Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Minulý (teď už vlastně předminulý) rok jsem popisoval zážitky z krátkého pobytu v Anglii, letos jsme vyrazili do Austrálie. Odlétali jsme 31. 12. 2008 večer, ale plánovat jsem začal už s větším předstihem, protože s vízy je velká legrace.
Série o Austrálii
|
Dlouho jsme nemohli vyrazit na delší dobu do vzdálené země, protože jsme si nevěděli rady s našimi dvěma kočkami (kočka a kocour). Minule jsme to vyřešili tak, že jsme je vzali s sebou. Bylo to sice jen za lamanšský kanál, ale i tak to bylo byrokracie, razítek, očkování a podobných věcí tolik, že bych to nikomu nepřál. Do Austrálie jsme si je prostě s sebou vzít nemohli. Australské podmínky pro dovoz čehokoliv organického (včetně lidí) jsou opravdu velmi přísné.
Zkusmo jsem spočítal, na kolik by vyšlo povinné ubytování v karanténě po příjezdu koček do Austrálie. Když jsem s tím skončil, zalapal jsem po dechu a usoudil, že pokud se nebudeme stěhovat už navždy, tak s námi kočky jet nemohou. Nehledě na to, že by byla dost otrava, kdyby v té karanténě strávily třeba polovinu doby, po kterou budeme v Austrálii my.
Někdy v létě se nám však podařilo najít spolehlivého člověka, který slíbil, že se zabydlí v našem bytě a o kočky se postará. Ideální. A myslím, že výhodné pro obě strany. Možnost bydlet v prostorném, moderně vybaveném bytě výměnou za krmení a rozmazlování koček, to bych také bral. Bohužel mi to zatím nikdo nenabídl...
Turistická víza do Austrálie lze už nějaký ten rok pořídit přes internet. Dříve se za to platilo a každou žádost posuzoval člověk, nikoliv jen počítač, ale časy se změnily a teď už je to zadarmo a posuzování provádí stroj, takže je celá věc obvykle hotová za pár dní. Jenže... tato běžná turistická víza mají následující podmínku: Maximální doba pobytu 3 měsíce v kuse (obyčejně s možností opakovaného vstupu po dobu jednoho roku). A my jsme chtěli v Sydney pobýt 6 měsíců. Nabízí se to, co asi napadne každého: Přijet na 3 měsíce, pak si udělat týdenní výlet třeba na Bali a pak se na další tři měsíce vrátit. Má to však háček – stejná věc napadla i imigrační úředníky, takže je u tohoto typu víza výslovně uvedeno, že nemá být používáno tímto způsobem, a že to je kontrolováno.
Hmm, tak jinak. Zkusíme prodloužená turistická víza. I taková věc existuje. Sice už není vyřízení tak přímočaré a ještě se za žádost platí, ale za to je možné získat vízum pro 6 i víceměsíční pobyt. Jenže ouha – má to dva háčky: Jednak se při pobytu na prodloužené vízum nesmí studovat déle než 3 měsíce (a Milá velmi chtěla chodit do školy) a ještě ke všemu je nutné vyřídit velkou hromadu byrokracie (včetně lékařské prohlídky, jež zahrnuje i rentgen plic kvůli tuberkulóze...), která nebude zadarmo.
Tak tedy studentské vízum. Je to sice také otrava, také se nevyhneme lékařské prohlídce, ale bude oficiálně možné strávit ve škole více než 3 měsíce (a školy vyžadují potvrzení, že je tam člověk legálně). Výhoda studentského víza spočívá v tom, že stačí, když si ho vyřídí student – přímý rodinný příslušník může do Austrálie vstoupit na to samé vízum. Vzhledem k tomu, že mi Milá už skoro před dvěma lety kývla na mimochodem pronesenou nabídku sňatku (ale podpořenou prstýnkem s blyštivým kamínkem), tuto podmínku jsme splňovali.
Ukázalo se však, že náklady na vyřízení tohoto víza jsou vysoké – a to jak finančně, tak časově. A já už chtěl mít všechno vyřízené, abych se mohl začít shánět po letenkách, možnostech ubytování atd. Tak jsem vymyslel malý úkrok stranou. Nebudeme se s Australany dohadovat, jestli nás k sobě na půl roku pustí, nebo ne – a místo toho si ten půlrok rozdělíme na dva čtvrtroky: jeden v Austrálii, druhý na Novém Zélandu.
Po chvilce počítání, googlení a kombinování jsem zjistil, že zpáteční letenka ze Sydney na jižní ostrov Nového Zélandu (do Christchurch) vyjde o trochu levněji než všechny poplatky spojené se získáváním australského studentského víza. Bylo rozhodnuto. Od ledna do konce března v Sydney, od března do konce června v Christchurch.
Vyplnil jsem tedy sáhodlouhé formuláře pro obyčejná turistická víza a za dva dny to bylo hotovo. Čas začít seriózně hledat dostupné letenky, zjistit, jak se to má se školami, a vymyslet, jak a kde budeme bydlet. O tom bude další zápis.
Tiskni
Sdílej: