Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
NVIDIA vydala nativního klienta své cloudové herní služby GeForce NOW pro Linux. Zatím v beta verzi.
Open Gaming Collective (OGC) si klade za cíl sdružit všechny klíčové projekty v oblasti linuxového hraní počítačových her. Zakládajícími členy jsou Universal Blue a Bazzite, ASUS Linux, ShadowBlip, PikaOS a Fyra Labs. Strategickými partnery a klíčovými přispěvateli ChimeraOS, Nobara, Playtron a další. Cílem je centralizovat úsilí, takže namísto toho, aby každá distribuce udržovala samostatné opravy systému a podporu hardwaru na
… více »V kryptografické knihovně OpenSSL bylo nalezeno 12 zranitelností. Opraveny jsou v upstream verzích OpenSSL 3.6.1, 3.5.5, 3.4.4, 3.3.6 a 3.0.19. Zranitelnosti objevila společnost AISLE pomocí svého autonomního analyzátoru.
Musím se přiznat že je pro mne velmi obtížné vysvětlovat lidem, kteří vlastně si vůbec nedovedou představit marast „socialismu”, co měl spět ke komunismu, jak to skutečně bylo. Jak jsem jezdil jako mladý lodník na lodích, které uz byly zastaralé jako nové.
Jak jsem jezdil na lodích, co pamatovaly ještě první republiku a byly v lecčems modernější než ty co stavěli soudruzi. A konečně jak jsem jezdil na lodích, kde jsem v osmdesátých letech tahal kotvu ručně, myl jsem se v lavoru a když ve Schackenburgu na západních hranicích úplné náhodně přišel západoněmecky celník do kajuty, tak byl překvapený nikoliv nepořádkem, ale chudobou vybavení. Málokdy jsem se styděl jako tenkrát.
Jak jsem se styděl, když jsem na hranicích v Kumlosnu byl odbavován celníky a policajty bývalé DDR a vypadalo to vždy jako osobní prohlídka v Sing Singu. Nebo na Mírově. Zaminované hranice od Kumlosnu do Lauenburgu podél Labe, dlouhý plot, strážní věže a neustálý dohled. Korea A DDR, nestřeženější hranice na světě.
Styděl jsem se protože jsem měl možnost vidět už tehdy kam to dopracovala země, jež patřila kdysi mezi deset nejvyspělejších států světa. Země jež vyvážela technologie a know-how. Ta hořká možnost srovnání.
Nebyl jsem komunista, ale měl jsem štěstí, že moji rodiče, měli „dělnický původ.” Tak jsem se k té plavbě dostal. Tam venku jsem se vždy cítil jako chudák, protože tak jak mě vykořisťovali komunisté, tak to nesvedl ani největší kapitalistický vydřiduch. A přesto jsem byl mnohými považován, za šťastlivce.
Z 1200 plavců bylo asi 800 komunistů, z toho tak 50% práskačů. Stačilo málo a končilo se z ježděním. Pokud by se mi chtěla má bývalá žena pomstít, stačilo ji aby řekla, že chci utéct a dost dlouho bych se nesvezl.
Byl jsem doma za pár korun a ani tu dřinu jsem nesměl dělat. Vrátím se k tomu vykořisťovaní. Bral jsem 25 DM diet na Západě. Správně jsme měli brát 50, ale protože jsme měli sporák na uhlí a postel na lodi, tak jen polovinu. Za kajutu jsem tedy denně platil 25 DM. Při kursu 15 Kčs za jednu DM si to v tehdejších cenách může každý spočítat.
Nepopírám, že když jsem jezdil, což bylo většinou, tak na československé poměry jsem si žil nadprůměrně. Měl jsem možnost ledacos dovézt, leccos propašovat. Dělali jsme to tak všichni. Stále na hranici zákona. V Hamburku jsme chodili na šichty. Vykládat, nakládat. Firma by musela najímat Němce a to by ji stálo průměrně za dělníka kolem 120 DM na směnu.
Já jsem dostal za 8 hodin 22 DM a pokud to byla pytlovina, která se nakládala ručně, tak 25 DM. Nepopírám, že i o tohle vykořisťovaní byl mezi plavci zájem. Dostat za cestu 500 DM se považovalo za slušné. Ale to se pracovalo na dvě šichty. Nakládat do kamionu pytlovinu byla zvláštní lahůdka. Zvlášť, když to byly třeba metrákové žoky a musely se štosovat.
Je fakt, že moje děti měli věci,které většina dětí tehdy neměla. Moje bývalá manželka nepracovala až do doby než se rozvedla, protože ji nebavilo stále čekat kdy budu doma. Doma jsem moc nebyl. „Žena plavcova v létě bez muže v zimě bez peněz.” To se tak říkalo. Stále hlídaný, stále kontrolovaný. Přesto jsem jezdil nikoliv kvůli penězům ale protože mě to bavilo. Přes všechny nevýhody jsem patřil mezi málo těch „vyvolených,” co se podívali jinam než do DDR Maďarska nebo Polska. V osmdesátých letech se i do Polska každý nedostal jen tak.
I tak obyčejné povolání jako je Labský plavec za komunismu bylo exkluzivním zaměstnáním. Na Západě to bylo tehdy tím čím je to i dnes u nás. Povoláním, jež má velmi málo výhod a jež dělá málokdo protože do světa se podívá mnohem snadněji a s podstatně menší námahou. Dokonce to byl i učební obor. „Exkluzivní učební obor” Ale jinak takový lodník je prostě jen lépe placený údržbář a uklizečka.
Jako plavci jsme se měli „dobře” protože jsme měli věci, co ostatní neměli. U nás je neměli. Tam na Západě byly stejně jako dnes tady považované za běžné. Ještě z té doby mám věž. Schneidra. Pamatuji se že mě tehdy stála 800 DM. U nás nikdo takovou nesehnal ani v Tuzexu. Mám ji dodnes a dodnes je vynikající.
A teď řeknu něco, co asi pochopí málokdo. Po roce 1989 jsem šel se svojí životní úrovní dost dolu. Hodně dolu. Dobrovolně. Odešel jsem od plavby. Mohl jsem tam zůstat a mohl jsem stále dost vydělávat. Neudělal jsem to. Chtěl jsem něco jiného.
Díky změně poměrů jsem si vystudoval co jsem chtěl. Dělám to co jsem chtěl dělat a zaplatil jsem si vzdělání. Použil jsem na to i peníze, které jsem si ušetřil u plavby. Cestuji a dnes po několika letech odříkání, protože jsem se zcela přeorientoval a začínal jsem po čtyřicítce jako kdysi ve dvaceti, se mám zhruba asi tak jak jsem se měl před dvaceti lety. Moje dospělé dcery určitý čas vydělávaly víc než já. Nezáviděl jsem jim to a přeji jim to.
Měl jsem se za totáče dobře. Opravdu dobře, a přesto bych si nepřál aby jestli budu cestovat, zase rozhodoval uliční výbor a stranická buňka. Jestli o tom zda moje děti budou studovat rozhodoval můj původ a nikoliv schopnosti mých dětí. Nepřeji si návrat časů, kdy se stály fronty na toaletní papír, dámské vložky, a nebo třeba i ocet. kdy každý řezník byl „král” protože mi výměnou za džíny, které jsem propašoval nechal játra a maso na řízky.
Proto nebudu volit ani socany ani komunisty. Nechci aby se ty časy vrátily jenom třeba náznakem. Chci být svobodný a být si za sebe odpovědný. Nepotřebuji aby mi nějaký soudruh zase říkal: „Poslyš soudruhu, co to máš na sobě? A co to soudruhu říkáš a co to čteš?” Tak tohle opravdu už nechci. Protože jsem svobodný člověk, který zažil nesvobodu a své svobody si dnes sakra váží.
Nebyl jsem komunista a jsem hrdý na to, že jsem jím nikdy nebyl, že jsem nepodleh pokušení výhod, které to mělo u takové firmy jako byla ČSPLO tomu tlaku a zůstal jsem tím čím jsem zůstal.
Člověkem, který nikdy nepotřeboval rudou knížku jako živnostenský list a uživil se zcela poctivě prací. A když dostal možnost dělat co dělat chce, tak to udělal.
Tiskni
Sdílej:
Rozhodl jsem se volit ji sám za sebe. Ale nejsem členem jejím, ani žádné jiné politické strany.
Za socialsmu, ale byl špatný ten marast do kterého nás uvrhli.
Za socializmu tim umel proplout a za kapitalizmu take. Dneska ti, co se jim plave lip jsou spokojeni a boji se navratu starych pomeru. Ti, co se ji plave hur jsou nespokojeni a navrat chteji.
Mozna ale jde nekomu i o neco jineho, nezli pomerance a vez. Ale deli se stejne.
Schopny=schopny. Dalsi deleni muze nastat az podle zamereni schopnosti. Schopnost plest svetry, programovat, strilet, lecit, krast, pecovat o chude, obchodovat, rubat uhli a dalsi, muze znamku mravnosti dostat az v kontextu.
Prace na cerno a pasovani se v podminkach totalitniho rezimu spatne posuzuje. V me minule profesi by se to mozna dalo oznacit i jako "smlouva s dablem" (ja nebudu pokuset mocne a oni mi nechaji materialne zajistit), ale take nemuselo. A nelze nikoho nutit k nejakemu odboji. Je to otazka priorit. Mne by to nepohorsilo ani v minule profesi, natoz v te soucasne.