Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 9.00. S podporou architektury AArch64 (ARM64).
Společnost Fairphone stojící za stejnojmennými mobilními telefony představila (pdf) bezdrátová špuntová sluchátka Fairbuds 2. Opravitelná, s vyměnitelnými bateriemi a tříletou zárukou. Cena 119 eur.
O víkendu 17. a 18. října lze na brněnském výstavišti navštívit s jednou vstupenkou dvě akce: Maker Faire Brno, festival inovací, kreativity a kutilství, a GameDev Connect, akci určenou pro všechny současné a hlavně budoucí herní vývojáře.
Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Dnes zabýval mimo jiné psaním webových stranek o cestě na Nový Zéland. Bavilo mě to a těšil jsem se přitom na další cestu. Z toho důvodu jsem usoudil, že by nebylo vůbec marné dát do blogu návod, jak se balí a připravuje na víceměsíční pěší cestu ruksak a další drobnosti. Držím se ještě vzpomínek
Na Nový Zéland se pěšky jít nedá. Jsou to ostrovy . Tedy letíte. Cesta trvá třicet hodin. Lodí je to delší. První základní předpoklad je, že máte hotovost. Máte-li hotovost, koupíte si letenku. V mém případě mi ji koupila Justýna. Našla na netu, objednala, já ji zaplatil ze svého účtu a první předpoklad byl splněn. V roce 2003 se to muselo udělat minimálně s předstihem dvou měsícu. Jinak letenky na dobu kdy jsem chtěl odletět by později nebyly. V případě že hotovost nemáte to řešíte zřejmě jinak.
Další a to neméně důležitá věc je že máte pořádný ruksak a pořádné boty. Rozšlápnuté. Tedy i v parném létě vás vidí jak kráčíte ulicemi velkoměsta v trekových botách. Já tak půl roku předem. S ruksakem chodit nemusíte. Ten zase prohlídnete, jestli není někde poškozený. Není nic zábavějšího, než když vám praskou popruhy, případně se utrhnou. Pochopitelně někde v horách minimálně čtyřicet až padesát kilometrů od místa, kde vám ho patřičně opraví, nebo si můžete koupit jiný. Ale protože výběru ruksaku věnuji podstatně větší pozornost než výběru manželky, tyhle věci se mi už nestávají.
Do ruksaku uložíte kompletní oblečení. Zbytek máte na sobě.Podle ročního období. Tohle je návod na léto a podzim. Říkám-li kompletní mám na mysli nějaké košile (teplé) teplákovou soupravu, spodní prádlo plus nějaká trička. Nepromokavou bundu, či pláštěnku. Ta v případě deště dělá divy. Nic víc. Ale také nic méně. Nikdy nevíte kdy se budete muset skutečně převlíknout do suchého. A bude na tom záviset vaše zdraví. Šítí, nůž, ešus, baterku a svíčku. Zapalovač i zápalky. Beru oboje. Svíčka hoří a svítí i mokrá. To je někdy velmi příjemné a potřebné. Není nad to když je jasno. A vařič na plyn plus trochu suchého lihu.
Chcete-li cestovat pěšky denně a jít po dobu jednoho a více měsíců kolem čtyřiceti kilometrů víc toho stejně neunesete. Jedna věc je jít na vejlet do hor, druhá je to tahat každý den. Jestli jste-li už jako já zchoulostivělí, že nosíte stan tak tam máte i stan.Případně fotoaparát. O mapách a jiných podobných věcech je zbytečné mluvit. Na takovéhle cesty se vydávají myslící lidé a tak vědí co potřebují.
Stan je domov, jak jsem zjistil, když jsem si jej poprvé vzal na cestu do Británie. Nosím kopuli. Kopule má výhodu, že je dost velká a jeden v ní žije pohodlně, když náhodou kvůli počasí musím někdy počkat, navíc i odpočinek je v ní příjemný a ještě do ní uložite všechny věci co máte sebou. Pokud vás někdo vyloženě nepřepadne ve stanu, což se v pustine zřídka kdy stane, tak nemusíte nic hlídat a nic vám nezmokne ani veverky plus straky nešlohnou. Stan se nosí v ruksaku nebo na ruksaku. Já ho nosím v ruksaku. Nahoře. Plus kvalitní spacák. Nosím i do teplých krajů teplejší vzhledem k tomu že nikdy nevím kdy budu potřebovat být skutečně v teple.
Mimo vyložených pustin, kde skutečně je všude daleko, nemá smysl tahat jídlo a víc věcí sebou. Jídlo nosím maximálně na dva až tři dny. Tedy když jsem mimo civilizaci. V civilizaci nosím maximálně kafe a sušenky.Někdy banány. Jsou výživné, mají hořčík a jsou hygienicky nezávadné. Ani na Novém Zélandu to nebylo nikde dál než tři dny do civilizace. Za tři dny hlady neumřete. A máte-li suché oblečení a možnost si odpočinout v suchu,vodu a možnost si uvařit kafe nebo čaj většinou se nic neděje. Samozřejmě v Antarktidě v Himalájích nebo v Amazonských pralesích je to trošku jinak. Já ovšem mluvím o cestách po relativně civilizovaných zemích. A to jsou dnes skoro všechny. No skoro.
To je asi tak základní kostra. Je dobré mít peněz víc.Doklady je samozřejmost. Platné. Mít víc peněz někdy nejde. Také se mi to za mlada stávalo, ale rezerva je dobrá. Co si zapomenete, většinou si všude ve světě koupíte. Hrnek, lžíci nebo tričko. Není tedy nutné jet jako na měsíc do lázní. Převlíkat se stejně budete jen obden. Možná. A když něco zničíte, zahodíte a opatříte nové. Tedy žádnou paniku. Samozřejmě cestujete-li z dámou, což mě se stalo několikrát, naštěstí ne víc jak deset dní, je to trochu jinak. Ale vzpomínám na to ještě dnes. Samosebou v dobrém. Jak ale říká přísloví: „Dobrého po málu.” Některé dámy jsou vytrvalé a otravují minimálně.
Návod máte, můžete se jim řídit a taky nemusíte. Jinak takhle jsem procestoval Evropu, kus Asie, Chile a Nový Zéland. Během třiceti sedmi let.
Nějaké dotazy? Dotazy nejsou, tak šťastnou cestu. Třeba se někde potkáme.
Tiskni
Sdílej:
a co kondomy? co když tě v pustině přepadne nějáká divoška?
. ostatne takovehle veci uz se uci ve skolce, ne? zatim mam procestovanou "jenom" CR a Slovensko - vetsinou tak po 14 dnech a balici zkusenosti mam jine.
1. vyprava: 14dni prechod Sumavy (z Nýrska do Rybnika) - batoh kolem 27kg (i s kytarou) - holt mladej a blbej - vetsina trycek nepouzita -> 1 trycko na tyden
2. - (x-1): postupnen snizovani zateze za ucelem vetsiho pohodli.
x-ta vyprava: mam pocit ze orlycke hory + jeseniky: batoh 10kg + 5l vody (bylo hodne sucho)
- ta "celticka" fakt nepomahala).
Je pravda ze sem nejak zapomel na zimni vypravy - to taham perak a stan a to je potom o necem jinem, ale v lete mam rad takovou tu "action", takze letni spacacek, alumatka, celta, ledvina (esak) a naproste minimum obleceni. ty nejtezsi veci mam stejne porad na sobe.
A jak jsem psal, zatim jezdim jenom CR a slovensko, takze odevsad v nejhorsim blizko domu. Letos se chystam na Ukrajinu nebo do Rumunska, tak to se asi vybavim vic...
. Ale některý se ukecat nechtějí dát.
Cil je Spanelsko a Maroko. Doufam ze tam vydrzim aspon mesic...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
13.2.2006 00:35