Byla vydána nová verze 10.0 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky ownCloud Infinite Scale a Uptime-Kuma.
Byla vydána nová verze 3.0.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Abych se trochu odreagoval od práce, tak jsem si připravil několik tapet z nedávných cest (člověk nevydrží na nahotinky koukat věčně). A protože mě ty fotky už několik dní uklidňují na obrazovce, tak doufám, že by někoho třeba také potěšily. Často si porůznu z webu stahuji pěkné fotky na plochu, a proto si říkám, že bych mohl také něčím přispět.
Pokud si dobře vzpomínám, tak poslední týden srpna byl zároveň posledním týdnem toho bláznivě výhodného kurzu amerického dolaru. Tuším, že to jednu dobu bylo dokonce pod 15 Kč za dolar. Tak přesně v tu dobu jsem si našel na expedia.com úžasně výhodné letenky.
Protože chce Milá především zlepšovat svoji angličtinu, podívali jsme se na nejprve na nabídku profláknuté Student Agency. Musím říct, že mám s tou firmou docela dobré zkušenosti, takže jsme jim dali šanci hned na začátku. Uff. Tentokrát to byl děs, i když nakonec s happyendem (který mě však stál hodně času a určitě mi kvůli tomu zešedivěl nejméně jeden vlas).
Minulý (teď už vlastně předminulý) rok jsem popisoval zážitky z krátkého pobytu v Anglii, letos jsme vyrazili do Austrálie. Odlétali jsme 31. 12. 2008 večer, ale plánovat jsem začal už s větším předstihem, protože s vízy je velká legrace.
O Angličanech se říká, že jim vaření moc nejde - i když hlavními šiřiteli této pomluvy jsou především Francouzi, kterým Angličané na oplátku přezdívají česnekožrouti. Já mám rád anglickou i francouzskou kuchyni, ale je pravda, že co se koření týče, tak jsou na tom Francouzi asi opravdu lépe.
Angličané se však mohou pochlubit několika pochutinami, které jsou zcela nepřekonatelné. Tak například proslulá „anglická snídaně“ nemá konkurenci. A obyčejné, řádně promaštěné nearistokratické fish & chips jsou jídlo, které bych mohl jíst pořád.
Vzpomínáte na ten starý text, který koluje po Internetu? „Proč přeběhlo kuře přes cestu?“ Jednoduchá otázka, na kterou odpovídají známé osobnosti. Četl jsem to poprvé v angličtině někdy v roce 1996, potom o pár let později i v češtině (a hlavně doplněné o české osobnosti). Nejvíce se mi líbí odpověď pana Hemingwaye, která je vskutku stylová.
V okolí naší vesnice je několik zajímavých dopravních značek, z nichž nejraději máme tu, která upozorňuje na kachnu. Pokaždé tu „naši“ kachnu zdravíme a až odsud odjedeme, tak se nám po ní bude stýskat. Rozhodně více než po značce, která upozorňuje, že přes cestu přecházejí důchodci. Psát chci však hlavně o kruhových objezdech...
Kvůli souhře několika okolností (zdravím British Telecom) jsem ve čtvrtek neměl možnost rozumně pracovat, takže jsme se vypravili na výlet do Londýna. Nakonec to vlastně vyšlo úplně ideálně, protože čtvrtek byl zároveň den, kdy jsme měli vyzvednout kamarádku, která tu s námi stráví pár dní.
Vyjížděli jsme z naší vesničky ještě za tmy, takže jsem ocenil, že nás navigace vyvedla z bludiště uzounkých silniček. V Londýně už jsem z ní tak nadšený nebyl. K tomu se však dostanu. Nejdříve jsme museli na letiště do Lutonu...
Jak jsem psal už dříve, přijeli jsme se do Anglie především učit anglicky. Původní plán vycházel z dohody s paní, která se v nedalekém městečku stará o nábor dobrovolníků pro pomoc v kulturním středisku. Moje milá měla být hozena do vody, která by ji nutila každý den plavat mezi „native speakers“, právě tam.
Když jsme však dorazili do zmíněného kulturáku, čekalo nás nejedno překvapení. Ze všeho nejdříve se ukázalo, že ta hodná paní už tam nepracuje. Pak však také vyšlo najevo, že ten svépomocný kulturní stánek funguje jen pár dní v týdnu. A úplně nejlepší část: dobrovolníků už mají, že nevědí, co si s nimi počít. Dalšího tedy vůbec nepotřebují. Nemám vodu, do které bych ji hodil. To není odliv, to je přímo katastrofální sucho (což by asi některým místním nepřipadalo jako dobrý vtip, vzhledem k povodním, které je vyhnaly z domovů).
Moje milá už si ze mě dělá srandu, že do Anglie nosíme neštěstí. Když jsme byli před dvěma lety na výletě v Londýně, zrovna se tam pár nespokojenců rozhodlo vyhodit do vzduchu sebe, 52 dalších a tři vagóny metra + jeden autobus.
Tentokrát je situace lepší – pouze se bouří Severní moře a vypadá to, že Holanďani si vyhrnují nohavice a odnášejí televize na půdu. Východní Anglie se spokojila s velkými vlnami, evakuací několika přímořských městeček a uzavírkou silnic, kterou jsme pocítili na vlastní kůži, totiž pneumatiky.
Angličtina je jazyk důležitý. Nejlépe se to pozná, když si koupíte DVD s filmem bez českých titulků a drahá polovička se pak zdráhá dívat s vámi. Kurzy a zase další kurzy sice poskytnou základy, ale na to video prostě nestačí. A proto jsem se rozhodl řešit učení hozením do vody. Sebrali jsme saky paky a odjeli na necelý půlrok za kanál.
Zařídit se muselo docela dost věcí, ale zdaleka nejhorší byly přípravy našich dvou koček. Jo, máme kočky (totiž kočku a kocoura). A nemůžeme je přeci tak dlouhou dobu nechat na pospas... vlastně ani nevíme komu. Neznám žádného blázna, který by si tu demoliční četu vzal na tak dlouho domu dobrovolně.
Automat: "Dovolali jste se na linku pojišťovny Generali. Chcete-li nahlásit pojistnou událost, stiskněte jedničku. Potřebujete-li... -"
Já: 1
Automat: "Čekejte prosím, všichni operátoři vyřizují hovory klientů, kteří se dovolali před vámi. Jste třetí v pořadí."
"Čekejte prosím, všichni operátoři vyřizují hovory klientů, kteří se dovolali před vámi. Jste druhý v pořadí."
"Zanechte svůj vzkaz po zaznění signálu. Nezapomeňte uvést telefonní číslo, na kterém vás můžeme kontaktovat. PÍÍÍP."
Já: WTF?
Nesnáším, když se vyhazuje jídlo. A umím kvůli tomu být pořádně nepříjemný. Chudák Marcelka (moje hezčí polovička). A ta přitom žádné jídlo vědomě nevyhazuje. A když se něco pokazí, je jí to líto. Ale v případě přítelkyně mého kamaráda, která s námi pojede na dovolenou, mám pocit, že to možná bude jedna z těch slečen, kterým nepřipadá divné prostě vyhodit polovinu porce, ačkoliv si ji nabíraly samy a mohly se rozhodnout, kolik toho bude.
Co vy? Vadím vám, když přijde jídlo nazmar?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz