Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
lovo história je gréckeho pôvodu. Ako snaha osvetliť minulosť prekonala história v starovekom Grécku najskôr cestu od mytologického k racionálno – kritickému nazeraniu na svet. Preto sa antické Grécko zvykne považovať za kolísku histórie a grécky historik Herodotos za otca histórie.
Pôvodný význam slova história znamenal doslovne vysledovanú znalosť toho, čo sa stalo, teda vedomosti o minulosti získané zámerne, dodatočným bádaním, skúmaním, vypytovaním sa, konfrontáciou svedkov a svedectiev. Až v druhom význame označovalo toto slovo rozprávanie alebo vedomosti o tom, čo sa stalo.
Prostredníctvom latinčiny sa grécke slovo história dostalo do mnohých európskych jazykov (history, histoire, Historie, istorija, storia) a dodnes sa používa najmä v dvoch významoch: v pôvodnom gréckom, na označenie odbornej snahy osvetliť minulosť, minulé deje, dejiny. Ale postupom času sa začalo používať aj na označenie dejov, dejín samotných. Teda – história ako objektívny proces historického vývoja a história ako odraz, reflexia tohoto procesu.
História ako res gestae a história ako historia rerum gestarum. Jednoduchšie vyjadrenie v slovenskom jazyku ako história ako dejiny a história ako dejepis.
Je mozne aby CPU osciloval miesto v binarnom takte (0.1) v ternarnom (0,1,2 - 0, 0,5, 1)? Ak by to bolo teoreticky mozne, co by z toho vyplynulo? Narast vykonu hardveru a prehodnotenie sucasnej logiky?
Tiskni
Sdílej:
nějaký takový počítač skutečně sestrojili... http://www.computer-museum.ru/english/setun.htm
8.7.2006 22:11
prometeus | skóre: 9
| blog: Nielen historický blog
8.7.2006 22:11
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Myslím, že dokud nebudeme mít kvantové počítače, nebude to prostě stát za námahu.
8.7.2006 22:10
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
8.7.2006 22:15
vogo | skóre: 34
| blog: "Skládat papír"
V dávné historii výpočetní techniky (tj. cca 60-40 let zpátky) se konstruovaly i stroje analogové a hybridní (analogově-digitální). Vše má svoje pro i proti, analogy například nemusely řešit problémy jako přetečení/podtečení/porovnávací nepřesnosti, protože proti nim byly tak jaksi z podstaty odolné. Pro určité typy úloh byly mnohem vhodnější, rychlejší a přesnější, nicméně evoluce si zvolila cestu a ekonomicky vyhrály mnohem univerzálnější (byť často mnohem neohrabanější) digitální počítače.
Současný vývojový trend spočívá ve zmenšování čipových jader, snižování napětí, zvyšování frekvencí, nicméně binární princip je momentálně v zásadě nenapadnutelný pilíř. Co bude za 20 let nevím, ale zrovna na ternární počítač bych si nevsadil.
Pokud vás baví nad podobnými věcmi uvažovat, sežeňte si knihu R.P.Feynman: Radost z poznání (Aurora, 2003) a přečtěte si kapitolu Počítače v budoucnosti (respektive, přečtěte si to celé, stojí to zato). Úvaha o počítači, který je nedeterministický a podléhá v zásadě jen 2. termodynamickému zákonu mi přijde daleko hlubší, než dnešní poprask kolem kvantových počítačů, o ternárním systému nemluvě...
Na "spolupraci" cloveka s pocitacem je samozrejme nejlepsi klavesnice s plnou abecedou, cisilky a dalsimi uzitecnymi klavesami
Jinak k problematice tristavovych pocitacu:
V zasade by to slo. Prvni pocitace pocitaly dokonce desitkove. Jako pameti slouzila zarizeni, ktera byla schopna uchovat desetistavovou hodnotu (tusim to byla nejaka otocna rele s 10 kontakty nebo co). Ale bylo to strasne neskladne a neprakticke. Desitkovou soustavu pouzivame jen proto, ze vetsina lidi ma deset prstu a tak se nam snadno uci scitat desitkove. Kdybychom meli jen dva prsty, asi bychom pocitali dvojkove. Dalsi vec je neskladnost dvojkoveho zapisu (napsat dvojkove cislo na papir je zbytecne plytvani -- proto se v IT pouziva casto notace v osmickove nebo sestnackove soustave). Nicmene z hlediska technickeho, je dvojkova soustava idealni jak po strance jednoduchosti a mozne miniaturizace soucastek, ktere pracuji s binarnimi udaji, tak po strance jednoduchosti boolovy algebry. Pravdivostni tabulky pro operace v boolove algebre jsou dost jednoduche. V pripade trojkove soustavy by to bylo horsi.
Btw. nekteri lide tvrdi, ze ternarni soustavu emuluji Windows. Pry pridavaji k puvodnim stavum 1-True a 0-False jeste treti stav ?-I don't know, ktery zpusobuje nedeterministicke chovani Windows a tudiz je to vlastne prvni krok k umele inteligenci
. V dobach, kdy clovek zacal pocitat, protoze chtel vedet, jestli ma stejne ovecek jako vcera, dokazal pouzivat prsty jen dvoustatove a tedy co zvednuty prst, to ovecka. Pak se ale objevili vlci, kteri v noci sezrali pulku ovecky a tak se preslo k napul zvednutym prstum -- zvednuty prst je jedna cela ovecka, polozvednuty prst je pulka sezrane ovecky. Dneska se ale vyskytuji dokonce lide, ktery pocitaji v oboru realnych cisel a tak podle miry zvednuti prstu dokonce mohou urcit i jina (desetinna) cisla. Momentalne pracuju na teorii, pouzivajici k vypoctu i prsty na nohou, cimz mohu krom realne slozky pocitat i s imaginarni (prsty na nohou), takze jsem schopen pocitat v C .
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz