Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Konečně se mi podařilo zazálohovat disk (dd if=/dev/sda | gzip | dd of=/media/disk/disk.sda.gz) nového stroje -- notebooku asus f3f, který jsem dostal do prázdnin zapůjčený jako "služební"
. Jelikož tam byly nainstalované jen WinXP a MS Office, rozhodl jsem se pro instalaci nějakého operačního systému, jenže jsem při tom utrpěl menší šok.
Jen pro začátek ještě zmíním svůj názor na jistého "správce sítě" pro ty, kteří mě mohli ve středu slyšet na FI velmi sprostě nadávat, když jsem spolužákovi vysvětloval, co si o tom člověku, který na ten notebook instaloval WinXP, myslím. Již jsem trochu vychladl, takže jen podotknu, že tento člověk potvrzuje, že instalátor WinXP je natolik jednoduchý, že ho zvládne ovládat i podprůměrný primát. Jak jinak si vysvětlit, že ten "člověk" nainstaloval jen systém, MS Office, Firefox a AVG a ponechal si administrátorská práva, ačkoliv věděl, že notebook má sloužit k vývoji systému v PHP, takže bude nutný i jiný editor, než MS Word a Notepad, a také Apache, databáze a PHP. Perlou ovšem je fakt, že se neobtěžoval s instalací absolutně žádných driverů, čímž se vysvětlilo, proč nejel zvuk, webkamerka, wifi a samozřejmě ani podpora širokoúhlého displeje. No ještě, že máme takové schopné systémáky. Ať si nemyslí, že jim ten notebook vrátím s rozchozeným systémem. Pěkně jim tam vrátím to, co tam strčil ten "borec", ať vidí, že se na tom nedá dělat. Třeba mi ho pak nechají i přes léto
.
No a teď konečně k té ďábelsky rychlé Fedoře. Po krátkém váhání jsem zvolil Fedoru. Nabootoval jsem tedy instalátor FC 6. Instalace jela, zbývalo 35 minut a tak jsem se šel vykoupat. Když jsem vylezl z vany, zbývalo "už jen 45 minut". Pomyslel jsem si něco nepěkného o početních dovednostech autora instalátoru a čekal asi další půl hodiny. Jelikož odhad zbývajícího času instalace evidentně konvergoval právě ke 45 minutám, byl konec v nedohlednu a navíc se instalátor sekl.
Na druhý pokus jsem instaloval už bez Fedora Extras a všechno jelo jako po drátku. Ze zvědavosti jsem přidal instalaci virtualizace -- Xenu. Když jsem pak nabootoval nový systém, zatočila se mi hlava. Rotující puntíky rotovaly rychlostí blízkou rychlosti světla, klávesnice psala hned několik písmenek na jeden stisk a systémové hodiny se za asi dvě minuty posunuly o celou půlhodinu. Koukal jsem, že už máme neděli ráno a pokoušel se nacvakat rootovské heslo bez opakujících se znaků. Nakonec se zdařilo a tak jsem Xen odinstaloval. Trochu mě zaskočilo, že odinstalováni xenovského jádra nezpůsobilo nainstalování normálního, které jsem musel přiinstalovat zvlášť, ale třeba se najde někdo, kdo nechce žádné jádro
. Každopádně pokud chcete ďábelsky rychlý systém, nainstalujte si Xen a počítač vám poběží minimálně třikrát rychleji... Ještě teď z toho mám závrať. 
Tiskni
Sdílej:
. Chvíli jsem sice uvažoval, že to tam nechám a budu machrovat s ďábelsky rychle nabíhajícím a vypínajícím se systémem (takhle rychle najetá KDEčka jsem ještě neviděl), ale nakonec zvítězila použitelnost...
.
), ale jak ukořistit adminovo heslo na WinXP, to by mě fakt zajímalo
.
Z hlavy teď nevím, jak se to jmenuje.