Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Konference LinuxDays 2026 proběhne o víkendu 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Čekají vás desítky přednášek, workshopy, stánky a setkání se spoustou chytrých lidí.
Čeho já se ještě na té naší škole nedočkám... Zapsal jsem si předmět PV112 ‐ Grafická rozhraní, ve kterém se probírá GLUT v kombinaci s C++. Jelikož se C++ (jiný předmět) probíralo na Windowsových stanicích, ale pracovalo se vzdáleně na Irixovém serveru, doufal jsem, že podobně to bude i tady. Ale místo toho na nás vybalili M$ Visual Studio 2005. Je vskutku intuitivní.
Místo "Project->Insert file" je v menu "Project->Insert existing item". Nojo, soubory už nejsou soubory, ale položky. Pokud připojíte soubor (teda vlastně položku), tak ještě není vyhráno. Řve to při kompilaci? Jo, protože připojená položka se nepřekopírovala do adresáře s projektem. To je třeba udělat ručně. A ještě pointa na závěr. Projekt se překládá pomocí Build->Build Solution s logickou klávesovou zkratkou Ctrl-Shift-B (kde jsou časy ef devítky). Pokud byste stejně jako já marně hledali něco jako "Run project", nedejte se zmást. Soudruzi z Mrkvosoftu totiž programy nespouštějí, ale rovnou debugují. Místo hledání "run" tedy stačí odkliknout "start debugging".
Tiskni
Sdílej:
Teď ve škole to budu dělat právě v xcode, aby se hoch naučil programovat nejen pro/v prostředí .NET
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-freedeb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free


Hochu... ukaž mi na lepší studio než je Microsoft Visual Studio.NET jakékoliv verze a koupím ti porsche!!!Afaik IntelliJidea, ale to je IDE pro Javu (ale i tak, čekám na to porše
).
teraz vážne, jdee je pre javu asi naj prostredie, v ktorom som programoval (nie, nemám na mysli klikacie wizardy).
dtto platí pre C/C++, perl, xml, html
Popravde receno vyvojova prostredi v linuxu mi rozhodne nesedi, ale nemohu to rict ani o Visual Studios od MS ve Windows (i kdyz tam se mi programuje mnohem lepe). Zvykl jsem si na spoustu veci, ale zrovna MSDN mi prijde extremne desiva soucastka (pouzivam v praci kazdy den).
Osobne mi ve winech nejvice sedela vyvojova prostredi od Borlandu, ta, co se pouzivala tak pred 5ti lety (Delphi 5,6,7 apod). To je muj pohled na vec. Jinak nejsem zastance MS, doma beham pouze linux a v praci linux + win xp pro.
Asi jsem moc pohodlnej, ale davam prednost prostredim, ktera jsou stabilni a zaroven dostatecne funkcni (clovek nemusi pouzivat nedotazena udelatka a prace jde opravdu od ruky)
malá poznámka: skutočný programátor nepotrebuje debugovať, skutočný programátor vie, čo naprogramoval a používa nástroje, o ktorých vie, čo robia
skutočný programátor nepotrebuje debugovaťtak to je perla. tohle si dokazu vysvetlit jen tak, zes fakt nikdy nenapsal vic jak to Hello World... nehlede na to, ze ta dalsi cast vety vubec tu prvni nepodklada - jak jsi to asi zamyslel.
Ja nemluvim o tom, jak je ktery prostredi dobry pro vychovu programatoru. Ja mluvim o tom, v cem mi prace prijde nejefektivnejsi. Momentalne pouzivam Visual Studio, ale proste Borland sem mel radeji. A to ze nekdo pise kod do tlacitka, to je jeho blbost a neni to problem vyvojovyho prostredi. Bud je nekdo cune nebo neni.
Jinak se Vam omlouvam za ujmu. Sypu si popel na hlavu ze sympatizuji s necim, co ukazuje, jak by to nemelo vypadat. Jeste ze jste me tak bravurne opravil a vratil na dokonalou cestu, ze ktere jsem sesel.
Hlavne ze vime, jak by to melo vypadat
Ukaž mi lepší nápovědu než je MSDN a koupím ti ferari...
Dokumentace k Jave. Najít takřka cokolim v MSDN prostě nejde! Všechno je tam strašně hluboko v struktuře a ta on-line verze je dost pomalá.
Čekám na to ferrari 
) sockaddr tak v MSDN kliknu a jsem v ní... kdežto v manu... ukončit program, napsat nový řádek a modlit se, že, když si nepamatuju číslo sekce, mi to vyplivne to co skutečně chci a ne něco ze sekce úplně jiné. Tolik asi k nápovědě
V javě jsem nedělal, takže její nápovědu neznám. Ovšem čeho si cením na MSDN je to, že mám vše na jednom místě. Chci si najít popis streamů? MSDN. Jdu psát DirectX aplikaci? MSDN. Chci si napsat VB program? MSDN. Chci psát makro do excelu? Ok, MSDN. Win API? MSDN.
Man zdaleko nedosahuje kvality a možností .CHM souborů (kompilovaný HTML, používaný na win pro nápovědu), přestože je v něm vše podstatné pro programování (a více) na linuxu. V té nápovědě k javě bych zase postrádal tu komplexnost.
Duležitou informací však je, že manuálové stránky k glibc (a dalším GNU programům a knihovnám) nejsou úplné a primární dokumentace je v textinfu.
Zadej název funkce na stránce http://msdn.microsoft.com a máš okamžitý výsledek... Co je na tom špatnýho? V životě jsem nepoužil navigaci v menu MSDN, protože mě to stačí vyhledat...Tak jestli si všichni programátoři používající MSDN pamatují názvy všech funkcí, to jsou fakt borci
Já teda zpravidla v nápovědě hledám funkci, o které většinou nevím, jak se jmenuje, a často ani nevím, zda existuje. Když už vím název funkce, parametry a popis mi zobrazí rovnou IDE, na to "nepotřebuju" dokumentaci.
U mě tedy před MSDN taky vede JavaDoc. MSDN taky ještě docela jde, když si člověk zapamatuje, že skriptování operačního systému je logicky v sekci webových technologií, věci týkající se administrace jsou rovnoměrně rozděleny mezi administraci a bezpečnost apod.
No a to navigační menu taky moc nepoužívám, protože ve Firefoxu nefunguje
Ukaž mi lepší nápovědu než je MSDN a koupím ti ferari...
manChcem Ferrari!
Problém s MSDN je, že je jediným zdrojom informácií o tom ako veci fungujú. Google povie len to čo je v MSDN. Support povie len to čo je v MSDN. Ak to nie je v MSDN nie je to nikde (viem uviesť príklady). Teda ... možno je, ale musíte byť dostatočne veľký hráč a zaplatiť mastné peniaze (bavíme sa o stovkách a tisícoch dolárov) za to, že vám MS sprostredkuje kontakt na developera, ktorý práve ten daný modul naprogramoval.
Visual Studio ako prostredie je dobré. Je to asi najlepší produkt čo majú. Odvážil by som sa povedať, že je lepšie ako kdevelop (hoci kdevelop má vyššiu dynamiku a otvorenejšie dvere). Polemizovať by sa dalo o tom či je lepšie ako eclipse. Nedostatkom ostávajú cena, licenčné, HW a SW požiadavky.
K pôvodnému blogu: MS smeruje k tomu aby užívateľ nevedel, že existuje súbor. Ide im o abstrakciu. Osobne s tým nesúhlasím. Shortcut ktorý má v sebe B ako Build je podľa mňa intuitívnejší ako F9.
Ak to nie je v MSDN nie je to nikdeTo není tak úplně pravda. Jsou stránky, kde se člověk občas dozví i něco víc.
Pak se MS chová jako komereční firma (zcela logicky... a kdo z vás by se tak nechoval)...To je IMHO dost neprozretelne chovani. Kvalitni a dostupna dokumentace spoluvytvari atraktivitu produktu. Delat obstrukce s dokumentaci k modulu a chtit za ni stovky az tisice dolaru je podle me dost kratkozrake.
Také bych s tím nesouhlasil... ale...
MSDN dokumentuje vše co potřebuje 99.9999% programátorů a opravdu velice dobře. Pokud skutečně potřebujete něco speciálně hardcore, tak je jasné, že MS si např za změnu v jádře zaplatit (jen příklad, může jít o jiný problém). Není důvod proč by to tak neudělala. Když budete chtít do auta 24 airbagů místo 4, taky si za své speciální přání budete muset zaplatit nemalé peníze, protože prostě je příliš nákladné dělat se s maličkostí pro jednoho člověka. A když to vážně nutně potřebujete a vynese vám to zpětně zisk, tak si to rád zaplatíte, ne?
Jinak... nikdo neříká, že dokumentace není dostupná. Součástí MSVS je i MSDN s tuším 4GB dokumentace a příkladů... O čem byla řeč je mizivé procento případů, které jsou natolik specifické aby byli popsány v MSDN.
Když jsem psal projekt do PAS(pokročilé assemblery) tak najít v MSDN informace o instrukcích FPU vkládaného assembleru byl neskutečný problém (přitom MMX a SSE tam jsou, jejich popis, ale taky neni zrovna user friendly
).
Nikde není jak zařídit aby se z funkce napsané v assembleru vracel typ double. Pokud použiju zápis získaný disassemblováním kódu napsaného v C, tak na mě překladač pořvává že to prej nejde 