Anglie - povodně a jiné pohromy

10.11.2007 19:54 | Přečteno: 1975× | Osobní | poslední úprava: 10.11.2007 19:56

Moje milá už si ze mě dělá srandu, že do Anglie nosíme neštěstí. Když jsme byli před dvěma lety na výletě v Londýně, zrovna se tam pár nespokojenců rozhodlo vyhodit do vzduchu sebe, 52 dalších a tři vagóny metra + jeden autobus.

Tentokrát je situace lepší – pouze se bouří Severní moře a vypadá to, že Holanďani si vyhrnují nohavice a odnášejí televize na půdu. Východní Anglie se spokojila s velkými vlnami, evakuací několika přímořských městeček a uzavírkou silnic, kterou jsme pocítili na vlastní kůži, totiž pneumatiky.

Bomby

Ještě se vrátím k bombovým útokům na Londýn, tedy 7/7, jak tomu v Anglii říkají (po vzoru 9/11). Zrovna jsme seděli v autě a chystali se proklouznout do jedné z uliček centrálního Londýna (už aby tak drsné poplatky za vjezd do centra zavedli i v Praze), když doprava zhoustla víc než bývá obvyklé i v londýnské špičce, a vzápětí zatuhla úplně. Pustil jsem radio a snažil se naladit nějaké dopravní zpravodajství (je to trochu obtížné, protože nám v Praze pořád kradou anténu).

V tom začal zvonit mobil a já ho bohorovně ignoroval, protože v cizině se s nikým bavit nechci. Jestli je to nutné, tak zavolá znova. A taky že zavolal. Telefon jsem opět nezvedl, ale když jsem zjistil, že to volala moje sestra, v duchu jsem ji proklel (to nemůže poslat esemesku?!) a zavolal zpátky. Asi napodesáté jsem se dovolal a dřív než jsem stačil vysvětlit, že mi buď blbne telefon, nebo je nějak přetížená síť či co, tak mě ségra překvapila otázkou, jestli jsme v pořádku. Skoro mě to dojalo... ona se nám dvakrát nedovolá a už má starosti, jestli se něco nestalo. Milé.

„Jasně, jsme v pořádku, co se děje?“ spustil jsem přísným tónem, aby bylo jasné, že nerad platím za roaming. „V Londýně vybuchly bomby, koukám na CNN a prej jich je asi pět. Nejezdíte metrem, že ne?“

Tak takhle jsme se dozvěděli o bombách. Chvilku poté jsem konečně zvítězil nad čudlíky a naladil BBC, takže jsme se při čekání v beznadějně ucpaném centru Londýna aspoň nenudili. Po chvilce volal kamarád a povídá (bez protestů jsem to tentokrát zvedl): „Hele, to je dobře, že jste jeli do Španělska, protože v Anglii teď bouchaj bomby.“ No jo, Lukáš byl vždycky sklerotik... „Jasně, my víme, my jsme totiž do Španělska nejeli.“

Velká voda

Naštěstí jsme letos přinesli jen trochu povodní a jednu velkou bouři, která nakonec nepřišla. Lidé z evakuovaných oblastí už se dnes vraceli domů a Severní moře se asi uklidnilo. Nebo si teď vylejvá vodu a vztek na tulipány v Nízkozemí. U nás sice ráno lilo jako z konve, ale během snídaně se počasí umoudřilo a i předpověď vypadala rozumně. Proto jsme se neohroženě vydali na výlet k pobřeží, protože městečko Southwold je podle průvodce, Wikipedie i slov mé nejmilejší moc pěkné.

Posledně jmenovaná tam byla v pondělí a vrátila se plna dojmů a s prázdným žaludkem. Dneska si to chtěla vynahradit pytlíkem fish & chips z krámku hned vedle domku, kde pobýval George Orwell. Hezky si to na mě vymyslela... takový výlet se nedá odmítnout. Naplánovali jsme tedy cestu přes Lowestoft (nejvýchodnější anglické město – a proto také nejbombardovanější per capita), pak na jih do Southwoldu a – jestli zbude čas – tak ještě někam dál. A pak domů (hlavně abych nezapomněl koupit pěkné skleničky... pít skotskou z ikeácké potvory, kterou by Vikingové mohli používat na zatloukání kolíků do lodních trámů, to není žádný požitek).

Když jsme na silnici viděli ceduli, že dál než do Blythburghu se jet nedá, suverénně jsme pokračovali... v pondělí tam prý byla také a projet dál šlo, pravila má milá. Dnes to, samozřejmě, nešlo. Proto jsme v Blythburghu stáhli ocas, přiznali porážku, Southwold a Lowestoft odložili na neurčito a vyrazili na hrad do Framlinghamu. Tam už milá také byla (jestli vám připadá, že já sedím doma u počítače a ona zatím obráží okolí, tak je to docela dobrý odhad). Hrad byl hezký, ale ještě trochu více se mi líbila hospůdka před ním. Bohužel jsme do ní nezašli, protože jsme si cestou z náměstí k hradu všimli čínské restaurace a dostali chuť na nudle. Dali jsme si je, ale byla to chyba, protože jsem celou dobu myslel na útulnou hospodu s tmavým pivkem a slaninou s fazolemi...

---

BTW, chtěl jsem přidat obrázek vln ze Southwoldu, který když viděla moje milá, tak vyjekla, že právě tam u těch chatiček v pondělí byla. Ale jde o obrázek vydaný na BBC, kde píší: "You may not copy, reproduce, republish, disassemble, decompile, reverse engineer, download, post, broadcast, transmit, make available to the public, or otherwise use bbc.co.uk content in any way except for your own personal, non-commercial use." Co myslíte... vešel by se do takové definice blog na Abíčku?

       

Obrázky

Komentáře

[ʚĭɞ 🍉]

Článek o Scheme.

[deda.jabko]

a je to "povoden" nebo "jina pohroma"?

[ʚĭɞ 🍉]

Viz následující komentář.

[Robert Krátký]

Mám.

[Espinosa]

Já jsem byl málem očitý svědek.

Zmíněnou linkou metra, Picadilly, jsem totiž pravidelně jezdil do práce a to přesně v inkriminovaný čas. Ten den mě ale něco popadlo a rozhodl se pro autobus 141, pohodlnost ve mě zvítězila a zvolil jsem spoj, sice pomalejší ale bez nutnosti přesedat, i když už jsem věděl, že do práce přijedu pozdě. Mumraj kolem kolem zastávek jsem sledoval z patra autobusu. První co mě napadlo - paráda, něco se děje, mám se na co vymluvit ohledně toho pozdního příchodu. A taky jsem tak udělal. V práci se ten ten moc nemakalo a domů šli všichni pěšky, protože nic nejezdilo, ani osobní auta nepouštěli.

Pravda, vystupoval jsem pravidelně na Banku, o jednu zastávku před místem výbuchu zastávkou Aldgate, takže pokud bych nezaspal, o výbuch bych stejně přišel. Ale asi bych byl mezi evakuovanými a poznal jak vypadají tunely Londýnského metra bez pohodlí vlaku, pěkně na vlastní nohy a potmě.

[David Ježek]

Vida, žeby začínající serál z Anglie? jen tak dál Roberte, ale hlavně bacha, abys neprováděl reverzní inženýrství na obrázcích z BBC .