Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Tribunál Soudního dvora Evropské unie dnes zamítl několik žalob, v nichž se americká společnost Apple ohrazovala proti pravidlům fungování velkých technologických společností na unijním trhu. Applu se nelíbilo, že jeho obchod s aplikacemi a operační systém iOS mají podléhat přísnějším povinnostem jen proto, že Brusel firmu považuje za takzvaného gatekeepera, tedy strážce přístupu.
Na WhatsAppu budou postupně v průběhu následujících měsíců zavedena uživatelská jména. Telefonní čísla tak mohou zůstat soukromá. Aktuálně si lze uživatelské jméno rezervovat.
Trochu ze zvědavosti jsem nainstaloval na notebook Aspire 1412WLMi nové SUSE 10.0 (ne openSUSE, ale tu tzv. Evaluation verzi). A ačkoliv už tam předtím byl Debian a byl jsem téměř úplně spokojen, vážně teď uvažuji o tom, že bych si na notebooku SUSE nechal jako hlavní systém. To jsem nečekal.
Pár drobností mě však zpočátku pořádně rozčilovalo...
Vzhledem k netradičnímu rozlišení obrazovky notebooku (1280x800) je nutné používat utilitku 855resolution. SUSE ji obsahuje na instalačních médiích, takže ji není nutné kompilovat. Kupodivu však není možné spouštění utility nastavit pomocí klikátek. A přitom by to nemělo být nijak složité. Takže jsem ji vrazil do /etc/init.d/boot.local. Ono to vůbec s nastavováním rozlišení, parametrů monitoru a grafické karty není v YaSTu ani SAXu zrovna jednoduché. Modul v YaSTu nelze spustit, SAX zase ukazuje nesmyslné údaje... například tvrdí, že hardwarová akcelerace se nekoná, ačkoliv jede bez potíží.
Další na řadě byl ndiswrapper, protože notebook má zabudovanou WiFi kartu INPROCOMM IPN 2220 - neboli paskvil, pro který linuxový ovladač není a nebude. Ndiswrapper naštěstí funguje (i když je to pokaždé trochu loterie, jestli si bude rozumět verze ndiswrapperu a jádra - např. nejnovější ndiswrapper 1.4 si tedy s 2.6.14 nerozumí vůbec). SUSE 10.0 obsahuje ndiswrapper 1.2, který naštěstí s výchozím jádrem (pravděpodobně ukrutně opatchované tzv. 2.6.13-15) funguje. Upgradovat už jsem zkoušel, ale nový SUSE kernel si s novým SUSE ndiswrapperem také nepotykal... Nejvíce mě však překvapilo, že to opět nešlo naklikat. Parametry pro DHCP a WiFi sice v YaSTu nastavit lze (včetně SSID, WPA-PSK atd.), ale ndiswrapper je nutné nakonfigurovat ručně.
Totiž - ono mi to ruční nastavování nevadí - z Debianu jsem zvyklý a vyhovuje mi to více. Ale od super-desktopového SUSE jsem očekával možnost naklikat cokoliv. Kdybych neměl debianní průpravu, byl bych asi trochu zmaten...
Další věc, které jsem se - zhýčkán APTem - obával, byla instalace, aktualizace a odinstalace softwaru. Opravdu jsem se snažil do toho v YaSTu proniknout, ale nakonec jsem to musel zahanbeně vzdát. Říkejte si klidně, že jsem slepej jako patrona, ale já jsem například v YaSTu nebyl schopen zobrazit seznam nainstalovaných balíků. Umí YaST rpm -qa? Mimochodem, jsem sám, komu připadá YaST daleko přehlednější než grafický YaST2? Já se mezi těmi ikonkami nedokážu orientovat. Zato textový YaST je - až na zmíněné chybky - bezvadný. A skoro mě rozesmála duchaplnost vývojářů, kteří fikaně nalinkovali zast -> yast. Že je to šikovné, o tom svědčí už to, že jsem to vůbec objevil. Kdo si na nově nainstalovaném systému nikdy z/y nespletl, že jo?
Utekl jsem tedy k APTu. Nejprve jsem byl zoufalý, protože jsem nemohl objevit žádné rozumně rychlé zrcadlo. Před pár lety bych omdléval při rychlosti stahování 25 kB/s radostí. Teď už mi to připadá nepoužitelné. Naštěstí jsem objevil http://ftp4.gwdg.de/pub/linux/suse/apt. Ta zvýrazněná 4 je důležitá. Na mnoha místech uváděná adresa ftp.gwdg.de je totiž právě ta děsně pomalá. ftp4.gwdg.de je však jako blesk. A jsou tam snad všechny repozitáře, které pro SUSE existují (OK, ono jich vlastně moc neexistuje...), včetně slavného packmana, kde-unstable a samozřejmě i base. Ve vrchním adresáři je i vzorový soubor sources.list, takže je to jednoduché jako facka.
No, dva problémky přeci jen byly... Nejdřív jsem musel nainstalovat všechny GPG klíče pomocí programu apt - to mě trochu zmátlo, protože nic takového v Debianu není. apt-get však odmítal bez klíčů instalovat a i samotné balíčky s klíči jsou podepsané, takže je nutné využít pro instalaci "balíčku" rpmkey* árpíemácký apt s parametrem --no-checksig... Ufff.
Další potíž byla s tím, že jsem v sources.list hamounsky nechal i repozitáře *-prpm a *-drpm. Když pak na mě rpm prostřednictvím apt-getu řval, že
unpacking of archive failed: cpio: Bad magic
horečně jsem začal přemýšlet, jestli mi _zase_ nechce zkazit náladu ReiserFS, který jsem nechal SUSE nainstalovat, když to nabízelo jako výchozí filesystém.
Teprve později jsem se dočetl, že existují nějaké delta a patch balíky...
APT mi však po vyřešení problémů dodal odvahy, připadal jsem si jako doma. I když musím říct, že apt4rpm je oproti tomu debianovskému příšerně pomalý. Každopádně jsem se konečně začal orientovat v tom, co mám nainstalováno, a doplnil jsem balíky jako libdvdcss apod. Navíc jsem neodolal a upgradnul i KDE na druhou betaverzi. Sice jsem zachytil několik zpráv o tom, že tato betaverze je dost nestabilní, ale já na žádné potíže nenarazil a KDE běhá výborně. Jen nedoporučuji upgradovat balík fontconfig na verzi vyšší než fontconfig-2.3.2.20050721-10 - při pokusu o použití 2.3.91.20051026-0.1 jsem se se zlou potázal. Všechny programy využívající Xft2 od upgradu končily se SIGSEGV ještě dříve než začaly... Že je chyba právě v novém fontconfig, to jsem zjišťoval nejméně půl hodiny :(.
Celkově jsem ale hodně spokojený. Pod ne zcela funkčním klikacím kabátkem má SUSE úplně funkční textové konfigurační soubory. Jejich logika není nijak zmatená a ačkoliv mě trochu otravují některé kličky nutné např. pro podporu čínštiny a dalších věcí, které nemám šanci využít, orientuji se v nich bez potíží. Moc se mi sice nelíbí "registry-like" /etc/sysconfig, ale je to celkem přehledné, takže to překousnu. SUSE asi na notebooku zůstane. Na rozdíl od Mandraku a Fedory totiž nemám problém se v tom systému vyznat.
Tiskni
Sdílej:
V selectu filter vyberte souhrn instalace a klikněte na ponechat.
A skoro mě rozesmála duchaplnost vývojářů, kteří fikaně nalinkovali zast -> yast.
Ve starších verzích byly dokonce i linky ZaSTě a zastě.
5.11.2005 23:47
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Pěkné 
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
/home je dílem okamžiku. Takže na Debian jsem nezanevřel (na desktopu ho pořád mám), ale asi budu chvíli používat SUSE. Možná na to má vliv i to, že systém na notebooku většinou jednou nainstaluji a pak už provádím jen nejnutnější updaty - takže jakmile je jednou nakonfigurovaný, je mi vlastně jedno, co tam běží - hlavně když to funguje.
---------
Poznámka bokem: v článku jsem zapomněl zmínit, co mě na SUSE pořádně štvalo... Pro textovou konzoli používá framebuffer. Což o to, já v Debianu taky. 640x480 na devatenáctce by bylo plýtvání místem. Ale SUSE chce být cool, takže má ve výchozím nastavení ve framebufferové konzoli grafické pozadí. A sice takové, které ze spodku obrazovky ukrajuje nejméně dva řádky, spíše tři (a všechno jen kvůli tomu, aby mohlo být v rohu logo). Tak to mě tedy přišlo jako tak nesmyslné plýtvání místem, že jsem chvíli soptil, než jsem konečně zjistil, jak se toho zbavit.
Dyť jsi šéfredaktor.Safra. Som z toho voľaký zmetený...