Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Pokud si dobře vzpomínám, tak poslední týden srpna byl zároveň posledním týdnem toho bláznivě výhodného kurzu amerického dolaru. Tuším, že to jednu dobu bylo dokonce pod 15 Kč za dolar. Tak přesně v tu dobu jsem si našel na expedia.com úžasně výhodné letenky.
Série o Austrálii
|
Za necelých 24 tisíc by nás dostaly až na Nový Zéland (samozřejmě s tříměsíčním stop-overem v Sydney). Jenže v tu dobu ještě nebylo jisté vízum, takže jsem je raději nekoupil. To byla chyba, jelikož americký dolar pak začal stoupat a z výhodných letenek byly rázem dosti nevýhodné. A na jiných rezervačních stránkách – rozuměj takových, kde by se platilo v měně, která tolik neposílila – (včetně např. expedia.de) se mi ten samý itinerář nepodařilo rezervovat.
Nedlouho na to jsem však objevil hezkou nabídku od Korean Air. Sice pouze do Sydney, takže přesun na Nový Zéland by bylo potřeba řešit samostatně, ale nevadí. Hlavně, že za dobrou cenu. Rozhodl jsem se je hned koupit. Ale ouha – potřebujeme 4 letenky, protože do Sydney s námi letí naši dva kamarádi. A na pořízení všech 4 letenek najednou mi nestačí transakční limit na kreditce. A přes telefonní rezervační centrum (kde bych mohl platbu rozdělit na dvě různé karty) koupit nejdou, resp. jdou, ale za vyšší cenu než přes internet.
OK, budu gamblovat. Koupím tři naráz a pak samostatně ještě jednu. Snad mi rezervační systém nabídne stejně nízkou cenu i na tu čtvrtou. Jde se na věc: Vyplnit jména, detaily o kartě, odkliknout, OK, rezervace potvrzena. Teď tu čtvrtou. A sakra, cena je o tisíc euro vyšší. Jsme v loji. Petrova přítelkyně asi poletí jinak... No dobře, neházet flintu do žita. Možná jen rezervační systém zareagoval na nenadálou poptávku (tři koupené letenky) a vyšrouboval cenu. Do týdne to třeba spadne zpátky. I to se stává. Rezervační systémy občas zvednou cenu i podle počtu lidí, kteří daný let vyhledají – ani si nemusí letenku rezervovat. Hmmm, takže to bych to měl ten týden vydržet a ani nekontrolovat, jestli už cena neklesla...
K čertu s tím. Zkouším to druhý den, jsem dost nervózní a cena je samozřejmě stále astronomická. Další den totéž. Do háje! Co když ten let mezitím vyprodají? Pro jistotu tedy volám na telefonní rezervační linku Korean Air a rezervuji pro Petrovu přítelkyni letenku tam. Naštěstí není nutné ji hned platit jako na webu, stačí do dvou měsíců. Je to sice o dost levnější než cena, kterou mi to teď nabízí na webu, ale zároveň tak drahé, že by tím zmizela veškerá výhodnost nákupu letenek u Korean Air (když by se to rozpočítalo na všechny čtyři letenky). Plán je takový, že pokud se podaří koupit letenku přes web, telefonní rezervaci zase stornuji.
Abych přišel na jiné myšlenky, tak aspoň zatím registruji Milou do frequent flyer programu Korean Air (nedokázal jsem se odtrhnout od koreanair.com). Je to sice stejná aliance jako ta, co v ní je ČSA, ale frequent flyer program od ČSA mi leze na nervy, navíc jsou jejich lety předražené. Pokud s ČSA někdy poletím, tak si to raději nechám napočítat na SkyPass od korejských aerolinek.
Milá je zaregistrována a já se nemohu udržet a zkouším zase vyhledat ten osudný let. A – co to vidím?! Je tam původní nízká cena. Tak takhle to je – stačilo vyhledávat přihlášený jako jiný člen klubu a už to zase nabízí nízkou cenu. Fajn, není nutné dumat nad tím, proč by to nenabídlo stejnou cenu jednomu člověku dvakrát. Honem rezervovat. OK, potvrdit, vyplnit, eh? Co to... A kruci. Nemůžu koupit jedinou letenku pro osobu A, když jsem přihlášená jako osoba B. Umožní to jen koupit letenku pro sebe a případně pro další lidi. Ale ne jen pro někoho jiného. Doprčic.
No jo, řešení je jasné – tak honem zaregistrovat ještě Petrovu přítelkyni. Ahoj, prosím tě, kdy ses narodila? Jo, jasně, potřebuji to kvůli letence. Vysvětlím později. Zatím. Tak fajn, zaregistrováno. Vyhledat let a... hurá, opět to nabízí nízkou cenu. Tak do toho. Potvrdit, vyplnit kreditku, odeslat. A... cože?!#@#$%!? Není možné platit za vlastní letenku cizí kartou? Jděte s tou bezpečností do háje! Uff, OK, naštěstí jde zaškrtnout, že se majitel karty dostaví na letiště k odbavení, aby potvrdil, že se nejednalo platbu kradenou kartu. Fajn, žádný problém, vždyť chceme letět stejným letadlem, budu tam, potvrdím, nebojte. Úúúfff.
Tak to bychom měli. Ještě to nevím, ale zítra začnu řešit zdražené školné od SA, viz jinde.
Za dva dny (když už je vyřešené školné) přišel mail od pana nebo paní Fukuda Lisako:
This is Korean Air Internet Ticketing Team in Dublin.
First of all, we would like to thank you for using www.koreanair.com.
However, your booking requested at our European regional site as below, CANNOT BE PROCESSED with a ticket issue due to cardholder’s name unmatched with the passenger. At Korean Air website, we regard the security of credit card payment as the prime objective in preventing the loss by any credit card misuse. In order to fulfill this mission, we screen any purchase request made by a third-party credit card and prohibit the ticket issue on those requests. Our credit card payment policy has been restricted since summer 2007 and the following warning message is supposed appear during each internet booking procedure.
Payment with a third party card is strictly prohibited.
(Ve zkratce význam v češtině: Vaši rezervaci nelze zpracovat, protože platba kartou třetí strany je striktně zakázána. Je to pro vaše dobro.)
Cože?! Ale vždyť se tam píše, že pokud se majitel dostaví, tak je to OK... No nic, zvedám telefon a volám Korean Air (naštěstí mají 800 číslo, i když mě odtud vždy přepojili na globální rezervační středisko). A vysvětluji a vysvětluji a vysvětluji a vysvětluji. Chápavý chlapík (podle přízvuku Angličan) v rezervačním středisku chápe situaci a říká, že se poradí s nadřízeným a zavolá mi zpátky. A ještě něco Jamese trápí: Slečna R. už na tomto letu má rezervovanou letenku přes telefonní rezervační centrum. Co je tohle za bordel? Zase vysvětluji. OK. Mezitím píšu odpověď na e-mail Fukudovi, abych to posichroval ze všech stran.
Za chvíli volá James z rezervačního centra a povídá, že je vše zařízeno a žádný problém, druhou (telefonickou) rezervaci už stornoval. Říkám mu tedy pro jistotu o mailu, který jsem už stihl odeslat Fukudovi, aby v tom neměli zmatek. James slibuje, že to všechno pošéfuje a že si nemám dělat starosti. Jsem celý blažený a když se loučíme, tak povídám: A hele, nemohl bych si rovnou rezervovat sedadla v letadle? Já vím, že na webu to bude možné až 60 dní před odletem, ale říkal jsem si... – Ale jistě, kde byste chtěli sedět? - Jamesi, miluju tě.
Příště už konečně vyrazíme na cestu.
Tiskni
Sdílej:
Nepleteš si řízení letového provozu (ŘLP) a rezervační systémy? Ujišťuji tě, že s tím, co řídí letiště a letadla Robert do styku nepřišel
To mi připomíná takové ty zprávičky o tom, jak námořnictvo UK má v jaderných ponorkách Windows a BMW bude používat Linux. Odpalování raket a řízení reaktoru by Windows nikdo nesvěřil, stejně jako řízení ABS Linuxu. Ale na vedení skladu a zobrazování mapičky Windows i Linux pochopitelně stačí.
Jen tak pro zajímavozt. Temelín řídí tři obrovské plechové skříně, ve kterých je v assembleru napsaný v ROMce vypálený soft, pohání to procesor 486. Pak je tam ještě jedna skříň s nějakým PowerPC pro případ, že by v těch intelech byla chyba.
Jen tak pro zajímavozt. Temelín řídí tři obrovské plechové skříně, ve kterých je v assembleru napsaný v ROMce vypálený soft, pohání to procesor 486. Pak je tam ještě jedna skříň s nějakým PowerPC pro případ, že by v těch intelech byla chyba.Vůbec není podstatné v jakém jazyku ten řídící software je napsaný, ale kdo ho napsal...
Spíš jak zajistil, aby to bylo správně. K tomu mám dobrou historku:
E. W. Dijkstra byl v roce 1969 na konferenci NATO o sw inženýrství.
Potkal tam jistého Joeala Arona, který byl zodpovědný za software k
projektu Apollo.
(...)
JA: Každý let Apolla vyžadoval, abychom napsali asi 40000 řádek nového
kódu.
EWD: Hmm. To je dost. A jak jste to zajistili?
JA: Zajistili co?
EWD: No že ten kód byl správně.
JA: Správně?? Při jednom výpočtu orbitu se nám stalo, že Měsíc místo
aby loď přitahoval, tak ji odpuzoval. Zjistili jsme to _náhodou_ 5
dní před
startem Apolla 11.
EWD: Ehm... No tak to měli ti kluci nahoře štěstí.
JA: No to tedy jo.