Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Trochu ze zvědavosti jsem nainstaloval na notebook Aspire 1412WLMi nové SUSE 10.0 (ne openSUSE, ale tu tzv. Evaluation verzi). A ačkoliv už tam předtím byl Debian a byl jsem téměř úplně spokojen, vážně teď uvažuji o tom, že bych si na notebooku SUSE nechal jako hlavní systém. To jsem nečekal.
Pár drobností mě však zpočátku pořádně rozčilovalo...
Vzhledem k netradičnímu rozlišení obrazovky notebooku (1280x800) je nutné používat utilitku 855resolution. SUSE ji obsahuje na instalačních médiích, takže ji není nutné kompilovat. Kupodivu však není možné spouštění utility nastavit pomocí klikátek. A přitom by to nemělo být nijak složité. Takže jsem ji vrazil do /etc/init.d/boot.local. Ono to vůbec s nastavováním rozlišení, parametrů monitoru a grafické karty není v YaSTu ani SAXu zrovna jednoduché. Modul v YaSTu nelze spustit, SAX zase ukazuje nesmyslné údaje... například tvrdí, že hardwarová akcelerace se nekoná, ačkoliv jede bez potíží.
Další na řadě byl ndiswrapper, protože notebook má zabudovanou WiFi kartu INPROCOMM IPN 2220 - neboli paskvil, pro který linuxový ovladač není a nebude. Ndiswrapper naštěstí funguje (i když je to pokaždé trochu loterie, jestli si bude rozumět verze ndiswrapperu a jádra - např. nejnovější ndiswrapper 1.4 si tedy s 2.6.14 nerozumí vůbec). SUSE 10.0 obsahuje ndiswrapper 1.2, který naštěstí s výchozím jádrem (pravděpodobně ukrutně opatchované tzv. 2.6.13-15) funguje. Upgradovat už jsem zkoušel, ale nový SUSE kernel si s novým SUSE ndiswrapperem také nepotykal... Nejvíce mě však překvapilo, že to opět nešlo naklikat. Parametry pro DHCP a WiFi sice v YaSTu nastavit lze (včetně SSID, WPA-PSK atd.), ale ndiswrapper je nutné nakonfigurovat ručně.
Totiž - ono mi to ruční nastavování nevadí - z Debianu jsem zvyklý a vyhovuje mi to více. Ale od super-desktopového SUSE jsem očekával možnost naklikat cokoliv. Kdybych neměl debianní průpravu, byl bych asi trochu zmaten...
Další věc, které jsem se - zhýčkán APTem - obával, byla instalace, aktualizace a odinstalace softwaru. Opravdu jsem se snažil do toho v YaSTu proniknout, ale nakonec jsem to musel zahanbeně vzdát. Říkejte si klidně, že jsem slepej jako patrona, ale já jsem například v YaSTu nebyl schopen zobrazit seznam nainstalovaných balíků. Umí YaST rpm -qa? Mimochodem, jsem sám, komu připadá YaST daleko přehlednější než grafický YaST2? Já se mezi těmi ikonkami nedokážu orientovat. Zato textový YaST je - až na zmíněné chybky - bezvadný. A skoro mě rozesmála duchaplnost vývojářů, kteří fikaně nalinkovali zast -> yast. Že je to šikovné, o tom svědčí už to, že jsem to vůbec objevil. Kdo si na nově nainstalovaném systému nikdy z/y nespletl, že jo?
Utekl jsem tedy k APTu. Nejprve jsem byl zoufalý, protože jsem nemohl objevit žádné rozumně rychlé zrcadlo. Před pár lety bych omdléval při rychlosti stahování 25 kB/s radostí. Teď už mi to připadá nepoužitelné. Naštěstí jsem objevil http://ftp4.gwdg.de/pub/linux/suse/apt. Ta zvýrazněná 4 je důležitá. Na mnoha místech uváděná adresa ftp.gwdg.de je totiž právě ta děsně pomalá. ftp4.gwdg.de je však jako blesk. A jsou tam snad všechny repozitáře, které pro SUSE existují (OK, ono jich vlastně moc neexistuje...), včetně slavného packmana, kde-unstable a samozřejmě i base. Ve vrchním adresáři je i vzorový soubor sources.list, takže je to jednoduché jako facka.
No, dva problémky přeci jen byly... Nejdřív jsem musel nainstalovat všechny GPG klíče pomocí programu apt - to mě trochu zmátlo, protože nic takového v Debianu není. apt-get však odmítal bez klíčů instalovat a i samotné balíčky s klíči jsou podepsané, takže je nutné využít pro instalaci "balíčku" rpmkey* árpíemácký apt s parametrem --no-checksig... Ufff.
Další potíž byla s tím, že jsem v sources.list hamounsky nechal i repozitáře *-prpm a *-drpm. Když pak na mě rpm prostřednictvím apt-getu řval, že
unpacking of archive failed: cpio: Bad magic
horečně jsem začal přemýšlet, jestli mi _zase_ nechce zkazit náladu ReiserFS, který jsem nechal SUSE nainstalovat, když to nabízelo jako výchozí filesystém.
Teprve později jsem se dočetl, že existují nějaké delta a patch balíky...
APT mi však po vyřešení problémů dodal odvahy, připadal jsem si jako doma. I když musím říct, že apt4rpm je oproti tomu debianovskému příšerně pomalý. Každopádně jsem se konečně začal orientovat v tom, co mám nainstalováno, a doplnil jsem balíky jako libdvdcss apod. Navíc jsem neodolal a upgradnul i KDE na druhou betaverzi. Sice jsem zachytil několik zpráv o tom, že tato betaverze je dost nestabilní, ale já na žádné potíže nenarazil a KDE běhá výborně. Jen nedoporučuji upgradovat balík fontconfig na verzi vyšší než fontconfig-2.3.2.20050721-10 - při pokusu o použití 2.3.91.20051026-0.1 jsem se se zlou potázal. Všechny programy využívající Xft2 od upgradu končily se SIGSEGV ještě dříve než začaly... Že je chyba právě v novém fontconfig, to jsem zjišťoval nejméně půl hodiny :(.
Celkově jsem ale hodně spokojený. Pod ne zcela funkčním klikacím kabátkem má SUSE úplně funkční textové konfigurační soubory. Jejich logika není nijak zmatená a ačkoliv mě trochu otravují některé kličky nutné např. pro podporu čínštiny a dalších věcí, které nemám šanci využít, orientuji se v nich bez potíží. Moc se mi sice nelíbí "registry-like" /etc/sysconfig, ale je to celkem přehledné, takže to překousnu. SUSE asi na notebooku zůstane. Na rozdíl od Mandraku a Fedory totiž nemám problém se v tom systému vyznat.
Tiskni
Sdílej:
V selectu filter vyberte souhrn instalace a klikněte na ponechat.
A skoro mě rozesmála duchaplnost vývojářů, kteří fikaně nalinkovali zast -> yast.
Ve starších verzích byly dokonce i linky ZaSTě a zastě.
5.11.2005 23:47
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Pěkné 
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
/home je dílem okamžiku. Takže na Debian jsem nezanevřel (na desktopu ho pořád mám), ale asi budu chvíli používat SUSE. Možná na to má vliv i to, že systém na notebooku většinou jednou nainstaluji a pak už provádím jen nejnutnější updaty - takže jakmile je jednou nakonfigurovaný, je mi vlastně jedno, co tam běží - hlavně když to funguje.
---------
Poznámka bokem: v článku jsem zapomněl zmínit, co mě na SUSE pořádně štvalo... Pro textovou konzoli používá framebuffer. Což o to, já v Debianu taky. 640x480 na devatenáctce by bylo plýtvání místem. Ale SUSE chce být cool, takže má ve výchozím nastavení ve framebufferové konzoli grafické pozadí. A sice takové, které ze spodku obrazovky ukrajuje nejméně dva řádky, spíše tři (a všechno jen kvůli tomu, aby mohlo být v rohu logo). Tak to mě tedy přišlo jako tak nesmyslné plýtvání místem, že jsem chvíli soptil, než jsem konečně zjistil, jak se toho zbavit.
Dyť jsi šéfredaktor.Safra. Som z toho voľaký zmetený...