Malý seriál o relaxaci-2

3.4.2006 14:53 | Přečteno: 1290× | poslední úprava: 3.4.2006 16:38

Samotná relaxace jakéhokoliv druhu potřebuje většinou klidné místo. Pokud možno takové kde už samotný pobyt je pro nás příjemný. Samozřejmě jsou situace, kdy to není možné, ale vzhledem k tomu, že začínáme zkusíme si takové místo na několik minut připravit. Vybrané místo si prostě uklidíme, místnost vyvětráme a při přípravě je dobré do toho vložit představu, že je nám dobře. Už teď. Samotný smysl relaxace je přece ten aby nám bylo lépe. Více energie, méně nepříjemných myšlenek. Dobrá představa je poloviční úspěch. Úspěch relaxace máme máme především v hlavě. Ve své hlavě.

Po přípravě místa se rozhodneme zda relaxaci budeme dělat v leže, v sedě a nebo ve stoje. Všechny varianty jsou možné a není mezi nimi kvalitativní rozdíl. V Čechách a v Evropě samé se preferují především dva způsoby, Sed a leh. Z hlediska jógové a zenové tradice se preferuje sed.

Všechny koncentrační i meditační techniky se tedy provozují v rámci jógové a zenové tradice především v sedě v některém předepsaném způsobu. Ale jsme v Evropě a jak se ukazuje, jógový sed není vždy nutný a židle nebo stočená deka je stejně dobrá pro naše potřeby. Je sice pravdou, že uvolněné kyčle a zvládnutý sed v lotosu (padmasáně) napomáhají odstranit potíže s bederní páteří, ale to nehybný vzpřímený sed na židli svede skoro tak dobře také. Zrovna tak vzpřímený nehybný stoj na celých chodidlech. Já osobně používám a svým žákům při mírnějších potíží doporučuji k odstranění bolesti v páteři vzpřímený sed nebo stoj. Bez hnutí.

Při vyrovnaném sedu nebo stoji se obratle vytáhnou a nasednou správným a bezpečným způsobem na sebe. Dosáhneme toho tím, že pomalu usedneme na stočenou deku, nebo na okraj židle a pomalu postupně vyrovnáváme páteř. Můžeme také použít volné pomalé pokyvování ze strany na stranu a postupně snižovat rozsah pohybu. Hlavou se celou tu dobu snažíme nadzvednout nebe. Pak znehybníme. Může to někde malinko táhnout, ale nesmí bolet. Stejným způsobem toho dosáhneme i ve stoje.

V leže budeme využívat gravitace, tu ostatně budeme využívat po celou dobu relaxace, ať v sedě nebo ve stoje. Ulehneme na rovnou podložku a abychom srovnali páteř můžeme natáhnout ruce za hlavu do mírného "V" a postupně protáhnout páteř tím způsobem, že se chceme jakoby roztrhnout na dvě poloviny, neděláme do křeče, hlídáme abychom nepřekročili hranici bolesti. Tímto poměrně bezpečným způsobem protáhneme a uvolníme páteř tak aby pokud možno ležela celou plochou na podložce. Pokud tomu tak není, neděláme si s tím starosti, gravitace vykoná svoje a vlastní váha těla páteř postupně vyrovná a uvolní a přitiskne k podložce.

Pokud má někdo pocit, že věnuji příliš mnoho času práci s páteří, je to jen a jen proto, že mi léta vlastního cvičení a i práce s jinými lidmi ukázala důležitost uvolněné srovnané páteře, která pak při relaxaci neruší. Tento postup můžeme použít pro všechny druhy relaxace. Uvolnění páteře, zaujmutí správné polohy zároveň účinkuje jako určitý druh přeladovacího cvičení a postupně zapojujeme sebe sami do cvičení.

Učíme se sebekontrole, odstraňování potíží a učíme se dodržování pravidel a sebekázni. Což jak se ukazuje v životě je velmi důležitá záležitost. Vždy svým žáků říkám, že nejpohodlnější způsob života je dodržování pravidel. A to i při svobodném rozhodnutí se učit to či ono.

V momentě kdy jsme zaujmuli pozici, tak aby nás rušila co nejméně, v sedě v leže nebo ve stoje (K tomu malinká poznámka. Pokud někomu nejde udržet rovnováhu se zavřenýma očima, klidně je otevře a nechá oči aby si našli bod, který budou po celou dobu volně sledovat.) přeneseme pozornost na stav těla. V duchu si vnitřním zrakem uděláme kontrolu, abychom zjistili, kde je napětí, kde uvolnění můžeme do toho místa v duchu poslat výdech příslušnou partii těla tím uvolníme a pokračujeme v kontrole.

Jedna z hlavních zásad relaxace, meditace zní: Pozici neměníme, nehýbáme se. A to i když nás něco svědí táhne, nebo je jinak nepříjemné. Pokud to dokážeme zjistíme, že při pozorném sledování výše uvedené potíže samy odplynou. Zároveň nám mohou sloužit jako prostředek k nácviku soustředění. Každý koho bolel zub ví jak je těžké odpoutat pozornost od bolesti. Zde nejde o bolest ale o nepříjemnost. Využijeme nepříjemnost k tomu abychom se naučili soustředění a pozornosti a poté se cítili příjemně.

Pozornost přeneseme na dech. Můžeme to udělat dvojím způsobem. Bud pozorujeme proudění vzduchu kolem nosních otvorů a nebo pohyb břicha. Pozorujeme teplotu vzduchu a délku nádechu a výdechu, nebo pohyb břicha nahoru a dolu při nádechu a výdechu.

Neusilujeme o soustředěni. Vůbec o cokoliv při relaxaci usilovat vede pouze jen a jen k dalšímu napětí. Což rozhodně není cílem relaxace. V sedě i ve stoje uvolníme břišní stěnu. Nesnažíme se tvářit, že třeba žádné břicho nemáme. V klidu pozorujeme a pokud se nám myšlenky zatoulají, nijak tím se nevzrušujeme a vrátíme s zpět k pozorování. Není to chyba, pouze zatím jen neumíme pozornost udržet. Jsme začátečníci.

Tento přístup má tu výhodu, že se nedostaneme do stavu kdy máme pocit, že je něco nesprávně. Opakované pozorování nám umožní pozvolné přirozené soustředění. Je to tedy i cesta k lepšímu soustředění. Ti co se neumí soustředit mají možnost tou to cestou své soustředění zlepšit.

To pro začátek stačí, dokážete li po dobu deseti minut sledovat svou nehybnost a dech, zjistíte, že to má zajímavý efekt. Pokud se zklidníte a bude vám o něco lépe, cvičili jste dobře. V opačném případě projděte ještě jednou celý text a zkuste přijít na to co jste vynechali. Pokračování třeba zítra. A tak a jak to sleduji nějak se mi ten seriálek rozšiřuje, ale to nevadí. Pomalu a postupně budeme podrobně jednotlivé fáze probírat a uvidíme. Konečně jedna z jógových zásad říká.

Pomalý nácvik je zárukou rychlého úspěchu

       

Komentáře

[Cyphr0]

Taky je hodně důležitý uvolnit obličejové svaly (taky závisí na myšlenkách a pocitech, nejdřív radši vypínám myšlení a potom svaly v xichtu).
Naopak mě hrozně znervózňuje sledování dechu, místo toho si raději vizualizuji "před očima" bílé, nebo lépe modré světlo (obal). Začátečníci, vyhněte se soustředěním na místo vzadu na krku (hadí síla nebo jak se tomu nadává), není příjemný nastartovat nenaladěnou čakru...

[Jan Jílek]

Záměrně jsem zatím neuved co všechno uvolnit. To až v dalším. Hadí silou se zatím zabývat nebudeme.

[Cyphr0]

Ale mě se stalo už několikrát, že jsem si jen tak relaxoval a začalo mi za krkem mírně chvět nějaká energy, a to mě právě udivilo a zaměřil jsem pozornost na to, no a ona se ta čakra jaksi více otevřela a bylo to extrémě nepříjemné, myslím že se to může stát i ostatním. Potom jsem někde na netu četl že ta "Hadí síla" je pro amatéra nebezpečná věc, IMHO myslím že někdy byste na to měl také upozornit.
Jinak dobrej článek

PS: na veřejnosti neuvolňovat, člověk se může leknout a...a to první nebo to druhý

[Jiří Hlinka]

Další výborný článek - díky! Nemůžu se dočkat pokračování seriálu o relaxaci. Do přečtení prvního dílu seriálu pro mne znamenalo relaxování to, že jsem si nařídil budíka na 15-20 minut a lehnul jsem si .

[:-))]

nečetla jsem ........ale zaručeně super

[©]

Relaxace? To jsem nekde jednou zaslechl, ale uz si nepamatuju, co ze to ma znamenat... (PS: Ten blog jsem necetl, jen reaguji na ten titulek. Neni cas to cist, snad nekdy priste...)