho pouze distribuce, každý pes jiná ves, byla by to skvělá věc. Zatím je neuvěřitelný počet systémů pro balení něco asi jako stavění hladové zdi, aby lidé kolem Linuxu měli více práce.

 

[Atrament]

Dovolil bych si podotknout, že ony věci napevno o kterých píšete, nejsou problémem Linuxu jako takového, ale distribucí, které toto pevné prostředí vytvářejí pro své balíčkovací systémy. Vy sice balíčkovací systémy nekritizujete, ale já je s klidem zkritizuji, podle mne jsou brzdou Open Source, onou pomyslnou koulí retezem přikované k noze Linuxu. Sám žádný balíčkovací systém nepoužívám a je to naprostá paráda, systém se chová přesně tak jak si přeji já a ne jak si přeje balíčkovací systém, instaluji si klidně i více verzí jedné aplikace, nebo knihovny a nemám s tím žádné problémy.

[kolemjdoucí]

 

 Sám žádný balíčkovací systém nepoužívám a je to naprostá paráda, systém se chová přesně tak jak si přeji já a ne jak si přeje balíčkovací systém, instaluji si klidně i více verzí jedné aplikace, nebo knihovny a nemám s tím žádné problémy.

V  Gentoo s tím taky není problém.

 

[Grunt]

Pokud by Linux měl nějaký balíčkovací systém, jakože ho nemá, mají ho pouze distribuce, každý pes jiná ves, byla by to skvělá věc. Zatím je neuvěřitelný počet systémů pro balení něco asi jako stavění hladové zdi, aby lidé kolem Linuxu měli více práce.

Vidím, že nejsem sám s tímto názorem. Jinak s několika verzemi není až taková hrůza jak to možná na první pohled vypadá.

[xkucf03]

A nebyl by řešením chroot? Sice by to znamenalo, nakopírovat k programu všechny jeho knihovny a vytvořit mu jeho vlastní root, ale tohle dělají Windowsovské programy – nesou si knihovny s sebou. Akorát nemají ten vlastní root, takže mohou poškodit i jiné programy nebo cizí data.

Co se týče hladových zdí – obávám se, že lidi kolem linuxu mají práce jak na kostele i bez toho

[TM]

Ano. Práce jak na kostele. Z toho minimálně 50% času věnováno řešení kravin, vzniklých z chaosu, nekoordinovanosti a ideologické zaslepenosti.

[Jendа]

Dobře. A vy byste tedy chtěl, aby existovala jen jedna distribuce?

[xkucf03]

Spíš 80% věnováno kvákání v internetových diskusích

[TM]

Jo, to taky. Na obhajobu toho chaosu už bylo prokvákáno spoustu času.

K jinému příspěvku výše: jen jedna být nutně nemusí i s více distribucemi to jde bez bor.elu,

[Jendа]

K jinému příspěvku výše: jen jedna být nutně nemusí i s více distribucemi to jde bez bor.elu,

A jak bys chtěl zabezpečit, aby byl jeden balíček (třeba s Apachem) kompatibilní s více distribucemi? Každá má například jiné startovací skripty.

[xkucf03]

Však ono těch velkých je jen pár.

A že k tomu existuje ještě spousta dalších, které používá zlomek uživatelů? Tak si odmysli, že existují a je po problému, ne?

[CEST]

 

pořídí si raději Maca, kde podobnou pakárnu podstupovat nemusejí

hehe, tak zrovna nedavno jsem zjistil, ze Apple veci jsou v tomhle zrovna jeste hur nez Windows. Zvlaste nejlepsi jsou ty Apple hracky, do kterych cpes data pres iTunes a ten jejich AppStore - neni to v AppStore, mas smulu, nemas iTunes, mas smulu.

Mozna o tom nevis, ale snad vsechny kompletni vetsi distribuce (Debian, Fedora, Suse, Mandriva, Slackware, Gentoo, Arch ...) jsou mirrorovany na hodne dalsich serveru, ktery jsou na ruznych mistech na svete. Krome toho, vetsina dobrych/velkych projektu jsou na nejakym serveru ala sourceforge, odkud si jednak muzes stahnout kompletni SVN/CVS/git archivy a take jsou opet obvykle mirrorovany po celem svete. Ted uz vidis, ze ztratit neco z Internetu je opravdu tezke. Sam Linus tusim rekl, ze opravdovi hackeri nezalohuji - nahraji data na ftp server a nechaji to ostatni zmirrorovat.

Samozrejme veci, ktere se nevyviji a hrozi riziko, ze by mohly z inetu zmizet, takove si samozrejme ukladam take k sobe. Ale vzhledem k dnesni dostupnosti internetu to v pripade dobrych a aktivnich projektu neni nutne. Driv jsem si palil CD od debianu, kdyz pak vysla nova verze na asi 13 CD, tak jsem vypalil asi dve DVD. K tomu jsem pak pripaloval upgrady a ted uz na to kaslu, protoze prakticky kazdej ma inet. A kdyz ne, tak mam CD ubuntu, pripadne na pomalym inetu muzu pouzit maly instalacni CD debianu a zbytek doinstalovat z inetu.

 

[=^..^= AmigaPower®]

Mozna o tom nevis, ale snad vsechny kompletni vetsi distribuce (Debian, Fedora, Suse, Mandriva, Slackware, Gentoo, Arch ...) jsou mirrorovany na hodne dalsich serveru, ktery jsou na ruznych mistech na svete. Krome toho, vetsina dobrych/velkych projektu jsou na nejakym serveru ala sourceforge, odkud si jednak muzes stahnout kompletni SVN/CVS/git archivy a take jsou opet obvykle mirrorovany po celem svete.

...nemluvě o http://rpm.pbone.net/

[Fluttershy, yay!]

Samozrejme veci, ktere se nevyviji a hrozi riziko, ze by mohly z inetu zmizet...

Přesně to je výhoda repozitářů: několik programů, které používám, už není dále vyvíjeno a domény webů, na nichž byly umístěny, už propadly. Jejich balíčky ale v repozitářích stále jsou. Skvělou ukázkou, ač bez souvislosti s GNU/Linuxem, budiž slovníkový program Noah Pro 3.0 pro PalmOS. Jak jsem byl rád, že to někdo (možná licenci navzdory) zkopíroval k sobě na FTP!

[TM]

Nedelate si legraci? To ze jsou takove nevyvijene programy jeste v repozitarich je vicemene setrvacnost a nikoliv principialni zalezitost. Az hosik co repozitar udrzuje zjisti, ze se musi ucit na zkousky, rychle to z aktualnich verzi repozitare zmizi, protoze ty baliky uz nikdo proste prekladat a balit nebude . Na konkurencnich platformach mate daleko vetsi pravdepodobnost, ze budete moci pouzit starsi nevyvijenou aplikaci. Jednak se povaluji na spouste mist, za druhe je jejich instalace vetsinou trivialni bez potreby resit zavislosti a co predevsim - existuje znacna binarni kompatibilita, takze je vetsinou snadno zprovoznite i na aktualni verzi OS. Fascinuje me, jak si rada lidi dokaze krkolomne zduvodnit kdejaky nedostatek, ktery je pripravuje o cas a jeste si nalhat, jaky je to klad.

[Grunt]

Az hosik co repozitar udrzuje zjisti, ze se musi ucit na zkousky…

By mě fakt zajímalo co byste furt chtěli.

[TM]

Kromě toho, že by si mladí hošíci nepoznamenaní praxí a bojem o skývu chleba mohli uvědomit, že to není tak růžové jako v jejich skleníku už nechceme vůbec nic

[Grunt]

A poté co by si to tito mladí hošíci uvědomili by konečně mohli začít psát SW přesně tak jak jim velí jejich nejlepší vědomí a svědomí(resp. přesně tak jak bych si to představoval já…tedy s potlačením všech ideologických nesmyslů) a všichni by z toho měli užitek(samozřejmě největší užitek bych z toho měl já). Oh, jak nesobecké. To by byla růžová budoucnost, že?

[Grunt]

Jo vlastně počkat, kdyby se ti mladí hošíci řídili podle toho jak jim příroda velí, tak se jistě nějaký Richard M. Stallman proháněl buď někde na MIT, IBM nebo DARPě, jistý Linus Torvalds by nejspíše napsal další z řady komerčních Unixů a dnes by jsme se neměli absolutně o čem bavit. A nebo ideologie už je dost(dost ve smyslu, že už to i tak mám zadara), takže hurá k prakticismu. Hm?

[Ladicek]

Nadávky na open source z pohledu "praktiků" mají jednu vadu – v proprietárním světě to funguje úplně stejně mizerně, maximálně to má trochu jiné projevy.

Mladí hošíci? Proboha, téměř v každé softwarové firmě je jeden nebo několik málo lidí, kteří jsou naprosto nepostradatelní a jejich případný odchod by měl katastrofální důsledky.

Ta trocha kognitivní disonance se vsákne, a jedem dál

[Grunt]

Já si myslím, že tady Seniorovi ani nejde tak o ten Open Source jako spíše o ty pružné mladíky. Není nad to, když jsou ještě pružnější.

[TM]

Kdepak, vedle.

[Ladicek]

Přesně jak jsem psal – junior čubka

[Fluttershy, yay!]

Ne, nedělám si legraci. Několik programů pro PalmOS (a MS Windows), které používám, už není vyvíjeno. Instalačky, co jsem měl, zmizely v propadlišti dějin (asi poškrábaná CD, výměna disku,...). Táta je najednou potřeboval a tak jsem se jak googlit a prohledávat ty slavné nerepozitářoidní zdroje --- různé servery se softwarem. Shodou okolností některé programy už byly nesehnatelné. Bože, díky za to, že si to někdo hodil k sobě na FTP!

A u GNU/Linuxu je těch mirrorů mnohonásobně více, projektová SCM a vývojé verze jsou hostovany u SF/Ohlohu/Launchpad/... a tak ztráta instalaček de facto nehrozí.

[Jendа]

Na konkurencnich platformach mate daleko vetsi pravdepodobnost, ze budete moci pouzit starsi nevyvijenou aplikaci.

IMHO by *staticky linkovaná* (respektive kdyby měla všechny knihovny u sebe) binárka z roku 2000 šla na dnešním Linuxu taky spustit, ne?

[xkucf03]

Na tom Jardíkově určitě ne

[CyberDragon]

Ze stejného důvodu nekupuji, a pokud možno nepoužívám sw, který je závislý na nutnosti připojení k internetu, ať už z důvodu aktivace, nebo nějaké neustálé služby. (Proto také omezuji použití Linuxu, který je obecně čím dál více přikováván k internetu.)
Ze jsem tak smely, jakemu SW tedy davas prednost?

[Miloslav Ponkrác]

Chcete výpis?

Snažím se používat multiplatformní programy a nebýt závislý na žádném OS. Je mi jedno, jestli je program open source, nebo ne, stejně jako licence, pokud je dostatečně volná pro užívání programu.

Každý program u mě projde testování žehem, a pokud projde, má u mě místo.

Každý používá jinou sadu programů podle toho co dělá.

Najít dnes dobré programy je fuška. Například neexistuje dobrý free vektorový editor (nebo o něm nevím). Neexistuje lehkotonážní sql databáze (nebo o ní nevím), MySQL není licenčně příznivá, sqlite se mi ukazuje, že ztrácí data, firebird zase nemá použitelnou dokumentaci.

[sssssssss]

proto je nejlepsi poslouchat techno, kde zadnej text neni!

[vlastikroot]

Kdyby tam chybel jen ten text

[Grunt]

A nebo chiptuny a MODy.No uznaj. Vždyť textem by se to jen zkazilo.

[____]

No relativně často se dá u techna text vyjádřit jako "Yeaah!" nebo "Aaach!"... Nechápu ty DJ's. :))

[=^..^= AmigaPower®]

...to dělaj když jim "najede" další extoška woe!

[Ladicek]

Zakázali psát

[kotyz]

Dokud nezakazou chlastat je do dobry

[kkaarreell]

Zakazali chlastat!

[=^..^= AmigaPower®]

Hurá! KERNEL ULTRAS už staví GNU palírnu, budem bohatý jak Al Capone

[kotyz]

Predelame kotel na zavarovani kompotu na destilacni pristroj a bude!

[Salamek]

já mám kompletní vybavení pro pálení slivky (kromě stromu se švestkami)

[=^..^= AmigaPower®]

No ale to ti chybí to hlavní!!!

[Grunt]

Co? Kilo hoven a kilo cukru?

[=^..^= AmigaPower®]

Tys na to kápnul! Hovnovice!

[kotyz]

Nemusi mit vsichni vsechno, muzem to dat do hromady. Jeden ma pristroj, druhej svestky, treti prazdny flasky a cvrtej bude distribuovat a je to

[vlastikroot]

Ja se hlasim na chlastani

[kotyz]

Svestku mame, ale ma mizerny svestky. Vzdycky na to vleze naka rez nebo plisen nebo co to je. Jabka taky mame maly a strupaty.

[Fluttershy, yay!]

Šárka.

[=^..^= AmigaPower®]

...s jednou Šárkou jsem kdysi chvíli byl, měla takový roztomilý malinký kozičky...

[kkaarreell]

Hlavne kdyz jsi nechytal rez, jak na tebe vlezla.

[kotyz]

[Salamek]

jo to mě taky vytočilo