V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
...vybavení firmy od renomovaných a známých firem, včetně výpočetní techniky: Microsoft je firma známá, běží na něm většina počítačů a proto je důvěryhodná. Linux nemá zázemí, záruky, nikdo za ním nestojí atd.Pro takové lidi je tu např. RHEL (RedHat), SLED SuSE / Novell), Solaris (Sun), Mandriva... Pokud by tedy šlo o podporu a certifikaci tak to by určitě nebyl v případě Linuxu / Unixu problém. Navíc, pokud někdo nedůvěřuje řešením za která se neplatí, tady je možnost si všechno nakoupit (i s podporou a příslušnými certifikáty
Takže zaměstnanci, které chcete školit bych rozdělil na dva typy.
Admini: Buď Unix znají a mohou tedy zůstat, v opačném případě bych sehnal nové lidi. Když můj automechanik nebude schopen opravit mé nové auto, tak ho také opustím. Možná to zní krutě, ale jestliže jsou skutečně dobří, tak novou práci seženou velice rychle.
Uživatelé: Tam nevidím problém, když budou mít od adminů rozumě nastavené pracovní prostředí není třeba chodit na drahá školení. Podle mě je chyba posílat tyto uživatele na školení o Linuxu. Oni nejsou počítačoví nadšenci a je u nich potřeba především, aby byli dobří ve svém oboru. A počítač by jim měl práci ulehčit ne komplikovat. V případě, že musí rozumět Linuxu, aby mohli pracovat je chyba v lidech, kteří jim navrhovali pracovní prostředí. Znám dost lidí, kteří na Linuxu spokojeně pracují a jejich zapracování stálo jen minimum času.
Příklad správně navrženého pracovního prostředí je např. Česká pošta a Baťovi pokladní systémy. Jednoduché ncurses prostředí, které uživateli umožní dělat jeho práci rychle a efektivně, ale vůbec nemusí mít tušení o tom co je to Linux nebo že mu to na Linuxu běží
Také si myslím, že se v plno státních institucích využívá počítač výhradně jako psací stroj. Pak plno lidí argumentuje tím, že jsou všude počítače, ale nic se nezlepšilo. Kdo za to může? Rádoby odbornící, kteří tohle všechno řídí, navrhují a implementují.
S technologií, kterou v současné době máme k dispozici si představuji komunikaci s úřady trochu jinak. Chci stavební povolení, tak si zajdu na jeden úřad, tam povím paní u počítače potřebné informace a ona my okamžitě vyjede papír "ANO"/"NE proč" dá razítko, podepíše a je hotovo. Vůbec se mi nelíbí, že kvůli stavebnímu povolení musím lítat po celém městě a nosit papíry z jednoho úřadu na druhý. Navíc to celé trvá řádově měsíce až rok. A pak se dozvím, že kdyby jsem támhle tu nebo támhle tu paní podplatil, tak to budu mít značně rychlejí vyřízené. Sorry, ale to opravdu ne.
Jsem příliš mladý na to, abych něco věděl o minulém režimu. Ale i přesto můj názor je, že se plno lidí naučilo v práci flákat a nic nedělat. Je velice smutné, že i po tolika letech se na tom nic nezměnilo. Stále naražím ve státních podnicích na lidi, kteří v práci vyloženě nic nedělají nebo jsou pro ni dokonce nekompetentní, ale stále setrvávají na své pozici a nikdo je nevyhodí. Bohužel to platí i u komerčních firem, i tam často narážím na lidi, kteří nejsou schopni vykonávat pracovní pozici, ve které jsou.
V případě, že musí rozumět Linuxu, aby mohli pracovat je chyba v lidech, kteří jim navrhovali pracovní prostředí.Tohle by si tu opět měli připomenout všichni, co budou naříkat na to, že jejich klienti (aťsi přátelé, sourozenci, rodiče) něco nechápou a proto je pro ně Linux moc složitý. Nepřipravený Linux pro desktop = především nepřipravený administrátor.
1. Určitě to v těch Windows bude naprosto bez problému? Mé zkušenosti jsou trochu jiné.
2. Tady je řeč o firemním prostředí (resp. státní správa), kde si uživatel nemá sám co instalovat do počítače TV kartu.
Je tu takovy mensi problem. Vetsina pratel, sourozencu a rodicu nema doma linuxoveho administratora. Jsem schopen pripravit vhodne pracovni prostredi, ale kdyz si pak dokoupi TV kartu, tak ji ve windows rozchodi bez problemuZrovna TV-karty bych jako příklad nebral, protože to je kus HW, který docela často funguje v Linuxu out-of-the-box, na rozdíl od Windows - alespoň tohle mi utkvělo v paměti ze zdejších zápisků. A co se týče přítomnosti administrátora... asi mám kolem sebe štěstí na lidi, kteří si neudělaji ani ťuk "ani na Windows", takže to tak odděleně nevidím. Zkrátka používají to, co nastavím a nikde nemají administrátorská práva. V ideálním případě by totiž měl být systém kvalitně nainstalován obchodníkem s HW, což jsem snad ještě nikdy nepotkal... hádam u Apple to možná tak bude od výrobce. Lidi by si měli prostě zvyknout na to, že tak jako dávají do odborného servisu auto a ani je nenapadne se v tom podomácku vrtat, tak by to měli dělat se svým computerem. A nevím, kdo jiný je to může naučit, než zdejší osazenstvo, totiž tak, že jim nebude instalovat cracklý windowsy a zadarmo k tomu...
Tohle je právě také příklad srovnávání nesrovnatelného. Odpůrci nasazení open source řešení argumentují tím, že by bylo nutné vyškolit všechny uživatele na nový systém, ale na ten starý přitom také nikoho neškolili a těžkou hlavu si z toho nedělají.
Navíc, jak už tu někteří (včetně vás) upozornili, běžného uživatele (v bílé krabici s černým nápisem) operační systém v podstatě nezajímá. Nainstalujete-li na Linux a FreeBSD KDE, Firefox a OpenOffice, nastavte stejně styly a kolik laických uživatelů pozná rozdíl mezi nimi? Moc asi ne. Naopak, změňte jim pozadí, barevné schéma a styl dekorací oken a budou tvrdit, že mají jiný systém.
Přechod na samotný Linux zas takový problém nebyl, spíše MS Office x Open Office. Tam bylo potřeba "dotáhnout" pár drobností, například jak číslovat stránky až od druhé strany, horní a dolní index, apod. U několika stovek zaměstnanců to může představovat dost náročný úkol, ale třeba se pletu.Pro tolik lidí jsem nikdy nic neřešil, ale tohle bych si představil řešené centrálně např. jednou vypracovanou šablonou/formulářem.
Já mám cca 1,5 roční zkušenost s používáním OOo ve firemním prostředí a zrovna s *.doc soubory problém není. Naopak problémy (a to velké) jsou v okamžiku, kdy se *.doc dokument pošle / odnese jinam, kde se automaticky přeformátuje podle používané tiskárny. Pak to vypadá úplně jinak i mezi MS Office.
Jediné problémy na které jsem narazil byly u složitějších *.xls dokumentů, přičemž ne vždy to byla chyba OOo (ale spíš v nesprávně vytvořeném xls dokumentu). Připomínám ale znovu, že xls není žádný oficiální standard pro výměnu dokumentů, ale je jím odf. Odeslal jsem již několik dopisů s poukazem na tuto skutečnost. Samozřejmě, dokud toto nebude prosazeno, je dobré (někdy nutné) mít po ruce alespoň jdeny legální MS Office. Ovšem ty běží bez problémů pod Wine, takže
to není žádný argument proč by nešel ve firmách nasadit Linux.
(a kromě toho, nové MS Office slibují / jsou nuceny zahrnout podporu odf formátu..
Jediné problémy na které jsem narazil byly u složitějších *.xls dokumentů, přičemž ne vždy to byla chyba OOoO jedné chybě OO.o bych věděl. Jsou hrozně pomalé, a proto alespoň v naší firmě naprosto k ničemu. Než se otevřou, načte se dokument, přepočítají se vzorce a projedou makra, tak abych si vzal den dovolené. V MS excelu mám makra, (tisíce řádek kódu) , která udělají za dvě minuty to, co bych ručně počítal a vyplňoval hodinu, tudíž mně to šetří čas. V OO.o by to samé makro běželo hodinu a to už je mi potom celkem na nic...
Paradoxne se tak navenek jevi, jako nejortodoxnejsi urad, co se ODF tyce. Na druhou stranu, nekdo zacit musi. (Osobni poznamka: velmi me stve, ze urad produkujici dokumenty v otevrenem formatu, pro nez existuje svobodna implementace, jak ostatne MICR doporucuje, je ostatnimi povazovan za exota a podvratny element.)V dobách, kdy bylo PDF pro širokou veřejnost novinkou, se s dokumenty posílal odkaz na stažení Adobe Readeru, co takhle nasměrovat na nějaký takový ODF-viewer nebo přímo OpenOffice.org, např. v patičce e-mailu s vysvětlením, že zaslaný dokument je ve formátu podle mezinárodní normy ISO/IEC 26300... - tahle norma je myslím hodně silným argumentem pro všechny úřady, vždycky se můžete zeptat, podle jaké normy jsou ty dokumenty z Wordu - A připište k tomu, že to formát nových Windows Vista... hehe
vi tady nekdo co vlastne zamestnanci ministerstva na pc delaji?2 aplikace: 1) MS Word (poslední verze) kvůli posílání obrázků a fotek mailem (ano, nejdřív do Wordu a pak jako přílohu). Ti náročnější ještě Media Player pro video z týchž zdrojů. 2) Solitaire - na čekání mezi napsáním a příjmem mailu s obrázky a fotkami (příp. videem). Asi tak
Tiskni
Sdílej: