Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.24.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly nové parametry do rozhraní příkazové řádky „export-msg“, „export-msgs“, „import-msg“ a „import-msgs“, které dovolují číst/zapisovat zprávy z/do databází. Veliký panel nástrojů byl nahrazen více nastavitelnými
… více »Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna rozšiřující HTML o nové atributy a umožňující vývoj dynamických webových aplikací, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Hochu... ukaž mi na lepší studio než je Microsoft Visual Studio.NET jakékoliv verze a koupím ti porsche!!!Afaik IntelliJidea, ale to je IDE pro Javu (ale i tak, čekám na to porše
teraz vážne, jdee je pre javu asi naj prostredie, v ktorom som programoval (nie, nemám na mysli klikacie wizardy).
dtto platí pre C/C++, perl, xml, html
Popravde receno vyvojova prostredi v linuxu mi rozhodne nesedi, ale nemohu to rict ani o Visual Studios od MS ve Windows (i kdyz tam se mi programuje mnohem lepe). Zvykl jsem si na spoustu veci, ale zrovna MSDN mi prijde extremne desiva soucastka (pouzivam v praci kazdy den).
Osobne mi ve winech nejvice sedela vyvojova prostredi od Borlandu, ta, co se pouzivala tak pred 5ti lety (Delphi 5,6,7 apod). To je muj pohled na vec. Jinak nejsem zastance MS, doma beham pouze linux a v praci linux + win xp pro.
Asi jsem moc pohodlnej, ale davam prednost prostredim, ktera jsou stabilni a zaroven dostatecne funkcni (clovek nemusi pouzivat nedotazena udelatka a prace jde opravdu od ruky)
malá poznámka: skutočný programátor nepotrebuje debugovať, skutočný programátor vie, čo naprogramoval a používa nástroje, o ktorých vie, čo robia
skutočný programátor nepotrebuje debugovaťtak to je perla. tohle si dokazu vysvetlit jen tak, zes fakt nikdy nenapsal vic jak to Hello World... nehlede na to, ze ta dalsi cast vety vubec tu prvni nepodklada - jak jsi to asi zamyslel.
Ja nemluvim o tom, jak je ktery prostredi dobry pro vychovu programatoru. Ja mluvim o tom, v cem mi prace prijde nejefektivnejsi. Momentalne pouzivam Visual Studio, ale proste Borland sem mel radeji. A to ze nekdo pise kod do tlacitka, to je jeho blbost a neni to problem vyvojovyho prostredi. Bud je nekdo cune nebo neni.
Jinak se Vam omlouvam za ujmu. Sypu si popel na hlavu ze sympatizuji s necim, co ukazuje, jak by to nemelo vypadat. Jeste ze jste me tak bravurne opravil a vratil na dokonalou cestu, ze ktere jsem sesel.
Hlavne ze vime, jak by to melo vypadat
Ukaž mi lepší nápovědu než je MSDN a koupím ti ferari...
Dokumentace k Jave. Najít takřka cokolim v MSDN prostě nejde! Všechno je tam strašně hluboko v struktuře a ta on-line verze je dost pomalá.
Čekám na to ferrari
Zadej název funkce na stránce http://msdn.microsoft.com a máš okamžitý výsledek... Co je na tom špatnýho? V životě jsem nepoužil navigaci v menu MSDN, protože mě to stačí vyhledat...Tak jestli si všichni programátoři používající MSDN pamatují názvy všech funkcí, to jsou fakt borci
Ukaž mi lepší nápovědu než je MSDN a koupím ti ferari...
manChcem Ferrari!
Problém s MSDN je, že je jediným zdrojom informácií o tom ako veci fungujú. Google povie len to čo je v MSDN. Support povie len to čo je v MSDN. Ak to nie je v MSDN nie je to nikde (viem uviesť príklady). Teda ... možno je, ale musíte byť dostatočne veľký hráč a zaplatiť mastné peniaze (bavíme sa o stovkách a tisícoch dolárov) za to, že vám MS sprostredkuje kontakt na developera, ktorý práve ten daný modul naprogramoval.
Visual Studio ako prostredie je dobré. Je to asi najlepší produkt čo majú. Odvážil by som sa povedať, že je lepšie ako kdevelop (hoci kdevelop má vyššiu dynamiku a otvorenejšie dvere). Polemizovať by sa dalo o tom či je lepšie ako eclipse. Nedostatkom ostávajú cena, licenčné, HW a SW požiadavky.
K pôvodnému blogu: MS smeruje k tomu aby užívateľ nevedel, že existuje súbor. Ide im o abstrakciu. Osobne s tým nesúhlasím. Shortcut ktorý má v sebe B ako Build je podľa mňa intuitívnejší ako F9.
Ak to nie je v MSDN nie je to nikdeTo není tak úplně pravda. Jsou stránky, kde se člověk občas dozví i něco víc.
Pak se MS chová jako komereční firma (zcela logicky... a kdo z vás by se tak nechoval)...To je IMHO dost neprozretelne chovani. Kvalitni a dostupna dokumentace spoluvytvari atraktivitu produktu. Delat obstrukce s dokumentaci k modulu a chtit za ni stovky az tisice dolaru je podle me dost kratkozrake.
Když jsem psal projekt do PAS(pokročilé assemblery) tak najít v MSDN informace o instrukcích FPU vkládaného assembleru byl neskutečný problém (přitom MMX a SSE tam jsou, jejich popis, ale taky neni zrovna user friendly ).
Nikde není jak zařídit aby se z funkce napsané v assembleru vracel typ double. Pokud použiju zápis získaný disassemblováním kódu napsaného v C, tak na mě překladač pořvává že to prej nejde
Tiskni
Sdílej: