Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
nějaký takový počítač skutečně sestrojili... http://www.computer-museum.ru/english/setun.htm
8.7.2006 22:11
prometeus | skóre: 9
| blog: Nielen historický blog
8.7.2006 22:11
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Myslím, že dokud nebudeme mít kvantové počítače, nebude to prostě stát za námahu.
8.7.2006 22:10
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
8.7.2006 22:15
vogo | skóre: 34
| blog: "Skládat papír"
V dávné historii výpočetní techniky (tj. cca 60-40 let zpátky) se konstruovaly i stroje analogové a hybridní (analogově-digitální). Vše má svoje pro i proti, analogy například nemusely řešit problémy jako přetečení/podtečení/porovnávací nepřesnosti, protože proti nim byly tak jaksi z podstaty odolné. Pro určité typy úloh byly mnohem vhodnější, rychlejší a přesnější, nicméně evoluce si zvolila cestu a ekonomicky vyhrály mnohem univerzálnější (byť často mnohem neohrabanější) digitální počítače.
Současný vývojový trend spočívá ve zmenšování čipových jader, snižování napětí, zvyšování frekvencí, nicméně binární princip je momentálně v zásadě nenapadnutelný pilíř. Co bude za 20 let nevím, ale zrovna na ternární počítač bych si nevsadil.
Pokud vás baví nad podobnými věcmi uvažovat, sežeňte si knihu R.P.Feynman: Radost z poznání (Aurora, 2003) a přečtěte si kapitolu Počítače v budoucnosti (respektive, přečtěte si to celé, stojí to zato). Úvaha o počítači, který je nedeterministický a podléhá v zásadě jen 2. termodynamickému zákonu mi přijde daleko hlubší, než dnešní poprask kolem kvantových počítačů, o ternárním systému nemluvě...
Na "spolupraci" cloveka s pocitacem je samozrejme nejlepsi klavesnice s plnou abecedou, cisilky a dalsimi uzitecnymi klavesami
Jinak k problematice tristavovych pocitacu:
V zasade by to slo. Prvni pocitace pocitaly dokonce desitkove. Jako pameti slouzila zarizeni, ktera byla schopna uchovat desetistavovou hodnotu (tusim to byla nejaka otocna rele s 10 kontakty nebo co). Ale bylo to strasne neskladne a neprakticke. Desitkovou soustavu pouzivame jen proto, ze vetsina lidi ma deset prstu a tak se nam snadno uci scitat desitkove. Kdybychom meli jen dva prsty, asi bychom pocitali dvojkove. Dalsi vec je neskladnost dvojkoveho zapisu (napsat dvojkove cislo na papir je zbytecne plytvani -- proto se v IT pouziva casto notace v osmickove nebo sestnackove soustave). Nicmene z hlediska technickeho, je dvojkova soustava idealni jak po strance jednoduchosti a mozne miniaturizace soucastek, ktere pracuji s binarnimi udaji, tak po strance jednoduchosti boolovy algebry. Pravdivostni tabulky pro operace v boolove algebre jsou dost jednoduche. V pripade trojkove soustavy by to bylo horsi.
Btw. nekteri lide tvrdi, ze ternarni soustavu emuluji Windows. Pry pridavaji k puvodnim stavum 1-True a 0-False jeste treti stav ?-I don't know, ktery zpusobuje nedeterministicke chovani Windows a tudiz je to vlastne prvni krok k umele inteligenci
. V dobach, kdy clovek zacal pocitat, protoze chtel vedet, jestli ma stejne ovecek jako vcera, dokazal pouzivat prsty jen dvoustatove a tedy co zvednuty prst, to ovecka. Pak se ale objevili vlci, kteri v noci sezrali pulku ovecky a tak se preslo k napul zvednutym prstum -- zvednuty prst je jedna cela ovecka, polozvednuty prst je pulka sezrane ovecky. Dneska se ale vyskytuji dokonce lide, ktery pocitaji v oboru realnych cisel a tak podle miry zvednuti prstu dokonce mohou urcit i jina (desetinna) cisla. Momentalne pracuju na teorii, pouzivajici k vypoctu i prsty na nohou, cimz mohu krom realne slozky pocitat i s imaginarni (prsty na nohou), takze jsem schopen pocitat v C .
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz