Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Teď ve škole to budu dělat právě v xcode, aby se hoch naučil programovat nejen pro/v prostředí .NET
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-freedeb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free


Hochu... ukaž mi na lepší studio než je Microsoft Visual Studio.NET jakékoliv verze a koupím ti porsche!!!Afaik IntelliJidea, ale to je IDE pro Javu (ale i tak, čekám na to porše
).
teraz vážne, jdee je pre javu asi naj prostredie, v ktorom som programoval (nie, nemám na mysli klikacie wizardy).
dtto platí pre C/C++, perl, xml, html
Popravde receno vyvojova prostredi v linuxu mi rozhodne nesedi, ale nemohu to rict ani o Visual Studios od MS ve Windows (i kdyz tam se mi programuje mnohem lepe). Zvykl jsem si na spoustu veci, ale zrovna MSDN mi prijde extremne desiva soucastka (pouzivam v praci kazdy den).
Osobne mi ve winech nejvice sedela vyvojova prostredi od Borlandu, ta, co se pouzivala tak pred 5ti lety (Delphi 5,6,7 apod). To je muj pohled na vec. Jinak nejsem zastance MS, doma beham pouze linux a v praci linux + win xp pro.
Asi jsem moc pohodlnej, ale davam prednost prostredim, ktera jsou stabilni a zaroven dostatecne funkcni (clovek nemusi pouzivat nedotazena udelatka a prace jde opravdu od ruky)
malá poznámka: skutočný programátor nepotrebuje debugovať, skutočný programátor vie, čo naprogramoval a používa nástroje, o ktorých vie, čo robia
skutočný programátor nepotrebuje debugovaťtak to je perla. tohle si dokazu vysvetlit jen tak, zes fakt nikdy nenapsal vic jak to Hello World... nehlede na to, ze ta dalsi cast vety vubec tu prvni nepodklada - jak jsi to asi zamyslel.
Ja nemluvim o tom, jak je ktery prostredi dobry pro vychovu programatoru. Ja mluvim o tom, v cem mi prace prijde nejefektivnejsi. Momentalne pouzivam Visual Studio, ale proste Borland sem mel radeji. A to ze nekdo pise kod do tlacitka, to je jeho blbost a neni to problem vyvojovyho prostredi. Bud je nekdo cune nebo neni.
Jinak se Vam omlouvam za ujmu. Sypu si popel na hlavu ze sympatizuji s necim, co ukazuje, jak by to nemelo vypadat. Jeste ze jste me tak bravurne opravil a vratil na dokonalou cestu, ze ktere jsem sesel.
Hlavne ze vime, jak by to melo vypadat
Ukaž mi lepší nápovědu než je MSDN a koupím ti ferari...
Dokumentace k Jave. Najít takřka cokolim v MSDN prostě nejde! Všechno je tam strašně hluboko v struktuře a ta on-line verze je dost pomalá.
Čekám na to ferrari 
) sockaddr tak v MSDN kliknu a jsem v ní... kdežto v manu... ukončit program, napsat nový řádek a modlit se, že, když si nepamatuju číslo sekce, mi to vyplivne to co skutečně chci a ne něco ze sekce úplně jiné. Tolik asi k nápovědě
V javě jsem nedělal, takže její nápovědu neznám. Ovšem čeho si cením na MSDN je to, že mám vše na jednom místě. Chci si najít popis streamů? MSDN. Jdu psát DirectX aplikaci? MSDN. Chci si napsat VB program? MSDN. Chci psát makro do excelu? Ok, MSDN. Win API? MSDN.
Man zdaleko nedosahuje kvality a možností .CHM souborů (kompilovaný HTML, používaný na win pro nápovědu), přestože je v něm vše podstatné pro programování (a více) na linuxu. V té nápovědě k javě bych zase postrádal tu komplexnost.
Duležitou informací však je, že manuálové stránky k glibc (a dalším GNU programům a knihovnám) nejsou úplné a primární dokumentace je v textinfu.
Zadej název funkce na stránce http://msdn.microsoft.com a máš okamžitý výsledek... Co je na tom špatnýho? V životě jsem nepoužil navigaci v menu MSDN, protože mě to stačí vyhledat...Tak jestli si všichni programátoři používající MSDN pamatují názvy všech funkcí, to jsou fakt borci
Já teda zpravidla v nápovědě hledám funkci, o které většinou nevím, jak se jmenuje, a často ani nevím, zda existuje. Když už vím název funkce, parametry a popis mi zobrazí rovnou IDE, na to "nepotřebuju" dokumentaci.
U mě tedy před MSDN taky vede JavaDoc. MSDN taky ještě docela jde, když si člověk zapamatuje, že skriptování operačního systému je logicky v sekci webových technologií, věci týkající se administrace jsou rovnoměrně rozděleny mezi administraci a bezpečnost apod.
No a to navigační menu taky moc nepoužívám, protože ve Firefoxu nefunguje
Ukaž mi lepší nápovědu než je MSDN a koupím ti ferari...
manChcem Ferrari!
Problém s MSDN je, že je jediným zdrojom informácií o tom ako veci fungujú. Google povie len to čo je v MSDN. Support povie len to čo je v MSDN. Ak to nie je v MSDN nie je to nikde (viem uviesť príklady). Teda ... možno je, ale musíte byť dostatočne veľký hráč a zaplatiť mastné peniaze (bavíme sa o stovkách a tisícoch dolárov) za to, že vám MS sprostredkuje kontakt na developera, ktorý práve ten daný modul naprogramoval.
Visual Studio ako prostredie je dobré. Je to asi najlepší produkt čo majú. Odvážil by som sa povedať, že je lepšie ako kdevelop (hoci kdevelop má vyššiu dynamiku a otvorenejšie dvere). Polemizovať by sa dalo o tom či je lepšie ako eclipse. Nedostatkom ostávajú cena, licenčné, HW a SW požiadavky.
K pôvodnému blogu: MS smeruje k tomu aby užívateľ nevedel, že existuje súbor. Ide im o abstrakciu. Osobne s tým nesúhlasím. Shortcut ktorý má v sebe B ako Build je podľa mňa intuitívnejší ako F9.
Ak to nie je v MSDN nie je to nikdeTo není tak úplně pravda. Jsou stránky, kde se člověk občas dozví i něco víc.
Pak se MS chová jako komereční firma (zcela logicky... a kdo z vás by se tak nechoval)...To je IMHO dost neprozretelne chovani. Kvalitni a dostupna dokumentace spoluvytvari atraktivitu produktu. Delat obstrukce s dokumentaci k modulu a chtit za ni stovky az tisice dolaru je podle me dost kratkozrake.
Také bych s tím nesouhlasil... ale...
MSDN dokumentuje vše co potřebuje 99.9999% programátorů a opravdu velice dobře. Pokud skutečně potřebujete něco speciálně hardcore, tak je jasné, že MS si např za změnu v jádře zaplatit (jen příklad, může jít o jiný problém). Není důvod proč by to tak neudělala. Když budete chtít do auta 24 airbagů místo 4, taky si za své speciální přání budete muset zaplatit nemalé peníze, protože prostě je příliš nákladné dělat se s maličkostí pro jednoho člověka. A když to vážně nutně potřebujete a vynese vám to zpětně zisk, tak si to rád zaplatíte, ne?
Jinak... nikdo neříká, že dokumentace není dostupná. Součástí MSVS je i MSDN s tuším 4GB dokumentace a příkladů... O čem byla řeč je mizivé procento případů, které jsou natolik specifické aby byli popsány v MSDN.
Když jsem psal projekt do PAS(pokročilé assemblery) tak najít v MSDN informace o instrukcích FPU vkládaného assembleru byl neskutečný problém (přitom MMX a SSE tam jsou, jejich popis, ale taky neni zrovna user friendly
).
Nikde není jak zařídit aby se z funkce napsané v assembleru vracel typ double. Pokud použiju zápis získaný disassemblováním kódu napsaného v C, tak na mě překladač pořvává že to prej nejde 
Tiskni
Sdílej: