O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Evropská komise obvinila síť 𝕏 z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Vyměřila jí za to pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Pokuta je podle názoru amerického ministra zahraničí útokem zahraničních vlád na americký lid. K pokutě se vyjádřil i americký viceprezident: „EU by měla podporovat svobodu projevu, a ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům“.
Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
nějaký takový počítač skutečně sestrojili... http://www.computer-museum.ru/english/setun.htm
8.7.2006 22:11
prometeus | skóre: 9
| blog: Nielen historický blog
8.7.2006 22:11
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Myslím, že dokud nebudeme mít kvantové počítače, nebude to prostě stát za námahu.
8.7.2006 22:10
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
8.7.2006 22:15
vogo | skóre: 34
| blog: "Skládat papír"
V dávné historii výpočetní techniky (tj. cca 60-40 let zpátky) se konstruovaly i stroje analogové a hybridní (analogově-digitální). Vše má svoje pro i proti, analogy například nemusely řešit problémy jako přetečení/podtečení/porovnávací nepřesnosti, protože proti nim byly tak jaksi z podstaty odolné. Pro určité typy úloh byly mnohem vhodnější, rychlejší a přesnější, nicméně evoluce si zvolila cestu a ekonomicky vyhrály mnohem univerzálnější (byť často mnohem neohrabanější) digitální počítače.
Současný vývojový trend spočívá ve zmenšování čipových jader, snižování napětí, zvyšování frekvencí, nicméně binární princip je momentálně v zásadě nenapadnutelný pilíř. Co bude za 20 let nevím, ale zrovna na ternární počítač bych si nevsadil.
Pokud vás baví nad podobnými věcmi uvažovat, sežeňte si knihu R.P.Feynman: Radost z poznání (Aurora, 2003) a přečtěte si kapitolu Počítače v budoucnosti (respektive, přečtěte si to celé, stojí to zato). Úvaha o počítači, který je nedeterministický a podléhá v zásadě jen 2. termodynamickému zákonu mi přijde daleko hlubší, než dnešní poprask kolem kvantových počítačů, o ternárním systému nemluvě...
Na "spolupraci" cloveka s pocitacem je samozrejme nejlepsi klavesnice s plnou abecedou, cisilky a dalsimi uzitecnymi klavesami
Jinak k problematice tristavovych pocitacu:
V zasade by to slo. Prvni pocitace pocitaly dokonce desitkove. Jako pameti slouzila zarizeni, ktera byla schopna uchovat desetistavovou hodnotu (tusim to byla nejaka otocna rele s 10 kontakty nebo co). Ale bylo to strasne neskladne a neprakticke. Desitkovou soustavu pouzivame jen proto, ze vetsina lidi ma deset prstu a tak se nam snadno uci scitat desitkove. Kdybychom meli jen dva prsty, asi bychom pocitali dvojkove. Dalsi vec je neskladnost dvojkoveho zapisu (napsat dvojkove cislo na papir je zbytecne plytvani -- proto se v IT pouziva casto notace v osmickove nebo sestnackove soustave). Nicmene z hlediska technickeho, je dvojkova soustava idealni jak po strance jednoduchosti a mozne miniaturizace soucastek, ktere pracuji s binarnimi udaji, tak po strance jednoduchosti boolovy algebry. Pravdivostni tabulky pro operace v boolove algebre jsou dost jednoduche. V pripade trojkove soustavy by to bylo horsi.
Btw. nekteri lide tvrdi, ze ternarni soustavu emuluji Windows. Pry pridavaji k puvodnim stavum 1-True a 0-False jeste treti stav ?-I don't know, ktery zpusobuje nedeterministicke chovani Windows a tudiz je to vlastne prvni krok k umele inteligenci
. V dobach, kdy clovek zacal pocitat, protoze chtel vedet, jestli ma stejne ovecek jako vcera, dokazal pouzivat prsty jen dvoustatove a tedy co zvednuty prst, to ovecka. Pak se ale objevili vlci, kteri v noci sezrali pulku ovecky a tak se preslo k napul zvednutym prstum -- zvednuty prst je jedna cela ovecka, polozvednuty prst je pulka sezrane ovecky. Dneska se ale vyskytuji dokonce lide, ktery pocitaji v oboru realnych cisel a tak podle miry zvednuti prstu dokonce mohou urcit i jina (desetinna) cisla. Momentalne pracuju na teorii, pouzivajici k vypoctu i prsty na nohou, cimz mohu krom realne slozky pocitat i s imaginarni (prsty na nohou), takze jsem schopen pocitat v C .
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz