Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Pokud by někdo potřeboval Wayland kompozitor uvnitř počítačové hry Minecraft, aby mohl zobrazovat okna desktopových aplikací přímo v herním prostředí, může sáhnout po Waylandcraftu. Ukázka na YouTube.
nějaký takový počítač skutečně sestrojili... http://www.computer-museum.ru/english/setun.htm
Myslím, že dokud nebudeme mít kvantové počítače, nebude to prostě stát za námahu.
V dávné historii výpočetní techniky (tj. cca 60-40 let zpátky) se konstruovaly i stroje analogové a hybridní (analogově-digitální). Vše má svoje pro i proti, analogy například nemusely řešit problémy jako přetečení/podtečení/porovnávací nepřesnosti, protože proti nim byly tak jaksi z podstaty odolné. Pro určité typy úloh byly mnohem vhodnější, rychlejší a přesnější, nicméně evoluce si zvolila cestu a ekonomicky vyhrály mnohem univerzálnější (byť často mnohem neohrabanější) digitální počítače.
Současný vývojový trend spočívá ve zmenšování čipových jader, snižování napětí, zvyšování frekvencí, nicméně binární princip je momentálně v zásadě nenapadnutelný pilíř. Co bude za 20 let nevím, ale zrovna na ternární počítač bych si nevsadil.
Pokud vás baví nad podobnými věcmi uvažovat, sežeňte si knihu R.P.Feynman: Radost z poznání (Aurora, 2003) a přečtěte si kapitolu Počítače v budoucnosti (respektive, přečtěte si to celé, stojí to zato). Úvaha o počítači, který je nedeterministický a podléhá v zásadě jen 2. termodynamickému zákonu mi přijde daleko hlubší, než dnešní poprask kolem kvantových počítačů, o ternárním systému nemluvě... 
Na "spolupraci" cloveka s pocitacem je samozrejme nejlepsi klavesnice s plnou abecedou, cisilky a dalsimi uzitecnymi klavesami
Jinak k problematice tristavovych pocitacu:
V zasade by to slo. Prvni pocitace pocitaly dokonce desitkove. Jako pameti slouzila zarizeni, ktera byla schopna uchovat desetistavovou hodnotu (tusim to byla nejaka otocna rele s 10 kontakty nebo co). Ale bylo to strasne neskladne a neprakticke. Desitkovou soustavu pouzivame jen proto, ze vetsina lidi ma deset prstu a tak se nam snadno uci scitat desitkove. Kdybychom meli jen dva prsty, asi bychom pocitali dvojkove. Dalsi vec je neskladnost dvojkoveho zapisu (napsat dvojkove cislo na papir je zbytecne plytvani -- proto se v IT pouziva casto notace v osmickove nebo sestnackove soustave). Nicmene z hlediska technickeho, je dvojkova soustava idealni jak po strance jednoduchosti a mozne miniaturizace soucastek, ktere pracuji s binarnimi udaji, tak po strance jednoduchosti boolovy algebry. Pravdivostni tabulky pro operace v boolove algebre jsou dost jednoduche. V pripade trojkove soustavy by to bylo horsi.
Btw. nekteri lide tvrdi, ze ternarni soustavu emuluji Windows. Pry pridavaji k puvodnim stavum 1-True a 0-False jeste treti stav ?-I don't know, ktery zpusobuje nedeterministicke chovani Windows a tudiz je to vlastne prvni krok k umele inteligenci
. V dobach, kdy clovek zacal pocitat, protoze chtel vedet, jestli ma stejne ovecek jako vcera, dokazal pouzivat prsty jen dvoustatove a tedy co zvednuty prst, to ovecka. Pak se ale objevili vlci, kteri v noci sezrali pulku ovecky a tak se preslo k napul zvednutym prstum -- zvednuty prst je jedna cela ovecka, polozvednuty prst je pulka sezrane ovecky. Dneska se ale vyskytuji dokonce lide, ktery pocitaji v oboru realnych cisel a tak podle miry zvednuti prstu dokonce mohou urcit i jina (desetinna) cisla. Momentalne pracuju na teorii, pouzivajici k vypoctu i prsty na nohou, cimz mohu krom realne slozky pocitat i s imaginarni (prsty na nohou), takze jsem schopen pocitat v C
.
Tiskni
Sdílej: