Společnost PINE64 kvůli nedostatku a vysokým cenám DRAM a eMMC dočasně pozastavuje výrobu linuxových zařízení. Výroba zařízení jako PineTime, PineVoice a Pinecil pokračuje.
Společnost Stripe se dohodla na akvizici společnosti OpenRouter. Za 7,5 miliardy dolarů.
Byla vydána nová verze 1.27 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V pátek 28. srpna se v Praze uskuteční již osmý Mobile Linux Hackday. Jako obvykle se potkáme v pražské pobočce SUSE v Karlíně na Křižíkově, takže kromě mobilního Linuxu je to tentokrát i příležitost přijít se podívat na nově zrekonstruované kanceláře. Začínáme v 10:00, ale dorazit můžete samozřejmě kdykoliv v průběhu dne. Setkáním vás provede David Heidelberg, vývojář GPU ovladačů v Mesa 3D a jeden z hlavních lidí české komunity kolem … více »
Představen byl Raspberry Pi Compute Module 5 Programming Jig. Jedná se o zařízení umožňující připravit Compute Module 5 do plně funkčního stavu bez nutnosti použití dalších vstupně / výstupních desek. Podporuje automatizaci pomocí nástroje rpi-sb-provisioner. Podrobnosti v dokumentaci.
Hackeři ve Francii ukradli data více než půl milionu daňových poplatníků. Je to jeden z největších hackerských útoků v dějinách země. O útoku z konce června informovala až teď daňová správa. Teprve od pondělí dotčeným občanům zasílá e-maily s instrukcemi, jak postupovat dál. Hackeři se sice nedostanou k penězům dotyčných, hrozí ale věrohodné podvody. Hackeři získali třeba celá jména, údaje o rodinných příslušnících nebo také údaje o
… více »Společnost Framework představila nový Framework Laptop 12 s Intel Core Series 3, Thunderbolt 4, Wi-Fi 7, volitelnou čtečkou otisků prstů a podsvícenou klávesnicí s open-source firmwarem ZMK. Objednat lze s předinstalovanou Fedorou 44 KDE Plasma.
Byl vydán Mozilla Firefox 154.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 154 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 168 (pdf).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 10. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Trochu ze zvědavosti jsem nainstaloval na notebook Aspire 1412WLMi nové SUSE 10.0 (ne openSUSE, ale tu tzv. Evaluation verzi). A ačkoliv už tam předtím byl Debian a byl jsem téměř úplně spokojen, vážně teď uvažuji o tom, že bych si na notebooku SUSE nechal jako hlavní systém. To jsem nečekal.
Pár drobností mě však zpočátku pořádně rozčilovalo...
Vzhledem k netradičnímu rozlišení obrazovky notebooku (1280x800) je nutné používat utilitku 855resolution. SUSE ji obsahuje na instalačních médiích, takže ji není nutné kompilovat. Kupodivu však není možné spouštění utility nastavit pomocí klikátek. A přitom by to nemělo být nijak složité. Takže jsem ji vrazil do /etc/init.d/boot.local. Ono to vůbec s nastavováním rozlišení, parametrů monitoru a grafické karty není v YaSTu ani SAXu zrovna jednoduché. Modul v YaSTu nelze spustit, SAX zase ukazuje nesmyslné údaje... například tvrdí, že hardwarová akcelerace se nekoná, ačkoliv jede bez potíží.
Další na řadě byl ndiswrapper, protože notebook má zabudovanou WiFi kartu INPROCOMM IPN 2220 - neboli paskvil, pro který linuxový ovladač není a nebude. Ndiswrapper naštěstí funguje (i když je to pokaždé trochu loterie, jestli si bude rozumět verze ndiswrapperu a jádra - např. nejnovější ndiswrapper 1.4 si tedy s 2.6.14 nerozumí vůbec). SUSE 10.0 obsahuje ndiswrapper 1.2, který naštěstí s výchozím jádrem (pravděpodobně ukrutně opatchované tzv. 2.6.13-15) funguje. Upgradovat už jsem zkoušel, ale nový SUSE kernel si s novým SUSE ndiswrapperem také nepotykal... Nejvíce mě však překvapilo, že to opět nešlo naklikat. Parametry pro DHCP a WiFi sice v YaSTu nastavit lze (včetně SSID, WPA-PSK atd.), ale ndiswrapper je nutné nakonfigurovat ručně.
Totiž - ono mi to ruční nastavování nevadí - z Debianu jsem zvyklý a vyhovuje mi to více. Ale od super-desktopového SUSE jsem očekával možnost naklikat cokoliv. Kdybych neměl debianní průpravu, byl bych asi trochu zmaten...
Další věc, které jsem se - zhýčkán APTem - obával, byla instalace, aktualizace a odinstalace softwaru. Opravdu jsem se snažil do toho v YaSTu proniknout, ale nakonec jsem to musel zahanbeně vzdát. Říkejte si klidně, že jsem slepej jako patrona, ale já jsem například v YaSTu nebyl schopen zobrazit seznam nainstalovaných balíků. Umí YaST rpm -qa? Mimochodem, jsem sám, komu připadá YaST daleko přehlednější než grafický YaST2? Já se mezi těmi ikonkami nedokážu orientovat. Zato textový YaST je - až na zmíněné chybky - bezvadný. A skoro mě rozesmála duchaplnost vývojářů, kteří fikaně nalinkovali zast -> yast. Že je to šikovné, o tom svědčí už to, že jsem to vůbec objevil. Kdo si na nově nainstalovaném systému nikdy z/y nespletl, že jo?
Utekl jsem tedy k APTu. Nejprve jsem byl zoufalý, protože jsem nemohl objevit žádné rozumně rychlé zrcadlo. Před pár lety bych omdléval při rychlosti stahování 25 kB/s radostí. Teď už mi to připadá nepoužitelné. Naštěstí jsem objevil http://ftp4.gwdg.de/pub/linux/suse/apt. Ta zvýrazněná 4 je důležitá. Na mnoha místech uváděná adresa ftp.gwdg.de je totiž právě ta děsně pomalá. ftp4.gwdg.de je však jako blesk. A jsou tam snad všechny repozitáře, které pro SUSE existují (OK, ono jich vlastně moc neexistuje...), včetně slavného packmana, kde-unstable a samozřejmě i base. Ve vrchním adresáři je i vzorový soubor sources.list, takže je to jednoduché jako facka.
No, dva problémky přeci jen byly... Nejdřív jsem musel nainstalovat všechny GPG klíče pomocí programu apt - to mě trochu zmátlo, protože nic takového v Debianu není. apt-get však odmítal bez klíčů instalovat a i samotné balíčky s klíči jsou podepsané, takže je nutné využít pro instalaci "balíčku" rpmkey* árpíemácký apt s parametrem --no-checksig... Ufff.
Další potíž byla s tím, že jsem v sources.list hamounsky nechal i repozitáře *-prpm a *-drpm. Když pak na mě rpm prostřednictvím apt-getu řval, že
unpacking of archive failed: cpio: Bad magic
horečně jsem začal přemýšlet, jestli mi _zase_ nechce zkazit náladu ReiserFS, který jsem nechal SUSE nainstalovat, když to nabízelo jako výchozí filesystém.
Teprve později jsem se dočetl, že existují nějaké delta a patch balíky...
APT mi však po vyřešení problémů dodal odvahy, připadal jsem si jako doma. I když musím říct, že apt4rpm je oproti tomu debianovskému příšerně pomalý. Každopádně jsem se konečně začal orientovat v tom, co mám nainstalováno, a doplnil jsem balíky jako libdvdcss apod. Navíc jsem neodolal a upgradnul i KDE na druhou betaverzi. Sice jsem zachytil několik zpráv o tom, že tato betaverze je dost nestabilní, ale já na žádné potíže nenarazil a KDE běhá výborně. Jen nedoporučuji upgradovat balík fontconfig na verzi vyšší než fontconfig-2.3.2.20050721-10 - při pokusu o použití 2.3.91.20051026-0.1 jsem se se zlou potázal. Všechny programy využívající Xft2 od upgradu končily se SIGSEGV ještě dříve než začaly... Že je chyba právě v novém fontconfig, to jsem zjišťoval nejméně půl hodiny :(.
Celkově jsem ale hodně spokojený. Pod ne zcela funkčním klikacím kabátkem má SUSE úplně funkční textové konfigurační soubory. Jejich logika není nijak zmatená a ačkoliv mě trochu otravují některé kličky nutné např. pro podporu čínštiny a dalších věcí, které nemám šanci využít, orientuji se v nich bez potíží. Moc se mi sice nelíbí "registry-like" /etc/sysconfig, ale je to celkem přehledné, takže to překousnu. SUSE asi na notebooku zůstane. Na rozdíl od Mandraku a Fedory totiž nemám problém se v tom systému vyznat.
Tiskni
Sdílej:
V selectu filter vyberte souhrn instalace a klikněte na ponechat.
A skoro mě rozesmála duchaplnost vývojářů, kteří fikaně nalinkovali zast -> yast.
Ve starších verzích byly dokonce i linky ZaSTě a zastě.
5.11.2005 23:47
vencour | skóre: 57
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Pěkné 
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
/home je dílem okamžiku. Takže na Debian jsem nezanevřel (na desktopu ho pořád mám), ale asi budu chvíli používat SUSE. Možná na to má vliv i to, že systém na notebooku většinou jednou nainstaluji a pak už provádím jen nejnutnější updaty - takže jakmile je jednou nakonfigurovaný, je mi vlastně jedno, co tam běží - hlavně když to funguje.
---------
Poznámka bokem: v článku jsem zapomněl zmínit, co mě na SUSE pořádně štvalo... Pro textovou konzoli používá framebuffer. Což o to, já v Debianu taky. 640x480 na devatenáctce by bylo plýtvání místem. Ale SUSE chce být cool, takže má ve výchozím nastavení ve framebufferové konzoli grafické pozadí. A sice takové, které ze spodku obrazovky ukrajuje nejméně dva řádky, spíše tři (a všechno jen kvůli tomu, aby mohlo být v rohu logo). Tak to mě tedy přišlo jako tak nesmyslné plýtvání místem, že jsem chvíli soptil, než jsem konečně zjistil, jak se toho zbavit.
Dyť jsi šéfredaktor.Safra. Som z toho voľaký zmetený...