PC v ternarnom takte, zahodme binarny kod (diskuse)

[VícNežNic]

Pochybuju, že by z toho plynulo něco moc dobrého. Třeba by přestalo tak hezky fungovat tohle. A asi by ty počítače vypadaly dost jinak, nejen po stránce elektrické.

[VícNežNic]

Hlavně bych si slova takt a oscilace někam schoval a v téhle souvislosti bych je nepoužil.

[VícNežNic]

A abych ještě něco plácnul, analogové počítače a počítače v jiných soustavách myslím byly taky, takže šanci prosadit se to mělo.

[Kníže Ignor]

Nevím, co je to "oscilovat v trinárním taktu", ale jestli máš namysli ternární logiku, tak to možné samozřejmě je (něco o ternární logice třeba na http://en.wikipedia.org/wiki/Ternary_logic). Reprezentace (reálných) čísel s využitím základu 3 je dokonce vhodnější. Mám dojem, že snad Sověti nějaký takový počítač skutečně sestrojili... http://www.computer-museum.ru/english/setun.htm

[prometeus]

jasne, opravim to...

[VícNežNic]

Tvoje patička je odporná.

[Heron]

Sakra, s tím ruskem jsi mě předběhl. Dacane

[Kyosuke]

Chuck Moore by schválil dvojzásobníkovou architekturu, ale nevím, co by řekl na třístavovou logiku... Myslím, že dokud nebudeme mít kvantové počítače, nebude to prostě stát za námahu.

[Heron]

Rusové používali (nebo experimentovali) s ternárním počítačem. Nevím jak to skončilo myslím, že z toho zůstal jen přenos (12V,0,-12V).

Ono by to v zásadě šlo, elektronika na to je. Ale bylo by to HW náročnější. Ono udělat komparátor pro dva stavy je OK (to jde ze dvou transistorů), ale rozlišovat mezi třemi stavy už je kapánek náročnější.

V jednoduchosti je síla, imho by to rychlost nezvýšilo.

[vogo]

Takový počítač by byl přehnaně složitý, a nejspíš by při stejných nákladech na výrobu nebyl rychlejší než "binární".

[Jiří Veselský]

V dávné historii výpočetní techniky (tj. cca 60-40 let zpátky) se konstruovaly i stroje analogové a hybridní (analogově-digitální). Vše má svoje pro i proti, analogy například nemusely řešit problémy jako přetečení/podtečení/porovnávací nepřesnosti, protože proti nim byly tak jaksi z podstaty odolné. Pro určité typy úloh byly mnohem vhodnější, rychlejší a přesnější, nicméně evoluce si zvolila cestu a ekonomicky vyhrály mnohem univerzálnější (byť často mnohem neohrabanější) digitální počítače.

Současný vývojový trend spočívá ve zmenšování čipových jader, snižování napětí, zvyšování frekvencí, nicméně binární princip je momentálně v zásadě nenapadnutelný pilíř. Co bude za 20 let nevím, ale zrovna na ternární počítač bych si nevsadil.

Pokud vás baví nad podobnými věcmi uvažovat, sežeňte si knihu R.P.Feynman: Radost z poznání (Aurora, 2003) a přečtěte si kapitolu Počítače v budoucnosti (respektive, přečtěte si to celé, stojí to zato). Úvaha o počítači, který je nedeterministický a podléhá v zásadě jen 2. termodynamickému zákonu mi přijde daleko hlubší, než dnešní poprask kolem kvantových počítačů, o ternárním systému nemluvě...

[Käyttäjä 11133]

Díky za tip, v pondělí si ji půjčím v knihovně.

[Lukáš Rýdlo]

Ad otazka: chybi mi varianta "Otazka nedava smysl.", tak jsem zvolil ne zcela presnou variantu "Otazka nema logiku." Na "spolupraci" cloveka s pocitacem je samozrejme nejlepsi klavesnice s plnou abecedou, cisilky a dalsimi uzitecnymi klavesami

Jinak k problematice tristavovych pocitacu: V zasade by to slo. Prvni pocitace pocitaly dokonce desitkove. Jako pameti slouzila zarizeni, ktera byla schopna uchovat desetistavovou hodnotu (tusim to byla nejaka otocna rele s 10 kontakty nebo co). Ale bylo to strasne neskladne a neprakticke. Desitkovou soustavu pouzivame jen proto, ze vetsina lidi ma deset prstu a tak se nam snadno uci scitat desitkove. Kdybychom meli jen dva prsty, asi bychom pocitali dvojkove. Dalsi vec je neskladnost dvojkoveho zapisu (napsat dvojkove cislo na papir je zbytecne plytvani -- proto se v IT pouziva casto notace v osmickove nebo sestnackove soustave). Nicmene z hlediska technickeho, je dvojkova soustava idealni jak po strance jednoduchosti a mozne miniaturizace soucastek, ktere pracuji s binarnimi udaji, tak po strance jednoduchosti boolovy algebry. Pravdivostni tabulky pro operace v boolove algebre jsou dost jednoduche. V pripade trojkove soustavy by to bylo horsi.

Btw. nekteri lide tvrdi, ze ternarni soustavu emuluji Windows. Pry pridavaji k puvodnim stavum 1-True a 0-False jeste treti stav ?-I don't know, ktery zpusobuje nedeterministicke chovani Windows a tudiz je to vlastne prvni krok k umele inteligenci

[Libor Klepac]

s prsty je to divne ;) ... ono je to spis deset dvoustavovych prepinacu, nez neco, s cim se ma pocitat v desitkove soustave ;)

[Kníže Ignor]

dvoustavových? evidentně mám nějaké lepší prsty než ty

[Libor Klepac]

no napr. prostrednicek ... bud vztyceny nebo ne - to jsou dva stavy ;)

[Kníže Ignor]

no já mám teda prsty minimálně třístavové, tedy lepší

[Lukáš Rýdlo]

No to je ta evoluce . V dobach, kdy clovek zacal pocitat, protoze chtel vedet, jestli ma stejne ovecek jako vcera, dokazal pouzivat prsty jen dvoustatove a tedy co zvednuty prst, to ovecka. Pak se ale objevili vlci, kteri v noci sezrali pulku ovecky a tak se preslo k napul zvednutym prstum -- zvednuty prst je jedna cela ovecka, polozvednuty prst je pulka sezrane ovecky. Dneska se ale vyskytuji dokonce lide, ktery pocitaji v oboru realnych cisel a tak podle miry zvednuti prstu dokonce mohou urcit i jina (desetinna) cisla. Momentalne pracuju na teorii, pouzivajici k vypoctu i prsty na nohou, cimz mohu krom realne slozky pocitat i s imaginarni (prsty na nohou), takze jsem schopen pocitat v C .

[#Tom]

Ale dá to práci napočítat na prstech až do 1023.

[Lukáš Rýdlo]

No to je pravda, kdybychom meli 1022 prstu, tak by to bylo snazsi a hlavne by se usetrilo za papir. 1023 by se psalo jako 10

[Lukáš Rýdlo]

Teda -- ted jsem cetl ten clanek o Setunu, co na nej psal odkaz Knize Igor, a musim rict, ze je tam spousta zajimavych informaci a asi budu muset nektere sve domnenky prehodnotit