Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Včera jsem psal o skrytých komplimentech a dnes bych s chtěl zastavit u smyslů situací. To pochází z logoterapie. Logoterapie je psychoterapeutický směr, který založil V.E. Frankl. Měl k tomu setsakramentský důvod. přežil jako vídeňský žid holocaust a po návratu pokračoval v práci psychiatra. Frankl se velmi často zabývá ve svých knihách lidským utrpení, smyslem utrpení a smyslem životních situací.
Osobně mám rád jeho pohled na svět na život a je mi hodně blízký. Navíc logoterapie stejně jako daseinanalýsa se řadí mezi existenciální psychoterapeutické přístupy a obě jsou svým založením značně odlišné od psychoanalýzy. Zabývají se člověkem, jeho postavením ve světě a zvládáním života jako takového. Hovoří o lidských možnostech a lidské svobodě. Jsem si vědom toho, že tohle není vyčerpávající, ale spoléhám na to že zájemci jsou si schopni opatřit více informací.
O co vlastně jde těmi životními situacemi. Jde jen o to najít smysl v tom co se se mnou a kolem mě děje. Jestliže trpím ztrátou nejbližších, například ztrátou, ženy dětí, mohu se tázat zda a jak má smysl žít dál. Odpověď mohu najít v tom že objevím další lidi pro které mohu být důležitý a prospěšný.
Vzpomínám na jednu kolegyni, která ztratila jediného syna a svůj smysl našla v práci pro psychiatrické opuštěné pacienty. Její utrpení se nesnížilo, ale stalo se snesitelným. I v té extrémní situaci se dokázala zeptat: „ Co ode mne život chce?.” Uvědomila si tou otázkou svou možnost. Možnost se rozhodnou zda i v tak mezní situaci jako jsou ty výše uvedené bude pro sebe hledat smysl té situace, a tím odpověď na otázku zda má smysl žít i nadále, když vlastně vše ztratila. Takových lidí jsem v životě potkal docela dost.
Někdy lidé ani nemusejí zažít něco tak extrémního jako je smrt blízkých, zmrzačení nebo jiné podobné extrémní zatížení a přesto mluví o ztrátě smyslu. Z lidského hlediska je to obrovské utrpení, nemít smysl a prožívat utrpení beze smyslu. Bez smyslu je to nejhorší co nás jako lidi může potkat.
V opačném případě si asi většina uvědomuje, pokud něco děláme, trpíme a přitom najdeme smysl námahy i utrpení, je to snesitelne. Námaha práce se sice nesníží ani utrpení, ale přesto se nějak promění a to většinou natolik, že jsme schopni pokračovat. Frankl tomu říká a také se tak jmenuje i jedna z jeho knih: „A přesto říci životu ano.”
Se smyslem a jeho nalezením a pozitivní odpovědí na otázku „Co život na nás chce, co od nás očekává?” Nacházíme sami sebe, a pak už nemusíme čekat na to co nám život dá, ale stáváme se svobodnými bez ohledu na okolnosti. plníme úkol, který jsme na sebe dobrovolně vzali a tím si uvědomuje svou odpovědnost za své štěstí. Protože jak Frankl říká:
Štěstí se neděje, štěstí se musí udělat.
Tiskni
Sdílej: